Ležící a píšící Kamila Ženatá aneb jak na ´Ženský dvůr´přišla? (The Women´s Yard)´
Le DOX – Praha
7. 6. – 26. 8. 2013
Centrum současného umění DOX představuje druhou část dvojvýstavy „advokátky snů a emocí“ Kamily Ženaté. Výstava Ženský dvůr, jejíž první část je instalována v Památníku Terezín, rozpracovává příběh, jehož tématem je žena, ženství, osud a kolektivní nevědomí. Autorka při práci se surově znějícími pojmy jako transgenerační přenos traumatu či vytěsňování bolesti vychází ze svých dlouholetých zkušeností skupinové psychoanalytičky.
Byli jsme pozváni 6. 6. 2013 na vernisáž výstavy výtvarnice Kamily Ženaté se zajímavým názvem ´Ženský dvůr´. Jak nám bylo řečeno, výstava vznikla ve spolupráci Centra současného umění DOX s Památníkem Terezín, kde jsme v bývalé věznici gestapa zvané ´Ženský dvůr´ v květnu 2013 otevřeli 1. část expozice.
Osobně přítomna, velmi sympatická, autorka Kamila Ženatá nám objasnila, že není přítelem polopatických instalací, a proč využila tématu ´Prádlo´ jako symbol živého dění v symbol ztuhlosti života a proč pracovala s prorůstáním prostoru formou textových zápisů na zdi. Jak jsme dozvěděli, když pracovala při psaní na stěnu, začínala na štaflích na špičkách svých nohou, a nakonec skončila ležící a píšící na podlaze. Bylo nám líto všem, že jsme nemohli natočit ´tichý´ dokument o Kamile Ženaté, protože ležící a píšící Kamilu Ženatou jakožto jakoukoliv jinou ženu málokdy už uvidíme… 
…Prádlo – nás doprovází celým životem, v něm spíme, vlající prádlo vrže… Kamila Ženatá
V terezínských celách?!
Na rozdíl od terezínské věznice, kde autorka rozehrává konkrétní příběhy žen a do jednotlivých cel vrací život prostřednictvím působivých audiovizuálních instalací, se v centru DOX ocitáme v pokojích, ve kterých se vše zastavilo a zavládlo v nich ticho. Minulé události přenesením do nového prostoru nabývají nové významy:
„Prostory galerie diváka přenášejí do přítomnosti a dávají mu možnost rozehrát, imaginovat nebo zažít svůj vlastní individuální příběh. Zároveň jde o vyjádření samoty vnitřního vězení, ve kterém lidé mohou žít – a v současné době žijí čím dál víc,“ říká autorka.
„Moje babička nosila nějaké boty, které se sešoupaly během její životní pouti do nějakého tvaru, a zcela určitě boty, v kterých chodila moje máma, jim byly hodně podobné. A moje boty taky nemůžou být z nějakého úplně jiného krámu než z toho, v němž nakupovaly ženy, které mě vychovaly.“ KŽ
Kamenná srdce jako obranný mechanismus
Kamila Ženatá sice čerpá z rodové zkušenosti, ale v projektu ´Ženský dvůr´ téma zobecňuje a sleduje linii mnoha příběhů. Ostatně trauma, zpřetrhané vazby a represe, které rozkládají naše vztahy, patří k životu obecně. A generační syndromy se dál a dál přenášejí z rodičů na děti doprovázeny vznikem vztahových obranných mechanismů, které autorka přeneseně nazývá „kamennými srdci“.
Šedý pokoj
Vstoupili jsme konečně po zahájení výstavy do příběhu Kamily Ženaté. Vstupujeme do přítmí Šedého pokoje, což je vlastně kuchyňka, kde spatříme vše, co ke kuchyni patří, nádobí, nábytek i nářadí i prádlo v jednom odstínu – jak jinak asi než v šedém – autorka vše pokryla barvou šedou…v dalších místnostech jsme pověsili na šňůry strnule působící prádlo všeho druhu, od podprsenek až po pleny…prádlo všeho druhu… jen nábožné ticho dodržujeme….aby nám náhodou prádlo neodlétlo jinam…
10 000 křišťálových slz
Tuto závěrečnou instalaci Oplakávání Kamila Ženatá vytvořila z desetitisíce křišťálových slz (věnovala Preciosa, jež byly předem opatřeny již dírkou tak, aby autorka je mohla navlékat do instalace). Instalace jako by uvolňovala transgenerační záznamy, zážitky rodinných traumat, nevědomých strachů a rodových předurčení a rozpouštěla je do transcendentálního rozměru. Skrze toto velké Oplakávání nabízí možnost „spolutruchlení“, hojení emocionálních zranění a proměnu smutku k radosti z bytí.
Radost jsme sdíleli všichni
Ale vskutku jsme neoplakávali, protože záměr autorky se zdařil …všichni jsme se usmívali při záblescích, neustále se neopatrně zachvívajících se a nasvícených křišťálových slz…nádhera, kterou snad nikdo ještě ve světě nikdy nepředvedl…v jednoduchosti instalace Ženaté je její genialita dost patrná … a vystupujeme z poslední instalace Oplakávání, kdy naše osobní zážitky jsou vskutku nesdělitelné. Hlavně dětem svítila očka.
Kamila Ženatá
- narozena v roce 1953
- 1973 – 1979 - studium na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru profesora Ladislava Čepeláka
- jako umělkyně kombinuje své poznání a intuici s cíleným, dlouhodobým zájmem o individuální a sociální paměť, podložené praxí skupinové psychoanalytičky. Zajímají ji sny, paměť, příběhy a emoce, ale především jejich principy a způsoby, jakými ovlivňují naše životní cesty
Výstavu jsme otevřeli v Centru současného umění DOX ve dnech 7. 6. - 26. 8. 2013, druhá část výstavy probíhá v Památníku Terezín od 1. 5. do 26. 8. 2013.
Doprovodný program v Centru současného umění DOX
Neděle 9. 6. 2013 od 14.00 hodin: Komentovaná prohlídka výstavy s K. Ženatou
Středa 10. 7. 2013 od 18.00 hodin: ŽENA – Imaginativně výtvarný workshop s K. Ženatou
Pondělí 22. 7. 2013 od 18.00 hodin: ŽENA – Imaginativně výtvarný workshop s K. Ženatou
Pátek 2. 8. 2013 od 18.00 hodin: Poetry of/in Psychoanalysis: Salman Akhtar, Leopold Nosek
(součást 48. mezinárodního psychoanalytického kongresu „Facing the Pain“)
Pondělí 19. 8. 2013 od 18.00 hodin: Komentovaná prohlídka výstavy s K. Ženatou
170 00 Praha 7
Poupětova 1
Máme otevřeno:
Pondělí: 10.00 – 18.00 hodin
úterý: zavřeno
středa – pátek: 11.00 – 19.00 hodin
sobota – neděle: 10.00 – 18.00 hodin
Prostory centra DOX jsou bezbariérové
Památník Terezín – Malá pevnost
Principova alej 304, Terezín, 411 55
www.pamatnik-terezin.cz
Otevírací doba: denně 8.00 – 18.00 hodin
Spolupořadatel: Památník Terezín
S podporou: Schrödingerova kočka, o. s., PSJ, Preciosa, HOKA Interier, H/M Plasma
Hodnocení: 100 %
Podle tiskové zprávy Michaely Šilpochové
zpracovala ing. Olga Koníčková
Foto: DOX