LEGACY: Greta Alfaro, Rodrigo Dada, Jillian Mayer, Ronald Moran, Emilio Chapela Perez aneb jak uchováme vzpomínky na nás?!
Drdova Gallery - Praha
28. 8. – 11. 10. 2014
Na vernisáži nové výstavy ´Legacy´ (odkaz, dědictví), kde jsme si za hlavní médium zvolili film, abychom zdůraznili současnou souběžnou tendenci ´skutečnosti´ a ´fikce´ . Všichni hrajeme hlavní roli ve svém vlastním filmu´, zakládáme si profily na sociálních sítích a pomocí fotografií a filmů dokumentujeme vlastní život. Tato dokumentace pak žije ve virtuálním prostoru. Jak má mezi masově nahrávanými informacemi vyniknout náš odkaz? Není lepší se nezúčastnit a veškeré upomínkové procesy negovat? A pokud tak učiníme, bude naše existence bezvýznamná? A tak instalací výstavy Legacy zpochybňujeme tradiční pojetí uchovávání vzpomínek a nabízíme alternativní přístupy k památečním portrétům a jejich uchovávání, často založené na vědomém opomenutí a existencionální odtažitosti.
Portréty - obrazy, fotografie, film, video
Jsme-li hnáni touhou mít své portréty na obrazech či fotografiích, tak zřejmě nechceme, aby se po naší smrti na nás apomnělo a doufáme, že další generace nám lépe porozumí … Nebo jim snad chceme latentně předat hodnotový systém a pomoci jim pochopit, co to znamená být dobrým občanem? Pravděpodobnější je, že tyto památeční obrazy vznikly z naší marnivosti portrétovaných, kteří jsme doufali, že další generace nás budou obdivovat. Sobecky toužiíme po tom, aby po nás zůstal odkaz.
Na výstavě nabízíme 5 filmových existenciálních tezí, které proměňují galerijní prostor v konfrontaci se současnou zkušeností.
- Emilio Chapela Pere (žije a pracuje v Berlíně) ve své práci ´Requiem´ (Rekviem) proměňuje funkci skenování z dvojrozměrného kopírování v dokumentaci v ´reálném čase´. Tak jako jiní používají videokameru, zaznamenává Perezův skener s chladnou precizností informace, které má před sebou. Nesetkáme se zde však se subjektivní osobností kameramana – skener jako by s mimozemskou lhostejností absorboval objektivní ´pravdu´, jíž je svědkem. Obrovský technologický oblak na obloze je abstraktním a neznámým strážcem našeho informačního odkazu.
Nejvíce zaujalo www.kulturaok-eu.cz nejen svou barevností….
- Jillian Mayer (žije a pracuje na Floridě, USA) natočila pro své budoucí vnouče videodokument „I Am Your Grandma“ (Jsem tvá babička), jenž má rovněž daleko k sentimentalitě. Mayerová v něm pracuje se záměrně absurdním konstruktem a vytváří tak neosobní a teatrální vzpomínku, která převrací konvenční metody sdílení informací i očekávaný sled životních událostí – její výpověď je pro vnouče sice hrozivá, ale o to zajímavější.
- Dílo „In the Background“ (V pozadí) Ronalda Morana (žije a pracuje v El Salvadoru) je fotografická lineární sekvence zachycující hravý životní okamžik. Starší pán sedí vlevo za dvěma staršími ženami usazenými na kanapi. Provokuje malé kotě tyčkou a snaží se je přimět ke hře. Žertík se odehrává, aniž by si toho ženy všimly, a je tak navždy ztracen. Jediný, kdo o něm ví, je kameraman, který jej uchová v situačním dokumentu podtrženém kontrastem moudrých tváří a mladistvé hravosti kotěte a šprýmaře.
- Pocit, že je něco navždy ztraceno, je přítomen i ve fotografických dioramatech Rodriga Dady (žije a pracuje v El Salvadoru) nazvaných „Forgetfulness“ (Zapomnění). Každé diorama zachycuje pozadí – vyřazené kabely ve skříni či kavárenský stolek – a nedbale pohozenou pomačkanou portrétní fotografii. Portréty odložené spolu se starými kabely či sloužící jako cár papíru na psaní poznámek trpí špatným zacházením a upadají v zapomnění. Jejich neteční uživatelé k nim nic necítí a chatrné fotografie tak přestávají být nositeli vzpomínek.
- Dílo „In Ictu Oculi“ Grety Alfaro (žije ve Španělsku) je situační konstrukce, která předhodí opulentní hostinu divokým dravcům. Během pár minut je stůl obklopen supy, kteří se zuřivě probíjejí ke sváteční tabuli. V lidském kontextu znamená hostina slavností náladu a potěšení, tváří v tvář přírodě však převládne darwinistická teorie. Sváteční prostření brzy podléhá zkáze, jídlo mizí, dravci se nasytí – a scéna je v mžiku prázdná.
(No, nám to na www.kulturaok-eu.cz připomínalo jiný fenomén, zcela u lidí běžný)
Kurátorka: Claire Breukel
Praha 3
Křížkovského 10
Máme otevřeno: úterý –pátek: 13.00 hodin, sobota 14.00 – 18.00 hodin
Vstup: volný
Hodnocení: 80 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková