Lastury všech moří na Chvalském zámku aneb i Steve Lichtag se divil
Chvalský zámek – Praha 
11. 4. – 14. 6. 2015
Každý jsme asi doma měli nějakou mušli či lasturu. Každému z nás bylo v dětství říkáno, přilož ji k uchu, uslyšíš moře. A slyšeli jsme. Utěšovali jsme se tím šuměním, neboť moře bylo daleko a povětšině nedostupné. Ty doby jsou ale pryč. Dnes už většina dětí u moře někdy byla. A tak si mohly dokonce nějakou mušli či lasturu najít nebo koupit na památku a pak, po návratu domů vzpomínají na šumící moře, slouží jim ta jejich mušle jako tajné spojení s dalekým, krásným, širým mořem.
Ve Chvalech se věci dějí
Letošní jaro je ve Chvalech na zámku opravdu zajímavé a nabité. O výstavě motorek Jawa už píšeme na jiném místě, o výstavě nazvané Ptačí svět také, a i když se tomu nechce až věřit, koná se na Chvalském zámku ještě jedna výstava. A je dokonce – troufáme si říci – významem a zvláštností nad obě zmíněné. Chvalský zámek se totiž proměnil v ráj lastur, mušlí a škeblí z celého světa. Výstava nazvaná Lastury všech moří je totiž pořádána ve spolupráci s Českým klubem sběratelů lastur (ČKSL). A tak se opravdu máme na co dívat a to, co nevíme, se tam dozvíme. Přehlídku toho nejlepšího připravili sami naši nejúspěšnější sběratelé mušlí a lastur.
Důstojný začátek…
Poštěstilo se nám zúčastnit se zahájení výstavy přímo ve Chvalech. Paní ředitelka Alexandra Kohoutová (na foto vpravo) nás uvítala v reprezentačním sále a uvedla své hosty.
Za obec tu byla paní místostarostka Eva Březinová (na foto zcela vlevo). Úvodního slova se ujal ing. Ivan Běťák, současný místopředseda Českého klubu sběratelů lastur a jeho zakládající člen. Doprovod mu dělali pánové Josef Podhajský, Jaroslav Haňka a bratři Jaroslav a Ivo Koláčkovi. Ivo Koláček zde vystavil také své fotografie.
Ing. Běťák (na foto vlevo) nám svižně, neupjatě a poslouchatelně ve stručnosti předestřel genezi klubu. Dozvěděli jsme se především, že v současné době má klub na naše suchozemské poměry až neuvěřitelných 185 aktivních členů a v současné době je dokonce na vzestupu. Vzdor tomu, nebo možná právě proto, že nemáme moře, je klub co do četnosti aktivních členů jednoznačně největší na světě. Pro porovnání nám ing. Běťák uvedl některá světová čísla počtů tamních členů. A uvážíme-li, že třeba takový Nový Zéland má členů 15 a Austrálie 30, je to úžasné. Navíc tam neoplývají takovými sbírkovými fondy jako u nás. A to se historie klubu píše teprve od konce 90. let 20. stol..
Jak nám sdělil ing. Běťák, rozhodlo se tehdy pár přátel, že zkusí založit klub. Prostřednictvím někdejšího Zverimexu nakoupili 10 x 10 mušlí a každý jich desetinu koupil. Tím začala jejích sbírka. Sídlo klubu je v Hradci Králové. Záhy se začaly rozrůstat nejen sbírky prvních ´otců zakladatelů´, ale i počet členů a aktivity klubu. Vznikly pravidelné burzy a začal vycházet i periodický zpravodaj klubu nazvaný Voluta. První mezinárodní účast českého klubu je zaznamenána v roce 1998. Od té doby se spanilé jízdy našich sběratelů dějí i několikrát do roka. Vnitrozemské burzy se konají už i v Brně. V roce 2002 si klub vysloužil dokonce svoji vlastní poštovní známku.
Vitální ing. Běťák nám také prozradil – s vážnou tváří, ale oči mu při tom smíchem hrály – jak je to s tím, kdo sbírá jaké mušle. Prý tak, že ten, kdo má dům, sbírá veliké, kdo má jen malý byt - malé. Obsah a objem sbírek prý pak nakonec určuje rodina sběratele. On sám, že má doma už 2 900 mušlí a povolený limit od manželky má do 3 000 a dost.
Na ing. Běťáka, mimochodem i kaktusáře a sběratele minerálů, navázal ještě Josef Podhajský z Hradce Králové. Ten nám na sebe vyzradil svou cestu ke sbírání mušlí. Začal prý s tím jako kluk. Jenže, když nabral věk a ovládly ho dívky, nechal toho. Ke svému přerušenému koníčku se zase vrátil až ve chvíli, kdy se usadil, oženil, založil rodinu a kupodivu se mu věnuje dosud dokonce společně se svou ženou.
Po Josefu Podhajském zjevně měli mít slovo i další přítomní sběratelé, ale pan Podhajský (na foto vpravo) dal - neprozřetelně - slovo nenápadnému hostu celého zahájení světově a mediálně proslulému Steve Lichtagovi. A to – z pohledu sběratelů mušlí - dělat neměl! Steve se pro jistotu ještě asi dvakrát optal, zda je mu to slovo opravdu vážně předáno, a když byl všemi pobaveně ujištěn, že opravdu, ujal se ho. A to tak vehementně, že už nikdo jiný to odpoledne neměl šanci.
… a úžasné vyvrcholení
Myslíme si, a z reakcí všech přítomných bylo vidět, že toho nikdo rozhodně nelitoval. Včetně sběratelů. Jednak se po závěrečném ´umlčení´ rozjetého Steva Lichtaga postavili ke svým sbírkám a trpělivě nám odpovídali na všechny naše chytré i z jejich hlediska nesporně asi i hloupé otázky. A jednak nás Steve dokázal bavit svým osobitým sympatickým stylem proloženým projekcí komentovaných ukázek z jeho filmů, celou hodinu. Sál bouřil a nikdo se neměl k odchodu.
Aby navázal k tématu mušlí, vyprávěl nám Steve nejprve o Bahamách, kde je ráj mušlí, kterým tam říkají Kong, odborníci sběratelé mu hned napověděli latinský název i český přepis – Křídlatec. Steve nám pak vyprávěl, že je tam těch mušlí – zejména na jednom z ostrovů – tak šíleně moc, že je místní bez problémů jedí a to nejméně na 100 způsobů. Ze skořápek, kterých je všude přirozenou cestou přímo naseto, a další vznikají po každém jídle, staví domorodci domy, dláždí s nimi a používají je v zahrádkách na zídky i v interiéru na obklady a podobně.
Pak ale zabředl Steve Lichtag do svého hlavního tématu, natáčení filmů z exotických krajin a mořských hloubek. O ukázky a historky nebyla nouze. Vyslechli a zhlédli jsme vzrušující příběh o natáčení s murénami, o langustách a až dojemně poetickou historii snímku o obřích vodních savcích, kterým se říká mořské krávy, které se mimo jiné chovají k potápěčům velmi přátelsky a jsou vděčné za podrbání kartáčem po svém mohutném těle ...
Zákonitě to vše nakonec vyústilo ke Stevově světové jedinečnosti, živému natáčení se žraloky. Jak se k nim dostal, je příběh sám o sobě. Kdesi totiž plácnul bez uvážení, že s nimi bude točit. Byl u toho ale redaktor z jednoho bulváru a ráno to uveřejnil s titulkem: Steve Lichtag bude točit naživo se žraloky. Přežije nebo ne? Za chvíli už mu doma drnčely telefony, s žádostmi o rozhovory na toto téma. A tak, kvůli svému uřeknutí, a hlavně ze svého furiantství, skutečně začal připravovat své první natáčení. Dopadlo dobře, i když i k tomu měl Steve vtipnou historku s dovětkem z jedné z jeho četných besed. A my jsme viděli samozřejmě i ukázky. A nejen z toho prvního natáčení, ale i z dalších.
Povídání Steva Lichtaga ukončil jedině sám Steve Lichtag. Z naší strany mu poděkovala stále plná síň bouřlivým potleskem. Je to prostě bavič a frajer, který ale nefrajeří. A za jeho veselým povídáním a nádhernými záběry se skrývá nekonečně trpělivá práce, jistá míra rizika a jednoznačná pokora k přírodě, moři a jeho živočichům, kterým rozumí a ctí je jako naše partnery.
A teď už hurá na výstavu…
Je pravdou, že návštěvníci výstavy ve Chvalech Steva nenajdou. Ale mušlí, které si pak spolu s námi Steve se zájmem také prohlédl a i on si nechal vysvětlit, co ho zajímalo, tam najdou opravdu bohatě. A vše je důkladně pány sběrateli zdokumentováno, pojmenováno a na připojených tabulkách i náležitě vysvětleno. Seznámili jsme se na vlastní oči s těmi nejkrásnější exponáty, s nimiž se mohou naši sběratelé pochlubit. Spatřili jsme tak, mimo jiné, i vůbec největší lasturu nalézající se v České republice – zévu obrovskou. Téměř takovou jakou ji znají čtenáři slavného Vernova románu 20 tisíc mil pod mořem. Pořadatelé ve spolupráci se sběrateli nám a hlavně našim dětem ale připravili i řadu různých doprovodných aktivit. Děti tak zcela jistě zaujme stylizovaný tropický ostrov, na kterém si mohou hrát třeba na – již po generace čteného a oblíbeného - Robinsona.
Výstavu doplňují na stěnách skvostné, velkoplošné, autentické snímky živých mušlí, tak jak je nafotil a k vystavení zapůjčil spolupracovník Českého klubu sběratelů, pan Poppe.
(Fotografie živých měkkýšů jsou vystaveny s laskavým svolením jejich autorů, belgických malakologů žijících na Filipínách - panem Guidem T. Poppem a jeho synem Philippem Poppem)
Máme otevřeno: 9.00 - 17.00 hodin
Doprovodné akce - komentované prohlídky - s pohádkovými postavami:
25. 4. 2015 od 10.00 - 17.00 hodin: Pohádková sobota s čarodějnicí
26. 4. 2015 od 10.00 – 17.00 hodin Pohádková neděle se skřítkem Matýskem
23. 5. 2015 od 10.00 - 17.00 hodin Pohádková sobota se Zlatovláskou
24. 5. 2015 od 10.00 – 17.00 hodin: Pohádková neděle s bludným rytířem
Na Chvalské tvrzi 857
Praha 9 - Horní Počernice
Charonia tritonis/plast
Steve Lichtag
- narodil se 4. 3.1954 ve Znojmě
- vyrůstal v rodině vojenského pilota
- absolvoval Literárně dramatickou konzervatoř v Brně
- jako herec působil v divadlech v Karlových Varech a v Jihlavě. A byl obsazován ve filmech i v pořadech České televize
- 1979 odešel do USA - vyučoval zde herectví na Florida Academy of Dramatic Arts a tam také začal spolupracovat s divadlem Ta Fantastika
- od 1986 se Steve Loveček Lichtag začal věnovat filmu jako producent a později i režisér
- 1988 natočil v jv. Asii třídílný dokument Quo vadis Cambodia
- 1989-1991 natočil ještě v tehdejším SSSR – 6-tidílný dokumentární seriál o gulazích, Sibiř-země žalu, země naděje
- od 1995 průběžně realizoval 6tidílné tématické dílo Hledání křišťálového světa a poté i svůj slavný dokument Carcharias – Velký Bílý, který měl premiéru v roce 2001 na NBC
- 2004 natočil Tanec modrých andělů o nesmyslném a brutálním zabíjení velryb japonskými velrybáři - film se setkal s velkým ohlasem širokého publika nejen u nás, ale i ve světě
- Snímkem Prapodivný svět z roku 2006 poukázal na kontroverzní legální elektroodlov ryb v českých řekách
- 2006 dokončil zatím poslední film, Mýtus jménem žralok, kde se vrací k tématu Velkých bílých žraloků
Filmové projekty Steva Lichtaga spolehlivě získávají podporu a záštity Ministerstev životního prostředí a zahraničních věcí ČR
- 2002 napsal první knihu Čekání na bílou smrt, která se stala rekordně rychle bestsellerem na knižním trhu, doposud bylo prodáno přes 20 tisíc výtisků
- druhá kniha Tanec modrých andělů vyšla v roce 2006 a první vydání bylo rozprodáno přímo na vánočním trhu
Steve Lichtag pořádá přednášky s promítáním svých filmů pro školy, nemocnice ale i pro širokou veřejnost po celé ČR
Jeho filmy se pravidelně objevují na obrazovkách České televize
V zahraničí je zastupován společností MAAT Film (de)
Pravidelně vystupuje v médiích, zejména v ČT a v ČRo
- 2004 založil Mezinárodní filmový festival „Voda – moře – oceány“, který se koná pod záštitami Ministerstva životního prostředí ČR, primátora města Ústí nad Labem a rektora Univerzity Jana Evangelisty Purkyně
Je prezidentem nadace CRYSTAL PLANET, zaměřené na ochranu podvodní flory a fauny. Spolupracuje osobnostmi jako William Parks, Dr. Erich Ritter, Jean-Michel Cousteau, Dr. Samuel Gruber, nebo Garry Atkinson.
Stále tvoří a vytváří původní projekty, je členem řady mezinárodních filmových porot a institucí, zabývajících se přírodou a její ochranou.
Jméno Lichtag je na seznamu žádaných hostů filmových festivalů a odborných eventů po celém světě.
- 2007 se stal 8. držitelem prestižní ceny KANTUTA, která je udělována pod záštitou Ministerstva kultury České republiky
Přiřadil se tak k ostatním držitelům této ceny jako jsou: Thore Heyerdahl, Miroslav Zikmund, Jiří Hanzelka, Dr. Miloslav Stingl, Jan Špáta, Prof. Pavel Prošek a polárník Dr. Josef Sekyra.
Vzhledem k vysoké divácké sledovanosti a vypovídací hodnotě mají projekty Steva Lichtaga široký dopad na veřejné mínění po celém světě
Film Tanec modrých andělů přispěl ke vstupu České republiky do Mezinárodní velrybářské komise (IWC)
Díky filmu Prapodivný svět se připravuje nové změní zákona v otázce používání elektrického proudu při hospodaření rybářů na pstruhových tocích
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková