Lachland aneb svět postapokalyptyckého romantika Adolfa Lachmana, je ve Ville Pelle
Lachland
24. 1. - 24. 3. 2024
Villa Pelle
„Chci diváky zvát do svého světa, skrze své kresby.
Stejně jako dítě, co běží a chce ukázat obrázek ostatním:
´Podívejte, co jsem nakreslil!´
Je to furt to samé, ať jsem malý nebo velký...
No, a když je divák rád, jsem taky rád.“
Adolf Lachman
(v rozhovoru pro The Epoch Times vedeném s Milanem Kajínkem v roce 2010)
„Lachland je svět, kde nepoznáváme čas, protože v něm ještě nežijeme,
ale asi bychom se na něj měli připravit.
Země, kde místo pastýřů na loukách parkují paroboti.
Navštivte Lachland a upgradujte se na budoucnost!“
Martina Vítková, kurátorka výstavy lákavé pro každého gamera od pěti do sta let
Hyperrealizmus a Beranovi žáci
Je zajímavé setkávat se s tvorbou současných českých hyperrealistů, vyškolených v proslulém ateliéru figurální Malby IV. na pražské AVU u prof. Zdeňka Berana, který zde od počátku 90. let působil v ateliéru „klasických malířských technik“ a vskutku zásadním způsobem zde ovlivnil řadu svých žáků. Sice v roce 2014 skonal, ale jeho žáci, i když si jdou všichni svojí vlastní cestou, mají v ruce, v krvi a hlavně v hlavě cosi společného.
Beranovi žáci se totiž všichni, samozřejmě, každý po svém, vyhranili stylově v návaznosti na tzv. premoderní umění, zvláště pak na tradice barokního iluzionismu, manýrismu a klasicismu.
Jejich díla tedy zpracovávají viděnou skutečnost mnohem precizněji než například někdejší anglosaská fotorealistická malba 70. let. Popisnost v obrazech zdůrazňují jako specifikum své tvorby, nepoužívají malířskou zkratku, ale zobrazují věrně to, co se v daném záběru obrazu vyskytuje.
Ostatně i sám nezapomenutelný profesor Beran, ve svých vlastních obrazech s rozkoší a specificky zpracovával rozpadající se části předmětů a z lidských údů vytvářel existenciálně pojaté kompozice s detaily zad, hýždí či povrchu obnaženého stařeckého těla.
Hyperrealistické zobrazování je zkrátka schopno překročit fotorealismus znalostí zobrazovaného předmětu s rozlišovací schopností oka v běžném vidění.
A Adolf Lachman je opravdu dobrým žákem svého mistra, prof. Zdeňka Berana. Navazuje na díla čtveřice legendárních představitelů českého informelu (Zdeňka Berana, Vladimíra Boudníka, Bedřicha Dlouhého a Antonína Tomalíka).
Lachland, svět postapokalyptyckého romantika Adolfa Lachmana
Po malé doušce o velkém pedagogovi a jeho následovnících, už ale předáme raději slovo kurátorce výstavy Adolfa Lachmana ve Ville Pelle, paní Martině Vítkové, absolventce Filozofické fakulty Univerzity Palackého, historičce umění, kurátorce a především kurátorce výstavy Adolfa Lachmana, nazvané Lachland, konající se ve Ville Pelle.
„Lachland, to je idylická země na první pohled podobná Arkádii. Místo pasoucích se stád a pastýřů na loukách parkují paroboti. Krajina je nám povědomá. Vidíme Říp, Sečskou přehradu, Kunětickou horu. Nepoznáváme čas, protože v něm ještě nežijeme, ale asi bychom se na něj měli připravit. Lachland je postapokalyptickou verzí naší vlastní planety. Po té, co člověk dlouhodobě své vlastní prostředí nerespektoval a ničil, přišel okamžik megazmaru. My ale vcházíme do Lachlandu ve zlaté éře bukolické romantiky. Příroda zacelila následky po éře člověka a je zase živá. Zelená, zdravá, libozvučná… Pravda, lidí moc nezbylo. Zato vznikly nové strojové živočišné druhy. Stroje jsou chytřejší než lidé, dokážou žít v symbióze s přírodou.
Co tu zbylo z původní historické a moderní lidské industrie? Pár hradů, kostely, hájovna, nemocnice, trosky továren, hřišť a silnic. Mezi loukami a pískovnami se utvářejí nové prvky, hlásiče a domky s anténami. Architektem Lachlandu je Adolf Lachman. Rez, mech, motory, stromy, dřevo, přesličkové háje jsou pozadím pro nový epický i intimní začátek. V Lachlandu má své místo hrdinský příběh, ekologie, romantická představa o zodpovědném postapo světě. Důležitou součástí je prostředí počítačových her. Nejen Samorost 3 a Machinárium, uprostřed výstavy jasně vidíme, že stojíme v centru unikátního alternativního světa, v němž můžeme snít, přemýšlet, hrát si, filozofovat.
Roboti, paroboti a biostroje rostou jako dříví v lese. Nejsou rychlé. Proč taky, na této zemi není kam spěchat. Ve starých a zrezlých mašinách je něco verneovského. A také čapkovského a phillipkejdickovského: roboti získali duši. V co biomechanická stvoření věří? Že příroda je posvátná. Stroje si přizpůsobily lidské svaté obrázky do podoby megaturbobaroka. Umělá inteligence je přirozenou součástí světa. Auta, motorky a ferrari s motory narostlými jako větve a kořeny tisíciletého dubu projíždějí krajinou romantickou jako ze starých obrazů. Nad obzorem se vznáší stíhačka jako monumentální katedrála. Biocosi se rodí z industrie. Země je bohatá na překvapení, ale klidná, mírumilovná a velmi, velmi živá. Navštivte Lachland a upgradujte se na budoucnost!“
Koho výstava nadchne především?
Výstava potěší jednak znalce proslulých počítačových her Samorost 3 a Machinarium, za jejichž vizuální stránkou stojí právě Adolf Lachman, dnes šestačtyřicetiletý umělec, autor mrazivě detailních, působivě imaginativních kreseb, malíř, sochař a počítačový grafik.
Výstava v pražské galerii Villa Pellé nadchne především ty, kdož milují a obdivují svět post-apokalyptické romantiky, obydlený roboty, paroboty, alfadaňky a novými živočišně strojovými druhy.
Co nás ve Ville Pelle čeká?
Od přízemí až po půdu se galerie proměnila v krajinu mechu, rzi a motorů, v níž se prolíná biologické s industriálním, a kde vládne postapokalyptická příroda.
A čehos e divák může nadít?
K výstavě je připraven bohatý doprovodný program.
• Jednou z prvních akcí bude 14. 2. 2024 koncert Floex Ensamble skladatele, elektronického producenta a klarinetisty Tomáše Dvořáka, který je mimo jiné autorem soundtracků ke zmiňovaným hrám Samorost a Machinárium.
• Za bicí „usedne“ robot Josef, jehož stvořitelem je právě Adolf Lachman a bude mu před koncertem věnovaná samostatná přednáška.
• Hudba rozezní Villu Pellé ale i 20. 3. 2024, kdy se uskuteční koncert Lachmanova hudebního projektu Rowná Záda.
• Výstavu doprovodí také řada komentovaných prohlídek. A to přímo s autorem.
• Tvůrčí dílny pro děti.
• Přednáška na téma herní grafiky.
• Vše na https://villapelle.cz/doprovodny-program-k-vystave-lachland/
O fantaskní krajině Adolfa Lachmana
„Fantaskní krajina Adolfa Lachmana je světem velkých i malých mužů, jejichž
klukovské duše touží po světě, kde není místo pro fádní realitu všedního dne.
To ale neznamená, že ženám je vstup zakázán.
Naopak – je dovoleno do něj vstoupit a obdivovat všechny ty
tajuplné přízraky a trochu se krásně bát…“
ředitelka galerie Villa Pellé, Vladana Rýdlová
O Pokleslém Atraktoru
Bránu Villy Pellé, vedoucí do tajemného světa Adolfa Lachmana, už u vchodu, v zahradě, střeží nepřehlédnutelný Pokleslý Atraktor, neboli pohyblivá socha, v jejímž základu je skutečný automobil (napovíme tajemství – je to, no, spíš byl, legendární Trabant, ale jezdí to !!!).
Něco o výstavě
Výstava v pražské novorenesanční Ville Pellé představuje průřez Lachmanovou tvorbou.
K vidění jsou jeho hyperrealistická plátna (křížová cesta například), precizní kresby tužkou a propiskou, kresby s digitální postprodukcí, digitální malba, ale i trojrozměrné objekty a autorovy vstupy do prostředí umělé inteligence.
Podkroví vily se proměnilo v herní zónu, v jejímž přítmí se mohou návštěvníci ponořit do imaginativního světa neobyčejných počítačových her.
O Adolfu Lachmanovi
• Adolf Lachman se narodil v roce 1977 v Pardubicích.
• Vystudoval Výtvarnou školu Václava Hollara v Praze a Akademii výtvarných umění v Ateliéru klasických malířských technik profesora Zdeňka Berana.
• Na pražské AVU nabyl vzdělání v klasických malířských technikách.
• V zájmu perfekce pak klasiku rozšířil o objekty, situace a digitální technologie.
• Počítač používá, aby mu práci usnadnil, ne aby ji dělal za něj.
• Perfekcionistické počítačové kresby bohaté na promyšlené textury vznikají rozvinutím old school náčrtku tužkou na papír.
• Od roku 2008 je členem herního nezávislého vývojového týmu Amanita Design, podílel se na vývoji her Machinarium a Samorost 3.
• Je členem Sboru pro záchranu hradu Lanšperka.
• Byl součástí pardubického Uskupení Tesla, které propojovalo vědu a umění.
• Maskotem UTesly byl Pokleslý Atraktor.
• Společně s kolegy ze studií hrává v kapele Rowná Záda.
• Svou hudbu charakterizuje jako kakofonický eko-psycho-jazz nebo etno punk.
• Má na svém kontě ocenění za počítačové hry a ilustrace.
• Věnuje se převážně kresbě, digitální kresbě a malbě a postprodukci v počítači.
• Vytváří trojrozměrné objekty, v nichž kombinuje nalezené přírodní i průmyslové části.
• Má za sebou zkušenosti s komiksovou tvorbou.
• Podle scénáře Štěpána Kopřivy nakreslil komiks Čtyřlístek v Saigonu
• Pracoval i na nedokončeném komiksu Pérák.
• Ve svém díle vytváří nový, dosud neexistující, svět, který sám nazval „postapo“ (postapokalyptickým) romantismem.
• Zobrazuje v něm vize biomechanického světa, kde se prolínají pokročilé technologie s přírodními fragmenty, motivy krajinných zákoutí na skutečných či fiktivních místech a kde čas nespěchá.
• Podílí se na vývoji počítačových her, z nichž nejznámější jsou Samorost 3 a Machinarium.
• Největší projekt v historii studia, hra Machinarium, se dočkal řady ocenění.
Text připravil s využitím tiskových materiálů: Richard Koníček
Foto: Marie Kubíčková, DiS. (11 x) a Villa Pelle (1 x)
Lachland
24. 1. - 24. 3. 2024
Villa Pelle
Kurátorka: Martina Vítková
https://villapelle.cz/galerie-villa-pelle/
