Úvod > Květinová Unie aneb NGP nás reprezentovala spolu s naším předsednictvím půl roku v Bruselu. Jak a čím?

Květinová Unie aneb NGP nás reprezentovala spolu s naším předsednictvím půl roku v Bruselu. Jak a čím?

13.02.2023 17:26

Květinová Unie (byla v Bruselu)

Od 10. 2. do 7. 5. 2023

Veletržní palác

Malá dvorana

Díky vstřícnosti NGP vůči www.www-kulturaok-eu.cz, jmenovitě vedoucí oddělení PR a tiskové mluvčí NGP, Evy Sochorové, jsme se mohli zúčastnit spolu s dalšími medii, tiskové konference uspořádané při zahájení výstavního projektu Květinová Unie v jejím přeneseném uspořádání nainstalované do prostoru Malé dvorany Veletržního paláce. Než se však budeme věnovat veřejnosti viditelné „pražské podobě“ této veleúspěšné prezentace českého umění a řemesel, nahlédněme nejprve do dokumentace originální výstavy a především užitné instalace, jaká byla k vidění v autentickém prostředí přímo v Bruselu.

Výstavní projekt, Květinová Unie, připravený skupinou devíti mladých českých umělců, textilních designérů a grafiků, akcentoval ve svém vyznění především potřebu plodného dialogu, cílené péče o druhé a samozřejmě i o životní prostředí.

Cílem výstavního projektu byla především prezentace našeho českého vztahu k přírodě a v neposlední řadě i nezbytnost zdůraznit zásadní témata, jimiž jsou pro Evropu současnosti především bezpečnostní otázky, ale také nezbytná propagace unijních hodnot v relativně stále ještě nových členských zemích EU, zemích východní Evropy.

Kde se instalace našich umělců vlastně nacházela

Výstavního projektu se autorsky zúčastnil devítičlenný tým mladých českých umělců a designérů, kteří vyzdobili - při příležitosti loňského předsednictví České republiky – hned dvě budovy Rady Evropské unie přímo v centru Bruselu.

Jednalo se o objekty Justus Lipsius a Europa Building.

Budova Justus Lipsius

· Budova nesoucí název Justus Lipsius, byla dokončena v ruce 1995 a nese jméno Justus Lipsius.

· Justus Lipsius (1547 – 1606) byl významný vlámský filosof a humanista. Ideje tohoto myslitele věnované postavení člověka ve společnosti měly zásadní vliv na utváření moderního pojetí státu. Jeho nejslavnější dílo je nazváno De Constantia (O stálosti).

· Budova pyšnící se jménem tohoto osvíceného učence je přímým sídlem Rady Evropské unie.

· Nachází se v centru města (Wetstraat / Rue de la Loi) naproti další budovy EU, a to budovy zvané Berlaymont, jež je hlavním sídlem Evropské komise.

· V blízkém Leopoldově parku je umístěna i třetí klíčová budova EU, budova Evropského parlamentu.

· Trojice těchto budov tvoří centrum klíčových orgánů celé Evropské unie.

· Z hlediska architektury se v případě budovy Justus Lipsius jedná o stavbu vysoce moderní.

Budova Europa Building

· Na rozdíl od první moderní budovy, kterou ozdobila česká skupina umělců, je objekt nazývaný Europa Building, bývalý palác, postavený v roce 1927 ve zdobném stylu Art Deco.

· Budova se nachází v tzv. Evropské čtvrti, specifické části Bruselu, a slouží momentálně jako Sídlo Evropské rady a Rady Evropské unie.

· Europa Building je z architektonického hlediska charakterizována jako „vícepodlažní konstrukce ve tvaru lucerny“.

· Jsou v ní umístěny hlavní zasedací místnosti

S ohledem na obě - našemu týmu svěřené - budovy a jejich mimořádné postavení v rámci objektů využívaných EU, se skupina našich tvůrců rozhodla svojí instalací vyjádřit především hodnoty, které pro ni Evropská unie zosobňuje. Tedy výsledky jejich práce měly spíše než jen prezentaci naší České republiky ztělesnit myšlenku evropanství vůbec.

Hlavní idea - Evropa jako společenství květů vyrůstajících z jedné země

Idea, kdy Evropa, je představena jako společenství květů vyrůstajících z jedné země, v sobě spojuje jak představu moderního a fungujícího evropského společenství, tak i nezanedbatelnou rovinu ekologickou.

Všechna instalovaná díla byla tvořena přesně na míru a pro specifika administrativních a reprezentativních budov Evropské rady.

Spíše než o výstavu proto autorům šlo o vstup našeho výtvarného umění do politického a ideového prostoru Evropy.

Proto místa a místnosti jež jim byly přiděleny, zaplnily ručně tkané tapiserie vytvořené z textilního odpadu, zčásti nový a zčásti upcyklovaný nábytek kultovní české značky TON, přeměněný do tvarů a podob oživlé prorůstající flóry. To vše doplnily krátké filmy a videa či 12 koberců, vytvořených jako alegorické ztvárnění oficiální vlajky EU.

Projekt není ale pouze prvoplánový

O myšlenkové kvalitě celého výstavního projektu vypovídá, že se nespokojil jenom s jednou – byť i nosnou - ústřední ideou.

Projekt, tak jak ho tým, pod kurátorským vedením zkušeného a uvážlivého ředitele Sbírky moderního a současného umění NGP, Michala Novotného, ukázal také, že vše co je ekologické, nemusí nutně znamenat, že se snad jedná o cosi méně atraktivního.

Nikoli.

Imperativ udržitelnosti se autorům vepsal do všech úrovní projektu. Takže nejen do obsahu, ale i do vzniku a výroby jednotlivých prvků.

Vnesení rukodělných forem do tak exponovaného reprezentativního prostoru jakým jsou tyto přední budovy Evropské rady, zřetelně upozornilo na snahu o úspěšné možnosti překonat hranice tak často kladené mezi umění výtvarné a umění užité.

A autoři výstavního projektu?

Autorům a jejich dílčím projektům se budeme věnovat podrobně v následujícím článku, který bude věnován současné - do Prahy přenesené - instalaci této bruselské expozice.

Zatím uvedeme pouze stručný přehled autorů a směrů jejich snažení, i s charakteristikou jejich autorské části celého výstavního projektu. Budeme citovat ze znění v tiskové zprávě připravené NGP.

· JAN BROŽ - Květinová unie, květinové spojení

„Hlavním symbolem předsednictví se stal věneček dvanácti léčivých rostlin na ekologicky vyrobeném koberci. Ten byl umístěn na podlaze hlavního prostoru atria budovy, v níž se odehrávají samotná zasedání Rady. Prostor se proto opakovaně zcela vyklízí, což podlahová kresba umožňuje.“

· BARBORA FASTROVÁ & JOHANA POŠOVÁ - Vzkvétání textilního odpadu

„Motiv propojení se objevuje i v rozměrné tapiserii, kterou pro prostor tiskových konferencí v budově Europa připravily Barbora Fastrová a Johana Pošová. Tapiserie, ručně utkaná během intenzívní šestiměsíční práce, zobrazuje výpravným způsobem proces recyklace plastových lahví do textilního vlákna. Látky použité pro tkaní pocházejí z druhé ruky a z továren, kde by byly pod označením zbytkového materiálu zlikvidovány. Práce spočívala ve stříhání a splétání proužků látky.“

· BARBORA FASTROVÁ & JOHANA POŠOVÁ - Morfující nábytek

„Židle, stoly a stoličky, jež tvořily vybavení vnitřních zasedacích a čekacích, ale také reprezentativních prostor (tzv. prezidentský salonek) Rady, jsou upravenými kusy starého a nového nábytku z ohýbaného dřeva. Ten je v Čechách všudypřítomný nejen napříč domácnostmi, ale i ve veřejných prostorách. Zčásti nový a zčásti z bazarů upcyklovaný nábytek ve spojení s odpadem z tovární výroby se mění do tvarů a podob oživlé prorůstající flóry.“

· JAKUB CHOMA - Nenáhodná spojení

„Jakub Choma pro svou práci využil prostory, které v budově Rady slouží jako čekárna pro návštěvy. Inspirací mu byl motiv „meeting stone“, virtuální monolitický objekt z počítačové hry.“

· JAKUB JANSA - Ceremonie slavnostního otevření

„Film Jakuba Jansy přejímá téma květin a jejich role při diplomatických ceremoniích a spojuje je s rolí umění. Ptá se, zda jsou pouhou pasivní dekorací, nebo se mohou stát více aktivním činitelem politického rozhodování. Hlavní postava ⁠–⁠ celerista, hybrid člověka a zeleniny, je zároveň alter egem umělce a otázkou, může-li svým uměním něco změnit. Celer je českou národní zeleninou, která není atraktivní a módní jako brokolice, kadeřávek nebo exotické avokádo. Do postavy se tedy promítá i symbolika méněcennosti malého středoevropského národa.“

· VALENTÝNA JANŮ - Dualismus → dilema → iluze?

„Valentýna Janů si ve svém experimentálním filmu pohrává s tématem dilematu způsobeného současným rozrušováním hranic mezi různými dualismy, jako jsou soukromé a veřejné, individuální a globální, performance a autenticita či naděje a skepse. Situacemi zobrazenými ve filmu prostupuje ambivalence a náhlá nutnost vymezovat se a rychle rozhodovat. Postavy ve filmu jsou neustále vystaveny hodnotícímu zraku světa, fiktivním divákům televizních zpráv nebo baletního představení či skutečnému filmovému publiku.“

· MARTIN KOHOUT - Společný směr zdánlivě cizích osob

„Dvě 3D animace Martina Kohouta v prostoru Evropské rady umístěné v hlavních průchozích prostorách působily jako uvítání kolemjdoucích a zároveň odrážely téma náhodně vzniklé skupiny, která se stává kolektivem.“

OVERALL OFFICE - Neformálnost ve světě květin

„Karolína Juříková a Kristýna Nováková prostupují jménem slow fashion značky Overall Office vícero částmi projektu v podobě oděvů a textilií, které se barevně i tvarově inspirují rozmanitou říší květin.“

Text: Eva Sochorová a Richard Koníček

Foto: NGP (10 x) a Internet (3 x)