Kulturní centrum Pragovka slaví 10 let od počátku uměleckých aktivit aneb jeden smysluplně využitý chátrající brownfields našeho hlavního města
Kulturní centrum Pragovka vzniklo z industriálních prostor zpustlé a opuštěné někdejší fabriky ve Vysočanech. Ryze průmyslový areál, ztratil smysl, dávno přestal vyhovovat a sloužit svému původnímu účelu, poměrně spontánně se transformoval na kulturní centrum. I když v Praze bylo, je a bude podobných aktivit více, Pragovka ustála „porodní bolesti“, odolala a odolává neviditelné ruce trhu i chamtivým pařátům developerů a funguje. Už 10 let.
Od roku 2010 sem přesídlila umělecká komunita, která opuštěné budovy, tovární a výrobní haly zdárně využívá coby ateliéry. Jak doslova uvádějí organizátoři tohoto centra:
„Od roku 2010 do roku 2017 probíhal tento proces transformace bez zastřešení institucí či pořádající organizací, přesto s přibývajícím počtem umělců vyvstal požadavek na prezentaci tvorby, i samotné komunity na venek – za tímto účelem byl v roce 2014 pořádán na základě osobních vazeb první ročník Kolben Open – otevřené ateliéry pro veřejnost, který aktuálně patří k nejnavštěvovanějším uměleckým akcím roku a původně vznikl jako akce pro několik kamarádů. Na konci roku 2017 byl založen spolek Pragovka for Art., který navázal na činnost neformální skupiny a nadále pokračuje v propojování vlastní umělecké komunity a široké veřejnosti s cílem začlenit kulturní centrum do povědomí místních obyvatel a navrátit tak prostor zpět do veřejného života. Hlavní aktivitou Pragovka for Art z. s., je provoz dvou galerijních prostor, mezi které patří Galerie The White Room, v níž je možné realizovat autorské projekty rezidentů Pragovky a Pragovka Gallery, která dává prostor umělcům do sedmi let po škole napříč celou mezinárodní uměleckou scénou.“
Vyšla kniha mapující uplynulé desetiletí Pragovky
K desetiletí ateliérů na Pragovce se 3. 9. konal slavnostní křest knihy, mapující vývoj a peripetie této svébytné pražské enklávy umění od počátku po žhavou současnost. Součástí večera bylo i zakončení mimořádné rezidentské výstavy umělců Pragovky nazvané KO-LABORACE, na které spolupracovalo 51 umělců. Křest byl samozřejmě spojen s hudebními produkcemi a performancemi.
Výpravná publikace má 320 stran a popisuje fungování umělecké komunity v Pragovce, kterou lze bez uzardění označit za fenomén mezi podobnými pokusy za tutéž dobu uskutečněnými v rámci Prahy, jež byly povětšině krátkozraké a krátkodeché, takže měly jepičí život. Mezi přispěvateli publikace, jejímiž editory jsou duše Pragovky, Lucie Nováčková a Pavel Tichoň, objevíme renomovaná jména, jako Lukáš Beran, Charlotta Kotík, Dagmar Šubrtová, Petr Vaňous či Vladimír Merta.
Lucie Nováčková o publikaci a Pragovce vůbec
„Kniha ukazuje místo i komunitu Pragovky z pohledu místně historických souvislostí díky kapitole věnované historii areálu z pera PhDr. Lukáše Berana. Pokračuje počátky umělecké komunity s reflexí prvních ojedinělých akcí, které položily základ k dnešní podobě fungování Pragovky jako ateliérového domu s galerií s profesionálním zázemím a idealistickými cíli umělecké laboratoře i galerijního inkubátoru.
Součástí publikace je i část věnovaná rezidentským výstavám, reflexe místa z pohledu kunsthistorika i pokus o uchopení komunity Pragovky v kontextu kreativních průmyslů.
Vydat katalog právě v roce 2021 jsme se rozhodli u příležitosti dvou významných jubileí: 90 let od započetí výstavby budovy „Velké E“ a především 10 let od vzniku prvních ateliérů na Pragovce. Doufáme, že křest knihy se stane přirozeně další uměleckou slavností Pragovky.“
Lucie Nováčková, umělecká ředitelka Pragovka Gallery a editorka katalogu.
Text s využitím tiskovým materiálů Pragovky připravil: Richard Koníček a Marie Kubíčková, DiS.
Foto: Marie Kubíčková, DiS. a Wenca Nikoníček
O jubilejní výstavě Ko-laborace:
