Úvod > Kryptoportrét aneb Jinotaj v podobenství obrazu aneb každý to vidí jinak, všichni zaujmou a my se poučíme

Kryptoportrét aneb Jinotaj v podobenství obrazu aneb každý to vidí jinak, všichni zaujmou a my se poučíme

27.09.2021 16:35

Kryptoportrét aneb Jinotaj v podobenství obrazu

16. 9. – 17. 10. 2021

Galerie kritiků

Pojem portrét je více méně asi každému jasný. Je to malba, která má za úkol zachytit věrnou podobu modelu, ale ne úplně přesnou, jako fotografie, správný portrét musí být i uměleckým dílem. Musí zvýraznit charakteristické rysy portrétované osoby, autor se vcítí do modelu tak, že portrétem vyjádří jeho povahu, charakter ba i duši. To je asi každému celkem jasné, ale co je to ten kryptoportrét?

Kryptoportrétem se obecně rozumí vyobrazení, tvořící součást nějakého jiného díla, jež samo o sobě portrétem není. Původní a typické kryptoportréty byly uplatňovány v náboženských výjevech a mytologických scénách. Nejčastější užití kryptoportrétu bylo spojeno se zobrazováním klasické scény - Klanění tří králů. Dokladem pro nás asi nejmarkantnějším, je kryptoportrét, čili „propašování“ portrétu, v tomto případě římského císaře a českého krále Karla IV. do nástěnné malby v Kapli sv. Kříže na Karlštejně. Zdánlivě běžná nástěnná malba, až na to, že Karlovu typickou podobu má poslední král v zástupu. Navíc zvýrazněný

ještě tím, že okolojsoucí postavy jsou o něco menší...

Jinotaj v podobenství obrazu

Ano, tak to vše výše uvedené zcela dokonale a srozumitelně vyjádřila kurátorka výstavy Kryptoportrét, velice zajímavé a poučné výstavy, která právě probíhá v Galerii kritiků, paní Mgr. Vlasta Čiháková Noshiro Ph.D.

Nevíme, přesně jak k zadání této velice poučné výstavy došlo, ale nelehký úkol vytvořit či vybrat ze svých depozitářů dostala řada našich předních malířů. Zúčastněné osobnosti, které se podílejí na této výstavě, zde skoro až didakticky, ale přitom mile zajímavě a nenásilně, připravili divákům učebnicovou lekci na téma portrét - Kryptoportét. Osloven proto byl záměrně takový autorský výběr, který disponuje vlastním stylem a odlišnými úhly vidění.

Sedm statečných…

Už jen zvučná jména vynikajících osobností jsou zárukou příjemného diváckého zážitku.

Na výstavě se tedy podílejí, v abecedním upořádáním dámy, Patricie Fexová a Jitka Mikulicová, a pánové Tomáš Císařovský, Michal Drozen, Adam Jílek, Adam Štech a Martin Velíšek.

Připomeňme si, jak je charakterizují při jejich samostatných výstavách kurátoři těchto výstav:

Patricie Fexová –

„V dosavadní tvorbě Patricie Fexové můžeme sledovat její neustálý zájem o médium malby, se kterým se potýká z mnoha zajímavých pozic. Z jejích projektů však lze také vycítit jistou distanci vůči bezprostřednosti procesu malby a neustálé ohmatávání jejích možných přesahů. Ty se týkají jak dnes tak módní artikulace objektovosti obrazu, tak především specifické intepretace malířské techniky, ale také osobní tělesné participace tvůrce.“

Jitka Mikulicová -

„Autorku zajímá vztah formy a obsahu díla, téma, které už postmoderní generace dávno odložila k ledu jako vzpomínku na marxistickou dialektiku. Dekonstrukcí obrazových informací a jejich novou konstrukcí se pokouší objevit jiné, skryté významy, nebo je náhodně záměrným posunutím prvků vytvořit. Její hra je komplikovaná a její výsledek může mít překvapivě rozdílné výstupy.“

Tomáš Císařovský –

„Od začátku své tvorby je fascinován médiem malby. Patří k nejznámějším českým autorům. Svá díla představoval spolu s vrstevníky na neoficiálních přehlídkách mladého umění Konfrontace (od r. 1984). Tyto výstavy byly pořádány tajně jako konfrontace potlačovaného umění s panujícím režimem. Jeho obrazy Terče, jež byly představeny právě na Konfrontacích, jsou stylově blízké tehdy aktuální italské transavantgardě.“

Michal Drozen

„Autor se věnuje kresbě, malbě, tvorbě obrazu, také píše. Ve výrazu nerozlišuje hranici mezi kresbou a textem. S jeho obrazy jsme se mohli naposledy setkat na jaře tohoto roku v rámci výstavním cyklu Start Up v Galerii hl. m. Prahy (projekt Start up End down). Výstava LITTLE HEROES v Galerii Dole představí část Drozenovy diplomové práce zaměřené na sebe-reflexní zpodobení – autoportrét.“

Adam Jílek

„Malíř nové generace českých umělců. Přes svůj relativně nízký věk si stačil vyvinout výrazný vizuální i obsahový rukopis. Adam Jílek vybočuje především osobitým a velmi dobře rozeznatelný rukopisem. Ve svých obrazech znázorňuje převážně zvířecí motivy, do kterých vkládá své příběhy, jak z osobního života, tak kritiku dnešní uspěchané doby a lidských neřestí. V obrazech si ten svůj vlastní příběh najde i každý jednotlivec sám.“

Adam Štech

„Jeho malba je založena na inspiraci skutečnými či nalezenými příběhy a konfrontaci jednotlivých výtvarných projevů. Obrací se k historickým epochám, od baroka ke kubismu. Nesoudržná kombinace prvků bývá uspořádána do hybridního celku, kompozice, propojující různé časy a odlišná prostředí. Tyto protichůdné komponenty, nový kontext s posunutým významem vytváří vnitřní napětí – konflikt, rozpor, ale zároveň i určitou harmonii.“

Martin Velíšek

Má rád postmoderní apropriace, citace, kombinace nejrůznějších medií a oborů, ale vztahuje k nim svobodně a po svém. Zachází s nimi až „bezzásadově,“ takže například typická postmoderní proklamace „everything go“ pro Velíška znamená, že si může dobře rozumět s Vermeerem a s van Eyckem, nikoli pouze s Sherrie Levine. Velíšek může bez problémů přeskakovat časová pásma, styly, přejímat a citovat a to vše v jediném obraze nebo instalaci.

Text a foto: Richard Koníček