Křtili jsme novou knihu Jaromíra Bosáka: ´Životní mač´ aneb život bez sportu by nestál za nic!
Křtili jsme novou knihu Jaromíra Bosáka: ´Životní mač´ aneb život bez sportu by nestál za nic!
Dostali jsme pozvání na úterý 4. 6. 2013 na křest nové knihy novináře a sportovního komentátora Jaromíra Bosáka ´Životní mač´, který se konal v knihkupectví NeoLuxor v Praze na Václavském náměstí. Osobně se křtu sympatický Jaromír Bosák účastnil…včetně zástupců vydavatelství Euromedia Group, k. s. –Knižní klub.
„Ve sportu nejde o život, ale život bez sportu by nestál za nic,“ řekl Bosák, jeden z nejpopulárnějších českých sportovních komentátorů současnosti.
Co jsme se dozvěděli na křtu?
Zcela upřímně a bez patosu jsme si s Bosákem povídali, vyptávali a zbožně jsme ho poslouchali. Sám otevřeně přiznal, že sportuje od malička. A že má rád živý zápas, že na televizní přenosy se dívá nerad. A že je rád, když některé jeho výroky zlidověly, zejména když v těch šatnách sportovců z něho něco vypadne, ale nepočítá s tím, co s tím bude dál..a pokud jsme unavený sportovec, pak nemůže nikdo očekávat, že z něho něco kloudného ani před reportérem vypadne…Jaromír Bosák se nám rovněž přiznal, že zažil okamžiky, kdy chtěl fotbalem praštit…a že nepočítá s tím, že by ještě komentoval dalších 20 let..a je-li s kamarády v hospodě, raději poslouchá, co povídají, nic nekomentuje už…že komentoval i s chřipkou, kterou musel překonávat, že příliš si dovolených v životě neužil. A problémy s jazykolamy neřeší tím, že by si to opakoval před zápasem…že by se chtěl ještě (zvládá např. angličtinu, němčina) naučit i španělštinu.
Autor svou nejnovější knihu rozdělil do dvou poločasů - o fotbale, golfu, komentování, životě.
Na patitulu první stránky prvního poločase ´O fotbale´ nás zaujme citát:
„U Václava Klause jako pomezního rozhodčího by hrozilo, že často půjde o neofsajd, nefaul a negól.“
Autor se zde zabývá novotami a změnami , ke kterým došlo v současném fotbale, kdy jsme zrychlili hru z důvodů i jiných než jen herních:
- Například se nečeká věčnost na jediný zakopnutý míč, protože vedle hřiště jich je připraveno hodně.
- Změnilo se i rozestavení, kdy obránci hrají v řadě.
- Trénuje se hráči neoblíbený ofsajd systém.
- Všichni musíme umět hrát všechno.
- Jen je škoda, že spousta hráčů je schopná hrát jen jednou nohou. A ještě mnoho jiných zajímavých postřehů z dnešního fotbalu, což bude jistě zajímat čtenáře, kteří fotbal rádi mají.
„Gólmany znervózňuje, že jim pořád někdo chodí za zády a- a jiný ´přínos´ brankoví rozhodčí nemají.“
Jako čtenáři se ujistíme, že v České republice je fotbal nejoblíbenější sport, že máme tady půl milionu registrovaných fotbalistů…i když na stadiony nechodíme, nejen protože máme raději fotbal v televizi (agresivita fanoušků narůstá). Bosák si všímá i osobností - fotbalových bohů jako je Petr Čech, Tomáš Rosický, Pavel Kuka a další a jejich pohnutek, proč hrají kde za který klub….
Průlet fotbalovými turnaji mistrovstvími světa a Evropy ve fotbale
Od roku 1974 až do roku 2012 nám ve stručnosti autor popisuje průběh i své zážitky, které prožil na těchto turnajích včetně těch problémových např. s ubytováním a cestováním. Pokud jde o Mistrovství Evropy 2016, považuje za nešťastné, že už nebudeme sledovat zápasy jen 16, ale 24
mužstev, takže počítá se zápasy i často nudnými…
„Karel Marx by asi řekl, že golf jakožto původně buržoazní sport se dnes proletarizuje.“
Na stránkách ´O golfu´ se nám autor, jako v celé knize, typickou svou úsměvnou formou svěřuje, že již 16 let golf hraje, a že i v České televizi golf komentuje. Seznámíme se s historií golfu v Česku, jak to s ním bylo za socialismu, a jak je to nyní, jak rekreační hráči moc pravidla nemusejí. Nabízí nám příkladného Tigera Woodse a srovnává jeho hru se ztíženými podmínkami hry našich českých tlouštíčků, kdy jejich břicho způsobuje úplnou jinou koordinaci pohybu při švihu golfovou holí…
(poznámka autorky, moc by mě zajímalo, proč při psaní této recenze mi počítač úporně mění slovo golf na ´golg´? Budiž sláva automatům!)
„Když chceš fandit, tak si kup lístek na tribunu, ale nedělej komentátora.“
V druhém poločase ´O komentování´ se dozvíme, v čem spočívá kouzlo komentáře sportovního komentátora, o tom, jak je Bosák neúplatný, mnohdy i neoblíbený, třeba že nepřijímá pozvánky na jachtu, protože je s tím pošle do hajzlu…“jste komentátor a musíte si zachovat odstup a objektivitu.“ Znělo mi to tak sympaticky tyhle věty, které jsem vnímala s úctou k Jaromírovi Bosákovi, to se hned tak v téhle zkorumpované době nevidí… dokonce Bosák komentoval i hokej, přičemž považoval za handicap, že ho nikdy sám závodně nehrál, dokonce i komentování ostatních sportů neměl příliš rád… i když jak sám říká, nudný sport takřka neznám…vydrží se dívat skoro na všechno…ale na zmalovanou třináctiletou gymnastku se dívat nebude asi opravdu nikdy…
„Ale komentování mě baví“….ale přicházejí generace počítačových her a nejnovějších technologií. Poetika komentáře se tak bude jistě měnit dramaticky rychleji, než ses třeba změnila od roku 1985 do dneška…
Průlety olympijskými hrami začínají autorovými poznámkami o Olympiádě v Lake Placid 1980 …končí letními olympijskými hrami 2012.
„To, že sex je zábava chudých, za mého mládí ve Františkových Lázních platilo dokonale.“
V pasáži ´O životě´ se dočteme o jeho otci, o jeho mámě, že nemá děti, a proč ho považují jeho přátelé za strýčka Herodese? Následují kapitoly o jeho dospívání, o jeho věrnosti k fotbalovým klubům, o jeho studiích na pražské filozofické fakultě (spolužáci Michal Viewegh, Petr Fejk, Dan Šustr), o jeho veselém studentském životě a proč dobrovolně odešel ze školy… kdy se v 80. letech 20. stol konečně stal pražským bezdomovcem….. a jak se dostal na žurnalistiku…jak prožil nakládačku 17. listopadu 1989 na Národní…jak přestal být sportovcem – abstinentem a naopak se stal přítelem různých alkoholických nápojů… jak se seznámil se Slovenkou Alenou…svou manželkou..a proč se museli po rozdělení Československa nechat oddat…a proč si neosvojili dítě…a jak se dostal ke StarDance…a jak si vyřešili bydlení v Praze…a spousta zajímavostí, které nám budou jistě blízké a srozumitelné…
„ale ona se novinařina koneckonců ani vlastně naučit nedá. Základ řemesla jistě, to je bez diskuse, ale to ostatní. To buď v člověku je, nebo není.“
Závěrem se dočteme i o sportu obecně…zjistíme, proč se sport stává čím dál víc skutečnou show…což nesouvisí se samotným výkonem a výsledkem..
„Kdo má rád sport, nemusí být blbec – a ten,
kdo sport rád nemá, ještě nemusí být mudrc.“
V knize se můžeme přečíst tři fiktivní rozhovory s trenérem (předzápasový, přestávkový, pozápasový), kdy novináři chtějí na své blbé otázky dostat chytrou odpověď, a proto je Bosák zachytil tak, jak si myslí, že by vypadat neměly.
Ze životopisu Jaromíra Bosáka
Jaromír Bosák (1965) je již po dvě desetiletí spjat s redakcí sportu České televize. Podílel se na dlouhé řadě přímých přenosů z fotbalových mistrovství světa a Evropy, a také letních i zimních olympijských her. V současnosti se zaměřuje na komentování fotbalových zápasů a golfových turnajů, přičemž oba sporty také stále na amatérské úrovni provozuje. Za největší zážitek své dosavadní televizní kariéry považuje komentování zápasu Česká republika versus Nizozemsko na EURU 2004 a finále Ligy mistrů v roce 2005 mezi AC Milán a FC Liverpool.
Hodnocení:
Knížka se čte dobře. Zhltla jsem ji, přestože k fotbalu mám tak daleko jako do Ulanbátaru, je to vlastně autobiografie Jaromíra Bosáka, je plná vtipných Bosákových glos, jeho přesnými postřehy a zásadními postoji i k ožehavým tématům nejen v e sportu se vyskytujících. Doporučuji i ženám – čtenářkám!
Vydavatelství : Euromedia Group, k. s. – Knižní klub
Nádražní 32, 150 00 Praha 5
Počet stran: 183
Rok vydání: 2013
Vydání : první
e-mail: vo@euromedia.cz
Hodnocení: 95 %
Cena: 229 Kč
Ing. Olga Koníčková
Foto: Euromedia Group