Krištof Kintera: HOW CAN I HELP YOU? aneb nic, co už je k ničemu, není ještě k ničemu aneb vím, co s tím …
Krištof Kintera
HOW CAN I HELP YOU?
10. 3. – 20. 8. 2023
Centrum současného umění DOX
Tvorbu Krištofa Kintery zná české i zahraniční publikum především díky jeho sofistikovaným kinetickým sochám a monumentálním, technicky náročným instalacím v galeriích i veřejném prostoru. Jen těžko si lze v kontextu jeho komplexních projektů představit klasičtější umělecké postupy, jako je kresba.
„Žádné kresby tuší na papíře, žádné čáry tužkou ani reprodukce skicáků. Přesto Krištof Kintera tvrdí, že vystavuje KRESBY. Na 340 děl jednotného formátu se představuje ve společné site-specific instalaci ve třech patrech věže pražského Centra DOX. Dohromady tvoří osobní zpověď umělce, který na jednotlivých stránkách pomyslného deníku zaznamenává to, co ho zajímá, frustruje i děsí. Dotýká se zároveň ale i našich vlastních nejniternějších pocitů, tužeb, bolestí a strachů.“
Kurátorka: Michaela Šilpochová
HOW CAN IT HELP US?
Jestliže se Krištof Kintera ptá nás, jak, že nám může pomoci, tak my, kteří se s jeho tvorbou setkáváme často, rádi, mnohde – ba skoro všude, kde to žije – mu spíš v údivu opáčíme: Jak že nám může pomoci? Odpověď bude prostá (milý Watosne): Tím, že přetváříte prostor vyhrazený umění, ale i ten umění nevyhrazený či dokonce zapovězený, pro nás. Oživujete tím svým haraburdím, jež dokážete proměnit v myšlenkově napadnuté a vizuálně nápadné umění. Setkáváme se s ním rádi. Vy sám nepřehlédnutelný, věčný „kluk v kloboučku“, stejně jako Vaše nepřehlédnutelné a nepřehlížené, v artefakt proměněné, sošné harampádí.
Dosud vzpomínáme na to jak – a hlavně čím vším – jste ve své době zavezl slovutný, dějinami poznamenaný, svatostánek - nejen výtvarného – umění, slavné pražské Rudolfinum. (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/kristof-kintera-nervous-trees-aneb-vzornik-problemu/).
Byl to tehdy průlom do našeho dost opatrnického výstavnictví a malá velká degustace Vaší fantazie a … a skladu.
I ten se nám poštěstilo osobně navštívit. Tedy, skladu…, ateliéru, samozřejmě. Uspořádal jsme ten den jakousi venkovní akci pro novináře, odborníky, fanklub příznivkyň a příznivců a samozřejmě i nezbytnou a neodbytnou Holubí letku. Takže lidí jak much. Venku na dvoře jakési brownfieldové fabrické haly v Modřanech. Nastal den „D“, hodina „H“ a průtrž, snad nejen mračen, ale rovnou celého nebe. A následoval divácký zázrak. Ne, že by ty potoky letní vody ustaly, ale Váš velkodušný charakter nás v tom nenechal vymáchat (doslova), ale vzal jste nás dovnitř. A hle, my se ocitli u Kinterů v jeho nekamenném lapidáriu, alias ateliéru (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/kristof-kintera-vydal-fatal-banal-aneb-vime-jak-to-bylo-doopravdy-byl-to-fatal-banal/ ). Dokonce s komentovanou prohlídkou. No, co víc si přát…
Materiálu, jak jsme viděli, habaděj. A to už od toho zážitku uplynula celá pětiletka. Takže, dnes už, kdo ví, zda Vám ta hala ještě vůbec dostačuje…
Asi ne, protože první komplexní výstava, o níž jsme se dozvěděli a na níž jsme samozřejmě ihned zavítali, dokázala zaplnit tentokrát tři patra v DOXu. A pozor, jsme svědky, že vlastně novými objekty, artefakty, nápady a vymyšlenostmi. Takže klobouk dolů. Tedy, my samozřejmě, Vy ho má trvale, jako Váš - logotyp.
Takže Kresby? Budiž, co božího jest, bohu nechme…
Quid est Dei, Deus?, jak nás učíval kdysi pan profesor latiny na gymplu…
Ale dost už těch subjektivních výlevů jednoho spřízněného webu, raději se s jeho návštěvníky (toho webu i té výstavy) podělme o slovo odborné, o slovo odbornice, kurátorky této výstavy, paní Michaely Šilpochové.
„Přesto, že nemalou část své tvorby, které se průběžně věnuje už téměř dvě desetiletí, označuje Krištof Kintera jako „kresby“, jde o téměř trojrozměrná díla jednotného formátu, která by většina lidí považovala spíš za koláže či asambláže.
Pro Krištofa Kinteru jsou to ale jednoznačně kresby. Především proto, jakým způsobem vznikají – spontánně, rychle, s lehkostí. Jejich přímočaré kompozice vytváří s omezeným množstvím prostředků – nalezených a „spotřebovaných“ věcí a materiálů naší každodenní existence. Důležitou roli v nich má často text. Starý polštář s očima z vypálených žárovek pochybuje o svém přínosu evoluci (I doubt my contribution to evolution), zmačkaná plechovka smutně hlásí, že se každý den zkouší dát dohromady (Shaping myself everyday), rozbitá televizní obrazovka se zklamaným výrazem oznamuje, že „Všechno je jinak“. Doslova rána sekerou je vytesaný nápis „Nikdo nemá nic“. Jednoduché, přesto vizuálně působivé aranže, krátké razantní texty, hravost, ironie, nadsázka.
Způsob, jakým Krištof Kintera jednotlivé předměty a texty skládá do výsledné podoby, připomíná právě samotný proces kresby. Jsou to rychlé skici, vizuální záznamy myšlenek, toho, co si přes den umělec ukládá jakoby mimoděk někam do zadních přihrádek paměti – útržek věty či myšlenky, emoce, barva slova, text písně, otřepaná fráze, kus reklamního sloganu –, aby je při první možné příležitosti, kdy je zpátky ve svém ateliéru, vylovil a rychle, než je zapomene, dostal na papír, nebo v tomto případě na desku. Vzniká tak vlastně určitá forma deníku – osobní zpověď umělce, kdy na jednotlivých stránkách zaznamenává to, co ho zajímá, těší, frustruje i děsí. Zároveň se v nich ale dotýká našich vlastních nejniternějších pocitů, radostí, tužeb, bolestí a strachů. Rentgenuje drobné zlomeniny našich vztahů, stetoskopem naslouchá tlukotu našich myšlenek, skalpelem popichuje naše ega a běžné problémy hasí přístrojem s výmluvným nápisem LOVE.
Během let vznikly už stovky kreseb a deník se dál postupně rozrůstá. Zároveň jeho stránky nikdy nezůstávají dlouho na jednom místě. Ocitají se v salonech sběratelů, právnických kancelářích, lékařských ordinacích i obývacích pokojích, kde začínají žít svůj druhý život. Teď se poprvé – a možná na dlouhou dobu naposled – setkávají na třech patrech věže Centra DOX. Kniha mouder, zeď nářků, apotéka ctností a neřestí? Slovy Shakespeara: Cokoli chcete. Deník Krištofa Kintery je tu pro vás. A jak vám může pomoci? Posuďte sami.“
Krištof Kintera (* 20. 9. 1973 - Praha)
1992 – 99 Akademie výtvarných umění, Praha
2003 – 04 Rijksakademie van Beeldende Kunsten – Amsterdam
Samostatné výstavy v zahraničí:
2021 - “This is How Nature Works”, Orto Botanico, Padova, Italy
“Memorial of Passed Light”, Artesella, Borgo Valsugana, Italy
2020 - “The End of Fun”, IKON gallery, Birmingham, Great Britain
“Welcome to Neuropolis”, Heldenreizer Contemporary, Munich, Germany
2019 - “Am I also responsible for all that shit around?”, Kali Gallery, Lucern, Switzerland
"No One Has Nothing", Z2O - Sara Zanin Gallery, Rome, Italy
2018 - “Do Not Litter, Do not Feed Birds and Do Not Push the Help Button Yet”, Czech Centre NY, USA
“Naturally Postnatural”, Ron Mandos Gallery, Amsterdam, Netherland
2017 - “Postnaturalia”, Maramotti Collection, Reggio Emilia, Italy
2016 - “Natural Nervosity”, Kunsthalle LAB, Bratislava, Slovensko
2015 - “May Be It Is Here”, Ron Mandos Gallery, Amsterdam, Netherland
"Your Light is My Life", Kunsthal Rotterdam, Netherland
2014 – „Who is Perfect?", D+T Brussels, Belgium
“I am not you”, Tinguely Museum, Basel, Swizerland
“Nervous Trees”, Galerie/Schleicher Lange, Berlin, Germany
2013 - "Bad News", Gallery Jiri Svetka, Berlin,
“Symptoms of Nervosities”, Galerie D+T Project, Brusell, Belgium
2012 - “Black Flag”, Make Up Gallery, Košice, Slovakia
„Demon of the Growth”, Galerie Schleicher/Lange, Berlin
“Analysis Results”, La Station, Nice, France
2010 - “Unhappy Coincidence”, Galerie Ho, Marseille, France
“A Bigger Problem Than Yours”, Galerie JIří Švestka, Berlin, Germany
2009 - “Lay Down and Shine”, gallery Schleicher Lange, Paris, France
2008 - “One or two or crowd”, Dominik Art Project, Krakow, Poland
“Miracle”, Fundament Fundation, Tilburg, Netherland
“Rituals”, V.M. 21 arte contemporanea, Rome, Italy
„Volta NY“, New York, USA
2007 - “Problems on top of problems”, Galerie Schleicher+Lange, Paris, France
2006 - “Revolution”, Galeria Potocka, Krakow, Poland
“Carry on as if Everything Was Alright”, Galerie Schleicher und Lange, Paris, France
2004 - “We´ve got the power!”, One man show – art fair Brusel, Belgium
2002 - “Can you show me what´s in your bag?” Gallery Open, Bratislava, Slovensko
2001 - “Are you all right?” Czech center Munich, Germany
“Are you all right?”, La Chaufferie, Strasbourg, France
“It won´t be better!”, Gallery Skuc, Ljubljana, Slovenia
Samostatné výstavy u nás: 30
Kolektivní výstavy u nás a v zahraničí: 116
Zastoupení ve sbírkách institucí devíti států:
Ludwig Múzeum, Budapest, HUN
Museum der Moderne, Salzburg, AUT
Fogg Art Museum of Harvard University, Boston, USA
MOCAK – Museum of Contemporary Art – Krakow, POL
Boghossian Foundation, Bruxelles, BEL
Collezione Maramotti, ITA
Barbierato Collection, ITA
Rubell Family Collection, Miami, USA
Jerry Speyer Collection, New York, USA
Kadist Art Fundation, Paris, FRA
Rosenblum Collection & Friends, FRA
Thomas D. Newbold, Paris, FRA
Collection Michel Fedoroff , FRA
Olbricht Collection, Essen, GER
Europaisches Patentamt – Munchen, GER
Národní galerie v Praze, Prague, CZE
Galerie hlavního města Prahy, Prague, CZE
Lettenmayer Collection, Prague, CZE
Galerie Zdeněk Sklenář, Prague, CZE
Text připravili: Richard Koníček a Marie Kubíčková, DiS.
Foto: Marie Kubíčková, DiS.
Krištof Kintera
HOW CAN I HELP YOU?
10. 3. – 20. 8. 2023
Centrum současného umění DOX
Poupětova 1, Praha 7
Otevírací hodiny:
Pondělí a úterý: zavřeno
Středa - neděle: 12.00 – 18.00
Náš web na stopě Krištofu Kinterovi:
https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/kristof-kintera-na-%c2%b4krizovatce-smrti%c2%b4/
https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/kristof-kintera-nervous-trees-aneb-vzornik-problemu/
https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/neha-tenderness-aneb-kdo-nam-rano-ponozky-nasadi/
https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/sportu-zdar-all-hail-sport-aneb-zatopkovy-nohy-se-nezastavily/
