Krajinář - VÁCLAV RADIMSKÝ
Krajinář - VÁCLAV RADIMSKÝ 
(1867 - 1946)
28. 10. 2011 - 5. 2. 2012
Galerie hlavního města Prahy ve výstavních sálech Městské knihovny připravila soubornou výstavu Václava Radimského. Soustředěno je zde přibližně 200 nádherných, většinou veřejnosti zcela neznámých obrazů krajin. Nepřehlédnutelný je rozhodně také triptych nazvaný Pohled na Kolín vytvořený v úctyhodných rozměrech (3 x 8,5 metru). Autorkou koncepce této – svojí souborností - ojedinělé, výstavy je Naděžda Blažíčková-Horová.
Ze života malíře
Václav Radimský patřil k tak zvané První generaci českých impresionistů. Studoval v soukromé krajinářské škole Eduarda von Lichtenfels ve Vídni, v Mnichově pak u Eduarda Schleicha a nakonec se v roce 1888 vydal do Mekky malířů, do Francie.
Tehdy už slavný malíř Monet žil ve městě Giverny a kolem něho se vytvořila pozoruhodná kolonie malířů z celého světa. Byl mezi nimi (od roku 1895) i jeden Čech, tehdy ještě s CK rakousko-uherským pasem - Václav Radimský.
Na Seině měl zakotvenu loďku, kterou používal jako svůj plovoucí ateliér a občas v ní dokonce maloval společně se samotným Monetem. Nejraději vyhledával prosluněné partie, pohledy na vodní plochu, zachycoval odrazy stromů na vodní hladině a zaměřoval se na zachycení mihotavých světel, slunečních paprsků a vystižení barevné atmosféry dne.
Václav Radimský byl ve Francii úspěšný. Přesto ale udržoval i spojení s domovem. Pilně také obesílal domácí výstavy svými obrazy.
Radimský se v Paříži dokonce i oženil. Jeho ženou se stala Louisa Fromont z Vernonu. Vypukla však první světová válka a z úspěšného pohodového malíře se rázem stal příslušník nepřátelské země. Dokonce byl pro svůj původ a příslušnost i vězněn, pak internován, posléze sice zase propuštěn, ale zbaven všeho majetku.
Václav Radimský, zprvu tak nadšení vstřícností Francie, jí byl dokonale zklamán a hned po válce se vrátil domů do nově vzniklého Československa.
Po návratu do vlasti se usadil na rodném statku v Pašince u Kolína, kde pak žil a pracoval až do svého skonu v roce 1946.
Veškerá malba z tohoto období malířova života byla zaměřena podobně jako ve Francii na přírodu. Teď středního Polabí. Ale ani zde a se zdánlivě nekontroverzní tématikou neměl na růžích ustláno. Jeho tvorba začala sklízet ostrou kritiku místních uměnovědců.
Jenže uměnovědci nejsou veřejnost, a protože byl Radimský nesmírně pracovitý, začala jedna komerční výstava střídat druhou. Důsledkem toho je skutečnost, že dodnes je převaha jeho obrazů v soukromém majetku a v galeriích a jejich depozitářích je nalézáme minimálně. Tím větší zásluhou autorky výstavy je její upořádání, protože až takto široce zastoupené dílo Radimského vypovídá o jeho stylu a práci.
Ing. Olga Koníčková
Foto: GHMP