Kostel Krista Spasitele a komunitní centrum, Praha – Barrandov aneb odhadli jsme to správně, je stavbou roku 2021. Vivat!!!
Kostel Krista Spasitele a komunitní centrum, Praha - Barrandov
Grussova 1274/6, Praha 5
Stavba roku 2021
Autoři: Jakub Žiška a Pavel Šmelhaus
Na počátku bylo slovo… A nejen v Bibli. Tohle slovo znělo oproti tomu z Bible poněkud přízemněji, ale i tak nás přivedlo k malému (technickému) zázraku. To slovo znělo:
„V neděli 22. 11. 2020, v den Slavnosti Ježíše Krista Krále, čeká naší farnost zasvěcení nového kostela Krista Spasitele v Grussově ul. na Barrandově kardinálem Dominikem Dukou. Při této příležitosti bude do oltáře vložen ostatek sv. Ludmily.“
I když se nyní my i www.www-kulturaok-eu.cz věnujeme skoro výhradně kultuře, nezapřeme v sobě „dědictví“ našeho více než patnáctiletého novinářského působení v oblasti stavebnictví a architektury. A tohle naše historické poznamenání, nás nenechává v klidu, při zmínkách o zajímavých architektonických počinech ani po delším odstupu. Proto, dozvíme-li se o nějakém takovém projektu, který byl přes všechny složitosti stojící realizaci v cestě konečně k realizaci, pádíme tam, abychom „to“ viděli na vlastní oči. Protože jak nás učil, v nekonečných a úžasných besedách náš architektonický guru, pan arch. Josef Vrana, obrázek napoví, ale osobní setkání se stavbou, je jako osobní seznámení se s dosud neznámým člověkem. A toho se držíme, jak jen nám čas a síly dovolí. Proto jsme se hned, jak jsme to stihli, 5. 12. 2020, tedy pouhých čtrnáct dnů po zasvěcení kardinálem Dukou, vydali na Barrandov. Domnívali jsme se, že kostel je již přístupný. Vládli mu ale zatím stále ještě dokončovací práce. Podstatné ale bylo, že náš „zkušený“ dojem: Ta stavba by zasloužila stát se stavbou roku, byl správný. Barrandovský kostel Krista Spasitele a komunitní centrum, se opravdu stal Stavbou roku, ale až roku 2021.
Z oficiálních dokumentů stavby roku 2021
Titul v soutěži Stavba roku 2021
Zkráceně: Kostel Krista Spasitele a komunitní centrum, Praha - Barrandov
Ulice: ul. Grussova 1274/6
Město: Praha 5
Kraj: hl. m. Praha
Počet hlasů: 6550
Popis objektu:
Kostel je soudobou stavbou s řadou progresivních a přitom zcela účelných prvků, proto i konstrukční řešení je provedeno moderní technologií.
I přes soudobé tvarosloví ale čitelně zhmotňuje tradiční chápání kostela, jeho logické členění a symboliku.
Prostý pravoúhlý půdorys oživují tři oblé prvky – půlkruhový závěr lodi, válcovitý světlík v křížení lodí nad oltářem a kaple.
Prvky kruhu představují nekonečno, ducha, harmonii, plné pravoúhlé stěny pak charakterizují jistotu, řád a stabilitu.
Bílá barva exteriéru (i interiéru) je znakem čistoty, pro jejich podtržení a odlišení od běžných staveb jsou všechny omítky v co nejhladším provedení – ve všech prostorách pouze gletované.
Vrcholem symboliky je lesklým kovem zlaté barvy obložený světelný prstenec nad oltářem, přinášející světlo (faktické i významové) do prostoru presbyteria.
Zlatý kruhový prvek dále odkazuje ke kopulím nad křížením lodí historických křesťanských chrámů, je otevřenou branou k nebesům, nebeskému Jeruzalému.
Výškové osazení umožnilo situování celého komunitního centra pod chrámovou loď, což kostel příjemně vyzdvihuje nad okolní terén a dodává mu na potřebné monumentalitě. Vyrovnání výškového rozdílu je pomocí výrazného předloženého schodiště, po němž věřící stoupají ke dveřím chrámu Páně, zatímco do komunitního centra je vstup od cesty procházející vnitroblokem.
Podél severní strany tedy vede mírně stoupající parková cesta, kde se vzdáleností od ulice zároveň klesá význam jednotlivých částí objektu v logickém pořadí kostel – komunitní centrum – kavárna.
Autor: JAKUB ŽIŠKA, PAVEL ŠMELHAUS
Projektant: ATELIER Žiška , s.r.o.
Dodavatel: Metrostav a.s.
Přihlašovatel: Metrostav a.s.
Investor: Římskokatolická farnost u kostela sv. Filipa a Jakuba Praha – Hlubočepy
"Hospodinovým řízením se tak stalo, je to podivuhodné v našich očích." žalm 118
aneb
Stavba Kostela Krista Spasitele a komunitního centra
Stavba kostela Krista Spasitele a komunitního centra mezi ulicemi Grussova, Lamačova a Gabinova, byla zahájena v listopadu 2018. Stavba byla pojata od počátku jako nejen čistě duchovní, ale také jako místní společenské centrum, které bude sloužit jak věřícím, tak všem lidem dobré vůle.
Jedním z důvodů vzniku stavby, byl fakt, že místně příslušná Farnost Praha – Hlubočepy má své sídlo až u kostela sv. Filipa a Jakuba na Zlíchově. Jenže denní zkušenosti ukazovali, že o aktivity farnosti a účast na obřadech ve zlíchovském malebném kostelíku roste přílivem obyvatel, především ze vzdáleného Barrandova. A kapacita kostelíka a i možnosti Farnosti, už kapacitně nestačily. Proto vyvstala potřeba stavby nového kostela, který by potřebám farnosti vyhovoval umístěním, kapacitně i dispozičně. A z toho vyplynulo rozhodnutí o vzniku nového kostela. Za vhodnou lokaci bylo zvoleno někdejší místo dosavadního působení, farností obhospodařovaného, "Misijního střediska".
Financování stavby zajistili soukromými dárci, právě převážně obyvatelé Barrandova, takže něco na způsob známého sloganu, tentokrát zúženého na „Barrandovští sobě“ a v neposední řadě i přátel stávající farnosti. Úhradu třetiny nákladů pokryl velkorysý dar od Arcibiskupství pražského.
Již v roce 2012, byli vyzváni architekti, aby předložili své nabídky a návrhy. Komise zástupců farnosti a odborníků, jmenovaných Arcibiskupstvím pražským vybrala na jaře roku 2013 projekt ATELIERU Žiška, který nejlépe vystihl záměr a zadání pro výběr: „postavit moderní, snadno rozpoznatelný kostel na okraji sídliště a racionálně do něj včlenit všechny požadované funkce“.
Hlavním účelem stavby tedy bylo vybudovat především moderní sakrální prostor. V druhém plánu pak bylo vytvořit místo schopné uspokojit také potřeby společenského využití.
Projektovalo se a připravovala stavba …
V letech 2013 – 2014 započaly první nezbytné přípravy projektu nezbytné pro povolení stavby. Územní rozhodnutí k žádané stavbě, bylo stavebním úřadem vydáno v roce 2015 a pravomocné stavební povolení stavby dostala v roce 2017. Na běžné zvyklosti stavebních řízení, celkem slušné a v rámci všeobecně známých lhůt pro u nás vznikající stavby i docela chvályhodné tempo.
Před zahájením vlastní stavby muselo, na místě budoucího staveniště proběhnout hned několik podrobných průzkumů. Od dendrologického, přes geologický a další, až po průzkum hydrologický. Byl proveden i zkušební vrt, který následně umožnil vznik moderního a alternativního využit jakožto zdroje geotermální energie pro čistě ekologické tepelné čerpadlo. Nezbytně nutně vykácené dřeviny, po ukončení stavby nahradily zatím se probouzející nové a zdravé stromy.
V roce 2018 pak došlo k výběrovému řízení na roli generálního dodavatele, a tím se stala zkušená multifunkční stavební společnost - METROSTAV a. s.
… a pak už stavělo a stavělo
Konečně nadešel den D. Dne 1. 11. 2018 v 16.00 hod. došlo na staveništi k požehnání základního kamene kardinálem Dominikem Dukou. A tím byla stavba oficiálně zahájena.
Dle vyjádření stavební firmy, tedy Metrostavu, pro ni bylo období stavby realizačně náročné. Povoleno bylo aby ve špičce na stavbě pracovalo současně do 50ti dělníků. Období zvýšeného hluku se muselo měnit s obdobím relativního klidu. Navíc pro stavebníky platil - vzhledem k blízkosti obytné zástavby - zákaz práce o nedělích a během církevních a státních svátků. Hlučné práce se například směly odbývat jen v omezeném čase, mezi 8.00 – 19.00 hod. Předpokládaný termín ukončení stavby byl stanoven na září roku 2020. A jak víme, z naší osobní návštěvy v prosinci 2020, byl – až na přetrvávající terénní úpravy kolem - dodržen. Další chvályhodná nezvyklost vzhledem k našim poměrům.
Společnost Metrostav také v průběhu stavby umožnila veřejnosti obracet se přímo na hlavního vedoucího celého projektu, jenž byl firmou jmenovitě ustanoven. Byl pověřen úkolem řešit veškeré problémy související s vlastní stavbou – včetně hluku, prašnosti a dalších potenciálních obtíží ve vztahu k obyvatelům, stavbou dočasně dotčených.
Stavba byla tedy z hlediska informovanosti veřejnosti stavbou informačně otevřenou, a to v celé řadě oblastí. Od informací všeho druhu vůbec, přes transparentnost účtu stavby s aktuálním přehledem financí a dostupnými kontakty na všechny ze strany stavební společnosti na webové stránce farnosti Praha – Hlubočepy www.CentrumBarrandov.cz .
A jaká je realita z otevřeného kostela?
Naše netrpělivost a zájem o nový barrandovský kostel nás pudila k naší opětovné návštěvě v březnu 2021. To už nás vítal kompletně hotový kostel i okolí. Jen na otevření jsme byli zvědavi nejen my, při naší náhodně uskutečněné návštěvě kostela, ale i stále k němu přicházející další a další zájemci, kterým stejně jako nám nezbylo zatím ještě nic jiného než zvědavě nahlížet dovnitř skrze skleněné vstupní dveře.
Až naše třetí návštěva Kostela Krista spasitele, kterou jsme uskutečnili „rafinovaně“ dne 28. 5. 2021, v den, na který byla kvůli pandemickým opatřením odsunuta tradiční akce, Noc kostelů, nám umožnila vstoupit a pobýt uvnitř kostela.
A zůstali jsme ohromeni, stejně jako ze stavby samé. Stačí uvést, že za autory liturgických prvků (zejména je tím myšlen oltář, svatostánek, křtitelnice atd.) byly vybrány takové osobnosti, jakými jsou akademický sochař Petr Váňa a nestárnoucí prof. Stanislav Kolíbal.
Po vstupu do kostela nás především zaujal interiéru vysloveně dominující skleněný kříž (v době naší návštěvy zatím ještě bez sochy Krista Spasitele, která se z běleného lipového dřeva ještě rodila v ateliéru Petra Váni). Impozantní a přece vlídně úměrná, je i neotřelá kruhová kaple se svatostánkem. Interiér nese zřetelnou stopu mistra typické geometrizující grafiky neustále invenčního a s architekty zjevně úzce spolupracujícího, prof. Stanislava Kolíbala.
Další „dluh“, zapříčiněný technologií stavby, a naší nezměrnou netrpělivostí, byla nezbytná - prozatímní - absence varhan. Ty lze totiž bez újmy v chrámu instalovat, jak nám vysvětlil přítomný organizátor prohlídek, jež se, mimochodem, musely pro obrovský zájem návštěvníků, konat – nejen kvůli nutným pandemickým opatřením, ale hlavně kvůli obrovskému zájmu veřejnosti – po etapách, mohou na kůr instalovat až po zaschnutí a dozrání vnitřních částí stavby. Pak se tam objeví varhany zcela nové.
Přízemí stavby doplňuje příjemná a decentně řešená kavárna. Zájemci ji už mohli i navštívit. Nás potěšilo její sympatické a praktické situování s výhledem na již existující a fungujícící dětské hřiště.
V suterénu, s prosklenou stěnou obrácenou na jih, tedy k sousedícímu lesu, autoři vytvořili prostorné komunitní centrum s klubovnami. Centrum již plně funguje. Určeno je především k setkávání maminek s dětmi, dále k provozování nejrůznějších aktivit mládeže, skautů, ale také třeba seniorů. Ocenili jsme značně flexibilní společenský sál, jenž slouží tu jako přednáškový sál, tu zase jako síň určená pro komorní koncerty, ale také jako vhodný prostor pro tanec, nebo pro filmový klub…
A jak jsme byli přítomnými a vstřícnými organizátory ujištěni, úspěšně to už tak funguje, a přesto se stále ještě objevují a nabízejí další možnosti využití.
V suterénu má svoji kancelář samozřejmě i sama farnost a místo se našlo také pro místní knihovnu.
Byli jsme tam a zase někdy rádi přijdeme znovu
Na Barrandově vůbec, je krásně, blízkost a dostupnost Prokopského údolí z okolí kostela Krista spasitele, je blízko. Pro farníky a aktivní věřící je kostel navíc vytouženým duchovním bodem, k němuž směřovaly nejrůznější touhy a potřeby místních.
Kostel přece vždy byl a snad i nadále bude v naší křesťanské kultuře, odvěkým středem lidské pospolitosti. A barrandovský kostel je bezesporu všestranně pozitivním místem.
Zdá se, že naděje, v to, že se nový kostel stane duší barrandovské obce – místem bohoslužeb, důstojným prostředím pro křty, svatby, pohřby, či „jen“ niterné duchovní naslouchání, ale i prostorem pro společné setkávání a kulturním centrem bez bariér, se splnily v míře vrchovaté.
Text (s použitím materiálů místní farnosti) připravil: Richard Koníček
Foto: ing. Olga Koníčková a Richard Koníček
Kostel Krista Spasitele a komunitní centrum, Praha - Barrandov
Grussova 1274/6, Praha 5
Stavba roku 2021
Autoři: Jakub Žiška a Pavel Šmelhaus
