Kongresové centrum Praha nově aneb když se oddluží ten, kdo nedluží
Kongresové centrumPraha
9. 1. 2014
Managementem Kongresového centra Praha a. s. a náměstkem primátora hl. m. Prahy panem ing. Václavem Novotným jsme byli pozváni na tiskovou konferenci nazvanou ´Budoucnost Kongresového centra Praha´, která se konala v budově KCP.
Za jednacím stolem byla přítomna i zástupkyně Ministerstva financi ČR paní ing. Ivana Romanovská a samozřejmě i generální ředitel KCP pan ing. Michal Kárník, na vyhrazených místech včele auditoria pak členové představenstva správní rady, členové dozorčí komise a ředitelé jednotlivých odborů KCP.
Zajímalo nás to stejně jako asi většinu Pražanů
Vrcholově silná sestava rozhodujících a výkonných osobností spojených s Kongresovým centrem Praha byla na místě. Na jednání šlo totiž o zásadní informaci týkající se dalšího osudu KCP po zlomovém jednání, které bylo po desetiletém přehazování mezi státem, Magistrátem a akciovou společností Kongresové centrum. Dané věci tedy odpovídalo zastoupení jak zainteresovaných osob, tak i všech státních médií (ČT, Rozhlas, ČTK…) či odborných. A protože šlo v zásadě především o kulturu v Praze a o její nejvýznamnější kulturní objekt, nemohl mezi přítomnými medii chybět ani náš web www.www-kulturaok-eu.cz.
S KCP se setkal skoro každý 
Nesporně asi každý obyvatel Prahy a značná část obyvatel mimopražských poznal nějakým způsobem Kongresové centrum Praha, dříve Palác kultury, lidově zvaný též Pakul. Ať už při účasti na nějakém koncertě, výstavě, představení, vystoupení nějakého zahraničního souboru či osobnosti a samozřejmě i z bohatě navštěvovaných muzikálů, které se v KCP prováděly (Drakula, hrabě Monte Christo…). Mnozí ale také navštěvují či navštěvovali nejrůznější kurzy a aktivity v KCP provozované. Do všeobecného, a to i celosvětového, povědomí pak KCP vstoupilo v roce 2000, kdy zde bylo uspořádáno jedno z pravidelných a vždy a všude značně konfliktních Výročních zasedání Mezinárodního měnového fondu. A to mělo až do konce roku 2013 pro KCP doslova fatální důsledky.
Nevlastní dluh KCP
Z rozhodnutí vlády, vedení města a dalších politických institucí bylo totiž pro účely onoho zasedání MMF Kongresové centrum částečně modernizováno, doplněno o hotel a bussines centrum. To vše ale stálo nemálo prostředků, které si musela akciová společnost Kongresové centrum nuceně půjčit a pak je splácet sama. Dělo se tak za cenu nulových investic a násilné redukce nákladů na údržbu, bez možnosti realizace jakýchkoli rozvojových plánů. I když hospodaření KCP v absolutních částkách je ziskové, jeho náklady pokryjí jeho výnosy a ještě zbývá zisk, nebylo to nic platné. I když to vše šlo na splácení půjčky, úroků z ní a posléze i na penále z nesplácení, v plné výši dluh narůstal. Situace mířila k nezaviněnému krachu KCP. I když 13 let probíhala, prakticky nepřetržitě, jednání o řešení situace, podařilo se řešení nalézt až na sklonku roku 2013. A od počátku letošního roku2014 je konečně KCP bez dluhu a vše, co si vydělá, může investovat do zanedbané infrastruktury, zkvalitnění programové náplně činnosti, a to zejména kongresové turistiky.
Jak se stalo, že je KCP bez dluhů?
V září 2013 rozhodla vláda vstoupit do akciové společnosti KCP jako akcionář, a to jako akcionář majoritní (stát vlastní 70 % KCP a. s.). V nominální hodnotě se jedná o 2 miliardy korun, které posloužily KCP ke splacení nevlastního dluhu z minulosti. Po formální stránce to ale je teprve začátek, jak ostatně zdůraznil i náměstek primátora ing. Novotný.
Co z toho plyne?
KCP, které mimochodem v porovnání s drtivou většinou evropských kongresových center, kde jsou vesměs skleněné haly, umístěné na periférii mateřských měst s více či méně krkolomnou dopravní obslužností směrem k centrům oněch měst, patří k nejlepším. Leží totiž přímo nad stanicí metra do centra a účastníci kongresu se u nás nenalézají v nějaké průmyslové zóně, ale v historické části Praha, navíc s výhledem na jedno z nejcennějších světových panoramat, jímž je pohled na vltavské údolí, Staré město, Malou Stranu a hlavně Hradčany. Proto je cílem vedení KCP a celého představenstva akciové společnosti KCP vytvořit z Kongresového centra nejprestižnější instituci tohoto typu v Evropě. Což jsou plány, které byly po léta dluhového dusna v KCP připravovány, bez možnosti realizace. Teď je k tomu konečně dána zelená. A management předpokládá, že do dvou let bude KCP nejžádanějším kongresovým centrem v Evropě.
Co čeká KCP?
V nejbližší době je nutno řešit v zásadě dva okruhy problémů, které ve výsledku souvisejí. Tím, že bylo KCP finančně dušeno, nemohlo například tak jako ostatní podniky a instituce využívat odpisů základních prostředků tak jak má, tedy na obnovou vybavení, zařízení a na investice, ale odvádělo je na vrub nevlastního dluhu (70 milionů korun ročně). Stejně tak zisk, který v absolutní částce KCP činí 50 – 70 milionů korun, nešel tak jak má na rozvoj instituce, ale musel být použit na splácení nevlastního dluhu. Tyto prostředky budou konečně využity tak jak je třeba, a to bude mít ve svém důsledku vliv na výtěžnost KCP, jehož služby i vybavení se bude zlepšovat, a tím dojde i k navyšování zisku. Navíc se stát i město zavázaly, že po čtyři roky nebudou od KCP odčerpávat zisky.
Co tedy bude následovat?
Především dojde k postupné rekonstrukci. Základní směry uvedl ing. Novotný. Je to energetika (úsporný provoz, vyřešení nedostatečně zaizolované fasády, především na severní straně budovy), modernizace interiéru, zkulturnění nejbližšího okolí, zavedení dokonalého moderního rezervačního systému a modernizaci ozvučení.
Generální ředitel KCP ing. Kárník tuto informaci ještě doplnil o přednostní dílčí body, jako je úprava ostění a pohledů, výměna rozvodů, modernizace IT technologií, modernizace kotelny, která je z 80. let a zažila zatím jen dílčí inovaci v roce 2000. GŘ také dodal, že KCP má připraveny mnohé plány a kroky, často i velice detailně, a tak že něco může začít obrazně řečeno už zítra, jiné ale vyplyne až ze zjištění při zahájených pracích. Mělo by jít o investici ve výši 800 milionů korun přibližně v druhém čtvrtletí letošního roku.
Co bude s hotelem?
Otázka od počátku zněla, zda KCP má přilehlý hotel vlastnit a provozovat nebo ne. Získané prostředky umožňují hotel převzít a v menší míře i modernizovat. Stávající stav byl, že hotel sice ke KCP patřil, ale měl správce. Teď to bude už bez prostředníka.
Co dodat?
Nezbývá přát KCP to lepší období činnosti, a věřit, že to horší už si vybral vrchovatě. Doufat, že plány, tak jak byly na konferenci prezentovány, opravdu platí a platit budou, a že se KCP skutečně stane chloubou Prahy. A nejen Prahy, v mnoha přesazích i státu, ale hlavně Pražanů. Že se tam naučí chodit a pobývat, a že KCP jim k tomu nabídne dostatek důvodů.
Kontakt:
Kongresové centrum Praha
5. května 65
140 21 Praha 4, Česká republika
630 80 249
+420 261 171 111
+420 261 172 010
Pro fajnšmekry:
- Kongresová turistika je světově uznávaný a komerčně vysoce lukrativní fenomén. Připomeňme, že nejde nikdy zdaleka jen o kongres na dané téma jako takový, ale ve většině případů dokonce až o rodinné akce účastníků, jejichž rodiny přicestují s účastníky kongresu, ubytují se v daném městě a utrácejí za kulturu, služby, suvenýry azábavu. Je spočítáno, že ze zisku z kongresové turistiky, připadne na vlastní kongresové aktivity maximálně 10 % z celého přínosu, zbylých 90 % plyne městu konání a státu.
- Součástí všech moderních kongresů jsou a musejí být dílčí tematické výstavy. Jejich potřebná výstavní plocha se pohybuje okolo 6 000 plošných metrů, při kongresu jehož se zúčastní cca devět a půl tisíce osob. Kapacity KCP oba parametry plní. Kapacita Kongresového centra Praha umožňuje konání kongresů až pro 9300 účastníků, ve více než 50 sálech, saloncích a jednacích místnostecho různé kapacitě. Využitelná výstavní plocha je 13 000 m čtverečních. A KCP zvládne samozřejmě i nezbytný catering
- Vysoká technická úroveň a různé možnosti uspořádání vnitřních prostor umožňuje proto pořádání nejen kongresů a konferencí, ale i výstav, společenských akcí, banketů či kulturních představení.
- Největším sálem v budově je Kongresový sál s maximální kapacitou 2 764 míst. Díky vynikající akustice se řadí mezi třináct nejlepších koncertních sálů světa. Sál zasahuje z prvního do čtvrtého patra. Na jeho úpravách se podílela skupina českých i zahraničních odborníků v oboru akustiky.
- Rozměry mobilní koncertní mušle umožňují koncerty až 100 členných orchestrů.
- Kongresové centrum Praha, původně Palác kultury (v dobové zkratce nazývaný Pakul, či lidojem, v Krylově "Atlantis" dokonce lidojem pražský), je rozsáhlá neofunkcionalistická budova v Praze-Nuslích, ležící na hraně Nuselského údolí a Pankrácké planiny mezi Nuselským mostem a Pankráckým náměstím u stanice metra Vyšehrad. K jeho přednostem patří mj. jedinečný výhled přes Vltavu na panoráma Pražského hradu.
- Výstavba budovy byla zahájena v roce 1976 na místě hřiště Nuselského SK a dokončena roku 1981. Při zahájení stavby se o ní hovořilo jako o Sjezdovém paláci, neboť byla určena pro konání stranických sjezdů, které až do té doby KSČ pořádala v Průmyslovém paláci na pražském holešovickém Výstavišti. Teprve počátkem roku 1981 byla budova nazývána Palácem kultury.
- Ke slavnostnímu otevření došlo 2. dubna za účasti tehdejšího prezidenta tehdejší ČSSR, Gustáva Husáka. V prosinci 1989 zde proběhla jednání o složení první polistopadové vlády Československa.
- Budova byla v roce 1995 přejmenována na Kongresové centrum. V letech 1998–2000 proběhla generální rekonstrukce a dostavba.
- V září 2000 se v KCP konalo 55. zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky.V roce 2002 pak zasedání NATO.
Richard Koníček
Foto: internet