Úvod > Kód geometrie aneb dva tvůrci, kteří se nikdy nesetkali, vedou ve Ville Pelle dialog na úrovni

Kód geometrie aneb dva tvůrci, kteří se nikdy nesetkali, vedou ve Ville Pelle dialog na úrovni

12.08.2021 19:59

Kód geometrie

Vladislav Mirvald, Jan Kaláb

4. 8. – 26. 9. 2021

Galerie Villa Pelle

„Tvorbu pana Mirvalda jsem měl v širším povědomí jako českou geometrickou abstrakci. Ale až teprve u příležitosti této výstavy jsem jeho tvorbu začal více studovat a otevřelo mi to zajímavý obzor, kterým se budu určitě zabývat. S panem Mirvaldem totiž, i když už mezi námi není, jde vést stále velmi zajímavý dialog…“

Jan Kaláb

Galerie Villa Pellé v Praze připravila ve spolupráci s Museem Kampa na srpen a září významné umělecké setkání dvou výtvarníků, kteří se nikdy nepotkali. Dělí je několik generací, rozdílná tvůrčí východiska i zkušenosti. Ale, a to je podstatné, spojuje je fascinace geometrií. A geometrie, přináší pravidla a řád, který platí nejen v oblasti technického zobrazení, ale stejně tak i ve světě výtvarném.

Silný synergický efekt

K prvnímu osobnímu setkání dvojice autorů, jakými byl - Vladislav Mirvald a jakým je - Jan Kaláb, došlo ve Ville Pelle a přineslo zdařilý a přínosný dialog dvojice výtvarníků, který nakonec vyzněl v mimořádný umělecký zážitek. Při jejich uměleckém setkání totiž nastal tzv. synergický efekt. A tohle jejich spolupůsobení pro diváka znamená, že výsledný účinek výstavy, nazvané Kód geometrie, je tím povýšen. Díky oběma vystaveným souborům prací obou autorů se souhrn účinků obou součástí výstavy, ve výsledku předčí diváckou účinnost při konání dvou samostatných výstav.

Výstava Kód geometrie překlenula stoletý odstup obou autorů v čase a přinesla společný a mimořádně zajímavý zážitek.

Výstava Kód geometrie je navíc bezesporu nejvhodnější připomínkou - neprávem v současné době již poněkud upozaděného - originálního a vynikajícího lounského konkretisty Vladislava Mirvalda. Protože on, jak dokazuje výstava, daleko předčil svoji dobu. Plně to potvrzuje propojení Mirvaldových prací s pracemi Jana Kalába, současného, uznávaného mistra graffiti a street-artu.

Kaláb neznal dopředu Mirvaldovy práce, které jsou na výstavě

Jan Kaláb neznal, podle svých slov, do hloubky Mirvaldovy životní peripetie ani na živo jeho stěžejní díla. Při tvorbě pro svoji část výstavy, ale zafungovalo dosud netušené a z vystavených děl zřetelné, tvůrčí spříznění. Hlavní podíl na tom má právě onen kód geometrie. Jan Kaláb se o tom při zahájení výstavy také zmínil:

„Rozhodl jsem se tuto výstavu pojmout koncepčně, jako reakci na tvorbu Vladislava Mirvalda aniž bych tušil, co z toho bude konkrétně na této výstavě. Zredukoval jsem proto barevné vyjadřování na čtyři barvy, bílou, černou, červenou a modrou. To mě ale donutilo k výraznějšímu zaměření se na tvar a dynamiku a stavět vše na maximálním kontrastu dvou barev.”

Záslužný počin iniciátorů výstavy

Kurátorkou výstavy je Martina Vítková. Proto citujme její kurátorskou zprávu:

„Název výstavy může někomu připomínat tajný spiklenecký kód, ale opak je pravdou. Geometrie je jazykem, kterým se umí domluvit celá naše civilizace, nehledě na antropologická a kulturní specifika světadílů a regionů. Kruhy, čtverce a trojúhelníky jsou srozumitelné každému a geometrické tvary jsou nejen klíčovou a definující součástí mnoha vědních oborů, ale nesou v sobě i symboliku duchovní a mystickou. Bod je jedinec, kruh slunce, čtverec země a trojúhelník personifikuje božskou sílu. Geometrie se stává důležitým vyjadřovacím nástrojem vizuálního umění od antiky až po modernu. Ve Ville Pellé vnímavým návštěvníkům její kód pomohou rozkrýt dvě mimořádné osobnosti našeho výtvarného světa posledních sta let – Vladislav Mirvald a Jan Kaláb. Fascinující řád geometrie tak propojil dva zdánlivé antipody, usazeného středoškolského a vysokoškolského učitele a restaurátora, limitovaného formálně i prakticky životem ve dvou totalitních systémech s umělcem, který k revoltě rozmáchle využil čas a možnosti svobody“.

Zásadní podíl na upořádání výstavy má ředitelka Galerie Villa Pellé, Vladana Rýdlová.

„S nápadem společně uspořádat výstavu Vladislava Mirvalda mne oslovilo Museum Kampa více než před rokem a během diskusí o její podobě vyvstal nápad přizvat ke spolupráci některého ze současných umělců, který má ke geometrickému vidění světa blízko. Jan Kaláb byl pro mne jasnou volbou. Jeho vidění světa, ve kterém geometrie hraje důležitou roli, je mi osobně blízké. Zároveň se jako umělec nebojí experimentů a hojně využívá všechny prostředky současných technologií, které za Mirvaldova života nebyly vůbec dostupné. Jsem přesvědčena, že tento umělecký duel bude pro návštěvníky Galerie Villa Pellé atraktivní.“

Oslava fascinace geometrií

Zahájení výstavy bylo velkolepé a dokonale připravené.

Úvodní slovo měla samozřejmě Radana Rýdlová, která také celý program moderovala. A použití slova program je na místě. Nejen, že se zahájení výstavy odbývalo tradičně a bez problémů s počasím v příjemné zahradě Villy Pelle. Na vyvýšené terase se shromáždili všichni řečníci, ale hlavně - slovo program stvrzovala - přítomnost hudby. Postaral se o ni sice DJ VIK, ale až při volné zábavě v závěru.

Zahájení a průběh prokládala - jiná - hudba

Hudba zcela nezvyklá. Postarala se o ni Marie Ladrová. Od roku 1981 Chodka. Profesí výtvarnice. Absolventka AVU (Intermediální škola Milana Knížáka). Povoláním pedagožka (učí akvarel v ateliéru Praga prima, vede workshopy v NG Praha). A co je podstatné, jako mnoho výtvarníků, je i hudebnice (zpěv, housle, kytara), která ovšem ovládá jako jedna z mála osobností u nás, hru na prapodivný nástroj zvaný TĚREMIN.

Jde o elektronický hudební nástroj, vynalezený už v roce 1920 Lvem Sergejevičem Těrmenem. Pozoruhodnost tohoto nástroje tkví v tom, že jde o historicky první hudební nástroj, na nějž se hraje bezdotykově. Hra na Těremin je odborníky (i lajky) považována za mimořádně náročnou. Marie Ladrová ji nejen ovládá – což jsme mohli osobně posoudit – ale snaží i vychovávat nové hudebníky ovládající tento nelehký nástroj.

Kosmické tóny vyluzované umem marie Ladrové a nástrojem Těreminem, znějící zahradou Villy Pelle, tak hravě zprostředkovávali kontakt obou vystavujících umělců přes jejich stoletou vzdálenost v prostoru i čase.

Důstojná připomínka století Vladislava Mirvalda

Na terase se v mezidobí mezi koncertem na těmerin vystřídaly postupně osobnosti související s konanou výstavou.

Kromě živé a fundované přednášky již citované historičky umění a kurátorky Mgr. Martiny Vítkové, dostal slovo také již citovaný autor současné části výstavy Kód geometrie, Jan Kaláb.

Milým a sympatickým zážitkem bylo vyslechnout dceru Vladislava Mirvada.

Paní Věra Mirvaldová, krátce, s humorem a bez patosu, pohovořila o otci, o jeho práci, životě a také o jeho vztahu k Dejvicím, kde po nějaký čas učil, a kam se takto symbolicky při oslavě svých stých narozenin vrátil.

Dalším řečníkem byl Jiří Pospíšil, sám rodák Loun, jako Vladislav Mirvald.

Ve svém vstupu emotivně zmínil odkaz autora a podíl Musea Kampa na vzniku této výstavy. Neopominul připomenout, že paní Meda Mládková, zakladatelka Musea Kampa, má ve své sbírce děl opravdu progresivních tvůrců i práce Vladimíra Mirvalda.

Mezi řečníky nechyběl Mgr. Jan Chabr, pražský radní.

I on shodou okolností také pochází z rodiště Vladimíra Mirvalda, z Loun, a jeho rodiče, jak se pochlubil, byly dokonce Mirvaldovými žáky, když vyučoval tam. Přičiněním Jana Chabra, se výstava k nedožitému výročí autora, koná nejen v rodných Lounech, ale také v Praze.

Posledním mluvčím byl zastupitel MČ Praha 6, Mgr. Jan Lacina, producent, scenárista, režisér a textař.

Vystoupil za vedení Prahy 6 a svůj stručný vstup zakončil všemi přítomnými kvitovaným prohlášením, že „Kultura vstává z popela“.

Stručně o autorech

VLADISLAV MIRVALD (1921–2003)

vystudoval výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii na Karlově Univerzitě v Praze. Byl členem skupin Křižovatka a Klub konkretistů a je zařazen do okruhu Nové citlivosti. Oceňujeme zvláště experimentální a racionální aspekt díla, od kaňkáží a zmrzláží ze 60. let, přes krajiny, až po poslední etapu geometrických zátiší. V nich, stejně jako v mnoha působivých Moiré, Undulačních válcích a Rombergových křivkách vibrují a vlní se barevné tahy a linie, které aktivují oko i mozek pozorovatele a z plochy obrazu činí neobyčejný vizuální zážitek.

JAN KALÁB (1978)

absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, v té době už byl známým graffiti umělcem. Je spoluzakladatelem výstavního prostoru Trafačka. Má na kontě zdi a vlaky v mnoha světových metropolích, ale také se neobává vstoupit do prostoru. V současnosti je Jan Kalábmimo jiné autorem neortodoxních obrazů, v nichž důležitou roli hrají otevřené sféry – vstupy a tunely do dalších dimenzí a kruhové či z kruhu odvozené tvary, v nichž zintenzivnil prostor až se podobná temné hmotě vyzařující neskutečně hustou energii. V zatím poslední sérii obrazů pracuje s modro-červeno-bílo-černou barevností a reaguje tak na Mirvaldův obraz Pocta republice z července roku 1968.

Text: Richard Koníček

Foto: Wenca Nikoníček

(V první části článku 2 snímky z výstavy prací Vladislava Mirvalda, ve druhé z části 2 věnované Janu Kalábovi. Na konci jsou snímky ze zahájení a poslední snímek je z výstavy Vladislava Mirvalda).