Ko-Laborace v Pragovce aneb kolaborace v Pragovce není nic proti ničemu, naopak , je to Něco a o Něčem
Ko-laborace
od 8. 5. do 5. 9. 2021
Pragovka Gallery
Zní to neuvěřitelně, ale doba je tak pádící, že Pragovce - samozřejmě tomu současnému kulturnímu centru proslulému z Prahy až kdovíkam - je letos už rovných 10 let.
Kulatiny, jak vysoustružené. To chce ovšem nějakou tu superakci. I stalo se. A už od 8. 5., kdy pukly ledy kulturní distance, běží výstava, k níž by se v Praze, i kdo ví kde jinde, marně hledala obdoba. Víc jak půl sta hvězd moderní mladé výtvarné scény umělecky obdělalo 20 arů členité a svébytné výstavní plochy fabrických hal.
Giga rezidentská výstava nazvaná KO-Laborace je fakt nářez. Kurátor celé téhle monstr akce, Petr Vaňous, se opravdu vytáhl. Podařilo se mu totiž soustředit – dá se říci – celou současnou výtvarnou generaci. Není divu, právě on ji totiž osobně velmi dobře zná, neboť snad každému z vystavujících, už někdy kurátoroval jeho samostatnou výstavu. Ví tedy, na koho se obrátit. A výběr je vskutku reprezentativní. A plně vypovídající o stavu současné výtvarné „moderny“.
Stihli jsme to jen tak tak
Zmíněná pádící doba, pádí nejen kolem Pragovky, umělců ale i kolem našeho webu. A otevření stavidel galerijního života bylo tak nárazové, že vzniklá expoziční vlna cunami, strhla a zavalila i nás. Nelze být všude a u všeho. Alespoň ne hned. A tak se stalo, že jsme jednu z nejpozoruhodnějších přehlídek našich mladých výtvarníků navštívili hnedle až na konci (končit měla už 28. 8.) ale díky nezbytnému prodloužení pro nebývalý zájem, jsme ji chytli krátce před koncem. Hurá! Pozdě, ale přece. Ač nám bylo jasno, že jde o něco s velkým Ň, dřív se to zkrátka nezadařilo.
Pozor! Almanach už bude!!!!!
Akce nebývalého rozsahu (oněch výše zmíněných 20 arů je jinými metrickými jednotkami totéž co 2 000 m2!!!), kterou zaplnilo přesně 51 tvůrců, porodí – jak se na takovou sešlost sluší a patří - také značně obsáhlý katalog. Skoro by se dalo říci – po staru – jubilejní almanach, jenž kromě shrnutí desetiletí ateliérů a akcí a výstav na Pragovce, nepomine ani zajímavou sondu do dávné i nedávné historie tohoto areálu. A co je vůbec pecka, také ohlédnutí za veškerými (opakujeme: Veškerými!) rezidentskými výstavami Pragovky. Korunou všeho a závěrečným lokem na budoucnost, bude i tahle jubilejní výstava, KO-LABORACE. Takže, i když jsme info o výstavě odkládali hnedle až moc, přišli jsme alespoň tak včas, abychom se stali posly dobrých zpráv a oznámili všem návštěvníkům našeho webu a příznivcům oněch 51 tvůrců, či alespoň Pragovky jako takové, že almanach bude, či možná ve chvíli čtení těchto řádek už je.
Pragovkové avizo k výstavě praví…
„Rezidentská výstava, jež je každý druhý rok nedílnou součástí Kolben Open, bude věnována tématu Ko-Laborace. Zatímco v angličtině jde o standardní označení spolupráce, v češtině název vykazuje rozporuplný význam, který je pociťován negativně. Konotace názvu je subversivní sama „o sobě“. Díky tomu umožňuje vztáhnout se k tématu „spolupráce“ mnohoznačně. Vzniká tak prostor pro prezentaci rozmanitosti a nesourodosti autorských přístupů zúčastněných rezidentů Kolbenky, které nemusí být vždy ve vzájemném souladu.“
A náš dojem?
Soulad mezi prezentovanými díly a výstavním různě členným „dvojpatřím“. Stav výstavních prostor je totiž natolik zachován, že kdo kdy byl ve fabrice, je zase ve fabrice. To trvá. Vůní, pro někoho puchem, atmosférou, pro někoho roboťárnou, tušením dějinných zvratů a postojů těch, co tu makali od vidim do vidim a specifikou výstavních hal. Ale na druhou stranu, je také možno říci, že stav výstavních prostor, je natolik zchátralý a natolik sešlý časem i devastací po zániku fabriky díky neviditelné ruce trhu, že skýtá zcela unikátní místo k výstavě – výstavám, ryze současného umění. Kontrapunkt mezi instalovaným a původním vnáší do výstavy druhou dimenzi. Jakýsi podkres. Inspirativní, v zádech mrazící a naprosto příhodný.
Co jsme zaznamenali?
Zkuste napsat pár řádek o úsilí, nápadech, myšlenkových pochodech, o snaze sdělit a reagovat na stav světa kolem prostřednictvím padesáti jedné umělecké hlavy. To nejde. A jmenovat, co nás zaujalo, je přímo masový Paridův soud. On tenkrát svým výběrem naštval jen dvě ze tří protagonistek. I tak to šeredně odskákal. Tady bychom naštvali rovnou víc jak tři mandele, neboli necelou kopu, takže zkrátka a dobře, rovných 50 umělců. Těch o nichž jsme už navíc pochvalně a nadšeně - za osmiletku existence našeho webu – zpravidla nejednou referovali.
Jména ať mluví sama za sebe
Samozřejmě, že některé práce jsou výraznější, jiné vyznívají v té záplavě nápadů a postojů a příběhů tak, že nejsou vždy na první pohled tolik transparentní či řvavé. Samozřejmě, že se nám líbilo to či ono a nad tím či oním jsme pro změnu kroutili hlavou. Ne zamítavě, to ne, ale možná někdy třeba i nechápavě. Ale to už patří k moderním instalacím míhajícím se před očima diváků v čase a prostoru zde pádících. Podstatný je, byl a díky almachu i bude historicky, vzniklý celek. A ten se podařilo Petru Vaňousovi spolu s vedením Pragovky shromáždit skvěle.
Tak uvedeme, raději abecedně, jmenný seznam autorů.
Kateřina Adamová, Karíma Al-Mukhtarová, Jana Babincová, Filip Černý, Eva Fajcikova, Eliška Fialová, Daniel Hanzlík, Matouš Háša, David Helán, Anežka Hošková, Matěj Hrbek, Anna Hulačová, Martina Chloupa, Jakub Janovský, Martin Káňa, Kryštof Kaplan, Daniela Klimešová, Terezie Kusbach Kolářová, Tadeáš Kotrba, Veronika Landa, Zbyněk Linhart, Matouš Lipus, Václav Litvan, Jiří Matějů, Martin Matoušek, Vladimír Merta, Michaela Munzarová, Petra Navrátilová, Richard Nestler, Pavla Zábranská, Lucie Nováčková, Pasta Oner, David Pešat, Jana Preková, Veronika Přikrylová, Ondřej Roubík, Marcel Rozhoň, Zuzana Růžičková, David Strauzz, Alessandra Svatek, Martin Šilhán, Pavel Šimíček, Adam Štech, Pavel Tichoň, Pavel Trnka, Hynek Vacek, Pavla Vachunová, Martin Vlček, Ladislav Vlna, Helena Volejníková, Lawrence Wells
Smysluplný přídavek
Není nám sice příliš jasno, proč instalace Kristýny Kužvartové s názvem Očista, je pojímána jako samostatná výstava a není vřazena do rámce Ko-Laborace. Ale vlastně to – alespoň z našeho hlediska – bylo dobře. Instalace nacházející se na venkovní rampě nás alespoň nejprve praštila do očí a pak trkla ve smyslu. A doporučujeme ji nepřehlédnout, případně si o ní zjistit více na webu Pragovky nebo našem (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/kristyna-kuzvartova-ocista-aneb-socha-ve-verejnem-lec-ponekud-intimnim-prostoru-aneb-sahat-povoleno-ba-doporuceno-ne-li-primo-narizeno/ ).
Text: Richard Koníček
Foto: Wenca Nikoníček
Ko-Laborace
od 8. 5. do 5. 9. 2021
Pragovka Gallery
Kolbenova 923/34, Praha 9
Web akce: www.facebook.com
Web místa: www.pragovka.com
Návštěvníci výstavy musí dodržovat aktuální vládní opatření a prokázat se negativním testem na Covid-19, průkazem z očkování či potvrzením o prodělání Covid-19 a mít po celou dobu pohybu po areálu nasazený respirátor.
