Katalog ´Život Galerie hlavního města Prahy 50´ aneb co vše jsme za půl století vystavili?!
Dostali jsme pozvání na výroční přípitek 4. 11. 2013 k vydání katalogu ´Život Galerie hlavního 
města Prahy 50´ u příležitosti stejnojmenné výstavy, kterou Galerie hlavního města Prahy 25. 9. 2013 otevřela v Domě U Zlatého prstenu. Věnovali jsme ji 50. výročí založení GHMP. Výstava má neobvyklou strukturu a informuje nás o peripetiích směřujících k jejímu založení až po její současný stav a personální obsazení ve stručném životopise v úvodu a prostřednictvím 25 referenčních expozic představujeme významné projekty z minulosti. Publikace o 280 stranách v širším měřítku kopíruje strukturu výstavy a obsahuje řadu zajímavých archivních materiálů.
Na slavnostním přípitku jsme byli uvítáni ředitelkou GHMP Magdalenou Juříkovou, která nám prozradila, že její nápad 
zmapovat 50 let GHMP dotáhla na výtečnou kurátorka PhDr. Hana Rousová, která byla taktéž v tento slavnostní večer samozřejmě přítomna. Rovněž jsme pozvali kurátory 25 referenčních expozic a žijící autory, jejichž díla jsme v expozici vystavili.
Kurátorka PhDr. Hana Rousová 
Jak nám sama řekla teoretička historička umění, PhDr. Hana Rousová, v GHMP pracovala 25 let (do roku 1996), a byla proto velmi potěšena, když ji ředitelka GHMP Magdalena Juříková vyzvala, aby připravila koncepci výstavy i katalog. Hana Rousová hledala záchytný bod, jak začít s prací na tak rozsáhlém projektu, protože jak v totalitě, tak i v demokracii vše záleželo i záleží dál na lidech… vybrala tedy 25 výstav, které doprovodila textem, proč tyto a právě tyto výstavy vybrala na jubilejní výstavu i do tohoto překrásného katalogu (1964,1967, 1969, 60. léta, 1970, 1982, 1986, 1988, 80. léta, 1990,.…1992, 1994, 1995, 1996, 1997,1998, 1999, 90. léta, 2006, 2008, 2009, 2010, 2011…
- Výstavu ´Život Galerie hlavního města Prahy 50´ i úvodní ´Životopis GHMP´ v právě vydaném katalogu koncipovala Rousová tak, abychom mohli již od roku 1865 sledovat první pokus zřídit ´obrazárnu po příkladu jiných měst v cizině´, o což desetiletí bezvýsledně usilovala u Magistrátu Umělecká beseda…až po třetím pokusu v roce 1942 vzniká na základě výstavy dnešní název Galerie hlavního města Prahy´…
- V další kapitole ´Kam s ní? 1945 – 1963´ se dozvíme, za jak vysoké částky od žijících umělců byla bezkoncepčně nakupována jejich díla… a jiné další zajímavosti, které se děly v 60. letech 20. století…
- Sledujeme období normalizace, sledujeme rok 1983 k jubilejní výstavě ke 20. výročí založení , zjistíme, proč kritik Peter Kováč nazval v Rudém právu výstavu ´bramboračkou´ , takže jsme výstavu raději uzavřeli…po cenzuře, kdy jsme postihli kresby Milana Grygara, Stanislava Kolíbala, Karla Malicha, Adrienu Šimotovou … jsme výstavu znovu otevřeli, aniž jsme zacenzurovali katalog…
- Pokračujeme 90. léta, 2000 -2012…
- Seznámíme se s různými uměleckými skupinami – Tvrdošíjní, Devětsil, SURSUM, o uměleckých směrech např. - ´Český surrealismus 1929 – 1953´, ale podotýkáme, vše je ve zkratce…podrobněji se dozvíme o některých umělcích jako např. o Vladimírovi Boudníkovi, Mileně Dopitové, Zbyňkovi Sekalovi…
- V závěru knihy jsme připravili soupis všech výstav od roku 1963 až do roku 2013 (Křik paviánů – Jiří David) v rámci GHMP uskutečněných…
- Publikace je bohatě ilustrována, přehledně zpracována, přečteme ji jedním dechem i ti, kteří nejsme zcela odborníky… můžeme říci, že PhDr. Hana Rousová se s nelehkým úkolem vyrovnala na dosažitelné maximum…děkujeme jí touto cestou a přejeme hodně dalších sil a hodně dalších krásných katalogů a výstav…
Galerie je živý organismus, který tvoří konkrétní lidé v konkrétním čase. Je závislá na jejich odborné způsobilosti, kreativitě a občanských postojích. Bilance padesátileté existence Galerie hlavního města Prahy je proto úzce spjata s geopolitickými dějinami a životem lidí, kteří v ní působili, neposlední řadě také s jejich pamětí. Co se stalo, není zapomenuto. V dobrém i zlém.
Galerie se stejně jako společnost mění a zároveň spoluodpovídá za její kulturní úroveň.
Titul katalogu: Život Galerie hlavního města Praha 50
Idea výstavního a publikačního projektu: Magdalena Juříková
Koncepce: Hana Rousová
Životopis galerie: Hana Rousová
Rozšířené výstavní reference: Vít Havránek, Marie Klimešová, Hana Larvová, Olga Malá, Marie Rakušanová, Hana Rousová
Počet stran: 280
Výstava a katalog ´Život GHMP Prahy 50´
25. 9. -2013 – 5. 4.2014
Dům U Zlatého prstenu
Praha 1
Týnská 6
návštěvní doba : celoroční provoz
úterý- neděle: 10.00 – 18.00 hodin
vstupné:
základní 120 Kč, snížené (děti od 10 let, studenti) 60 Kč
senioři nad 65 let 30 Kč
školní 20 Kč/osoba (školní skupiny s doprovodem pedagoga)
speciální vstupné: 5 Kč - děti od 6 do 10 let, žáci a učitelé škol s výtvarným zaměřením (ZUŠ), studenti SŠ a VŠ s uměleckým zaměřením, průvodci PIS (pouze v doprovodu skupiny), pracovníci galerií a muzeí ČR, členové Uměleckohistorické společnosti v českých zemích (UHS) po předložení průkazu, pracovníci Institutu základů vzdělanosti Univerzity Karlovy v Praze a Asociace výtvarných pedagogů, držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P
slevu ve výši 20 Kč z plného vstupného poskytujeme držitelům karty Opencard
skupiny mají 20% slevu, ale musíme si návštěvu telefonicky rezervovat.
rezervace: 224 826 391 nebo pr@ghmp.cz
expozice: krátkodobé výstavy moderního a současného umění
přednášky, prodej: výtvarné publikace, katalogy výstav, plakáty Prahy
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: autorka, internet
Pro fajnšmekry: Dům U Zlatého prstenu
Současná složitá dispozice domu U Zlatého prstenu vznikla stavebním sjednocením dvou
samostatných středověkých domů. Z raně gotického období stavebního vývoje domu se zachovaly sklepy a chodba v prvním patře s původní valenou klenbou, ve které se rovněž nachází fragmenty nástěnných maleb z konce 15. století.
Týnská ulička
jedna z nejstarších na Starém Městě, vedla ze Staroměstského náměstí do Týnu či Ungeltu, středověkého dvora pro cizí kupce, kteří zde mohli bezpečně uložit své zboží, zaplatit clo a přenocovat. Dům je nazván podle domovního znamení - zlatého prstenu, které získal asi v první čtvrtině 17. stol. Pověst vypráví, že prsten ztratilo jedno ze staroměstských strašidel při svých nočních radovánkách. Pověrčivý měšťan z Týnské uličky, který ho našel, ho pověsil nad vrata svého domu, aby mu zajistil ochranu před zlými silami, kterou prsten jako uzavřený kruh poskytuje. Původně zde stával gotický dům, z něhož se dochoval portál hlavního vchodu, vstupní mázhaus a několik drobných fragmentů. Podávalo se tu pivo a víno. Nejstarší záznamy o domě jsou ze 14. stol., spjaté se jmény Dětřicha Rechcera a později pražského purkmistra viničních hor Tomáška. V 16. stol. vlastnil dům Jan Kaše od Adama a Lukáše, po Bílé Hoře Šimon, zvaný Prsten. Dům se nápadně změnil v renesanci za přestavby kolem roku 1609. K jeho krásám patřilo hodnotné arkádové nádvoří s toskánskými sloupy, klenbami aj. Dům je velmi úzký a protáhlý. Nalevo sousedí s domem, v němž bydlel jeden ze sedmadvaceti popravených českých pánů Václav Budovec. Později byl objekt poznamenán i barokní přestavbou.
V 90. letech 20. stol. se prováděla generální rekonstrukce budovy
pro potřeby Galerie hlavního města Prahy. Byla respektována renesanční prostorová dispozice a byly zachovány i prvky gotické. Dva zachované dřevěné stropy restauroval Jindřich Růžička. Starší strop je pozdně gotický, nese náznaky barev a je v příčném dvorním traktu v prvním patře. V témže patře hned vedle renesančního schodiště ve vstupním křídle je o něco mladší strop se dvěma zachovanými vrstvami maleb, renesančními a figurálními motivy. Dochované malby v úzké klenuté chodbě v mezaninu upravovala restaurátorská rodina Kubátových. Byly instalovány dva výtahy, a tak zajištěno, že celý objekt je bezbariérový. Zcela nová jsou vstupní vrata s mříží s panenkou a panáčkem, vyrobenou podle dochovaných jiných vrat v Dlouhé ulici. Rekonstrukci budovy dokončoval významný architekt Vlado Milunič. Městská galerie zde získala pro své sbírky výstavní plochu o velikosti 1350 metrů čtverečních. Nově zrekonstruované prostory byly otevřeny v roce 1998.
(zdroj: praguewelcome. com)