Karel Teige: Plochy snů aneb když v zájmu poetismu prohodíme či zvětšíme detaily
Galerie Smečky - Praha
10. 12. 2014 – 31. 1. 2015
„V novém světě je nová funkce umění.“ (Karel Teige)
Na vernisáž nové výstavy koláží Karla Teiga ´Plochy snů´ nás pozvala Pražská plynárenská, a. s. a Nadační fond Galerie Smečky. Rozsáhlý soubor koláží je vybranou částí ze sbírky Památníku národního písemnictví. Výstavu po hudební vložce s klavírní skladbou Jaroslava Ježka osobně zahájil mimo jiné jako kurátor Mgr. Zdeněk Freisleben, ředitel Památníku národního písemnictví v Praze (na foto vpravo dole). Vyjádřil potěšení, že prostor Galerie Smečky je úžasný k vystavování koláží Karla Teiga a krátce nastínil, jako výstava vůbec vznikala a jaké sbírky z díla Karla Teigeho Památník národního písemnictví má v opatrování. Jedná se o konvolut přes 900 položek včetně maleb, kreseb a 338 koláží. Koláže vznikly v časovém rozpětí 1922 – 1951, a do sbírky PNP se dostávaly ve třech obdobích – nejdříve zakoupením od dědiců díla K. Teiga.
V posledních letech se zvýšenou měrou zajímáme o český surrealismus, a tak zaslouženě jsme mimořádný zájem nyní přesunuli i na koláže Karla Teigeho, jenž ve svých dílech z poloviny 20. let 20. stol. vytvářel nejprve obrazové básně spíše typografického charakteru, v některých případech doplněných koláží nebo fotografií, a věnoval se také knižní grafice, která vycházela z ruských konstruktivistických prvků. Jeho pozdější práce se vyznačují formou surrealistických koláží s využitím fotografií.
Ze sbírky Památníku národního písemnictví
Rozsáhlý soubor koláží je vybranou částí ze sbírky Památníku národního písemnictví. Na výstavě zhlédneme, jistě s velkým zájmem, unikátní kolekci, kterou v tomto rozsahu jsme ještě nikdy nemohli spatřit. Jedná se celkem o 106 koláží z let 1935 – 1951 vznikajících různými metodami tvorby a techniky zpracování.
Tvůrčí princip koláží a jejich předlohy
U Teigeho je víceméně stejný: Teige využíval časopisy, noviny a knihy, z nichž vytrhával , co uznal za vhodné a dával je do nového kontextu, a to tak, že do jasně čitelného pozadí zabírajícího celou plochu koláže lepením zakomponoval figurální motiv, ženský akt, doplněný o tělesný či předmětný detail. A výsledek? No, můžeme sami posoudit – ale uznáme, že výsledek Teigeho tvůrčího snažení je vždycky, vždycinky překvapivý. (No, zkusme si to sami doma, co na to řekněme? No, nemáme asi čas, snad jen ve snu.)
Co je nové na Teigeho kolážích? Co je jedinečné? No, shledáváme to v ojedinělém propojení funkcionalistické architektury se surrealistickou inspirací. Uplatňování moderní meziválečné fotografie tímto způsobem je u autorů koláží totiž i v evropském měřítku zřídkavé.
- Jako předlohy ke kolážím, prozrazujícím autorovu hlubokou obeznámenost se soudobým uměním i inspiraci tvorbou Maxe Ernsta nebo obrazovými motivy Reného Magritta, využíval Karel Teige hlubotiskové reprodukce fotografií a maleb řady významných avantgardních umělců, mimo jiné od Sudka, Funkeho, Ludwiga, Kertésze, Moholye-Nagye, Man Raye, Blossfeldta, Rengera-Patzsche, Haussmanna, Háka, Ehma, Rodčenka, Rösslera, Štyrského. Často využil i malíře a sochaře předchozích uměleckých epoch. Nejednou se v jeho kolážích objevují i citace z filmů nebo parafráze děl Dalího a de Chirica.
Zásadní je analýza motivů, tzn. interpretace jednotlivých koláží pomocí psychoanalýzy, k čemuž koláže přímo vybízejí. Teige v nich tematizoval výhradně ženské tělo, které mnohdy redukuje na neestetické torzo, s oblibou odděluje tělo a hlavu. Často užívanými motivy jsou zvětšené detaily - protéza, skleněné oko, ňadro. Není to však surrealisticky náhodné setkání absurdních předmětů, ale systematická práce se symboly podepřená Teigovým klasickým uměnovědným školením.
kurátor: Mgr. Zdeněk Freisleben
Teigeho úvahy …(z knih Jarmark umění a O fotomontáži)
Výstava koláží je doplněna zajímavými citacemi z Teigeho úvah o fotomontáži, jako např.
„Člověk nemůže básnicky tvořit bez vnitřního tlaku, bez vnitřní nutnosti“
„Dobrá fotomontáž předpokládá, že její autor rozumí kvalitě a struktuře fotografie, má smysl pro černobílé valéry a pro barvu a dovede výrazně artikulovati plochu.“
„Již samo slovo fotomontáž – vyjadřuje konstruktivní, montáž charakter, na rozdíl od rukodílného a rukopisného charakteru olejomalby a grafiky. Jestliže staré obrazy a stará knižní grafika chtěly býti jakoby z jednoho kusu, homogenní, je montáž novou metodou stavby celku z heterogenních prvků.“
„Zvláštním případem knižního (fotomontážního nebo fotografického) obrazu jsou obrazové básně, k nimž dospěl poetismus.“
Ze životapisu Karla Teiga – kritika a teoretika umění (výběr)
- narodil se 13. 12. 1900 v Praze
- 1911 – 1919 – studium na Státním reálném gymnáziu v Praze
- 1919 – 1923 –studium dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
- 1916 – 1917 – vznik prvních literárních i výtvarných prací (jako první grafiky)
- 1920 – spoluzaložil skupinu Devětsil
- 1926 – výstava Devětsilu v Domě umělců v Praze - obrazové básně?
- - vychází Abeceda Vítězslava Nezvala v typografické úpravě Karla Teiga
- 1927 – Karel Teige řídí a upravuje časopis ReD
- 1928 – III. mezinárodní knižní veletrh ve Florencii
- 1930 – přednáší typografii, reklamní grafiku, estetiku a sociologi architektruy na Bauhasu v Desavě
- 1935 – vznikají první koláže, nepřestane s nimi až do konce svého života
- 1936 – vychází vlastní kniha Jarmark umění
- 1939 – pracuje na knize Fenomenologie moderního umění
- 1941 - spolupráce s nakladatelstvím Melantrich (- 1948)
- 1948 – kolem Teiga vzniká skupina surrealistů z autorů mladé generace (Karel Hynek, Václav Tikal, Emila Medková.
- 1. 10. 1951 Karel Teige umírá na srdeční infarkt nedoživše 51 let
110 00 Praha-Nové Město
Ve Smečkách 2091/24
Máme otevřeno: úterý – sobota: 11.00 – 18.30 hodin
Ve státní svátky je Galerie Smečky uzavřena
www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz
Galerie Smečky, spravovaná Nadačním fondem, zahájila svou činnost v prosinci 2005 výstavou koláží Jiřího Koláře a Ladislava Nováka; současná výstava je již 44. v pořadí.
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: zdroj tisková zpráva kurátora)
Foto: © Ing. Olga Koníčková