Karel Hvížďala: Evropa, Rusko, teroristé a běženci aneb co nám řeknou moudré hlavy?
Knihovna Václava Havla je už dávno nejen knihovnou, ale přímo institucí. Místem, kde se protínají názory moudrých a 
zkušených lidí a kde si lze tříbit názory své s odborníky takříkajíc moderně ´face to face´. Pestrá nabídka nejrůznějších diskuzí, projekcí, akcí všeho druhu je dostupná pro každého a každý si může najít – když chce – téma, které ho zajímá.
Nová kniha mistra rozhovorů Karla Hvížďaly
Dne 18. 4. 2016 jsme se za www.www-kulturaok-eu.cz zúčastnili podvečerní besedy nad novou knihou mimořádně aktuálních rozhovorů, kterou mistr tohoto literárního žánru, Karel Hvížďala, nazval široce, ale opodstatněně Evropa, Rusko, teroristé a běženci. Vždyť, co víc soudného, obyčejného člověka v současné době zajímá? Kniha nese i jakýsi neoficiální podtitul ´Profesorské dialogy 2015´.
Zatímco titul svým aktuálním tematickým záběrem atakuje zvědavost každého, protože se už pomalu o ničem jiném v současné době chtě nechtě nebavíme, tak podtitul trochu brzdí naše vášně pro knihu. Zbytečně. Profesorské rozhovory nám – škole odrostlým - zní jako předzvěst až příliš toporného, školometského, akademického, co až odrazuje. Ale to by rozhovory nesměl vést právě Karel Hvížďala. Samozřejmě, že to, co se dozvíme, nejsou žádná ´cukrvatte´ o ničem, ani ´řachandy´ k pobavení za každou cenu a už vůbec ne ´povídačky prsaté kačky do médií´. Karel Hvížďala a jeho spoludiskutéři jsou na úrovni, ale nejsou zkamenělými suchary, co výrazivem i myšlením patří do světa odtrženého skanzenu.
Rozhovory jsou sice vedeny převážně s univerzitními profesory a učiteli, ale jsou životné a burcující. Hvížďala se umí ptát a spoludiskutéři odpovídat. A není-li ani v jedné z mluvících hlav prázdno, je radost poslouchat či v tomto případě číst. Navíc řada oslovených žije mimo ´maloměstský okrsek´- zvaný ČR a vidí tak z odstupu, nadhledu a v širších souvislostech.
Rozhovory, jak už obsáhlý, ale vymezující název naznačuje, mapují stávající krize loňského roku, tedy roku 2015, ve kterém proběhly a vznikly. Což není rozhodující, neboť ten letošní rok se od loňského zatím příliš – co do nastolených témat - neliší.
Vedené hovory jsou rámovány masakry v Paříži. 7. 1. 2015, kdy byla vyvražděna část redakce Charlie Hebdo a v noci ze 13. na 14. 11. 2015 bylo zabito 130 lidí. Mezi těmito mantinely pluje tanker otázek a odpovědí, týkajících se toho, že EU jen těžko a málo přesvědčivě zabránila kolapsu Řecka, Británie vyhrožovala a vyhrožuje ´brexitem´ z EU, po zámrzu v Maďarsku ochromilo ústavní soud i Polsko, když zestátnilo média… a také toho, že se státy střední Evropy více či méně diplomaticky formulovaně, ale fakticky, odmítly podílet se na příjmu uprchlíků, kterých se sem - jen za loňský rok - vevalilo zhruba jeden a půl milionu.
Rozhovory se ale stáčejí i za brány Evropy. I když vždy v úzké souvislosti s ní. Vždyť právě EU společně s NATO byly těmi, kdo zasahovaly s větším či menším úspěchem v Iráku a Sýrii, a stejně tak usilovně vyjednávaly příměří na Ukrajině. Evropa se také podílela - v důsledku porušení celistvosti Ukrajiny - na sankcích, které byly uvaleny na Rusko. A k tomu všemu neblaze proslulý ´Islámský stát´. ´Stát´, který se hrdě hlásí ke všem teroristickým útokům. Napětí opanovalo svět. I o tom se zde hovoří. A z napětí plyne strach. Vědomý i podvědomý. A k tomu ještě různé podivné excesy, jež se odehrály. Tím asi vůbec největším, který vydatně přispěl k eskalaci všeobecného napětí v roce 2015, bylo sestřelení ruského bombardéru dne 24. 11. 2015 Turky.
Rok 2015 nepřinesl mnoho dobrého…
Když si to takto zopakujeme a zopakovali nám to i spolubesedníci, v hovorech s Karlem Hvížďalou, dá se konstatovat, že rok 2015, ale i léta bezprostředně předcházející a bohužel i následující, jsou, byla a budou, nesporně pro dějiny, ale hlavně pro naši existenci, víc než rozhodující. Jak ostatně vyplývá z rozhovorů. Spoléhat se na nějakou vyšší moc, nebo dokonce na Spojené státy americké, že snad za nás všechny problémy vyřeší, je zcestné. Jak lze vyčíst ze slov všech 15 moudrých mužů, je nezbytné přijmout fakt, že ta nepříjemně zvýšená míra rizika už se stane nedílnou součástí našeho života a že budeme muset méně spoléhat na naše jistoty a více se proti své vůli omezovat v aplikaci svobod a volnosti. A to je nepříjemné, ale nutné. Protože takový je stav věcí a zatím není léku na tuhle situaci.
Diskuze v podstatě akcentovala hlavní myšlenky knihy
Diskuze v Knihovně Václava Havla se kromě autora knihy, Karla Hvížďaly, který ale vlastně nediskutoval, jen se zájmem sledoval reakce hostů na dopad a závěry vyplývající z jeho knihy, se zúčastnili pánové Miroslav Petříček a Petr Pithart. Přítomen byl i Jiří Lábus, jenž svým precizním přednesem glosoval diskuzi citacemi z knihy Karla Hvížďaly a atmosféru se snažil oživit a trochu odlehčit svými písněmi bytostný písničkář a mudrc, Vladimír Merta. A i když se v jednom textu věnoval tomu, že podobné diskuze jsou jen kecy, které nám nepomohou, nebylo to shození celé diskuze, ale apel, že řeči a myšlenky nestačí, když se s tím něco nedělá. A to od shora dolů. A když ne, tak bude za chvíli pozdě.
Karel Hvížďala - autor a osobnost
Znám Karla Hvížďalu asi tak od svých16 let. Tedy, já jeho. On mne nezná… Seznámili jsme se nad stránkami Mladého světa, tehdy relativně nejpokrokovějšího oficiálního periodika. A to dokonce v bouřlivých a hodně životných letech 1966 - 1974, tedy kolem Pražského jara, kdy Karel Hvížďala na jeho stránkách exceloval coby redaktor. Vnímal jsem ho pak, už ale méně výrazně, spíš obecně, ještě počátkem normalizace, kdy se nuceně uchýlil do nakladatelství Albatros a tam vytvořil pozoruhodnou edici Objektiv. Ta sem ´pašovala´ populárně podané poznatky vědy a techniky často i zpoza opony.
A pak jsem ho ztratil z dohledu. Léta exilu totiž trávil v SRN, kde se věnoval dál tomu, co uměl tak dobře - žurnalistice. A to tak, že velmi a multižánrově. Proto je právem označován nejen za českého novináře, ale také dramatika a spisovatele. A dokonce i rozhlasáka.
Setkal jsem se s ním opět až v roce 1990. Objevil jsem ho, k mé radosti, zprvu jako šéfreportéra obrozené MF Dnes, pak jako šéfredaktora ´jeho časopisu ´Mladého světa, ale hlavně pak – po dobu asi 5 let – v roli prvního šéfredaktora a spoluvydavatele tehdy moderního, leč stále v něčem připomínajícího oblíbený Mladý svět, zpravodajského týdeníku Týden, který spoluzaložil.
Od roku 1999 se s ním setkávám příležitostně, zato mnohde. Je a zůstává svobodným žurnalistou a bystrým spisovatelem. Jeho charakteristický, trochu přikrčený postoj, jako kdyby byl připraven a v postřehu, jeho specifické a unikátní hledění přes brýle, a jeho věcné a precizně formulované texty jsou nedostižnou metou pro většinu stávajících novinářů.
Hvížďala umí rozmluvit a vést
Kniha Karla Hvížďaly je dalším dokladem jeho mistrovské schopnosti rozpovídat zpovídaného, uvolnit ho a nechat mluvit – s prominutím – jak mu zobák narost. A znám to ze své - oproti panu Hvížďalovi nesrovnatelně nicotnější - praxe. Hvížďala dokáže hovořícího ukočírovat a vést, aby jeho myšlenky plynuly tam, kam mají a nerozebíhaly se do všech stran, jak už je lidskou vlastností. A ještě něco kniha dokazuje. Hvížďala se umí ptát. Nevycucává si otázky z prstu a má na počátku, kdy není nic než téma, zjevně jasnou představu, jak a kam dostrkat toho, koho zpovídá a jak plně a srozumitelně vytěžit jeho zkušenosti.
Patnáct moudrých mužů
Pomineme-li jasný a vymezující úvod autora Karla Hvížďaly, setkáme se v jeho knize s excelentní společností. Skoro by se řeklo radou starších. Jen kdybychom těm radám naslouchali a brali si z nich to podstatné. No nic…
Rozmlouvá Karel Schwarzenberg a jeho vstup se zabývá Evropskou unií. Má noblesně knížecky kousavý titul: „Už ani nevím, jestli je Evropa schopna bránit své hodnoty.“
Následuje Martin Ryšavý, nositel ceny magnesia Litera a odborník na Rusko, rozhovor se týká bytostně naší republiky, ač je nazván nepovzbudivě: „Rusko: Stát jakožto svaté impérium.“
V rozhovoru s Michalem Krausem, profesorem politologie na Middleburgy College v USA, se zase mluví o USA, ač se jmenuje: „Rusko nelze ani ignorovat, ani izolovat, ani přeceňovat.“
Tomáš Glanc, profesor Curyšské univerzity byl v jednu dobu také ředitelem Českého centra Moskva. Hovor má jméno: „O specifické ´prosperitě´a ´performativním patriotismu´ruské společnosti.“
Jiří Přibáň je profesor filozofie a sociologie na Cardiff Univerzity v Británii a v rozhovoru se věnuje tématu nanejvýš aktuálnímu: „Osamělé davy bloudí temným srdcem Evropy.“
Politolog Michael Romancov se mimo výuku na našich univerzitách věnuje tématice Ruska. Hovor je nazván: „Rusko zapomnělo, že pozvání neznamená povinnost mu ve všem vyhovět.“
Petr Robejšek je prognostik žijící a působící v Německu. Rozhovor s ním nese název: „Rusko-západ: nerozlišujeme rozdíly mezi názorovými pozicemi a zájmy.“
Někdejšího rozhlasáka Pražského jara, Luboše Dobrovského, pamatujeme i jako popřevratového ministra obrany a velvyslance v Rusku. Rozhovor s ním se jmenuje: „Rusko se chová jako vesnický rváč.“
Jan Rubeš žije v Belgii a přednášel filozofii na Bruselské svobodné univerzitě. Rozhovor s ním má název: „V Anglii nemůžete jezdit vpravo jen proto, že u nás se to tak dělá.“
Dalším Čechem působícím za oceánem je Petr Steiner, jenž byl do loňska aktivním profesorem na Univerzity of Pensylvania. Jeho rozhovor se jmenuje: „Ani Rusko, ani Islámský stát, ale strach, nacionalismus a staré komplexy ohrožují EU.“
Rozhovor s Jaquesem Rupnikem působícím ve Francii, kde řídí výzkumný ústav Fondation des Sciences Politiquesje, je nazván: „Evropa nemůže být ekonomický obr a politický trpaslík.“
A poslední rozhovor byl veden s českým filozofem Miroslavem Petříčkem, žákem Jana Patočky a jmenuje se: „Bojím se, že k rozumu dojdeme jen z donucení.“
Závěrečné slovo, doslov, patří Petru Pithartovi a nese název: „Hranice, hodnoty a oběti EU.“
Knihu doplňuje výběr bibliografie Karla Hvížďaly.
Závěrem dodejme, že ten, kdo si chce knihu přečíst, by neměl přehlédnout i Hvížďalovy průběžné, příležitostné a vysvětlující či doplňující poznámky, které tam, kde to cítil jako potřebné, doplnil jako ´přílepek´ ke svým otázkám či odpovědím zpovídaných osobností. Trefně a věcně tak ujasňuje to, co by možná nezasvěcený zbytečně zkoumal.
Titul: Evropa, Rusko, teroristé a běženci/ Profesorské dialogy 2015
Autor: Karel Hvížďala
Vydala Mladá fronta a. s. – divize Knihy
256 stran, rok vydání:2016
Doporučená cena: 220 Kč
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková