Julieta aneb kdo je vinen víc?/filmová telenovela o ženách, ale hlavně pro ženy
Zatím asi nejnovější film stárnoucího velikána světové kinematografie Pedra Almodóvara Julieta, vstoupil - po své české karlovarské premiéře, kde ho provázely obě hlavní herečky - plakátové Adriana Ugarte a Emma Suárez, a kde soutěžil v sekci nazvané Horizonty - do běžné distribuce. V den jeho oficiální distribuční premiéry ve velkém sále kina Lucerna jsme měli – díky laskavému pozvání české distribuční společnosti Bioscop – možnost být u toho.
Malá vzpomínka úvodem
Jméno legendárního režiséra, scénáristy a herce, španělského klasika Pedra Almodóvara, nám vybaví téměř nezapomenutelný zážitek ze setkání s ´jeho múzou´, jak bývá titulována, španělskou herečkou Carmen Maurou. Okouzlila nás na letošním Febiofestu, kde jsme se s ní setkali osobně na besedě po projekci filmu Bláhová noc (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/praha-febiofest-2016-blahova-noc-aneb-muze-se-noc-tocici-se-kolem-eutanazie-stat-blahovou/), v němž excelovala. Na besedě (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/carmen-maura-aneb-v-nejblizsich-filmech-ted-sice-3x-umru-ale-nebojte-hrat-budu-dal/), zákonitě padl dotaz i na její názor na Pedra Almodóvara, s nímž žila a natočila řadu jeho klíčových filmů (v roce 1980 jí dal roli Pepi v komedii Pepi, Luci, Bom yotraschicas del montón a pak už spolupracovali pravidelně.
Třeba v mnohými cenami ověnčeném filmu Quéhehechoyo para mere ceresto /1984/ či v dramatu Matador /1986/ s mladým Antonio Banderasem v jedné z hlavních rolí, anebo v Laley del deseo /1987/.
Za roli v jeho filmu Mujeres albor de debata quedenervios /1988/ získala evropskou filmovou cenu ´Felixe´ za nejlepší herečku. Po tomto společném megaúspěchu se však cesty obou rozdělily). Otázka ji nevyvedla z míry, ač zněla s podotázkou „Že prý skvěle rozumí ženám. Je to tak?“
Carmen Maura jistě takovou otázku nedostala prvně a tak nám s úsměvem odpověděla:
„S Almodóvarem jsem za tu dobu zažila hodně smíchu i smutku. Natočili jsme asi deset filmů. Oba jsme už ale na roztrhání, tak jsem ho nechala zase jiným. Mnoho jsem se od něj naučila, ale musím říci, že i on se naučil mnohé - zejména o ženách - ode mne. Tak jsme si kvit.“
To bylo vše. Pak se beseda ubírala jinam vedena jinými otázkami. Vzpomněli jsme si na to, když jsme opouštěli kino po projekci filmu a provázel nás jistý vnitřní myšlenkový chaos.
Pedro Almodóvar se naučil mnohé o ženách…
Syndrom telenovel celosvětově, tu víc, tu míň, ale všude a v mutacích podle národů a krajin, ovládl vkus, mysl a podvečerní čas nejedné z žen. Matek, babiček, dcer, všech. Muži zpravidla ten trend míjí, dokonce se mu diví. Nechápou, jak může právě ta jejich žena sledovat nekonečné zvraty nálad a osudů klubka – zpravidla zase žen – ta jejich věčná trápení, bolesti, radosti, naděje, zklamání a pak zas znova vše dokola. A to i po generace, je-li telenovela dostatečně dlouhá.
Zamilování, odmilování, zamilování, odmilování, hledání, tápání, zpovědi kámoškám a zrady těch kámošek… No, známe to jistě sami, i naše tuzemské obrazovky se tím hřejí a plní, stejně jako peoplemetry, a tím pádem kešeně reklamek na to navázaných.
Napadlo nás to až po chvíli, po čase, když už jsme vystřízlivěli z opíjejícího sentimentu, rozdýchali scénáristicky navršené osudy s velkým ´O´, strávili velké lásky a dramata, jež sice přináší osud, ale hlavně kupí do děje zručný scénárista.
A tím byl, stejně jako režisérem toho všeho, sám velký Pedro Almodóvar. A to je jinačejší liga. Oproti povětšině raději bezejmenným tvůrcům telenovel. Když natočí Almodóvar telenovelu a nenatahuje ji na tisíc dílů, ale pěkně zkomprimuje do jednoho 99 minutového paperbacku, je to síla.
Film vás chytí, nepustí, ale pak o něm nesmíte moc dlouho přemýšlet
Tedy alespoň ne milovníci a hlavně milovnice telenovel. Plné kino bylo jako u vytržení. Sledujete životní, no trochu sestavený, ale jinak by to nebylo ono, příběh a přitisknete k plánu zrak, a k sedadlu svůj znak a neodtrhnete více… až do závěrečných titulků.
Ano, Carmen Maura měla pravdu. Léta s Almodóvarem ho poznamenala. Naučil se o ženách mnohé. Hlavě o tom, jak je oslovit a upoutat. A tak, ač se pustil do jasné telenovely, dokázal ji povýšit na laťku, o které se může těm televizním leda zdát. A že je to místy mimo realitu, že nikdo nemá jiný problém než ten, co má mít, aby to fungovalo? No a co, do kina se chodí prožívat jiné životy a zapomínat na svůj. V dobrém i zlém. To už věděli i jiní mistři masmédia, jakým je film. Hlubokosklon před mistrovstvím. Je to důkaz, že i útok na city může být veden na úrovni.
Shrňme si děj, slovy distributora…
„Julieta žije sama se svou dcerou Antíou poté, co do jejich šťastného života krutě zasáhl osud. Po smrti Julietina manžela Xoana, Antíina otce, prožívají nejhorší období.
Obě trpí, Julieta se uzavře do sebe a tak jejich tichá bolest je postupem času odcizuje. Když je Antíe osmnáct let, opustí svou matku bez jediného slova vysvětlení. Julieta ji více než 12 let zoufale hledá všemi možnými způsoby. Během té dlouhé doby zjišťuje, jak málo svou dceru zná. Až náhodné setkání s Antíou (správně má být s Beou, s kamarádkou Antíi, pozn. autora) dává matce šanci pokusit se ji získat zpět. Osamělá a zlomená Julieta se rozhodne konfrontovat svůj život a říct dceři pravdu o osudových událostech, které jejich životy rozdělily.
Dvojnásobný držitel Oscara, světově uznávaný režisér Pedro Almodóvar (Vše o mé matce, Mluv s ní) je proslulý svými filmy o silných ženách v komplikovaných životních situacích.
Drama Julieta je o zoufalé snaze matky přežít v nejistotě. Vypráví o osudu, komplexu viny a nepochopitelných tajemstvích, která nás vedou k tomu, že lidi, které milujeme, vymažeme ze svých životů, jakoby nic neznamenali, jakoby nikdy neexistovali.“
A o tom to fakt je…
Děj filmu se odehrává ve třech časových rovinách
Mladou Julietu hraje Adriana Ugarte a své ´retro´ z přelomu století, právě probuzené, nadšené mladé ženy plné života a chuti do něj, zvládá skvěle. Ukázka učitelské stáže dokládá vstřícnou povahu a klíčový zážitek z vlaku, má mystiku a potvrzuje, že má hloubavou duši. Možná moc, že to až není ani pro ni nejlepší.
Druhou rovinou, o níž se dělí s už starší Emmou Suárez, je čas, kdy něžní nad zrozením plodu lásky, prožívá mateřství a začíná vnímat svět kolem. Vidí, že nic není jen bílé a přímočaré a snaží se to tak brát. Když se ale z dcery stane puberťačka a z Adriany Ugarte zralá Emma Suárez, začínají se Julietě dít věci, na něž sama nestačí. Oporu má i nemá v manželovi, živočišném, přímočarém, jednodušším, a stejně tak i v dalších doplňkových postavách – až figurkovitých - ale s elegancí vedených, takže nesklouznou k šaržím,co by vše shodily do průměru i níž. Najednou nezvládá ani svou dceru, ani svůj život. A ani se jí do jisté míry nedá divit. Ty osudové uzly jsou na ni autorem tak navlečeny, že divák sám neví, jak by se zachoval, jak by reagoval. A tak dychtivě, a o tom celé to je, dychtivě a zvědavě čekáme, jak to dopadne.
Třetí rovinou je stárnoucí Julieta, v reálném čase, rekapitulující, co bylo, být nemělo, co nebylo a být mělo. Děje se tak formou náhle z duše tryskajícího nově psaného rekapitulačního deníku, a tím pádem i náhle oživlých vzpomínek. A divák je vtažen a pohlcen a dychtí, co bude a co ne. Do toho pár úmrtí a pár osudových setkání a jeden normální férový a nijak princovský chlap, co chápe, i když nechápe, a tápe a hlavně nezdolně a trpělivě čeká a je vždy poblíž, když má být. Scénář to tak chtěl a divačky to tak očekávají. Hraje ho Darío Grandinetti, argentinský herec, jenž jakoby snad ani nehrál. Je. A působí impozantně a přesto věrohodně.
Hledání dcery bolí. Rozpomínání víc. A bariéra je nepřekonatelná. Nebo překonatelná? No, to už nechme až na zhlédnutí filmu. Milovnice telenovel by ho měly mít určitě povinný, aby věděly, jak by mohly telenovely vypadat a neztrácely čas tím, co jim je denně servírováno…
Něco málo k protagonistům…
Sluší se zmínit i o osobách a obsazení. Volba byla, zdá se, správná.
Emma Suárez/ představitelka starší Juliety se narodila 25. 6. 1964, takže jí je i pro filmovou část v reálném čase odpovídajících 52 let
- je Španělka z Madridu
- před kamerou se oficiálně objevila v roce 1980 a hned 3 španělských filmech
- v její filmografii najdeme 70 titulů. Jsou mezi nimi i TV seriály a TV filmy, ale drtivá převaha je filmů
Adriana Ugarte/ představitelka mladé Juliety/, se narodila 17. 1. 1985 a je jí též odpovídajících 31, což asi tak byla ve filmu konečná pro její obsazení a důvod ke střídání za starší.
- i ona je Španělka z Madridu
- před kamerou měla první zaznamenanou příležitost v roce 1999, a to TV seriál
- na svém kontě má celkem 22 titulů, osm z nich jsou TV seriály, jeden TV film, zbytek filmy
Třetí klíčovou a herecky výraznou postavou je podle www.www-kulturaok-eu.cz
Darío Grandinetti. Narodil se 5.3.1959.Je mu 57. Odpovídá to roli. Ve filmu se vyskytuje jen v čase reálném
- je Argentinec z Rosario v Santa Fe
- jeho cesta před kameru začala v roce 1984 filmem
- už jich natočil 54. I v jeho filmografii se najde pár TV seriálů, ale drtivou většinou tvoří filmy
Za zmínku stojí, že jsme ho mohli u nás vidět třeba v hlavní roli filmu Divoké historky (2014) nebo v Almodóvarově legendárním oscarovém snímku Mluv s ní (2002).
A nejlepší nakonec.
Pedro Almodóvar (66 let)
- je Španěl, jenž se narodil se 25. 9. 1949 v Calzada de Calatrava, Ciudad Real, Castilla-La Mancha
- od 17 let žil v Madridu. Tam se stal leadrem madridského, potažmo španělského undergroundu zvaného ´movida madrileña´. Tedy ještě na sklonku Frankova režimu!
- točit filmy začal v 25 letech, v roce 1974, rok před smrtí obávaného, původně zcela fašistického generála, diktátora Franka!
- filmové školy nemá, je autodidakt
- celovečerním debutem byl (v souvislosti s jemu osudovou Carmen Maurou zmíněný) ´punkový´ Pepi, Luci, Bom… (1980). Světovou událostí se staly Ženy na pokraji nervového zhroucení (1987)
- v 80. letech nabyl renomé kultovního tvůrce autorských filmů
Ve své scénáristické i režijní práci se věnuje skoro vždy mezilidským vztahům a zprostředkované komunikaci, lidské osamělosti a lásce s vášní.
- film Květ mého tajemství (1995) získal na našem 31. MFF KV cenu za ženský herecký výkon pro představitelku hlavní role Marisu Peredes
- s MFF v Karlových Varech jsou spojeny i další Almodóvarovy filmy (Špatná výchova, 2004, Volver, 2006, Rozervaná objetí, 2009 či Kůže, kterou nosím, 2011
- filmy Vše o mé matce (1999) a Mluv s ní (2002) získaly dokonce ceny vůbec nejvyšší - Oscary
Většina jeho filmů je autorská, tedy scénář i režie, ve dvanácti si dokonce i zahrál. V jeho filmografii najde ale i 9 dokumentárních filmů a nechybí ani řada televizních pořadů.
Ostatní role filmu Julieta lze už ale považovat spíše za doplňkové až barvotiskové, včetně Juliina manžela Xoana (Daniel Grao), dcery a dalších osob. K úvaze se nabízí snad jen otázka, zda výběr – typologický – pro Julietu mladou a starší nebyl příliš odchylný. Nejde o hereckou stránku, to ne, ale o vizuální. Rozdíl mezi nimi je až příliš značný na tak malý časový a údajně věkový odstup a trochu to až na chvíli zmate. Ale to už je jen subjektivní detail v celém vyznění. A nehledejme mouchy za každou cenu, dejme se raději unést filmem.
Titul: Julieta
Originální název: Julieta
Produkce: Španělsko
Režie: Pedro Almodóvar
Scénář: Pedro Almodóvar (podle povídky Alice Munro)
Kamera: Jean-Claude Larrieu
Střih: José Salcedo
Hudba: Alberto Iglesias
Kostýmy: Sonia Grande
Výprava: Antxón Gómez
Producenti: Agustín Almodóvar, Esther García
Formát: 1.85 : 1, Dolby Digital, 2D digital
Jazyková verze: české titulky
Žánr: drama
Zvuk: 5.1
Stopáž: 99 minut
Přístupnost: nevhodný do 15 let
Premiéra v Česku: 21. 7. 2016
Hrají: Adriana Ugarte a Emma Suárez (Julieta), Michelle Jenner (Bea), Inma Cuesta (Ava), Daniel Grao (Xoan), Darío Grandinetti (Lorenzo), Nathalie Poza (Juana), Priscilla Delgado (malá Antía), Blanca Parés (dospělá Antía), Sara Jiménez (malá Bea), Rossy de Palma a další
Distributor: Bioscop
https://www.bioscop.cz/_web/film/julieta a https://www.facebook.com/JulietaIlFilm/?fref=ts
Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=4_hLBWQ7T0I
Hodnocení: 69 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková, internet