Julie Béna: Vlk, princezna a malý voják aneb když je pohádkový svět stále potřebnější a nejen pro děti
Julie Béna
Vlk, princezna a malý voják
3. 12. 2020 - 23. 1. 2021
Polansky Gallery
“Uprostřed lockdownu, z něhož nebylo úniku a který jsem trávila s dítětem, jsem se rozhodla nesnažit se uniknout, nesnít o tom, co by mohlo být, ale vytvořit pro svou dceru výstavu. Výstavu, kde je princezna a vlk, kouzelné zrcadlo, nějaké ty nohy, loutkové divadlo a opilý námořník. Dvanáct látkových knížek a tři ptáci. Všechny tyto postavy, které žijí v našich příbězích, které si vyprávíme před spaním, jako ozvěna těch slavných a smutných časů, výrobce strachu a štěstí a centrální výdech tohoto nočního mozku…”, Julie Béna
Uprostřed našeho kulturního lockdownu, z něhož se ukázal na nepatrný zlomek času únik do narychlo – a dle očekávání - i na krátko otevřených galerií, jsme jak žíznivci v nitru pouště chvátali od oázy k oáze, nasát alespoň zdání toho, co bylo, a co už asi nikdy nebude, jak bylo.
Proto, když nás pozvalo vedení Polansky Gallery, využili jsme posledního z mála kulturních dní a vydali se tam. První co nás potkalo, byl ale smutek. Prázdný – kdysi tak živý - vnitroblok a prázdná - kdysi lidmi nabitá - galerie o pár schůdků výš. Tristní pohled…
Naštěstí ale expozice, ubíjející nostalgii, depresi a niternou bolest pramenící ze zmaru všeho dobrého, dokonale zmírnila a na tu chvíli dokonce i zažehnala. Výstava nazvaná Vlk, princezna a malý voják z tvorby Julie Bény dýchala hravostí a mile hladila strádající duše…
Kdo je Julie Béna?
Přiznáme se, že pro nás, na www.www-kulturaok-eu.cz, pohříchu je neznámá osobnost. Tedy až do chvíle zhlédnutí její výstavy. Autorčino upřímné vyznání, jež jsme si dovolili v úvodu také odcitovat a její mile divadelně - scénografická výstava, nám připomněly doby našeho působení v tehdy ještě Československé televizi, kde jsme měli nejednu příležitost ve společnosti výtvarníků, scénografů a kostymérů vstupovat do fundusu a kostymérny. Reminiscence dávných inscenací, hereckých osobností, jež ty či ony rekvizity, ten či onen kostým, používaly a nosily, a emotivní výklady zasvěcených tvůrců patřil k nejzajímavějším okamžikům naší tehdejší práce. To vše ale vytuší vlastně i nezasvěcený při vstupu do galerijního prostoru zaplněného fantazií a umem Julie Bény.
J. B. (*1982) pracuje a žije kosmopolitně mezi Paříží a Prahou. Vystudovala Villa Arson v Nice a navštěvovala akademii Gerrit Rietveld Academie v Amsterdamu. V letech 2012 – 2013 byla součástí centra „le Pavillon“, výzkumné laboratoře „le Palais de Tokyo“. V roce 2018 byla nominována na cenu ženského umění Prix AWARE.
Mezi její nedávné sólové prezentace patří výstavy v Jeu de Paume (Paříž), Museo Amparo (Mexiko), Frieze (New York), CAPC (Bordeaux) či Gallery Polansky (Brno). Mezi jejími skupinovými výstavami pak stojí za zmínku účast na Biennale de Rennes; FUSED Space (San Francisco), Mathew (NYC), Bozar (Brusel) RCA (Londýn) či Drdova galerie (Praha).
Její prezentace zaujaly i v takových stáncích umění jakými jsou Centre Pompidou (Paříž), M (Leuven, ICA (London), Independant (Brusel), Fondation Ricard a Palais de Tokyo (Paříž).
V minulých letech se Julie Béna zúčastnila také mnoha prestižních rezidenčních pobytů, včetně takových jako Fonderie Darling (Montréal), ISCP (New York), Moly Sabata (Sablons), CCF (Surabaya), Rupert (Vilnius) či Futura neb o INI projekt (Praha).
V roce 2017 vydala v Paříži 1. knihu, s názvem vystihujícím vlastně i její tvorbu „It need to be tender and to be beipped“ (Musí to být něžné a musí to být naštvané). Kniha vyšla následně s úspěchem i v New Yorku a v San Francisku.
V roce 2019 u příležitosti její samostatné výstavy v Jeu de Paume, vyšel také její 1. samostatný katalog.
Uvedený výčet je stále jen výběr aktivit a počinů svébytné umělkyně s duší něžného filozofa a mnohostranným talentem, nabitým fantazií. Dá se prohlásit, ač už umělkyně v Praze vystavovala a na rozdíl od nás na www.www-kulturaok-eu.cz ji asi mnozí kulturymilovní už znají z jiných výstav a setkání, že nynější výstava Julie Bény v Polansky Gallery je vskutku mimořádná událost a skvělý galerijní počin. Žel, značně poškozený díky nezbytným vládním protiepidemickým opatřením, jejichž konce momentálně nevidět…
A jak to vidí vedení galerie?
Posledním tabu v současném umění může být upřímná ilustrativní dětinskost, ne coby ironický postoj sloužící k zesměšňování či zdůrazňování autorčiny důležitosti, ale jako skutečné sdílení něčeho laskavého a legračního s našimi nejmenšími. V tomto smyslu postavičky Julie Bény otevírají hlubší otázky, týkající se genderové konstituce autorství v umění… Ale to, co vidíme, není jen gesto, nebo projev na téma teorie, ale každodenní realita, kterou umělkyně nechce uměle oddělit od své vlastní tvůrčí praxe, jak bývává doporučováno kvůli dodržení tzv. “standardů” profesionality.
Je to i výzva: výstava pro děti by zůstala pouhým gestem, ale tohle, co na výstavě vidíme, je stejně tak i výstava pro dospělé… Výstava je výsledkem dlouhodobé snahy Bény o divadelnost, která předváděním určitých, často až přehnaných rysů předmětů a postav, odkrývá podstatu pojmů jako roztomilost, mocnost, křehkost, záludnost, moudrost, zrádnost a podobně, pro něž jsou pohádky ideálním zdrojem…
Výstava není jen o pohádkovosti. Rozvíjí divadelní a scénografická téma, jež je v díle Bény vždy přítomno coby tvůrčí mechanismus, umožňující určité usměrňování. Béna představuje divadlo jako metaforu světa, kde je vše inscenováno, ale emoce, smích a slzy jsou, tak jako u dětí, prožívány opravdu. Oživováním těchto stereotypů, a tím, že jim dá těla a potřeby, se najednou tou svou bizarností stávají křehkými a slabými a přímo vybízejí být námi milovány...
Text: Richard Koníček
Foto: ing. Olga Koníčková
Julie Béna
Vlk, princezna a malý voják
3. 12. 2020 - 23. 1. 2021
Polansky Gallery
Veletržní 45, 170 00 Praha 7