Judah Passow: Skotští Židé. Identita, příslušnost a budoucnost aneb když Skotskem prošlo více Židů, než zůstalo

13.02.2017 12:41

Auditorium OVK ŽMP/3. patro - Praha

7. 2. -  30. 3. 2017

 

Na vernisáži výstavy 40 černobílých fotografií z celkových 80, jejichž autorem je významný fotograf Judah Passow, který se akce osobně nezúčastnil, zato kurátor výstavy Michael Mail nám s nadšením vyprávěl o fotografiích, o autorovi fotografií i o historii a současném stavu židové komunity ve Skotsku.  Sympatický překladatel pak plynně překládal kurátorovu velmi rychlou angličtinu.

 

Judah Passow, izraelský rodák žijící v Londýně, vytvořil brilantní portrét Židů žijících na sever od anglických hranic. Při svém skoro ročním objevování současné skotské židovské komunity se dostal nejen do velkých měst, jakými jsou Glasgow a Edinburgh, ale překvapivě i na místa jako Shetlandské ostrovy nebo ostrov Skye. Tato fascinující fotografická esej představuje skotské Židy pevně zakořeněné v jejich židovské identitě, zároveň však také jako skotské patrioty.

 

Jak řekl Michael Mail, historií židovské komunity se začal zabývat zcela náhodně v roce 1970.

 

 

Židé se ve Skotsku objevili nejpozději v 17. století.  Jednalo se původně hlavně o studenty, přicházející studovat na některou ze slavných skotských univerzit. Jejich počet pak výrazně stoupl v 19. a 20. století jako reakce na pronásledování Židů ve východní Evropě.  Přistávali především v osobních lodích v přístavech Leith a Dundee.  Původně zamýšleli jen se zastavit, aby pokračovali na cestu dále přes Atlantický oceán do Ameriky. Ti, co se rozhodli zůstat ve Skotsku, cestovali do hlavního města Edinburgu, nebo do Glasgowa. Začali stavět synagogy a židovské hřbitovy.

 

Židovská komunita ve Skotsku byla na sebe pyšná, jak rychle se stala součástí skotské společnosti, a přitom si udržela své zvláštní tradice. Založila náboženské, vzdělávací a další instituce, které odrážely důvěru v komunitu a – důvěru ve Skotsko.

 

Židé přijeli do země, která – a to bylo v Evropě unikátní -  neměla historii státem schvalovaného antisemitismu…

no one ever asks me why I´m here“

řekl Eduard Bersudsky/židovský umělec/herec

 

Židé přijížděli d země, kde nebyly sankce a známky antisemitismu. I když samozřejmě platí, že nebylo vždy ´nebe bez mráčků´.

 

Židé se brzy stali ve Skotsku největší nekřesťanskou menšinou. Protože skotská společnost jim nabídla prostor k vytváření komunity, došlo ke vzájemným sympatiím.

 

Synové a dcery skotské židovské komunity přispívali výraznou měrou ve svých oborech. Stávali se z nich vědci a lékaři, soudci, umělci a spisovatelé – a také farmáři a lesníci, výrobci kiltů a whisky.

 

 

 

 

 

 

 

 


 

V Glasgow  došlo k velkému rozvoji židovské komunity, jež si postavila svou denní školu Calderwood Lodge.

 

V letech 1920 – 30 židovští chlapci se dokonce učili a věnovali boxu.

 

Skotská židovská komunita je komunitou malou, počet členů nepřekročil 16 tisíc, avšak nesmírně duchovně bohatou.

 

Židé přišli do Skotska, hledající útočiště - a nalezli domov. I když se ve Skotsku objevil nacionalismus, nebyl nikdy tak šovinistický jako v ostatních zemích Evropy.  Židé slaví se Skoty mnohé svátky a Skotové jsou na to hrdí...

 (na jedné z vystavených fotografií si povšimněme u svatebního rituálu, že svatebčan má na hlavě jarmulku (jidiš יאַרמלקע – jarmlke - vychází z židovské tradice - nosí ji muži) a současně je oděn do skotské sukně).

 

Dokonce některé ulice jsou ve Skotsku pojmenované podle Židů, i některá  jídla (fish and chips) převzali.

 

Skotsko se proslavilo také tím, že přijímalo ´transporty dětí´, které rodiče v důvěře posílali ze okupovaných zemí,  aby je zachránili před Hitlerem.

 

Po 2. sv. válce, po vzniku Izraele, Židé dál migrují (Amerika, Izrael, Kanada, Austrálie), dochází k dalšímu vývoji židovské komunity….

 

Kurátor výstavy: Michael Mail

Židovské muzeum v Praze
Oddělení pro vzdělávání a kulturu
110 00 Praha 1, 3. patro
Maiselova 15
e-mail: education@jewishmuseum.cz

https://www.jewishmuseum.cz

www.tartanarts.com

 

Máme otevřeno pro veřejnost:
po-čt: 12.00 -16.00 hodin, pá 10.00 – 12.00 hodin během večerních programů a po domluvě

Vstup: volný

 

Hodnocení:  89 %

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková