Úvod > Jože Plečnik: Pražský hrad & Zacherlův dům aneb architekt spjatý s dobou, a zároveň nadčasový, regionální a zároveň univerzální…

Jože Plečnik: Pražský hrad & Zacherlův dům aneb architekt spjatý s dobou, a zároveň nadčasový, regionální a zároveň univerzální…

24.05.2017 11:12

Rakouské kulturní fórum - Praha

18.5 - 18. 8.2017

V RKF probíhají dvě výstavy, které jsou spojené jednou osobností – Josefem Plečnikem.

V přízemí RKF je ke zhlédnutí nejvýznamnější dílo Josefa Plečnika

Úpravy Pražského hradu

v 1. patře RKF nejvýznamnější dílo Josefa Plečnika z Vídně

Zacherlův dům

***

Na vernisáži nové panelové výstavy, věnované k 60. výročí úmrtí slovinského architekta Jože Plečnika, jež představuje jeho hlavní díla v Praze a ve Vídni /Pražský hrad a Zacherlův dům, nás přivítali paní ředitelka RKF, dále Alexander Grubmayr - velvyslanec Rakouské republiky, Leon Marc - velvyslanec Republiky Slovinsko a nakonec dostal slovo slovinský kunsthistorik Damjan Prelovšek, který je specialistou právě na Josefa Plečnika.

V přízemí RKF jsme na panelech vystavili snímky z Pražského hradu, který se po vyhlášení samostatnosti Československé republiky v roce 1918 stal oficiálním sídlem 1. československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Ten v roce 1920 jmenoval architektem Pražského hradu Jože Plečnika, který měl za úkol přestavět hrad na centrum mladé republiky a zpřístupnit jej veřejnosti.

Jak řekl Alexander Grubmayr, velvyslanec Rakouské republiky, v době působení Josefa Plečnika jsme byli jeden stát. I když Plečnik byl Slovinec, působil v Čechách, přičemž vystudoval v Rakousku. Jože Plečnik a lidé vůbec by se ale neměli vnímat podle definice národnosti, ale podle svého génia a jeho přínosu pro ostatní bez ohledu na národnost. Zdůraznil, že je rád, že právě on může zahajovat výstavu tak významného architekta právě v Praze, kde zanechal asi vůbec nejvýznamnější stopu a že je rád, že může být u toho, kde se připomíná tak významné výročí, jakým je 60 let od Plečnikova úmrtí.

Leon Marc, velvyslanec Republiky Slovinsko nám česky sdělil, že Josef Plečnik, ač Slovinec, měl vřelý vztah k Vídni. Studoval ve Vídni u profesora arch. Otto Wagnera. A právě jako studentskou práci, pod vedením arch. O. Wagnera, realizoval excelentní stavbu zvanou Zacherlův palác. Sblížil se s rodinou továrníka Zacherla a měl nadále její podporu a důvěru. I když naše vztahy nebyly v dějinách vždy lehké, byly pro všechny tři národy důležité. A Plečnik spojil naše tři národy na vyšších hodnotách, než jsou důvody geopolitické. Josef Plečnik je dodnes symbolem naší společné kultury.

Slovinský kunsthistorik Damjan Prelovšek

s úsměvem podotkl, že díky dlouholeté monarchii jsme tu všichni i tak trochu Češi. A tak že bude mluvit česky i německy o vztahu Josefa Plečnika k Čechům, který byl v té době zcela přirozený a pozitivní. Plečnik se přátelil se např. s hudebním skladatelem Bohuslavem Foerstrem. Výstava představuje dva z vrcholů Plečnikova díla. Pražský hrad & Zacherlův dům.

Pražský hrad, kam Josef Plečnik nebyl vybrán běžnou soutěží, která byla vyhlášena a do které se ze skromnosti a ostychu nepřihlásil. Ale prezident T. G. Masaryk si ho vybral. A Josef Plečnik to pak cítil jako velikou poctu a byl mu zavázán. Josef Plečnik (v letech 1920 - 1934) byl proto při realizaci úprav Pražského hradu mimořádně odpovědný, úzkostlivě se bál udělat nějakou chybu. Kladl důraz na používání lokálních materiálů a tradičních technik zpracování. Stal se v Praze architektem ´hradní doby´, která trvala za života T. G. Masaryka (1850 - 1937). Po smrti prezidenta T. G. Masaryka byl však Josef Plečnik viněn, že Pražský hrad a českou kulturu zničil. Zklamán se z Československa raději vrátil domů.

Stavební úpravy Pražského hradu naštěstí přežily a zůstaly v původním stavu. Vybavení, které také Plečnik navrhl, se ale nezachovalo. Z valné části skončilo v barrandovském fundusu. Zachoval se jen nábytek ze soukromých prostor Alice Masarykové, který je uložen v Liberci. A některé kusy se dostaly až do Vídně.

Jako pavouk své vlákno toužím se upnout k tradici a z ní utkat vlastní síť,

která ji překoná.

Jože Plečnik (1901)

V 1. patře RKF jsme na panelech vystavili snímky tzv. Zacherlova domu, který si v letech 1903/1905 Johann Evangelist Zacherl nechal postavit jako jeden z prvních domů moderního stylu v historickém centru Vídně. Zacherlův dům byl prohlášen jedním z nejvýznamnějších památkově chráněných objektů v současné Vídni. Původně byl postaven jako obytný a obchodní dům, nyní zde najdeme kancelářské a prodejní prostory.

Kurátor Zacherl, potomek původního investora zde ocenil, že dům, k jehož stavbě dali podnět jeho předkové, že patří ke klenotům architektury vůbec a k pozoruhodným dílům právě Josefa Plečnika. Výstavou o Zacherlově paláci se kurátoři snažili zdokumentovat principy práce Josefa Plečnika a představit zde jeho první návrhy i úpravy, které Josef Plečnik prováděl ještě pod vedením vídeňského arch. O. Wagnera.

Slovinský kunsthistorik Damjan Prelovšek ještě dodal, že Josef Plečnik vyhrál soutěž na tento dům ve Vídni. Došlo k setkání osvíceného investora s nadějným architektem. Byl to počátek pozoruhodné životní cesty Josefa Plečnika, a že je zajímavé, že základní principy tohoto domu Josef Plečnik zachoval prakticky ve všech svých následných pracích a že fotografie Zacherlova paláce mu nad pracovním stolem visela až do konce jeho cesty.

Od počátku své práce se Josef Plečnik považoval za žáka arch. O. Wagnera a v jeho stopách důsledně kráčel. Zacherlův palác - vzniklá stavba byla v dané době kontroverzní a vyvolala mnoho emocí, dokonce i rasových. Vídeňáci se bouřili a dokonce napadali budovu, kterou musela chránit policie. A kdo ví, jak by to s Josefem Plečnikem dopadlo, kdyby stavbu neobjevil i Vídeňáky uznávaný český přední architekt Jan Kotěra. V té době byl Kotěra také šéfredaktor významného architektonického časopisu ´Volné směry´, kde mimořádně ocenil Zacherlův palác. Tím vešel ve známost u odborníků, a s ním i sám Josef Plečnik. A tak se také projevilo, že národnosti nejsou podstatné, ale duch člověka je nadnárodní.