Josef Bosák: Kus arménské duše/ Piece of armenian soul aneb když syn azérskou dívku z vesnice unese a nabídne ji výměnou za zajatého svého otce
Velká síň CPC/ Czech Photo Centre - Praha
13. 6. - 12. 8. 2018
Letní výstava Kus arménské duše, která představuje černobílé fotografie Josefa Bosáka, a to v expozici ve Velké výstavní síni Czech Photo Centre, se skutečně můžeme vcítit do Bosákova obrazu života lidí Náhorního Karabachu… fotografoval tváře starých lidí, kteří zažili hrůzy genocidy a občanských válek, mladých dívek a chlapců, malých dětí i nemocných lidí, fotografoval je doma, při práci, zábavě, ale i v místní polorozpadlé a hodně zanedbané nemocnici…při prohlídce arménských tváří jsme si mimoděk vzpomněli na arménsko-francouzského šansoniérea Charlese Aznavoura.
Hornaté území uprostřed Ázerbájdžánu, poznamenané pohnutou historií a utrpením lidí způsobeným rozhodováním politiků a nesmiřitelnými konflikty mezi křesťany a muslimy, se stalo osudovým cílem autora. I přes všechna příkoří páchaná na místních obyvatelích zůstávají domorodí Arméni velmi přátelskými lidmi s obrovským smyslem pro pohostinnost. Jejich osud je podobný osudu Židů. Do Arménie (patří k nejchudším zemím Zakavkazska) a 
Náhorního Karabachu se Josef Bosák úplně zamiloval a každoročně je navštěvuje. Nachází zde klid, mír a pokoru.
Expozice je uvedena následujícím textem…
Na počátku 20. století žil jeden národ.
Žil i po cílevědomém plánovitě prováděném pronásledování.
Zdá se býti zcela neuvěřitelné,
že se Turkům při tak soustavném pronásledování
přece jen nepodařilo arménský národ zničit tak, jak si přáli.
A tato bezpříkladná vytrvalost,
tato životní síla, tak těžce zkoušeného lidu,
získala mu na širém světě nejen řadu obdivovatelů,
ale i upřímných přátel a spojenců.
Karel Hansa, 1923
Arménie je země bezpečná.
Policisté si cizinců nevšímají.
Největším bohatství Arménie jsou lidé.
Expozice je poté rozčleněna podle témat jako např. Nemocnice v Národním Karabachu
nebo
svátek zvaný Vardavar
(křesťanský svátek se slaví po Velikonocích,
kdy
lidé polévají vodou přátele i cizince, aby se všichni očistili od hříchů)….
Josef Bosák na svých fotografiích prezentuje,
v jakém duchu se nese jeho výstava
Kus arménské duše:
„Zaujala mě atmosféra jejich kostelů, kam pravidelně pokorně chodí za svou vírou,
i hřbitovy, kde ukládají své mrtvé.
Mým cílem nebylo pouze reportážní zachycení okamžiku,
ale pokus o vlastní zobrazení a zvěčnění toho,
co jsem viděl svýma očima a cítil na vlastní kůži při setkání s obyvateli této země.
Viděl jsem utrpení celého těžkého života, vyryté do tváří starých lidí,
cítil jsem bolest s nemocnými uprostřed oprýskaných nemocničních zdí,
ale slyšel jsem i smích z úst dětí a viděl radost v očích mladých dívek a chlapců,
s kterými jsem se potkal."
Dodal také svou osobní nabídku:
„V žádné z těch tváří jsem však nenalezl beznaděj a rezignaci
a já si z návštěvy této země přivezl úctu k těmto lidem a obdiv k jejich silné vůli k životu,
lásce ke svým rodičům a dětem, hodnotě přátelství a víře v lepší a novou budoucnost.
A tento svůj pohled nabízím i vám, kteří se u mých fotografií zastavíte."
Josef Bosák (* 1968 Starý Bohumín, pochází z valašského rodu)
- již od dětství rád kreslil, navštěvoval lidovou školu umění, seznámení se s fotografováním
- po přestěhování z Ostravy do Beskyd vyměnil tužku a štětec za paličky od bicích
- po rozpadu kapely po roce 1989 si v roce 2003 koupil znovu fotoaparát
- 2003: začal s fotografováním, kdy se z počátku v námětu fotografování ´hledal
- člen fotoklubu R9
- 2007: navštívil zakavkazskou zemi Arménii, která ho okouzlila - jeho další cesty vedly do těchto míst
- začal se zaměřovat na zachycení podoby člověka a sociální reportáže
- 2009: člen ČFFU
- 2012: člen Berounských fotoriků
- během 3 let několikrát navštívil karabašskou nemocnici, kde vzniklo mnoho fotografií, které jsou natolik emočně silné, že na mezinárodních fotografických soutěžích a salónech zaujaly porotu a byly velice úspěšně hodnoceny. Díky těmto a jiným fotografiím z těchto lokalit získal od mezinárodní fotografické organizace mezinárodní titul AFIAP a EFIAP
- při jeho nedávné návštěvě Arménie se stal očitým svědkem sametové revoluce, ve které zvítězila opozice. Do čela parlamentu se postavil vůdce protivládních protestů Nikol Pašinjan
Kurátoři: Jaroslav Kučera a Petr Vydra
Praha 5 (stanice metra Nové Butovice)
Seydlerova 2835/4
Máme otevřeno kromě pondělí:
úterý - pátek: 11.00 - 18.00 hodin
sobota - neděle: 10.00 – 18.00 hodin
Vstupné:
80 Kč / 40 Kč, zahrnuje také vstup na hlavní výstavu v Malé síni CPC
Praha 5 (stanice metra Nové Butovice)
Seydlerova 2835/4
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková