Úvod > Josef Achrer: Rituál aneb smutný příběh minulosti či proč nikde nechtěli, abych maloval?!

Josef Achrer: Rituál aneb smutný příběh minulosti či proč nikde nechtěli, abych maloval?!

02.06.2017 12:01

Galerie Toyen - Informační centrum Praha 3

2. 6. - 31. 7. 2017

Na vernisáži autorské výstavy Josefa Achrera (* 1951), která proběhla za účasti autora výstavy i za účasti Vladislavy Hujové (TOP 09), starostky Prahy 3, jsme nejdříve vyslechli hudební vložku, kterou obstaral Václav Kořínek, hudebník se šamanskými schopnostmi. Jak řekla Vladislava Hujová, ambiciózní Galerie Toyen již má své publikum. S radostí přivítala výstavu děl Josefa Achrera, který má svůj ateliér na Praze 3 - Žižkov a na Žižkově také bydlí.

Josef Achrer

je na současné scéně českých malířů nepřehlédnutelná osobnost,

jehož hlavním motivem v malířské praxi je

ornament

(kompozice ornamentální struktury - akryl, písek).

Malířova cesta k umění nebyla však vždy lehká.

A na vystavené velkoformátové Achrerovy obrazy v Galerii Toyen,

v nově rekonstruovaném suterénu ICP3,

můžeme však pohlížet s údivem a s úctou.

Jsou překrásné, mystické, některé mají boční světlo, mnohdy jsou to i erotické pohádky.

Malíř svá díla na plátně tvoří pomocí

ornamentů, struktur a symbolů do kompozic,

které mají příběh vepsaný do obrazu,

protože již má dost fleků na plátně,

kterých se za 70 let namalovalo dost, ale abstraktní umění nezavrhuje,

jenom si přeje, aby našlo nové výrazové prostředky,

kterými by malíři lidem sdělili, co chtějí svými obrazy vyprávět, či zdůraznit….

(zdroj: text Martin Hošna)

Jeho již mnoho let používaná technika struktur

je osobitým projevem,

který je jeho doménou a následuje po předešlých formách malířského projevu.

Celá autorova tvorba je naplněna prouděním,

které pomocí dialogu mezi snem, reálnem, peklem a rájem diváka

strhuje do víru mnohdy nejen příjemných pocitů.

Co si Josef Achrer myslí

o Rituálu:

„Tento projev lidské činnosti je spojován

s původními kulturami lidského pokolení.

Všechny kmeny a jejich náboženství měly své rituály,

které v různých podobách přežívaly po tisíciletí až do dnes.

Rituál je také projevem domorodých kmenů

v různých částech kontinentů na Zemi.

I dnešní člověk zažívá denně mnoho rituálů a přináší oběti.

Tyto obětní rituály jsou důležitým nástrojem,

jak upevňovat své pozice a jistoty na tomto světě.

Rituál bývá opředen tajemnými silami a nadpřirozenými jevy.

Toto řídí duchovní síla víry, která bývá při aktu přítomna.

Rituál ale může být i ranní káva beze slov,

milostná předehra, sváteční obřad v kostele

pravidelná porada na obecním úřadě na Žižkově.“

Josef Achrer (* 1951 na Vyškově)

1972: absolvoval Střední umělecko-průmyslovou školu v Brně
1973 – absolvuje zkoušky na sloučený ateliér malby a grafiky na UMPRUM k prof. Zdenku Sklenářovi
není přijat k dennímu studiu pro nevyhovující původ (umělecká rodina)
1974 - 1975: pracuje pod vedením prof. Zd. Sklenáře soukromě na pražském Žižkově
přesto stále maloval ty příběhy, co měl v hlavě
pracoval jako propagační úředník, dělník, řezbář, fotograf

„Ale maloval jsem dál. Začal jsem být sám sobě podezřelý.

Přemýšlel jsem, zda to opravdu všichni kolem mě myslí se mnou dobře.

Tak jsem šel světem bez příbuzných s velkými společenskými ambicemi

bez talentu být v pravý čas na pravém místě.

Šel jsem, a míjel místa velkého šoubyznysu a kroutíte hlavou nad povrchností lidí,

kteří kdysi možná bývali talentovaní.

Myslel jsem na to, že v hloubi duše lidí jsou zapsány znaky a symboly jejich povah a charakterů,

které utváří naše okolí a životní cesty.

Jsou to struktury a ornamenty, které jsou čitelné někdy jen obtížně.

Mají svá tajemství.

Jen málokdy, ale ano stane se, a já je vyčtu z očí.

Jsou to složité příběhy, tak jako moje plátna.

Kdosi moje obrazy nazval mozaikou kontrastů.

Kontrastů reálna a snu, duší a světem, racionalitou a hrou, světla a tmy.

Ano, je to tak.

Moje práce není žádnou oslavou života a popisem,

jak nahlížet na vše s ironií a šibalstvím.

Ale pozor prosím,

tato výpověď není vůbec nějakým nářkem nad rozlitým mlékem.

Je to příběh s dobrým koncem.

Tak to bylo, a je dobře, že tu práci dnes mohu dělat.

Můj kamarád zpívá:

"Milujme to, co přichází a ne to,

co jsme si přáli

–

štěstí je dušička prchavá,

bublinka do vodováhy.“

Josef Achrer

Obrazy Josefa Achrera jsou také ozdobou firemních interiérů či galerií.

V případě zájmu o koupi obrazu či vytvoření obrazu na míru do našeho interiéru,

kontaktujme přímo Mistra Josefa Achrera.

Václav Kořínek

je alternativní multiinstrumentální hudebník
hraje na různé rytmické, dechové a strunné nástroje (šamanské bubny, Stardrum, FlashString, flétny, didjeridoo...)
dříve vystupoval pod pseudonymem Wendy Zulu
profesionálně se věnuje i muzikoterapii
ovládá alikvotní a hrdelní zpěv
díky své energii a přirozenému nespoutanému projevu bývá mnohými považován za hudebníka se šamanskými schopnostmi