Úvod > Jmenuji se Robert Vano aneb A Boy from New York či fotografové přece žijí dlouho…

Jmenuji se Robert Vano aneb A Boy from New York či fotografové přece žijí dlouho…

13.04.2018 11:33

Leica Gallery Prague - Praha

13. 4. – 17. 6. 2018

Na tiskové konferenci, na novinářské předvernisáži, na kterou jsme byli vedením Leica Gallery Prague pozváni u příležitosti nové retrospektivní, přesto komorní výstavy uměleckého fotografa s americkým pasem a českým domovem, výstavy Jmenuji se Robert Vano, byl Robert Vano - autor vystavených fotografií (především aktů) osobně přítomen.

Akce s autorem fotografií se nakonec zvrtla ve zcela neformální besedu, protože Robert Vano byl a je zcela upřímný a má smysl pro humor. Robert Vano je zcela specifický, je empatický, je takový, jaký vždycky byl a je, řídíce se svým krédem: „Každý by měl mluvit pravdu“.

Robert Vano zdůraznil, že v mládí začal nejdříve barevně fotografovat dívky, protože ho nic lepšího ani nenapadlo, a to až do té doby, když mu bylo vyčteno, proč nefotografuje kluky, které má rád. Rychle a rád pochopil, že by svými černobílými fotografiemi kluků mohl být bezkonkurenční, a tak kromě zátiší, začal své kluky fotografovat (v poslední době i barevně - viz vizuál této výstavy).

Pokud jde o výstavu, tak Robert Vano ji nepovažuje za příliš retrospektivní, ale protože je již přes 50 let pilný (dva kinofilmy denně = 72 políček = za rok to činí 28 650 fotografií), takže má vskutku rozsáhlý archiv fotografií. Adolf Zika musel z nepřeberného množství fotografií Roberta Vana sám vybírat. Ale Robert Vano přiznal, že mu je jedno, jaké Adolf Zika vybral, protože všechny své fotografie má rád.

Zároveň se zahájením výstavy v Leica Gallery Prague byl uveden do kin životopisný film Adolfa Ziky „Robert Vano – příběh člověka“, popisující zajímavou životní cestu letos sedmdesátiletého, ale nestárnoucího, fotografa. K tomuto snímku Robert Vano dodal, že si ve smlouvě vyhradil, že nebude nikam jezdit, léta letadlem, ani že nepůjde do lesa…že přírodu nemusí… no, nějak to se sympatickým Adolfem Zikou nakonec zvládli, včetně dalších filmových plánů.

Robert Vano (* 1948 v Nových Zámcích/Slovensko)

rodiče byli maďarské národnosti
1967, krátce po maturitě emigroval do USA
pracoval jako kadeřník, vizážista, maskér a asistent pro fotografy módy (Horst, Glaviano, Castel, Fallai), později se prosadil jako fotograf světových módních časopisů (Harpers Bazaar, Vogue, Elle, Cosmopolitan)
po roce 1989 se vrátil do Československa a zakotvil v Praze
1996 - 2004 pracoval jako umělecký ředitel české edice časopisu ELLE, odsud se přesunul na pozici art directora v agentuře Czechoslovak Models, kde působil do roku 2009
vydal několik fotografických publikací, vystavoval např. v New Yorku, Miláně, Londýně a v Praze
2010 získal Evropskou cenu Trebia za tvůrčí činnost.

Výstavu sestavili: Adolf a Stanislava Zikovi