Jitka Osička & Ondřej Glogar: Impro Woo - Na minutku aneb jedna tvář Jitky Osičky a jejích tisíc výrazů …
Art Space - Praha
26. 10. 2019
Galerii Art Space v Řetězové ulici najdeme v téměř gotických sklepních prostorách historického domu z 15. století pod kavárnou Montmartre na Starém Městě pražském, nedaleko od románského Domu pánů z Kunštátu a Poděbrad. Místo, jímž kráčely dějiny, kde legendy ožívají a historie tajemnem dýchá, a dnešek zase kultivovaným uměním.
Koncertní a umělecká galerie Art Space je útulné útočiště těch, kdo nehledají jen konzumaci. Je útočištěm těla i duše. Těch, co hledají um, povznášející a v balastu soudobé přesily bezduchého bavičství vzácný… 
Proto sem váží své kroky - křivolakými a přívalem turistů přeplněnými uličkami jako do oázy klidu - ti, co míří sem, na komorní koncerty a souběžnou výstavu, jindy na besedu či autorské čtení, případně na přednášku a workshop, anebo na divadelní představení.
Stačí sestoupit pár tajemných (spíše strmých) schodů a jsme v jiném světě, jiné atmosféře. V místě, jež paní Milada Karez, kytaristka, muzikoterapeutka a pedagožka, interpretka soudobých skladeb pro kytaru (Petr Eben, Karel Pexidr) a autorka vlastních písní, ale hlavně duše celé enklávy, charakterizuje jako ´umělecký ambient a zázemí pro setkávání tvořivých lidí všech generací´.
Impro Woo Jitky Osičky - po třinácté…
Dostali jsme pozvánku od Jitky Osičky, herečky, zpěvačky, básnířky a osobité improvizátorky. Pozvání znělo na její další, již 13. Impro Woo, tentokrát na téma: „Na minutku“. Rádi jsme pozvání přijali. Důvody byly dva. Již jsme jedno její improvizované vystoupení za www.www-kulturaok-eu.cz absolvovali, a tak jsme byli zvědavi, jak moc se to jiné liší od toho námi prožitého. A druhý důvod? Inu, nejsme sice pověrčiví, ale třináctka je třináctka… Tak musíme tuhle obdivuhodnou improvizátorku podpořit, aby … no ta 13…
Žena: improvizátor, muž: handpan a didgeridoo mág
Abychom nenapínali, Jitka Osička nás ani v nejmenším nezklamala a ona třináctka se nijak neprojevila. Takže, stand-up výstupy, zpěv, pohyb za doprovodu kosmického handpan a didgeridoo běželo a nabitý prostor do posledního místa obsazený se ani nezavrtěl. Že prý jde o rituální večer při svitu svíček… Naštěstí nejen svíček, takže máme i snímky.
Jitka Osička připravila opět zcela nové vystoupení. A - neviděli jsme všechna - ale v porovnání s minulým, kde osu své ´improvizace´ postavila na typologii celé řady postav, jež v jejím pohybu, gestu, mimice a intonaci o překot ožívaly, v tomto ImproWoo se omezila v podstatě na dvě hlavní. Nechyběly sice i jiné studie, ale měly spíš okrajový a oživovací význam. V tomto Impro Woo se zaměřila na vývoj oněch dvou ústředních postav, na jejich bytostný, duševní a časový vývoj. A to jak vzájemného vztahu, tak i reálně se vyvíjejícího vlivu okolí a reálií všedního dne. Vše souběžně viděno jinak mužem a jinak ženou.
Arkadij Rajkin by byl s Jitkou Osičkou spokojen
Arkadij Isaakovič Rajkin ((1911 - 1987) byl vynikající sovětský komik, jenž hlavně v 60. letech 20. století v tehdejším Československu hojně vystupoval, a v roce 1964 celý svět ohromil svou show v BBC. Rajkinovým ´majstrštykem´ bylo jeviště v rámci vystoupení zaplnit bezpočtem postav rozdílného věku, vzhledu, typu, fyziognomie i naturelu. Hrál je ale všechny sám. Efektu dosahoval tím, že při proměnách proběhl za nějakým praktikáblem, abyse vynořil na jeho druhé straně už jako někdo jiný, v jiném kostýmu i nalíčení. Měl k tomu - za těmi praktikábly - spolupracovníky, kteří mu bleskově proměnu dopřáli. Bylo to úžasné, jistě mimořádně vyčerpávající a náročné i na onen tým za praktikábly.
Proč na něj vzpomínáme?
Především proto, že si jeho vystoupení pamatujeme, vážíme a viděli jsme dokonce i dokument o tom, jak se to dělá. Ale hlavně, na něj vzpomínáme v souvislosti s Jitkou Osičkou a jejími Impro Woo. Háček je totiž v tom, že Jitka Osička je celou dobu na jevišťátku samojediná, jenom s doprovodem nástrojů Ondřeje Glogara a k zaplnění jeviště postavami nepotřebuje přelíčení, kostýmy, rekvizity ani tým asistentů.
Jitka Osička to vše zvládá ´jen´ za pomoci své vlastní mimiky, svého vlastního hlasu, svého vlastního neuvěřitelně tvárného těla a jen tu a tam si mile vypomůže hrou stínů na stěně za ní, které dotvářejí její postavy a děj.
Impro Woo Jitky Osičky má totiž svůj děj. Musí mít děj, aby nerozbředlo v gagy a
nerozplynulo v nepřehledno. Děj se děje a na něj se jako na šňůru navěšují jednotlivé dějové posuny, odskoky, jako vábivé, ale nepodbízivé herecké miniatury. Ale i totální improvizace tu má svá místa. Dokázala to názorně. Reaguje totiž na diváky, jejich odezvu a dokáže se i sama rozjet tak, že sebe sama rozhodí. Na chvilku. A mile. Roztomile. Přirozeně. Lidsky. A tím dává nám, divákům, jasně najevo, že se při svém vystoupení sama baví. Bez křeče a vycucávání z prstu. Jen fantazií a emocemi. Přestavení Jitky Osičky totiž pramení z její osobnosti, z ní samé a krásně nakažlivě infiltruje do diváckých řad. Závěrečný potlesk, nadšené volání během přestavení a námi vytleskané přídavky jsou toho dokladem.
Takže?
V pořadí 13. improvizační večer, plný stand-up výstupů ve stylu One Woman Show za doprovodu handpan a didgeridoo Ondřeje Glogara, nezklamalo. A láká diváka přijít a zažít zase další povznášející pocit, zaviněný Jitkou Osičkou.
110 00 Praha 1
Řetězová 7
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková
https://www.artspaceprague.cz/kontakt/
https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/jitka-osicka-koze-hadi-aneb-cit-vzdy-vnitrni-navigace/