Jiří Příhoda: Sochy aneb když rub a líc konstrukce se stanou rovnocennými entitami

01.04.2016 14:54

Galerie hlavního města Prahy  - Zámek Troja

1. 4. – 30. 10. 2016

 

 

Na tiskové konferenci jsme byli seznámeni s novou výstavou, s výstavou Jiřího Příhody, kterou GHMP hodlá pokračovat v sérii sochařských projektů, jež odstartovala loňská expozice Václava Ciglera. Ta se nezapomenutelným a převratným způsobem zapsala do naší paměti neortodoxními zásahy do unikátního komplexu trojské vily a jejího bezprostředního okolí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Více zde: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/vaclav-cigler-tady-a-ted-aneb-co-se-stane-kdyz-spojime-historii-s-modernim-umenim/


Více zde: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/tady-a-ted-strukturovana-tanecni-improvizace-na-zamku-troja-aneb-ani-drobounkya-desticek-nikoho-nevyhnal/

V podobném duchu GHMP plánuje i další sezony, a proto padla volba právě na Jiřího Příhodu, který už v minulosti mnohokrát osvědčil svou schopnost zacházet s nabídnutým prostorem inovativně a bez předsudků. I když jsme v případě výsostných kvalit barokní památky do značné míry limitováni, autor si i tentokrát počínal natolik kreativně, že definitivní množství a způsob implantace jeho monumentálních sochařsko-architektonických  děl v dobrém slova smyslu zaskočil jak realizátory, tak autora samotného.

 

Expozice tak nabízí téměř nepřerušovaný sled jeho prací od 80. let k současnosti a naplňuje tak parametry retrospektivy, kterou si letos jubilující Jiří Příhoda  užívá v rámci jednoho z nejrozsáhlejších a také nejkomplikovanějších projektů.  Překonávat překážky a zdolávat velké výzvy v podobě stále rozměrnějších realizací je totiž jeho přirozeností.

 

Možná leckoho překvapí, že se Jiří Příhoda v mládí pohyboval v prostředí lesa, už tehdy však byly jeho zásahy do přírodního prostředí ovlivněny konceptuálními postupy.  V jeho rituálně podbarvených akcích se jako určitý záchytný bod objevují kruh a trojúhelník – racionální geometrické tvary. Napětí mezi přírodními živly a konstrukčním řádem bude pak jeho představivost zaměstnávat i nadále v různých podobách.

 

Když v díle Událost I (1991–1992) zavěsil kruh o průměru téměř 4 metrů na rozhraní dvou sálů, zrodil se jeden ze základních principů jeho tvorby. Rub a líc konstrukce se stávají rovnocennými entitami, záměrně odhalená vnitřní struktura je stejně tak finální součástí výrazu jako její opláštění.

 

V tomto případě navíc jako šroubovice simuluje pohyb, který prostupuje pevnou materii. Tato iluzivní hra je vzrušující a plná tajemství, stejně jako rané práce, v kterých hodlal kombinovat vznášející se geometrické útvary s atmosférickými jevy. Mladické okouzlení přírodními silami se postupně mění ve smělé technicky a matematicky inspirované vize a autorův romantismus tak získává vynálezecké rysy (Událost II [Kleinova láhev], 1991–1992).

 

Příhodovo uvažování je také do jisté míry spjato s možnostmi, které mu nabízejí nové materiály. Modrý styroform mu tak umožnil realizovat během dlouhodobého pobytu ve Francii dílo inspirované studiem života velryb. Jejich monumentální tělesné fragmenty působí do jisté míry autenticky a do jisté míry také technicistně. Balancuje tu opět na hraně biologické a průmyslové skutečnosti. Aby svému dílu dodal další rozměr, použije v názvu strohá čísla – kmitočet a decibely (20–78000 Hz/0,2–188Db,1992–93), kterými se velryby domlouvají. Příhoda se vyhýbá přímým poukazům na civilizační problémy a nechává nás, abychom si je aktivně dobývali nebo vkládali pod krásnou ambaláž jeho prací.

 

 

S jinou strategií přichází v případě chrličů z newyorské Chrysler Building, které se rozhodl realizovat v reálném měřítku. Umožňuje nám pozorovat je zblízka a k tomu nám servíruje výsostné řemeslo, když kostra ze dřeva nese olověný plech. Přesto, že mu nebylo dovoleno shlédnout orly z bezprostřední vzdálenosti, své úsilí nevzdal a nastudoval je z dostupných materiálů v knihovnách.

 

Jiří Příhoda (* 1966 v Jihlavě, žije střídavě v Čechách a v Americe)  soustavně studuje přírodní procesy a odhaluje v nich zákonitosti, které běžný pozorovatel většinou nevnímá. Zjistil například, že písečné duny se přemisťují podle určitých pravidel a rozhodl se simulovat tento přírodní úkaz po svém. Uzavírá tak nějaký jev z exteriéru do výstavního prostoru a činí z něj nezávislou výtvarnou realitu, která nemusí nutně znamenat jen transformaci zjištěné skutečnosti (Písečná bouře, 1995)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Posledních téměř 10 let se Jiří Příhoda zabývá stále monumentálnějšími představami, které hraničí v mnoha směrech s architekturou. V Troji použil jednu ze svých posledních realizací ve zcela nových souvislostech (Helix, 2015). Jestli ji poprvé mínil jako pozorovací věž, v které je možné stoupat vzhůru díky husté vnitřní síti žeber, uzpůsobil ji nyní novým podmínkám a učinil z ní trychtýř s vnitřní rotací, v němž je možné pozorovat jako v kaleidoskopu detaily nástěnných maleb trojského interiéru.

 

Instalace mPodu, která vznikla také pro jinou příležitost, dozná rovněž některých změn, zejména v řemeslném zpracování. Jejím základem je opět architektura s vnitřní spirálou, po které se divák dostane k širokoúhlé projekci markýrující pozorování povrchu planety Marsu. V tomto bodě se setkávají dva principy Příhodovy tvorby – video a konstrukce přesahující měřítko sochy. Dříve je využíval více odděleně, i když podíl architektonických prvků nebyl nikdy zcela zanedbatelný. Tady jsou pevnou součástí jedné myšlenky, která sleduje další z romantických představ autora – být účastníkem mise na Rudou planetu.

 

Kromě přenesených a významově transformovaných děl připravuje Jiří Příhoda i pár zcela překvapivých zásahů do barokního organizmu areálu. Některé z nich by mohly v budoucnu oživit zahradu novými funkcemi. To se však ukáže až po skončení výstavy, kdy projdou provozní zátěží.

 

Kurátorka výstavy: Magdalena Juříková

Realizace výstavy: Marek Fryš, Matěj Smrkovský

Anglický překlad: Ivan Vomáčka, Marisa Ravalli, Vladimíra Šefranka

Redakce textů: Marta Nožková

Instalace a produkce, vedoucí: Diana Brabcová

Marketing, vedoucí: Miroslav Koláček

PR, vedoucí: Michaela Vrchotová

 

Doprovodný program k výstavě

  • komentovaná prohlídka s kurátorkou Magdalenou Juříkovou a Jiřím Příhodou: sobota  21. 5. 2016 15.00 hodin
  • víkendové výtvarné workshopy:

sobota  7. 5. 2016 13.00–18.00 hodin - ´Uvnitř a vně´

sobota  16. 7. 2016 13.00–18.00 hodin ´Od objektu k site-specific instalacím´

sobota. 3. 9. 2016 13.00–18.00 hodin ´Spirály, fraktály a monumenty´

Cílem doprovodných edukačních programů je umožnit návštěvníkům poznat principy a vnitřní motivy autorovy tvorby skrze osobní zkušenost a vlastní výtvarné reflexe prezentovaných artefaktů. Společně budeme vytvářet návrhy monumentálních objektů – nápadité vizualizace site-specific instalací, potenciálně určených přímo do prostorů Trojského zámku. Tyto koncepty fiktivních 3D objektů budeme formou kresby zaznamenávat do reprodukcí fotografií interiéru a exteriéru unikátní barokní stavby. 

 

Realizujeme drobné modely i rozměrné prostorové skladby a instalace, pro které využijeme vhodné a alternativní materiály (např. karton, molitan, polystyren, drátovina). Důležitým východiskem bude architektura a vizuální působení díla – rub a líc objektu, přiznání konstrukce a spojení s okolním prostředím. Předpokladem formy se stane především spirála a šroubovice, často se objevující v přírodě, evokující proces vývoje, proudění energií, napětí, cykly, fraktály, přičemž tyto principy jsou patrné i v barokní architektuře. Dále se budeme zabývat tématem přírodních živlů, průběžně rezonujícím v autorově tvorbě. Experimentálně uplatníme ´kompoziční okénka´  ve formě prořezaných šablon (např. s motivem spirály, kruhu, trojúhelníku), které poskytnou netradiční průhledy a pohledy do okolního prostředí a ozvláštní běžný úhel pohledu. 

Workshopy k výstavě Jiřího Příhody budou probíhat v novém eko-ateliéru v oranžerii Trojského zámku.

Výtvarný ateliér pro dospělé a seniory:

neděle 15. 5. 2016 15.00–18.00 hodin ´Konstrukce objektu I´

neděle 10. 7. 2016 15.00–18.00 ´hodin ´Konstrukce objektu II´

 

Výtvarná dílna bude reagovat na tvorbu autora výstavy Jiřího Příhody, kdy se soustředíme na realizace objektů jako drobné architektury. Zaměříme se na tento aspekt jako na situaci zvenčí i uvnitř. Při realizaci objektu budeme řešit hranice abstrakce, prostorové plány, které se budou odvíjet na základě našeho vnímání prostoru, inspirace z expozice výstavy, interiérem zámku v Troji nebo exteriérem v rozsáhlých zahradách.

Víkendové programy jsou určené dětem, rodinám s dětmi a dalším zájemcům všech věkových kategorií včetně seniorů a znevýhodněných. Příchod a odchod je individuální, tzn. kdykoliv ve vymezeném čase. Rezervace do 16.00 hodin předchozího dne (není podmínkou účasti).

Interaktivní prohlídky výstavy pro všechny typy škol i další věkové a zájmové skupiny s možností následné výtvarné reakce ve formě vlastní tvorby. Akce přizpůsobujeme časově, tematicky i úrovní náročnosti konkrétním požadavkům každé školy.

Rezervace nutná

Cena: děti do 10 let, studenti uměleckých škol a pedagogové 5 Kč, děti nad 10 let 20 Kč

Kontakt: Lucie Haškovcová, lucie.haskovcova@ghmp.cz, +420 606 612

170 00 Praha 7

 U Trojského zámku 1

Máme otevřeno: úterý – neděle  10.00–18.00, pátek 13.00–18.00 hodin

Vstupné: 120 Kč plné (dospělí) / 60 Kč snížené (studenti) / 30 Kč (senioři)

www.ghmp.cz

www.jiriprihoda.cz

 

 

Hodnocení:  99 %

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková