Jiří Padevět: ´Průvodce protektorátní Prahou´ aneb prožijte si 800 stránek v okupaci
Literární kavárna knihkupectví Academia –Praha
14. 4. 2014
Byli jsme pozváni na křest pozoruhodné a nesmírně obsáhlé knihy Jiřího Padevěta nazvanou ´Průvodce protektorátní Prahou´ s naprosto výstižným podtitulem Místa – události – lidé. Křest se za přítomnosti autora a jeho osobně i pracovně blízkých konal na půdě Literární kavárny knihkupectví Academia.
Přiznáme se předem, že z pozvánky a kusých zvěstí o knize jsme šli na akci více méně s představou, že vznikla opět další kniha o tématu okupace, které je jako téma nesporně potřebná, pro určitou část populace dokonce určitě i zajímavá, ale jinak pouze zmnožující už dávno probrané téma. Omyl, omyl, omyl…
Místa – události – lidé
Tak zní podtitul více než osmisetstránkové knihy plné fakty, ze kterých běhá mráz po zádech, stejně jako v zádech vyvolává příjemné mrazení z objevování nového a hlavně ve vás s každou další co stránkou, to s každou další řádkou, vzbouzí zvědavost a rozjíždí mozek k novým otázkám, na které v podstatě vždy naleznete odpověď.
Topografie Prahy
Autor si vzal obrovské, ale za to dokonale výživné sousto. A to nápad zpracovat topografii Prahy z let 1939 až 1945, tedy z období pro náš lid, stát i Prahu jako takovou, relativně nedávné a jedno z nejčernějších v dějinách vůbec.
Nejstarší generace Pražáků ještě tohle období zažila na vlastní kůži, vyprávěla a vypráví o něm, a může tedy nad knihou oživovat a doplňovat své osobní – často už ale raději – zapomínané vzpomínky.
Střední generace zná tu dobu ze školních hodin dějepisu, z vyprávění svých rodičů a může si v knize hledat souvislosti a faktograficky doplnit to, co slyšela nebo četla.
A konečně generace nejmladší, které tahle historie jistě připadá už srovnatelná s příslovečnými legendami o tom, jak děda bojoval na Piávě, či jak kanonýr Jabůrek ládoval kanon u Králova Hradce. Pokud už ale vezme knihu do ruky, může se pro ni stát zajímavým dobrodružstvím při odhalování minulosti, jejíž stopy a ozvěna je v Praze stále ještě objevitelná a citelná. Navíc při probírce knihou zjistí, že věci se mají trochu jinak, a že to dnešní všeobecné bagatelizování téhle temné doby není rozhodně tou správnou cestou při hledání životních a osobních postojů v dnešním zdánlivě tak odlišném světě.
Pár faktů o knize
Jak už bylo řečeno, kniha má 804 stránek. Z toho přes 700 stran, tedy 7/8 zaujímá sled propracovaných kapitol probírajících jednotlivé městské části, v nich jednotlivé abecedně řazené ulice a události či osobnosti, které se tam v době okupace odehrály, Když je jich víc, tak jsou řazeny chronologicky. Protože takovéto systematické topografické zpracování vás vtáhne tak, že si vzpomenete na místa, která znáte, na osoby, o nichž se chcete něco dozvědět, začne vás zajímat, jak se ta která ulice jmenovala za okupace, anebo vás budou zajímat údaje o určité události či věci. A tak začnete hledat ve 4 rejstřících, které kniha současně nabízí. Jednak je to jmenný rejstřík ulic a objektů, dále je k dispozici rejstřík jmen té doby, rejstřík dobových názvů z okupace a nakonec i věcný rejstřík. Na tutéž otázku dostanete klidně odpovědi ze čtyř úhlů a získáte tak ucelenou informaci snad o všem, co vás napadne a co vás zajímá. Servis pro čtenáře navíc doplňuje ještě také praktický seznam používaných zkratek a jejich rozvinutí. A ještě jednu praktickou pomůcku je třeba vyzdvihnout. Výřezy z dobového plánu hlavního města Prahy s vyznačenými čísly jednotlivých hesel, které pak následují a vážou se k této lokalitě.
Zdroje a obrazová dokumentace
To, že Jiří Padevět musel vložit do vzniku takto důkladné knihy, obrovské množství práce, svědčí mimo jiné i soupis uvedených a citovaných pramenů. Jen ty samy o sobě zabírají v knize bezmála 20 stránek a je jich tam vyjmenováno okolo šesti set. Další obsáhlý seznam tvoří zdroje obrazových dokumentů, kterými je kniha doslova napěchována. A vesměs jde o snímky obecně neznámé a s obrovskou vypovídací hodnotou. Ze soupisu jejich vlastníků (osob i institucí) je zřejmé, s kým vším autor knihy spolupracoval při vzniku tohoto precizního díla.
Co ke knize uvádí sám autor?
O kvalitě topografie Jiřího Padevěta vypovídá mimo jiné i to, že ji recenzovali dva přední odborníci na moderní dějiny Československa a zejména pak na dobu okupace, PhDr. Petr Koura a Mgr. Vojtěch Šustek.Úvodní slovo pak napsala osobnost nanejvýš povolaná, pan Robert Kvaček. Sám autor Jiří Padevět pak už jen skromně, na poslední straně 804. stránce ozřejmuje své dílo svými slovy:
„… Soustředil jsem se především na události a působení lidí zapojených do odboje, na činnost nacistického úředního a bezpečnostního aparátu a vojenských sil, na jednání českých úřadů, jež musely spravovat každodenní život země v podřízenosti nacistickým orgánům (počínaje hlavou státu a vládou), na mašinérii, která byla do detailů naplánována k likvidaci židovského obyvatelstva a k zacházení s jeho zabaveným majetkem, a samozřejmě také na zevrubné zmapování událostí Pražského povstání v květnu 1945. …“
A v závěru své ediční poznámky vyslovuje i hlavní cíl své práce:
„… Věřím, … že kniha přispěje k uvědomění, že nepříliš vzdálené historické období protektorátu je v našem hlavním městě, které žije dnes životem zdánlivě velmi odlišným, stále skrytě přítomno ve větší míře, než si obvykle připouštíme.“
Malá ochutnávka znamenité topografie
Není možné zde hovořit o celé knize. Nemyslíme si ani, že by byla určena výhradně k tomu, aby byla přečtena od první do poslední stránky, to lze očekávat jen od odborníků zaměřených na toto období a laiků, kteří se o dané období hodně intenzivně zajímají. Kniha je – podle našeho názoru – spíše encyklopedií, ve které můžeme skoro do nekonečna hledat z nejrůznějších úhlů pohledu a nacházet další a další často všeobecně zcela neznámé informace či dokumenty včetně obrazových. Navíc každý obyvatel Prahy bude asi zvědav, co se dělo za okupace v jeho ulici, v místech, které zná, navštěvuje, kde pracuje, kam chodí a kdo byl v té temné době jeho sousedem a co tam prováděl. Dozví se hodně o tom zlém, i o tom dobrém, o osudech svých někdejších sousedů a budov, které míjí a bude překvapen. A nalákán bude hledat dál. Navíc je mu vše podáno v dějinných souvislostech doby.
Kniha neopomíjí detaily, stejně jako dějinná místa, osobnosti i téměř ´bezejmenné hrdiny´, projevy zvůle i osobní tragédie.
Otevřete-li si tedy namátkou třeba heslo ´Černínský palác´, dostane se vám dokonalý soupis všech hlavních událostí, které se - v chronologickém uspořádání - na půdě tohoto paláce odehrály a osob, které zde působily. Pod heslem ´Lažnovský´ se dozvíte o pozoruhodné kauze tohoto zarputilého novinářského kolaboranta, o jeho působení, bydlišti i jeho bídném a nutném konci. Dozvíte se, kde všude byly sklady- tzv. Treuhandstelle, kde docházelo s příslovečnou německou zrůdnou důkladností k odporně cynickému zhodnocování a využívání majetku likvidovaných židovských obyvatel Prahy. Dozvíte se ale i to, že sám K. H. Frank se vybavil právě takto získaným nábytkem. Dozvíte se ale také, že dnešní Masarykovo nábřeží se za okupace, po atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha, jmenovalo Heydrichovo, že předválečné a poválečné sídlo Orbisu na Vinohradech bylo za okupace sídlem nechvalně známého kolaborantského Kuratoria. Podíváte se tam, kde sídlila další obskurní proněmecká organizace Vlajka, a kde bydlely všechny ty největší skvrny na jinak hrdě čistém štítě Pražanů. Připomenete si ono poatentátové poutní místo Pražanů, slavnou výlohu obchodního domu Baťa na Václavském náměstí, kde byly vystaveny věci nalezené po atentátnících v místě atentátu i s výzvou k udavačství. Místo, kam Pražané pod rouškou, zájmu o osud protektora, si chodili potěšit oko nad tím, že ho někdo už konečně zabil. Seznámíte se s místy, kde všude a jaké (a často hodně nečekaně) stopy zanechaly ty diskutabilní nálety na Prahu ze samého konce ukrutné války. A nechybí ani nešťastně přímo zasažený úkryt v parku na Karlově náměstí. Zjistíte, jak kruté boje probíhaly za Pražského povstání na Pankráci, a kde byly barikády a kde běsnili zoufale beznadějí zuřící po zuby ozbrojení zfanatizovaní Němci a jak to odnášeli skoro bezbranní revoluční povstalci. Samozřejmě i nechvalně proslulá Pečkárna či Pankrácká věznice má knize své místo (věznice dokonce 16 stran hrůzných dokumentů). Naproti tomu se seznámíte s mimořádným rozvojem ateliérů na Barrandově, s nimiž okupanti měli velké plány a navštívíte je po boku autora těchto plánů, dr. Josefa Goebellse. Přesvědčíte se, že čím více k okrajům tehdejší Prahy, tím lítější boje byly za povstání, a tím vyšší mocipáni tu ve zkonfiskovaných vilách našli své přechodné domovy. Na jednom ze snímků také spatříte smutný obraz úložiště pražských zvonů na Libeňském ostrově a seznámíte se s historií této barbarské loupeže. Uvidíte, jak vznikal a jak vypadal památník Reinharda Heydricha v oné zatáčce, které se dodnes s ulehčením říká v Praze ´Heydrichova zatáčka´. Na pražské Štvanici se zase dozvíte o památném hokejovém utkání z 11. 1. 1940, kdy Češi porazili Němce a Pražané to slavili asi tak, jak jsme zvyklí, když v osmašedesátém porazili Rusy. A dozvíte se i to, že si od té doby až do konce války Němci netroufli uspořádat odvetu v obavě, že by zase prohráli a zase z toho byla celonárodní česká oslava.
Dalo by se pokračovat mnoho stran a hodin. Kniha tu možnost dává. Nemá to cenu, je lepší, pokud vás to zajímá, po knize sáhnout a bude to jako s tím vínem u Karla IV. V podání Jana Nerudy. Když budeme parafrázovat, tak: „přibliž k téhle knize hled, ponoříš se do textu hned, a nepřestaneš více!“ Prostě, laik se poučí a odborník přiučí.
Název: Průvodce protektorátní Prahou
Podtitul: Místa - události - lidé
Autor: Jiří Padevět
Edice: Průvodce
Vydalo: Nakladatelství Academia, Středisko společných činností a Archiv hlavního města Prahy
Rok 1. vydání: 2013
Rozměry:185 x 248 x 50 mm
Vazba: Polotuhá flexo
Počet stran: 804
Doporučená cena: 599 Kč
Oficiální popis
Kniha zavede zájemce na místa konspiračních schůzek odbojářů, do bytů rodin podporovatelů parašutistů připravujících atentát na Reinharda Heydricha, do kanceláří krycích firem Sicherheistdienstu, do tajné porodnice zřízené gestapem, na místa, kde trpěli pražští židé, do podzemí, kde nacisté připravovali výstavbu podzemních továren, do sálů, kde se scházeli čeští fašisté, a na barikády a velitelská stanoviště pražského povstání. Zároveň ukáže, že i během okupace byla Praha místem, kde i přes nacistický útlak existovaly ostrůvky svobody a kulturního života. Publikace je doplněna velkým množstvím dosud nepublikovaného obrazového materiálu a přehlednými mapkami.
Zdalipak víte, že…
Jiří Padevět
je spisovatel (´Cesty s Karlem Hynkem Máchou´) a ředitel nakladatelství Academia. Jeho nejnovější kniha ´Průvodce protektorátní Prahou´ se stala Knihou roku 2014, tedy hlavním vítězem knižních cen Magnesia Litera a zvítězila i v kategorii literatury faktu.
PhDr. Petr Koura (1978)
vystudoval historii a politologii na Filozofické fakultě UK v Praze, kde v současné době dokončuje postgraduální studium moderních českých dějin. Přepracovaná a doplněná verze jeho diplomové práce ´Osobnost podplukovníka Josefa Balabána v rámci československé protinacistické rezistence´, vedená prof. Robertem Kvačkem, byla později publikována nakladatelstvím Rybka Publishers a byla jí udělena Cena Jana Palacha. Jako historik působil v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a v Ústavu pro studium totalitních režimů. Zabývá se mimo jiné dějinami tzv. protektorátu Čechy a Morava.
Mgr. Vojtěch Šustek (1968)
je archivář, historik, autor odborných knih, rozhlasových pořadů, scenárista (mj. se podílí na cyklu Neznámí hrdinové), a specializuje se na novodobé dějiny a dějiny druhého odboje. Zvláště období heydrichiády a oběti Mauthausenu jsou jeho výsostnou specialitou. Je jedním z iniciátorů, jejichž zásluhou byl realizován památník obětem heydrichiády v Resslově ulici v Praze u chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Je autorem či spoluautorem řady publikací, mimo jiné knihy ´Josef Pfitzner a protektorátní Praha v letech 1939–1945´. Editorsky se podílel na doplněném a aktualizovaném vydání díla Zdeňka Jelínka ´Operace Silver A´ (Praha 2010). V současné době pracuje na dosud nejobsáhlejší edici pramenů k období heydrichiády.
Prof. PhDr. Robert Kvaček, CSc. (1932)
je významný český historik specializující se na období 19. a 20. století. Mezi jeho přední zájmy patří dějiny diplomacie mezi světovými válkami a v období 2. světové války a kulturní dějiny konce 19. a počátku 20. století. Působil na českých univerzitách (Univerzita Karlova v Praze, Technická univerzita v Liberci), pořádá přednášky pro veřejnost (vzhledem k věku přednáší již jen výjimečně), jeho publikační činnost mu vynesla několikanásobné ocenění Cenou Egona Erwina Kische za literaturu faktu. Je členem Česko-slovenské komise historiků.
Nakladatelství Academia
vzniklo v roce 1953 jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia má od roku 1966. V současnosti zaujímá ediční činností přední místo mezi nakladatelstvími ČR. V edičním programu se zaměřuje na vydávání publikací všech vědních oborů. Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství vychází i populárně naučný časopis Živa. Tradiční cílovou skupinu produkce tvoří vysokoškolští studenti, pedagogové a odborná veřejnost. V posledních letech stoupá i počet laických zájemců o populárně naučnou a uměleckou literaturu. Všechny publikace jsou proslulé profesionálním zpracováním – pečlivou redakční přípravou a kvalitní grafickou a tiskovou podobou.
Hodnocení: 100 %
Richard Koníček
Foto: Internet, Ing. Olga Koníčková