07.03.2016 12:48

Museum Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových  - Praha

5.  3.  – 6. 6. 2016

 

Na vernisáži nové výstavy v Museu Kampa, která se za velkého zájmu návštěvníků konala ve venkovním atriu Musea (plných neustále obměňovaných artefaktů od světoznámých umělců) a kterou uvedl Jiří Pospíšil,  nechyběla ani mrazuodolná mecenáška umění, vždy usměvavá  Meda Mládková. Můžeme říci, že výstava Jiřího Mrázka´Terra incognita´  byla pro mnohé z nás výstavou objevnou. Ne mnoho z nás totiž zná jeho dílo... jde o autorovy oleje na plátně, akryly na sololitu, kresby na papíru...  a další.

 

Výstava Terra incognita ve  výběru představila Mrázkovu životní tvorbu od 40. let 20. století, kdy byl inspirován archaickým a primitivním uměním.

 

 

 

 

 

 

 

 

Zhlédneme (větší část v Konírně) jeho dílo z let lyrické abstrakce a geometrické ukázněnosti. Hlavní část výstavy tvoří Mrázkovo zralé dílo, které vznikalo od 70. let 20. stol. , kdy vytvořil specifickou podobu abstraktní malby, která měla několik fází vedoucích od kreací inspirovaných krajinou až k úplnému osvobození od věcného modelu.

 

Poslední období Mrázkova života představuje cyklus Čtverečky, který je vyvrcholením jeho experimentů. Na výtvarném sdělení, ve kterém převzala barva linie a tvar hlavní roli se podílel i ornament, který provázel celé Mrázkovo dílo.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jiří Mrázek (1920 – 2008) -  malíř, kreslíř, textilní výtvarník a grafik

• o malíři a kreslíři Jiřím Mrázkovi můžeme říci, že se jedná o solitéra, který v nepříznivých společenských podmínkách, jež nastaly v 50. a pokračovaly v pozdějších letech 20. století, šel svou vlastní cestou. A to i přesto, že byl přesvědčen, ´že se moderní umění již nebude dělat´
• v rámci své tvorby experimentoval a hledal stále nová východiska. Uvědomil si, že tímto způsobem potvrdí sám sebe a vyjádří to, co tvoří podstatu jeho uměleckých schopností. Stále hledal nové cesty, jak by mohl své poznání vyjádřit
• Mrázkovu uměleckou činnost výrazně ovlivnilo a inspirovalo vřelé přátelství s malířem Václavem Boštíkem a sochařem Janem Křížkem. Díky společným setkáváním dospěl k přesvědčení, že umění je především prostor neomezené svobody, která jde však ruku v ruce s poznáním. A vzájemnou symbiózou těchto dvou faktorů následně vzniká tvar, který je prostředkem Mrázkova uměleckého vyjádření

Významný přínos pro Mrázkovo dílo přineslo působení v Ústavu bytové a oděvní kultury (ÚBOK), kde pracoval v období  50. a 60. let 20.stol. Tam pod vedením profesora Antonína Kybala, který ocenil Mrázkův talent kreslit celé série ornamentálních vzorů, mohl pomocí linie rozvíjet v nepřeberných variantách schopnost vymýšlet plošné obrazce.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

• mezníkem  bylo působení v neformálním uměleckém seskupení UB 12, jehož byl zakládajícím členem
• skupina UB12 / Václav Bartovský, Jiří John, Adriena Šimotová, Václav Boštík, Věra a Vladimír Janouškovi, Stanislav Kolíbal a Vlasta Prachatická, Alena Kučerová, Oldřich Smutný, Alois Vitík, František Burant i  teoretik Jaromír Zemina/ byla důležitým uskupením v dějinách české vizuální kultury 20. století

 

Mrázkova malba se soustředila na základní výtvarné pomůcky – barvu, linii a tvar. Od samého mládí mu učarovaly geometrické tvary - krychle a mnohastěny, které se staly východiskem jedné linie díla, ale silněji jej zaujala možnost nezávislého toku barevných ploch, protkávaných nikde nekončícími liniemi. Některé čáry nechával ´končit v neurčitu, aby se tím sugeroval prostor´.

Přestože Mrázek neměl v mládí vztah k ornamentu, stal se určujícím prvkem téměř celého jeho díla. Stále vymýšlel nové tvary a k některým se opakovaně vracel. Mrázek neměl mnoho vzorů, přiznával se k Josefu Šímovi, ale uvedl i Egona Schieleho nebo Gustava Klimta.

 

 Při pohledu na své dílo si uvědomil, že:„erotika může být zašifrována v útočnosti, s jakou jednáme s plochou plátna, anebo naopak v jemnosti a něze, s jakou se plátna opatrně dotýkáme. V tomto smyslu je, myslím, erotika patrná i v mých pyramidách a šedých obrazech.“  Mrázek vytvářel hrou tvarů, barev a linií novou skutečnost, plnou napětí, lyrických zastavení a jásavé radosti.

 

Jiří Mrázek během svého života prošel několika uměleckými etapami. Počátky jeho tvorby jsou spojené se surrealismem, ve 2. pol. 40. let vytvořil soubor abstraktních a semiabstraktních obrazů a prací na papíře na téma symetrie, v 50. letech se věnoval převážně krajinomalbě, která od 60. let vyústila ve fantaskní krajiny (cyklus Krajina-žena).

 

• na přelomu 60. a 70. let 20. stol. se Mrázkův repertoár výtvarných prostředků a jejich skladba proměnil a vznikají cykly Okénka, Hemžení, Pyramidy, Mlýny, Dvory
• od konce 80. let 20. stol. se opět vrátil k tématu souměrnosti, v jeho dílech se nově objevuje motiv meandru
•  

Na výstavě EXPO 1958 v Bruselu získal Jiří Mrázek za své textilní návrhy Velkou cenu a Zlatou medaili.

 

118 00 Praha 1

U Sovových mlýnů 2

www.museumkampa.cz

 

Hodnocení:  99 %

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková