Úvod > Jindřich Štreit: Kde domov můj/Where si my home aneb to nejsou fotografie, ale obrazy jak od Caravaggia!

Jindřich Štreit: Kde domov můj/Where si my home aneb to nejsou fotografie, ale obrazy jak od Caravaggia!

20.01.2017 15:56

Galerie České spořitelny - Praha

19. 1. – 26. 2. 2017

Na vernisáži nové netradiční výstavy v Galerii České spořitelny (myslí se tím z hlediska výstavního plánu GČS), přehlídky rozsáhlého fotografického cyklu ´Kde domov můj´, jehož autor Jindřich Štreit, neztrácející svůj příslovečný humor, byl akci osobně přítomen (jak je jeho zvykem), nebylo k hnutí. Štreitova výstava nám však poskytla emocionálně silné, ale zároveň tiché vyprávění na samé hranici slyšitelnosti.

Velkoformátové barevné zde vystavené fotografie zachytily život obyčejných lidí na okraji společnosti, lidí bez domova, a také v bez času. Je to bezútěšná vidina nekonečných hodin od půlnoci do rána, je to vědomí, že neexistuje žádná berlička v podobě rozsvícené televize, která by je přenesla do nového rána. Alkohol se pak stává jen chabou náplastí na zanícenou ránu vykořenění.

My na www.www-kulturaok-eu.cz jsme si jen připomněli, jak jsme v mládí četli v originálu Olivera Twista, kde se to hemží chudáky, žebráky, znetvořenými lidmi, žijícími na ulici, že tehdy jsme si nikdy nemysleli, že se to může u nás stát... a stalo se, je to velmi smutný fakt… a asi nyní hned tak neřešitelný… vždyť každý si v dnešní době přece hledí jenom sebe… natož těch, co měli smůlu či je osud zavál na okraj naší ´civilizované´ společnosti… no, zkuste jít po pražském chodníku, aniž byste nenarazili... a když se obloukem vyhnete, ještě si vás s opovržením prohlédnou... tak jako my se s opovržením na bezdomovce díváme či raději nedíváme... protože na ně není vůbec, bohužel, pěkný pohled...

Vernisáže se zúčastnil také Prof. PhDr. Vladimír Birgus, přítel Jindřicha Štreita a prohlásil, že Štreitovy fotografie jsou spíše obrazy, připomínající dílo od Caravaggia

Pozn.: Michelangelo Merisi da Caravaggio – italský malíř v Římě, Neapoli, na Maltě a Sicílii v letech 1592 (1595?) – 1610.

Jindřich Štreit, který se nyní již dvě desítky let věnuje dokumentárnímu zachycování bezdomovců (v 70. letech 20. stol. byl ve fotografově hledáčku především venkov), rovněž poděkoval všem přítomným hostům, zejména pracovníkům z olomoucké Charity, kteří mu pomáhali při fotografování lidí bez domova… zejména ve středisku Samaritán v Olomouci, bez jejichž pomoci by se to nikdy nemohlo uskutečnit… a že i se Štreitem doufá, že ta jeho práce těm lidem pomůže…

A přítomná Michaela Marksová, ministryně práce a sociálních věcí ČR,‎ připomněla, že nemá možnost ani prostředky, jak přimět obce a města, aby se více starali o bezdomovce…

„Z pohledu fotografa patří sociální portréty lidí bez domova a jejich krajiny bytí mezi ´přitažlivá témata´, která však přinášejí řadu nástrah. Fotograf se často nevědomě ocitá ve stejné situaci jako cizinec, turista, který navštíví kulturně odlišné prostředí a během několika hodin si utvoří názor, jejž pak veřejnosti prezentuje jako zasvěcený vhled do daného problému. A právě dlouhodobý projekt Jindřicha Štreita ´Kde domov můj´ může tuto situaci zásadně změnit. Autor se ponořil do bezbřehého světa bezdomovců bez předsudků a s pokorou, kterou si vybudoval v předchozích fotograficko-sociálních projektech.“

(zdroj: Mgr. Jiří Siostrzonek,Ph.D. - Institut tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě

( z textu katalogu)

Jindřich Štreit (*1946 ve Vsetíně)

připravil 1300 samostatných výstav
vydal 35 knih
v anketě Reflexu byl vyhodnocen jako nejzajímavější osobnost ve fotografii
2016: získal za knihu Kde domov můj, kterou vydalo nakladatelství wo-man v Praze, v soutěži fotografických publikací, které se zúčastnilo 15 zemí Evropy, první místo

Fotograf, autor výstavy: prof. Mgr. Jindřich Štreit, dr. h. c.

Produkce výstavy:

PhDr. Duňa Panenková, Galerie České spořitelny