Jesličky u Kapucínů aneb z Loretánského náměstí lze vejít přímo do Betléma
Hlavní oltář v Kostele Panny Marie Andělské
Rok co rok, nespočet Pražanů využívá především svátků Vánočních k návštěvám – putování – za pražskými Jesličkami. Někteří objevují další a další kostely a v nich další a další Jesličky, často za pomoci brožury za tím účelem vydávané.
Jiní se vrací, v rámci rodinných či osobních - ryze specifických a soukromých - Vánočních rituálů do těch kostelů a k těm Jesličkám, s nimiž mají spojené nějaké osobní zážitky, k nimž mají nějaké pouto. Za časté, i dnes, v dobách mezilidsky tak vzdálených křesťanské pokoře či spirituálním důvodům, působí citová paměť. Chodili sem přece jako malí se svými prarodiči, rodiči, pak už sami se svými láskami a pak se svými dětmi a nakonec i se svými vnoučaty a stále se zde po Štědrém dnu zastaví i dvacet tisíc lidí…
Tak to je. A tak to být má. A pokud to tak je, tak je to dobře.
Levoboční Kaple Panny Marie
Tradici Betlémů zavedli v roce 1223 v Itálii, ve městě Greccio. U zrodu této tradice stál sám svatý František. Jeho následníci, Františkáni usilovali vždy o to, aby zprostředkovali atmosféru božího narození co nejvěrněji ostatním věřícím, z nichž tehdy značné procento neumělo číst. Názorná ukázka příběhu příběhů byla tedy sdělná rázem pro všechny.
Dnes jsou v Praze Jesličky opravdu nespočetné. Ale jsou mezi nimi i stálice, kam proudí davy, jesličky, které skoro nikdo z navštěvovatelů nechce, ba nemůže, vynechat. K těm asi nejpopulárnějším patří bezesporu Jesličky na Loretánském náměstí, lidově zvané U Kapucínů, či Kapucínské.
Tak jako je autor těchto řádek navštěvoval se svou budoucí ženou v mládí, pak s jejich synem a zatím nejnověji, loni, už svou snachou a naším vnukem.
A pak že dějiny nejdou do kruhu.
A protože snacha fotí, jednak pro náš pro www.www-kultura-eu.cz a jednak pro radost, fotila i za naší návštěvy Kapucínských Jesliček.
Dovolili jsme si tedy počátkem adventu – rok po té – na tyto zcela atypické Jesličky upozornit návštěvníky našeho webu. I když tušíme, že nesdělujeme nic nového. Určitě je většina už navštívila, navštěvuje a navštěvovat hodlá. Ale jak se říká, opakování matka moudrosti. Věnujeme jim - i tak - následující řádky.
(Už kvůli těm loni vzniklým fotkám…)
Pravoboční Kaple Svatého Kříže (se vchodem do Betléma)
Kostel Panny Marie Andělské
Kostel, kde se přes rok skrývají ony proslulé a hodně unikátní jesličky, aby se jedenkrát za rok otevřely (doslova) všem příchozím, se plným jménem nazývá kostel Panny Marie Královny Andělů a najdeme ho v Praze ve čtvrti Hradčany, přesněji vzadu na Loretánském náměstí 99/6, jakožto nepříliš nápadnou nárožní stavbu, což je pro kapucínský řád, který ho užívá, příznačné a typické. Dá se také říci, že se nalézá už v ulici Černínské, zde mířící dolů, na Nový Svět.
Z církevní identifikace se dozvídáme, že kostel náleží Církvi římskokatolické, patří k arcidiecézi pražské a jedná se o kostel klášterní. Vlastní klášter, tedy kapucínský, je u nás v Čechách vůbec nejstarším kapucínským klášterem. Navazuje na kostel a je s ním spojen i fyzicky.
Kostel Panny Marie Andělské byl vystavěn na pozemku zahrady, která patřila Markétě z Lobkovic , a to v letech 1600 – 1602 ve slohu barokním. O rok později, v roce 1603, byl ještě stavebně rozšířen. Ve své finální podobě, v níž setrvává prakticky dodnes, je zbudován bez věže, s trojúhelníkovým štítem a vstupním dvorkem, který vytváří pro vlastní klášter jakousi bariéru, vzdalující klášterní objekty od náměstí. I do vlastního kostela tak vede od vchodu na náměstí, krátká zastřešená chodba s okny vedoucími do oddělujícího dvorku. Chodbou se dojde k vlastním vchodovým dveřím kostela. Nad kostelním vchodem, se nachází obraz zachycující Pannu Marii a svatého Františka z Assisi.
Hlavní oltář je vrcholně barokní, pochází z roku 1735. Z obdobné doby pochází i mobiliář uvnitř kostela. Uvnitř kostela lze obdivovat mimo jiné i mariánskou sochu z německého Rottenburgu, která je považována za zázračnou, neboť ji ve své době řádící kalvinisté přes veškerou snahu nedokázali spálit, jsou zde uchovávány také ostatky mnoha svatých, jako evangelisty Marka, kapucínských světců Leopolda Mandiče a Pia z Peitrelciny, ale pro nás Čechy jsou nesporně nejvýznamnější ostatky hned dvou svatých, klíčových postav naší historie, a to svatého Václava a svaté Ludmily.
Hned za vchodem spatříme dvě kaple. Kapli Panny Marie a svatého Kříže. Do vánoční, dnes už téměř všelidové, sváteční atrakce – Betlému – se vchází přes kapli umístěnou vpravo od vchodu.
Při příchodu do Betléma nám loučí svítí Ovčák
Kdo jsou Kapucíni
Kapucíni, správně Řád menších bratří kapucínů, je společenství bratří, katolický řeholní řád inspirovaný duchem sv. Františka z Assisi. Charisma řádu vyjádřil sv. František hned v úvodu své Řehole:
„Řehole a život menších bratří je toto: Zachovávat svaté evangelium našeho Pána Ježíše Krista, životem v poslušnosti, bez vlastnictví a v čistotě.“
Kapucíni však kromě této Františkovy Řehole, považují pro sebe za závaznou i jeho Závěť.
Procházíme mezi Pastýři s Ovečkami
Klášter kapucínů
Areál kláštera má tři dvory a velký refektář, zdobený obrazy členů kapucínského řádu. Nechybí mezi nimi ani portrét prvního „generálního komisaře řádu v Čechách“, Vavřince z Brindis, zakladatele kláštera a muže, jenž byl posléze svatořečen.
Klášterní konvent se samozřejmě v průběhu času a dějin dobudovával až do poloviny 18. století. Řád menších bratří kapucínů, spravuje i Pražskou Loretu, se kterou je spojen krytým mostkem.
Obrazem bizarnosti doby nechvalně známé jako německá okupace v letech 1939 až 1945, je to, že klášter zabraný mnišskému řádu, okupanti přetvořili v místní velitelství SS a věznici.
Ale tak jako udupaná květina se na jaře znovu rozvine, záhy po válce se sem kapucínští mniši opět a rádi vrátili. Netušili ovšem, že jen na krátko, neboť už na začátku neblaze proslulých 50. let byli vypuzeni opětovně, a z kláštera se stalo pro změnu sídlo naší tehdejší kontrarozvědky. Tentokrát ale bylo vypuzení o poznání delší…
Hned na počátku 90. let, ale klášter začal opět sloužit svému původnímu účelu.
A prakticky od té doby Řád menších bratří kapucínů v Kostele Panny Marie Andělské otevírá každoročně pro veřejnost i své mimořádné unikum – Jesličky. Dnes už se na ně sice nekonečné fronty nestojí, jako na počátku a to bez ohledu na mráz či jakoukoli jinou činěnici. Ale i tak se tam po dobu otevření Jesliček dveře netrhnou dodnes. A stále jsou Kapucínské jesličky událostí pro malé i velké.
Překračujeme (umělý, ale opravdu tekoucí) potok za pomoci lávky
Kapucínské jesličky
Betlém v Kostele Kostel Panny Marie Andělské nevznikl samozřejmě hned. První práce jsou datovány do druhé čtvrtiny 18. století. U nás ojedinělý betlém, je obdobou betlémů z Neapole, kde jsou takovéto Jesličky časté.
Betlém po svém dokončení a ve stavu v jakém ho lze spatřit a procházet jím, stojí na svém místě celoročně, ale navštívit ho lze jen po Štědrém dnu. Asi největším zážitkem je to, že jím opravdu lze procházet. Už to samo o sobě je přece mimořádný zážitek.
Betlém, který spolutvoří 48 postav, zabírá celou někdejší zpovědní chodbu. Téměř tři čtvrtiny postav tvoří sochy lidí (přesně 32) a zbytek pak sochy zvířat (16). Sami jsme nikdy postavy tohoto Betlému nepočítali, jsou různě umístěné a některé objevujeme pořád ještě nově, jiné v některých letech při naší návštěvě zase přehlédneme. Tak přejímáme informaci oficiální. Podstatné je, že všechny figury jsou v reálné velikosti nebo se realitě opravdu blíží.
Postavy nejsou ale dřevosochařskou prací, jak se na první pohled zdá, a zdát také má.
V každé postavě je ze dřeva nosný kříž. Roucha postav pak halí to, že jsou uvnitř vyplněny vhodnými hadry, papírem, senem, slámou a zkrátka tím, co dům dal. Detaily tváří a rukou nezakrytých rouchy jsou ze směsi vosku a chleba.
Roucha jsou - na rozdíl od všeho ostatního - na figurách tím nejkvalitnějším. Pocházejí z darů farníků, přesněji šlechty, jež měla své paláce v blízkém okolí. Takže je to takový krásný a ušlechtilý šlechtický seconhand.
Krom 32 postav lidí, objevíme v Betlémě i 16 soch zvířat
Zákonité opojeni zážitkem, jímž je možnost ocitnout se osobně přímo v betlémské krajině a mezi známými i neznámými, avšak typickými, postavami běžnými z jiných betlémů, by nás neměl upoutat natolik, abychom přehlédli malebné a věrohodné pozadí betlému. Jde o vzácnou malbu na karton, původem z Liberecka.
Informace o tom, kdo konkrétně tyhle unikátní jesličky stvořil, neexistuje. Jediné co se ví, že je vytvořil jeden z členů Řádu menších bratří kapucínů, a že mu to trvalo plných deset let.
Jmenovitý autor zůstává v anonymitě zřejmě proto, aby dílo bylo vnímáno jako dar ostatním pocházejícím od Řádu jako takového, nikoli jako dílo jedné konkrétní osoby, která z křesťanské a řádem velmi preferované skromnosti, zůstává utajen.
Vyvrcholením celé návštěvy je bezesporu – zejména pro nejmenší návštěvníky – možnost vhodit minci do kasičky umístěné před Ježíškem v Jesličkách. Jako dík se záhy ozve mečení jehňátek umístěných u Ježížkových nohou a jejich pochvalné kývání hlavičkami. Mechanizmus jehňátek funguje spolehlivě a snad jen jedinkrát za dobu našich návštěv se nám po vhození mince neozvali. Nemusela to ale být vina jejich, nýbrž nějaké naší chyby při vhazování mince. Každopádně se nám to stalo – naštěstí – v mezidobí, kdy s námi už syn, vděčný za jehněčí odpověď, nechodil a neméně vděčný vnuk ještě ne.
No a my dospělci jsme to ustáli bez nářku.
Jinak praktická rada pro šetřivé rodiče. Chápeme, že doba je zlá, ale čím těžší mince, tím zřetelnější zabečení!). Tedy, alespoň podle nás. A dražší mince se za údivem a spokojeností rozzářené oči děcek přece vyplatí. Jsou Vánoce a řád, také nějakou tou korunou navíc určitě nepohrdne.
Klanění Králů (pravá strana před Jesličkami)
A jedna „tajná“ informace. Dnes, ten mekot řídí automat, propojený s kasičkou, ale donedávna, to bylo vše na jednom z mnichů, nacházejícím se kdesi za kulisami, jenž provázky vedoucími až k jehňátkům. A také jeho bdělé oko a pohotová ruka, neboť v okamžiku vhodu mince do kasičky musel on – zatáhnout za provázek. Tak vlastně, kdo ví, jak to bylo s tím naším jedenkrát zaznamenaném „mlčením jehňátek“. Třeba si mnich odskočil. Oni i svatí muži jsou přece jenom lidé z masa a kostí a jejich svatost – je-li – se nachází ve zcela jiných dimenzích.
Klanění králů (levá strana před Jesličkami)
Krok za krokem Betlémem jdem
· Vcházíme do Betléma právě „v okamžiku zrození Páně“
· Na cestu nám svítí loučí ovčák
· Procházíme mezi pastýři i s ovečkami
· Překračujeme potok s pomoci lávky
· Vstupujeme do dávné jeskyně s ústřední trojicí - Pannou Marií, svatým Josefem a Ježíškem.
· Klaní se jim tři králové se svými dary - zlatem, kadidlem a myrhou
Jesličky
Text: Richard Koníček a Marie Kubíčková, DiS.
Foto: Marie Kubíčková, DiS.
Ovečky děkovně mečící za milodary vhozené do kasičky
Kapucínské jesličky
kostel Panny Marie Andělské,
Praha 1 - Hradčany, Loretánské náměstí
Praha 1 - Hradčany, kostel Panny Marie Královny andělů
Program Adventu a Křesťanských Vánoc 2022
Betlémy
25.12.
10:00 - 18:00 Možnost prohlídky betléma
26.12.
10:00 - 18:00 Možnost prohlídky betléma
27. - 30.12.
10:00 - 17:00 Možnost prohlídky betléma
31.12.
10:00 - 16:00 Možnost prohlídky betléma
1.1.
10:00 - 18:00 Možnost prohlídky betléma
2. - 6.1.
10:00 - 16:00 Možnost prohlídky betléma
7. - 8.1.
10:00 - 17:00 Možnost prohlídky betléma
Ostatní programy
24.12.
16:00 - 17:00 Slavnost Narození Páně
25.12.
08:30 - 09:30 Slavnost Narození Páně
26.12.
09:00 - 09:45 Svátek sv. Štěpána
27.12.
09:00 - 09:45 Svátek sv. Jana Evangelisty
27.12.
15:45 - 16:30 Koledy s Nemocnicí Na Homolce
28.12.
09:00 - 09:45 Svátek sv. Mláďátek
29.12.
09:00 - 09:45 Čtvrtek v oktávu Narození Páně
29.12.
17:00 - 18:00 Zpívání u jesliček s Ensemble 1631
Lidový zpěv koled a skladby starých mistrů.
30.12.
09:00 - 09:45 Svátek svaté Rodiny
31.12.
17:00 - 17:45 Poděkování za uplynulý rok
1.1.
08:30 - 09:30 Slavnost Matky Boží, Panny Marie
8.1.
17:00 - 18:00 Zpívání u jesliček s Ensemble 1631
Lidový zpěv koled a skladby starých mistrů.
Informace o betlému
www: https://www.kapucini.cz (Hradčany)
GPS: 50°5'23.507"N, 14°23'26.176"E
Návaznost na dopravu:
Tramvaj č. 22 - stanice Pohořelec, pěšky přes Loretánskou ulici na Loretánské náměstí, pod Černínský palác a vedle Lorety je kapucínský kostel a klášter
Rozzářené oči vděčných dětí jsou odměnou pro všechny (i dávné tvůrce Kapucínského Betlému)