Jeseník jako křižovatka aneb od Ovčího mostu přes moravskoslezský Semmering až po autobusový terminál…
Jeseníky
14. - 21. 7. 2019
Je čas letních dovolených. Tušíc na www.www-kulturaok-eu.cz již v loňském roce, že tropy se budou stále více stupňovat, vybrali jsme si penzion v Jeseníkách jako tip na trošku chladivější dovolenou, i když můžeme říci, že zde vedro bylo také, ale dalo se v hustých lesích lépe snést.
Za loňského týdenního pobytu ve městě Jeseník jsme se zajímali o mnohé. Přednost měly přírodní a historické dominanty, turistické cíle, památky, vč. církevních (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/cirkevni-pamatky-mesta-jesenik-aneb-jak-jsme-videli-zahledli-ci-k-nasi-skode-prehledli/), ale stranou pozornosti nezůstalo ani město Jeseník.
Ať už šlo o architekturu, místy netušeně pozoruhodnou (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/mesto-jesenik-aneb-zde-najdeme-stavebni-klenoty-ci-divejme-se-kolem-sebe-poradne/),
obyvatele, veřejný prostor , městský život a kulturní dění (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/vodni-tvrz-jesenik-aneb-expozice-carodejnicke-procesy-na-jesenicku-ci-o-nejtemnejsi-historii-na-morave/),
nebo lázně (viz. naše články: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/lazne-jesenik-aneb-je-li-mesto-jesenik-perlou-jeseniku-pak-mezi-ceskymi-laznemi-josu-lazne-jesenik-perlou-jednou-z-nejvetsich/
a jejich životodárný zdroj, prameny (viz náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/jeseniky%3a-prameny-%c2%b4zive-vody%c2%b4-aneb-lekar-leci%2c-ale-uzdravuje-priroda%e2%80%a6/),
ale i mnohé další, o čem jsme již psali nebo ještě budeme. Ke každému městu však patří i doprava. Ta kdysi, o které jsme něco vyčetli, i ta dnešní, kterou jsme zdárně využívali. Proto si dovolíme pár poznámek i o tom. A byla-li první doprava byla všude pěší, a protínají-li Jeseník říčka Bělá a potok Staříč, musela a musí vést přes mosty. Tak nejprve pár slov o nich…
Jeseník - město mostů?
Přes říčku Bělou jsme napočítali od České vsi po Bukovice 7 mostů. Přes její přítok, potok Staříč, od Lipové Lázně po soutok s Bělou dalších 10 mostů. Takže dopravu a komunikace města Jeseník umožňuje sedmnáct mostů. Od lávek po silniční. Nám nejvíc sloužil most Karla Čapka, tudy jsme se hlavně ubírali a pozoruhodný most, s dlouho historií, zvaný Ovčí most.
Pěší lávka Ovčí most
Ovčí most, když v roce 1901 vznikl a překlenul říčku Bělou na dávné tzv. říšské cestě z Červenohorského sedla do Zlatých Hor, dnes spojení ulic Horova a Husova, nebyl první. Odvěků tu byl most dřevěný zvaný Ovčí most. Proč? Hnávaly se po něm ovce z biskupského ovčína na pastvu ke svahu Křížového vrchu, případně až na Zlatý Chlum. I my jsme se za našeho pobytu hnali přes tento most tamtéž, jen ne jako ovce, ale jako lační turisté a naší pastvou v těch stráních byly vjemy méně přízemní. Poznání, výhledy, prameny a vzdušné lázně...
Silniční most silnice I/44
Po nejstarším mostě v Jeseníku přes říčku Bělou se už dávno ovce nehonily, tak se stal mostem silničním. Od 20. října 1901 až do roku 1984 byl mostem silnice I/44, na svou dobu značně pokrokovým. Byl prvním ocelovým nýtovaným mostem na Jesenicku. Proto se v roce 2005 stal Kulturní památkou ČR. Odborně je konstrukce definována jako „příhradový nýtovaný ocelový most“. Na délku má 16,94 metry, na šířku 5,8 metrů a maximální rozpětí mostu činí 15,43 metry. Mostní konstrukci vyrobila spol. Vítkovické horní a hutní těžařstvo. Stavební opěry postavil místní stavitel, Franz Gröger.(zmiňujeme ho v článku o sakrálních památkách v souvislosti s Klášterem Voršilek (viz. článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/cirkevni-pamatky-mesta-jesenik-aneb-jak-jsme-videli-zahledli-ci-k-nasi-skode-prehledli/)
Velká mostní rekonstrukce
Od 1. ledna 2015 do 30. dubna 2016 šumperská firma SART na tomto slavném mostě prováděla nezbytnou rekonstrukci a částečnou obnovu.
Jak uvedl ve zprávě Bc. Marek Fatura z oddělení investic a rozvoje:
„jednou z hlavních závad bylo obnažení a podemílání základů podpěr,
most byl bez izolace, zamáčena a zkorodovaná byla i celá ocelová konstrukce.
Pod chodníkovou částí byly deformované příčníky,
některé i silně zkorodované.
Celkový stav spodní stavby byl velmi špatný, stejně jako stav nosné konstrukce mostu.
Vše odpovídalo stáří mostu, dobově používaným materiálům a technologiím.
Ve spodní mostovce jsou stále ještě původní mostiny firmy Zores.“
V téže správě je také uveden i přesný výčet provedených prací. Došlo k „otryskání konstrukce, náhradě zkorodovaných nýtů (kvůli památkové ochraně novými, ale původní metodou), k nátěru konstrukce a k repasé zábradlí, k výměně a obnovení mostního svršku, ke zpevnění mostních opěr injektáží a dalším nezbytnostem“.
Chodníky po stranách jsou z dřevěných fošen. Náklady se vyšplhaly na 5 mil. Kč. Část nákladů pokryl program Kulturní dědictví a současné umění grantu EHP a část Norské fondy.
Konstrukční zvláštností rekonstruovaného mostu je, že se mostní lávka nachází pod úrovní návazné silnice. Při rekonstrukci bylo proto nutné vybudovat, kvůli bezbariérovému přístupu, betonovou rampu, až téměř do poloviny lávky…Rekonstrukcí mostu došlo jak k obnově historického vzhledu, tak k úpravě funkce na lávku pro pěší. Všechny úpravy se děly s ohledem na tuto technickou památku, charakteristickou nýtovanými spoji, červeným nátěrem, kamennými podstavci, kandelábry a kovaným zábradlím.
Od pěší cesty a silnice k železnici
Po pěší chůzi prapředků přišel na řadu komfort povozů tažených koňmi, či jiným zvířectvem. A tento způsob dopravy tu vydržel až do chvíle, kdy sem dorazila železniční doprava a kdy se ´ocelový oř´ rozjel po kolejích do všech koutů světa a míst naší vlasti. I do města Jeseníku.
Dnešní budova nádraží v Jeseníku je od roku 2016 vzorně opravena. Stálo to bezmála čtvrt miliardy Kč. Rekonstrukcí získala také stanice (nové sdělovací a zabezpečovací zařízení) a stavba se zbavila nepotřebných objektů. Kolejišti přibyla dvě bezbariérová nástupiště.
Jesenické nádraží se nachází, dnešním označením, na trati č. 292, v nadmořské výšce
460 m n. m. V provozu je od 26. února 1888. Dnes disponuje čtyřmi dopravními kolejemi a dvěma až třemi nástupišti. Pro nás bylo ale podstatné, že tam je prodejna jízdenek, kde nám ochotná pokladní radila, jak a kdy tam, kam jsme mířili. V našem případě do Horní Lipové (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/jeseniky-horni-lipova-aneb-kde-v-nadrazni-stanici-se-natacel-filmovy-alois-nebel/).
Milé bylo i to, že jsme k nádraží měli z našeho východiště a příjemného pobytového azylu v Penzionu u Petra (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/penzion-u-petra-v-jeseniku-aneb-tam-kde-se-take-pasou-ovecky/) jen pár minut chůze, a že u nádraží je i obratiště několika autobusových linek.
Historie nádraží v Jeseníku
Železniční stanici Jeseník najdeme v západní části města. Na neelektrifikované jednokolejné trati. V roce 1888 ji otevřela Rakouská společnost místních drah (ÖLEG) jako stanici na trati spojující Lipovou-lázně a hraniční Mikulovice.
Architektura budovy odpovídala tehdejšímu univerzálnímu stavebnímu vzoru jiných nádraží. Vznik nádraží umožnil spojení s polskými Głuchołazy, již dostavěnou tratí (z roku 1875) přes Jindřichov ve Slezsku do Krnova. Po roce 1918 správu trati i drážní objekty převzaly nově vzniklé Československé státní dráhy.
Rokem zavedení železnice do Jeseníku byla zprovozněna celá trať z Hanušovic do Jeseníku, tzv. Slezský Semmering. Ta, jejíž úsek mezi stanicemi Branná a Lipová-lázně nabízí - jak zdůrazňují bedekry- „úchvatné pohledy na hřebeny Jeseníků a Rychlebských hor“, i když jsme vystoupili už v Horní Lipové, projeli jsme údolí a vychutnali si zákruty nad ním.
Údolí pod tratí vlak překonává pomocí viaduktů, přičemž jen v lokalitě Horní Lipové jich je šest. Mezi Brannou a Lipovou zdolává i značné převýšení. Nejvyšším bodem je Ramzová (760 m n.m.) a ta je vůbec nejvýše položenou rychlíkovou stanicí v ČR. Na nádraží v Horní Lipové, v bývalé budově ústředního stavědla, lze navštívit expozici této trati věnovanou.
Stavba této železnice měla rozhodující vliv na rozvoj oblasti. A význam dosud trvá. Dosud po ní jezdí osobní vlaky i rychlíky, které spojují Jeseník s pomocí vhodných přestupů s Prahou, Olomoucí, Brnem, Opavou, Ostravou, Vsetínem, Krnovem a polskými Głuchołazy.
Po rozvoji železnici se rozvinula i autobusová doprava
Zřetelné počátky autobusové dopravy jsou v naší republice spojeny až se vznikem ČSR. Ve 20. letech minulého století se ale autobusová doprava stala vítaným doplňkem dopravy železniční. Platilo, kam nemůže vlak, dojede autobus. „Autobusizace„ město Jeseník také neminula. Nepodařilo se nám zjistit datum zahájení první autobusové linky, ale díky návaznosti na lázeňství to muselo být v co nejčasnějším termínu. Už proto, že silniční obslužnost města Jeseník je značná. Dnes je město z pravé strany obklopeno silnicí 1. třídy č. I/44 Mohelnice - Šumperk - Jeseník - státní hranice Česko/Polsko, z levé strany silnicí I/60 Jeseník - Javorník - Paczków (PL).
V jižní části města se na silnici I/44 napojuje silnice 2. třídy č. II/453 vedoucí přes horské končiny do města Albrechtice. Většinu regionální autobusové dopravy zajišťuje Veolia Transport Morava, dálkové linky pak několik dalších dopravců (ČSAD Ústí nad Orlicí, ČSAD Vsetín, Orlobus, Tourbus).
Všechny dálkové linky jsou v Jeseníku ukončeny na autobusovém nádraží, jež je asi kilometr vzdušnou čarou východně od vlakového nádraží, na břehu říčky Bělé. Sem nás při našem pobytu dopravila přímá linka z pražské Florence a odtud jsme na konci pobytu smutně odjížděli do Prahy, za povinnostmi, běžným životem a - samozřejmě - i návštěvníky našeho webu, jež jsme svým týdenním odloučením od počítačů nechali bez každodenního přísunu čerstvých kulturních informací.
Jesenické MHD
Autobusové nádraží v Jeseníku slouží hlavně meziměstským dopravcům a spojům. Ale současně je i terminálem místní hromadné dopravy. Oficiální MHD, jak ji známe z Prahy, tu není, ale síť zastávek autobusů z nádraží vyjíždějících, či na ně přijíždějících, ji zdárně supluje.
Charakter městské linky má jen tzv. „lázeňská“ linka 950112. Veze cestující před hotel Priessnitz. I my jsme ji využili. Doplňkem jsou dvě regionální autobusové linky, ´vybrané spoje´, vedené jen poJeseníku. Všechny tři linky jsou vřazeny do systému IDSOK (Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje). Dopravcem je Veolia Transport Morava - provozovna Jeseník, na Bezručově ulici, kousek cesty od centra. Na dopravní obsluze města se ale podílejí i regionální linky systému IDSOK, jež při průjezdu městem zastavují vesměs na třech zastávkách všemi směry z města i do města.
Přehled linek s charakterem MHD:
950112 AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ - LÁZNĚ, PRIESSNITZ (využili jsme)
950113 PRŮMYSLOVÁ ZÓNA - Stavební podnik - Lipová-lázně (využívali jsme)
950124 AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ - Zlaté Hory (tu jsme nevyužili)
Tím končí naše info o dopravě. Z vlastní zkušenosti můžeme jen dodat, že až na jednu jedinou nedohodu (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/jeseniky-dolni-lipova-lipova-lazne-aneb-kde-a-jak-vzniklo-rceni-%c2%b4byt-na-srot%c2%b4-%e2%80%a6/) jsme byli s dopravou, pokud jsme ji potřebovali a volili, plně spokojeni. Umožnila krátit přesuny a šetřila nám síly nutné k dobývání cílů. A ty nás lákaly tak moc, že jsem životu ve městě a lidem v něm žijícím věnovali možná méně pozornosti, než by si zasloužili. Ale i tak chceme tomuto tématu nějakou tu zmínku věnovat. Ale o tom zase až někdy příště…
Hodnocení: 89 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková