Je mi 100 let aneb zahajovací koncert na schodech při zahájení nevšední výstavy VOŠUP a SUPŠ na Žižkově
Je mi 100 let
Zahajovací koncert
21. 10. 2021
Střední uměleckoprůmyslová škola, SUPŠ
Praha 3 - Žižkovo náměstí
Studenti 1. Ročníku – obor propagace převzali ocenění za úspěšný návrh propagačního plakátu
Sté výročí jedné školy, která za celou dobu měnila sice názvy, ale jejíž obsah, smysl a cíl byl stále týž, vzdor změnám režimů i dějinným událostem, není maličkost. To stojí za oslavu. Zejména jde-li o školu výtvarnou, která navázala na legendární výmarský Bauhaus a vydržela si udržet vysokou laťku po celé jedno století. Díky tomu se také stala odborníky uznávanou a studenty ceněnou alma mater mnoha generací našich tvůrců.
Profesor Ladislav Horák uvedl nadcházející koncert…
Jsme rádi, že jsme se mohli zúčastnit připomínky uplynulého století „Žižkárny“ jak svoji školu nazývají familiárně její absolventi, že jsme navštívili výstavu tomuto výročí věnovanou v Galerii Toyen a posléze i přímo v budově školy. O obou píšeme na jiném místě, v rubrice Výstavy. A jsme také rádi, že jsme mohli absolvovat i koncert, který se konal při zahájení výstavy v budově školy tzv. „na schodech“.
Profesor Zbyněk Brabec nás koncertem prováděl
Minimum oficialit víc akce
O tom, že škola, její vedení i její studenti si nepotrpí na okázalé oficiality, ale mnohem raději tvoří a studují, potvrdilo už samo zahájení.
Krátké uvítání přítomných ředitelem školy, Mgr. Pavlem Kováříkem.
Neméně krátké představení studentů 1. ročníku obor propagace, kteří vytvořili a uspěli při výběru, s návrhem na propagační plakát umístěný na tramvajích v ulicích našeho hlavního města.
A malý úvod účinkujících připraveného koncertu. A už to jelo…
Zazněl v půvabném podání Mozart…
Koncert studentů Pražské konzervatoře
Program připravila Pražská konzervatoř a její pedagogové. Účinkujícími byli vybrané studentky a vybraní studenti Pražské konzervatoře. Prvotní informaci nám zprostředkoval prof. Ladislav Horák se zjevnou vervou a nadšením. A měl proč. Jsou-li všichni studenti jeho školy, tak dobří jako ti vybraní, tak opravdu všechna čest.
Průvodcem celého programu byl prof. Zbyněk Brabec, dramaturg plzeňské opery, pedagog Konzervatoře Praha, ale také sám zpěvák a režisér. Jeho slova nás stručně, zajímavě a vtipně vždy obeznámila v několika klíčových větách s tím, co nám posléze studenti předvedli.
Gunodova arie Julie z opery Romeo a Julie…
A program byl bohatý, skladebně pestrý a náročný. Žel, nejen pěvecky, ale i po stránce podání. Protože se koncert konal doslova na schodech v budově školy, kde se konávají v lepších pandemických a prokulturních časech koncerty častěji, ale tenhle byl výjimečný. Prostor, se nejen naplnil, ale přímo přeplnil diváky, ale už méně posluchači. Důvod nebyl nekulturnost příchozích, ale fakt, že se jednalo v drtivé většině o absolventy školy, kteří se ve většině případů viděli po letech a tak o slova a koncertně nežádoucí ruch nebyla nouze. Muselo to být pro interprety nejen náročné na soustředění a koncentraci na nelehké hudební party, ale také nepříjemné. Ale klobouk dolů, všichni účinkující se zachovali jako opravdoví budoucí profesionálové a nedali se rozhodit neposlušným auditoriem. Složitost vystoupení ještě násobila absence zvukové aparatury. Ale hlasy měli všichni mocné, tak i to překlenuli, díky dobré hlasové technice, kterou jim dává jejich škola a pedagogové.
Zazněl opravdu mužný hlas. Že by následník Adama Plachetky…?
Od opery, přes operetu, k muzikálu
Připravený program přestavoval vějíř klíčových žánrů určených pěveckým partům. Jak to označil moderující prof. Brabec. Z opery, přes operetu, do muzikálu. A výběr byl opravdu „rafinovaný“. Úvod patřil neoposlouchatelnému Wolfgangu Amadeu Mozartovi, nechyběl Achille-Claude Debussy, čelní představitel hudebního impresionismu, ani Charles-François Gounod proslulý především svými dvěma operami Faust a Romeo a Julie. A z opery Romeo a Julie, jsme si vyposlechli vycizelovanou a velmi dobře znělou arii Julie „Je veux vivre“. Samozřejmě nemohl chybět ani náš skladatel nejnárodnější, Bedřich Smetana a jeho mnohokrát přepracovávaná zpěvohra, která se stala nakonec naší komickou a hlavně národní operou – Prodaná nevěsta. Zde jsme si vychutnali duet mazané Mařenky a nedůvtipného koktavého Vaška z druhé jednání.
Největší aplaus ale po právu sklidil duet Mařenky a Vaška z Prodané nevěsty
V části věnované operetnímu žánru upoutal – i ten hlučící dav – operetní mág, maďarsko českého původu - Franc Lehár.
V části koncertu věnované muzikálu byl výběr tak zvaně na jistotu. Jako první byl na repertoáru proslulý muzikál klasika muzikálové tvorby, jímž je a vždy bude - Andrew Lloyd Webber. Na programu byla ukázka z jeho muzikál Cats, díla z roku 1981. Další „peckou“ pak byly ukázky z nestárnoucího amerického divadelního muzikálu z roku 1956, My Fair Lady. Díla na libreto Alana Jaye Lernera, s hudbou Frederica Loewa.
Procítěně zazněl v originále song z My Fair Lady, u nás známý jako „V ulici kde žiješ“
Tečku za koncertem udělala Martina Kociánová
Po studentech se představila už hotová hvězda. A to hvězda dvou profesí. Moderátorka a zpěvačka – sopranistka. Obě své profese ve svém bloku písní propojila, protože si vybrané písně sama a se zjevnou chutí uváděla. Za doprovodu akordeonu ovládaného prof. Ladislavem Horákem je pak i zazpívala. Hlavní část jejího vystoupení představovala argentinská tanga od legendárního krále těchto skladeb Ástora Piazzolly, jehož datum úmrtí se shodou okolností shoduje s datem vzniku naší Střední uměleckoprůmyslové školy a připomíná se tak letos také již sté výročí jeho skonu.
Potlesk na otevřené scéně si plně zasloužil i hudební doprovod…
A pak už nezbylo než zahájit výstavu
Akt zahájení výstavy byl opět bez zbytečných proslovů. Opět promluvil ředitel školy, Mgr. Pavel Kovářík a výstavu oficiálně prohlásit za zahájenou jeho zástupce akademický sochař, Milan Martiník. Hlučící dav nadšených přívrženců školy se rozběhl po chodbách, aby se potěšil vystavenými pracemi a také dalšími a dalšími setkáními po letech na důvěrně blízkém místě. Do kroku je ještě provázel u vchodu uspořádaný trombónový koncert studentů Pražské konzervatoře.
Text: Richard Koníček
Foto: Wenca Nikoníček
Martina Kociánové si s vervou zamoderovala…
Je mi 100 let
22. 10. – 18. 11. 2021
VOŠUP a SUPŠ
Žižkovo náměstí 1300/1
130 00 Praha 3
telefon: 222 728 143, 222 728 282
e-mail: info@sups.cz
… stejně jako si v rytmu tanga i zazpívala
Více:
A pak už nezbylo než zástupci ředitele akademickému sochaři, Milanu Martiníkovi a řediteli školy Mgr. Pavlu Kováříkovi prohlásit výstavu za zahájenou...