Jazzová sekce 1971 – 1988 aneb to všechno vodnes čas…kdo ví, jak to všechno bylo?!
Galerie Café Kampus – Praha
14. 1. – 8. 3. 2016
Na vernisáži 21 panelů – plakátů, na kterých se můžeme dočíst o historii Jazzové sekce v letech 1971 – 1988, která se konala ve zcela přeplněné kavárně a galerii Café Kampus 13. ledna 2016, zahrál host Jiří Stivín. Připomněli jsme si tak 30 let od rozehnání Jazzové sekce a kriminalizování jejího vedení. Výstava začíná 30. 10. 1971, kdy se uskutečnila ustavující konference a končí 1. 1. 1988, kdy byl propuštěn poslední z vězněných členů jejího výboru Karel Srp.
Už je to 30 let…
V 70. a 80. letech 20. století fungovalo v Československu několik významných svobodomyslných nezávislých proudů (Charta 77, underground aj.). Důležité místo v širokém spektru kultury zaujímala Jazzová sekce. Její festivaly Pražské jazzové dny zásadním způsobem ovlivnily hudební dění v tehdejší ČSSR.
Výstava je unikátním dobovým svědectvím o práci a boji skupiny svobodomyslných kulturymilovných lidí, aktivistů Jazzové sekce, kteří byli státními orgány ČSSR vtlačeni do role kulturní opozice. Výstava je o boji za nezávislou kulturu s totalitní mocí tehdejší ČSSR.
Jazzová sekce vydávala časopis Bulletin Jazz, edice Jazzpetit, Situace a řadu dalších publikací.
Výstavu připravili: bývalí aktivisté Jazzové sekce Tomáš Křivánek a Ivan Prokop.
110 00 Praha 1
Náprstkova 10
www.cafekampus.cz
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tiskové zprávy)
Foto: © Ing. Olga Koníčková
Zdroj: https://prazsky.denik.cz
Vernisáže výstavy se nezúčastnil předseda nástupnické Jazzové sekce – Artforum Karel Srp.
V prohlášení napsal, že
„je zřejmě připravována bývalými příznivci Jazzové sekce, kterým členství zaniklo před 25 lety převážně z důvodu evidování ve spisech vnitřního zpravodajství centrály Státní bezpečnosti, nebo předložením písemného slibu komunistickým úřadům, že se nebudou na práci Jazzové sekce nikdy podílet".
Srp se již loni v září ohradil proti zřízení webu www.jazzova-sekce.cz Tomášem Křivánkem a Vladimírem Kouřilem, o kterém ho podle jeho slov nikdo neinformoval. Upozorňuje, že Křivánek a Kouřil své členství v Jazzové sekci sami zrušili již začátkem roku 1987.
Pořadatelé výstavy se nechtějí se Srpem pouštět do polemik a výstavu označují za „oslavu práce všech jejích členů". „Jeho argumentaci považuju za argumentaci hodnou Rudého práva z roku 1986," řekl Křivánek.
„Ať je Karel (Srp) jakýkoliv, respektujte, že on to odnesl nejvíce," prohlásil na středeční vernisáži na adresu rozhádané Jazzové sekce výtvarník Joska Skalník.
Státní bezpečnost (StB) uskutečnila 2. září 1986 razii v bytech sedmi členů Jazzové sekce a zabavila 800 knih a několik set časopisů. Kampaň proti Jazzové sekci, která podporovala alternativní umělecké proudy, vyvrcholila v druhé polovině 80. let stovkami výslechů a soudním procesem. V roce 1986 byli uvězněni členové výboru jazzové sekce Srp, Kouřil, Křivánek, Skalník a Čestmír Huňát, a tím de facto Jazzová sekce ukončila činnost.
Proces vyvolal velkou pozornost a vlnu solidarity v zahraničí. Petici za propuštění vězněných podepsaly desítky známých osobností a umělců. V roce 1991 byli členové výboru Jazzové sekce rehabilitováni. Následnickými organizacemi Jazzové sekce jsou společnost Unijazz, vedená Huňátem a Jazzová sekce – Artforum, která se podle svého předsedy Karla Srpa považuje za přímého následníka Jazzové sekce.
Historii Jazzové sekce provází podezření ze spolupráce některých jejích členů s StB. V roce 2000 Městský soud pro Prahu 1 rozhodl, že Srp byl ve spisech StB neoprávněně evidován jako její spolupracovník. Zkreslování faktů označil Srp za zcela účelové, vedené úmyslem poškodit jeho tehdejší kandidaturu do Senátu.
Podle materiálů Ústavu pro studium totalitních režimů Skalník mnoho let informoval StB o svých schůzkách se zaměstnanci velvyslanectví USA v Česku. Skalník obvinění odmítá.
(Zdroj: https://prazsky.denik.cz)
