Úvod > Jaroslava Pešicová: Kočky, psi a Robert Rauschenberg aneb co měla naše malířka a grafička s tím americkým průkopníkem postmoderního umění…

Jaroslava Pešicová: Kočky, psi a Robert Rauschenberg aneb co měla naše malířka a grafička s tím americkým průkopníkem postmoderního umění…

22.06.2021 11:51

Jaroslava Pešicová: Kočky, psi a Robert Rauschenberg

19. 04. – 20. 6. 2021

Galerie výtvarného umění v Chebu

GAVU – Velká galerie

Malířka a grafička Jaroslava Pešicová (1935 – 2015) je nejčastěji spojována s proudem tzv. nové figurace. Její výstava v Galerii výtvarného umění v Chebu představuje výběr z nejdůležitějších etap její tvorby. Prostřednictvím několika plastik současně přibližuje vzájemnou spolupráci s jejím manželem, sochařem Františkem Štorkem, s nímž se seznámila již během studia na Akademii výtvarných umění v Praze.

V rámci průřezové výstavy Jaroslavy Pešicové je jeden oddíl pro ni vyhrazené Velká galerie věnován také dílům slavného amerického umělce Roberta Rauschenberga, který je všeobecně odborníky vnímán jako průkopník postmoderního umění. Není to ale nijak jinak než tak, že Pešicová – aniž by se prokazatelně přímo díly tohoto umělce inspirovala – nezávisle na něm používala - z vlastní vůle - obdobné tvůrčí principy jako on. Tedy tvorbu založenou na citacích banálních obrazových předloh, jimiž byly zcela běžné konvenční pohlednice psů, koček či květin, s nimiž pak pracovala formou koláží případně různým spojováním jejich fragmentů.

Měli jsme kliku…

S probuzenou kulturou po pandemickém umlčení, spojenou s následným, téměř okamžitým a tudíž hromadným otevíráním dlouho trpně zavřených výstavních síní a galerií, náš redakční e-mail zavalily desítky pozvánek přicházejících téměř denně nejen z „našeho“ domovského regionu, tedy z Prahy, ale také prakticky ze všech koutů naší republiky. Ne, nelze být u všeho, i když by se moc chtělo. Museli a dosud musíme s těžkým srdcem volit kam se vrtnout dřív.

V přívalu pozvánek byla i ta, která nás zvala do Chebu. Jak už zmíněno, nejsme běžně schopni pokrývat i mimopražské regiony. Nicméně, se nebráníme občasnému oživení a přesahu spojenému s exkurzí do jiné lokace. Většinou k tomu využíváme naše dovolenkové cestování, které se pak mění v pracovní nasazení tam, kde jsme. Ale za devítiletku trvání www.www-kulturaok-eu.cz byly - jako jsou ostatně z každého pravidla – výjimky. Takže když jsme dostali pozvánku k výjezdu do Chebu, do tamní akční Galerie výtvarného umění, zkoumali jsme nejprve nabídku. A ta rozhodla. V GAVU Cheb totiž ještě trvala výstava Jaroslavy Pešicové.

Dámy, jejíž výstavy jsme zaznamenávali – a s potěchou - i v Praze, protože to pro nás bylo vždy milé setkání, i když jsme ji pracovně zastihli už jen v retrospektivních výstavách. A to rozhodlo. Samozřejmě, že jsme navštívili v Chebu vše, co jsme stihli, ale o tom budeme referovat později v dalších článcích. Jaroslava Pešicová a její výstava Kočky, psi a Robert Rauschenberg u nás dostala prioritu číslo jedna. A nejen proto, že nebude-li výstava vedením Galerie prodloužena, končí…

Kvalitně připravená retrospektiva

Kurátorem výstavy malířky a grafičky Jaroslavy Pešicové (1935 – 2015) byl

doc. PhDr. Tomáš Winter, Ph.D., ředitel Ústavu dějin Ústavu dějin umění AV ČR, vědecký pracovník věnující se umění 19. - 21. století, mimo jiné i vztahům evropského a mimoevropského umění. V případě výstavy Jaroslavy Pešicové: Kočky, psy a Robert Rauschenberg se projevil jako cílevědomý a pečlivý autor koncepce a kurátor. Přesto, že jsme již měli možnost shlédnout několik podobně pojatých posmrtných výstav Jaroslavy Pešicové v Praze, tak z hlediska takto „poučeného diváka“, si troufáme konstatovat, že až tato výstava Tomáše Wintera v Chebu byla dostatečně poučná, jasná a hlavně o tvorbě autorky a peripetiích jejího tvůrčího vývoje dokonale vypovídající. A rozhodně to netvrdíme pouze proto, že nás autor výstavy, Tomáš Winter, při naší návštěvě v GAVU Cheb výstavou provázel.

Z „kurátorských“ slov na okraj výstavy

Jaroslava Pešicová je nejčastěji spojována s proudem tzv. nové figurace.
Výstava představuje výběr z nejdůležitějších etap její tvorby.
Prostřednictvím několika plastik současně přibližuje i vzájemnou spolupráci s jejím manželem, sochařem Františkem Štorkem, s nímž se seznámila během studia na Akademii výtvarných umění v Praze.
Vedle toho se na výstavě nalézají díla slavného amerického umělce Roberta Rauschenberga, považovaného za průkopníka postmoderního umění.
Konfrontace Pešicové s Rauschenbergem otevírá obecnější úvahy o povaze „nové figurace“ a jejích vztazích k postmoderně, která je v českém prostředí většinou spojována až s nástupem generace tzv. Konfrontací v osmdesátých letech.

Ze životapisu Jaroslavy Pešicové

Jaroslava Pešicová vystudovala (1950 – 1954) tzv. Vyšší školu uměleckého průmyslu v Praze (dnešní Výtvarnou školu Václava Hollara), obor ilustrace u profesora Karla Millera. Po té (1955 – 1960) absolvovala Akademii výtvarných umění, u profesora Vladimíra Sychry, obor monumentální malba.

Od roku 1960 spolupracovala se sochařem a budoucím manželem Františkem Štorkem. Manželé se zapojily do známé umělecké skupiny Etapa, existující v letech 1961 až 1970. V té době se Jaroslava Pešicová vyhranila na obory figurativní tvorba a později grafice. Od roku 1975 také spolupracovala s předním ateliérem tapisérií, Marie Teinitzerové z Jindřichova Hradce, kde se podílela na vzniku tkaných reprodukcí obrazů. Po roce 1989 se stala Jaroslava Pešicová členkou SČUG Hollar. Pokud jde o ocenění, tak k nejzásadnějším rozhodně patří cena nakladatelství Odeon, kterou získala na I. pražském salonu, v roce 1967 a z pozdější doby je to rozhodně Evropská cena za uměleckou a kulturní činnost udělená autorce Evropskou unií umění v roce 2003.

Záslužný čin – Katalog

Dodejme, že k výstavě vyšel i reprezentativní katalog připravený v grafické úpravě Terezy Hejmové. Nese stejný název jako má výstava, tedy Jaroslava Pešicová: Kočky, psi a Robert Rauschenberg. Výpravnou publikaci vydala přímo Galerie výtvarného umění v Chebu a to ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i. Koncept a text připravil kurátor výstavy, Tomáš Winter a odborné recenzi se věnovala Hana Rousová. Kvalitní tisk zajistila klatovská tiskárna Dragon Press, s. r. o.

Text: Richard Koníček

Foto: Wenca Nikoníček