Jaroslav Kučera: Fotografové války aneb co by bylo, kdyby sarajevského atentátu nebylo?!
České centrum Praha
16. 7. - 8. 8. 2014
Mohli bychom říci, že si v současnosti většinou připomínáme II. světovou válku, ať už na poli literárním či v oblasti filmografie, či jinak.
Takže můžeme zase říci, že není vůbec od věci, že si skoro polozapomenutou I. světovou válku v době 100. výročí jejího vypuknutí připomínáme o to intenzivněji, protože jsme se nad ní a jejími hrůzami dosud příliš nezamýšleli. Ke 100. výročí vypuknutí I. světové války se připojila svými expozicemi řada muzeí v České republice, zejména v cyklu ´Velká válka´.
Viz např. Naše moře…´ : Rakousko-uherské válečné námořnictvo aneb co tehdy znamenalo ´udeř´´ a ´uteč!´?
Na vernisáži v Českém centru Praha jsme si tedy také připomněli 100 let od vypuknutí I. světové války najednou hned dvěma výstavami. A to výstavou dobových fotografií, jejichž autory jsou 3 rakousko-uherští vojíni (vystavujeme do 8. 8. 2014) a současně můžeme zhlédnout sbírku fotografií z fondu Národního historického archivu v Sarajevu nazvanou ´Sarajevský atentát´ (vystavujeme do 15. srpna 2014). Jak bylo řečeno při zahájení obou výstav, mají obě výstavy poukázat na lidskou potřebu míru a tolerance.
„Nechtějme ani domýšlet, kdyby se to všechno strašlivé mohlo vrátit…“.
Fotografové války putují
Autor koncepce a kurátor výstavy Jaroslav Kučera představil na 30 fotografiích autentická svědectví válečného života, jež nafotografovala trojice rakousko-uherských vojínů:
Gustav Brož, Jan Myšička a Jenda Rajman.
Projekt Českých center určený k prezentaci v zahraničí již zhlédli diváci v Berlíně a Mnichově. Budeme jej ještě prezentovat v dalších evropských městech (Londýn, Milano, Varšava, Vídeň, opět Varšava), neboť l. sv. válka se bolestně dotýkala celé Evropy.
- začala 28. 7. 1914, skončila 11. 11. 1918, trvala 4 a ¼ roku
- postihla 38 států
- bojů se zúčastnilo 70 milionů vojáků
- z nichž 10 milionů vojáků ve válce zahynulo, rovněž zahynulo 8,5 milionů civilistů
- nejvíce mrtvých vojáků bylo z Německa (na 2 miliony), 1,8 milionu z Ruska, 1,4 milionu z Francie a 1,1 milionu z Rakouska-Uherska
- na straně vítězné Dohody bylo na 5,7 milionu mrtvých, na straně poražených přes 4 miliony mrtvých
- zraněno bylo na 21 milionů lidí
Jak výstavy vznikaly?
Ideová koncepce výstavy organizovaná Českým centry vycházela z velkých, na sebe logicky navazujících přehlídek ´Objektivem neznámého vojína´ a ´Fotografové války 1914-1918´, které se v roce 2009 a 2011 uskutečnily na Pražském hradě.
- Zapomenuté negativy neznámého autora objevil ve svém archivu fotograf a spolukurátor výstav Jaroslav Kučera, který poškozené negativy naskenoval, vyretušoval v počítači a nechal z nich vyrobit kvalitní velkoformátové zvětšeniny. Historický objev odhalil prostor pro další bádání, které záhy přineslo další skryté kolekce.
- Pro účely prezentace v zahraniční síti Českých center připravil Jaroslav Kučera speciální, zkrácenou verzi výstavy nazvanou ´Fotografové války´. ´
- Můžeme tak na vlastní oči zhlédnout snímky zachycené objektivem řadových vojínů Gustava Brože, Jana Myšičky a Jendy Rajmana.
Pomohl jediný negativ
30 černobílých snímků pořízených řadovými vojíny tehdejší rakousko-uherské armády přibližuje momenty každodenního života. Ještě donedávna anonymní ´umělci okamžiku´ vytvořili ucelený obraz válečného života.
Genezi výstavy přiblížil Jaroslav Kučera takto: „Česká centra využila pro svou putovní výstavu pouze část ze souborů představených na Pražském hradě. Celá kolekce obsahuje více než 400 snímků. Z tohoto velkého množství jsme vytvořili výběr 30 fotografií od 3 autorů, Gustava Brože, Jana Myšičky a Jendy Rajmana, jejichž válečné příběhy se nám částečně podařilo zrekonstruovat.“ Vyhledání dobového materiálu však nebylo snadné a samotné rozeznání autora bylo i dílem náhody.
„K identifikaci jména Gustava Brože pomohl jediný negativ, kde na posteli leží otevřený balík s napsanou adresou. Popisek, který si autor pečlivě zapsal, se jmenuje V mém pokoji“, řekl kurátor.
- Díky několika šťastným okolnostem se kurátor výstavy Jaroslav Kučerova dostal ke stovkám skleněných a planfilmových negativů Gustava Brože a Jana Myšičky a Rajmanův vnuk Pavel Hančar mu přinesl desítky malých pohlednicových fotografií
- 12 kilogramů negativů Jana Myšičky bylo ukryto v kartonové krabici na jedné půdě v severních Čechách i s magnetofonovou nahrávkou vyprávění jeho dcery paní Mohelské. Velký soubor fotografií, které vyfotografoval, vyvolal, popsal a následně jako pohlednice posílal z vojenského špitálu domů, patří nyní vnukovi Jendy Rajmana.
Víc než pouhý dokument
Na výstavě jsou k vidění nejlepší snímky každého ze tří uvedených autorů. Podle kurátora výstavy rozhodně nebyli jen pouhými dokumentaristy, ale i velkými umělci. Obsahově jsou si v podstatě podobní.
Fotografovali obyčejný každodenní válečný život
Na unikátních fotografiích Gustava Brože spatříme i mužstvo štaflu, takzvané ´pucfleky´, známé zejména díky Haškovi a jeho Švejkovi. „Brož fotografoval v Haliči a jeho fotografie V naší kuchyni s místními děvčaty, Očkování civilistů či Sanitní pes při skoku patří k tomu nejlepšímu v této kolekci,“ dodal Kučera.
Myšičkovy fotografie ležícího majora Horlivého, Sáňkování v Egeru nebo unikátní Židé na vojně do tohoto vynikajícího souboru skvěle zapadají.
Třetí fotograf, Jenda Rajman, který celou válku odsloužil v polním lazaretu v Podmelci a viděl snad největší utrpení ze všech, je zastoupen např. unikátním záběrem operace mozku venku před lazaretem, který byl mimochodem zřízen z bývalé továrny na nábytek. Celou kolekci doplňují autoportréty fotografů ve vojenské uniformě.
Sarajevský atentát
16. 7. 2014 – 15. 8. 2014
´Fotografové války´ však zdaleka nepředstavují jedinou výstavu zachycující pohnuté i všední okamžiky jednoho z nejkrvavějších válečných konfliktů.
Sbírka fotografií z fondu Národního historického archivu v Sarajevu nazvaná ´Sarajevský atentát´ nám poskytuje možnost nahlédnout na snímcích na poslední okamžiky života arcivévody a následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho choti Žofie Chotkové.
Sejdalija Gušić je ředitel instituce, která jako jedna z mála spravuje autentické materiály vztažené k ´Sarajevu´ a rovněž je kurátor této druhé výstavy. Soubor fotografií dokumentuje oficiální program pobytu arcivévody Františka Ferdinanda a jeho manželky vévodkyně Žofie von Hohenberg. Zahrnuje klíčové chvíle od příjezdu a ubytování v hotelu „Bosna“, první neúspěšný atentát i jeho úspěšné dokonání. Následují fotografie ze Sarajeva po atentátu – zatknutí atentátníků. Nedílnou součástí výstavy je i patnáctiminutový němý dokumentární film s názvem Sonderausgabe 1914, který se skládá ze dvou žurnálů, jež pocházejí ze sbírek Kinotéky Bosny a Hercegoviny.
Autoři výstavy:
Mr. sc. Sejdalija Gušić
Milena Gašić
Omer Bajić
Irfan Dješević
Sarajevský atentát/ kurátor: Sejdalija Gušić
Na realizaci výstavy se podílelo Velvyslanectví Bosny a Hercegoviny v Praze, Velvyslanectví Rakouské republiky v Praze a Odbor veřejné diplomacie Ministerstva zahraničních věcí České republiky.
Česká centra
Česká centra jsou agenturou Ministerstva zahraničních věcí pro propagaci ČR v zahraničí. Prosazují českou kulturní scénu na mezinárodním poli. Síť Českých center působí z 22 zahraničních metropolí tří kontinentů. Generální ředitelkou Českých center je Vilma Anýžová.
https://prague.czechcentres.cz/program/detail-akce/fotografove-valky1/
České centrum Praha (suterén)
110 00 Praha 1
Rytířská 31
Máme otevřeno: pondělí –pátek: 11.00–17.00 hodin
Vstup: volný
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva, Česká centra – ústředí)
Foto: autorka