Jaro na pražském Zámku Troja otevíráme dvěma novými výstavami: plastikami a sklem!
- Vášeň, sen a ideál (Česká secesní plastika)
( Passion, Dream and Ideal (Czech Art Nouveau Sculpture)
- Benátské hutně tvarované a české řezané sklo ze sbírek UPM v Praze (16.–19. století)
(Venetian Hot-shaped Free-blown Glass and Bohemian Engraved Glass (16th -19th Century) from the Collections of UPM)
Obě výstavy začínají a končí ve stejnou dobu, tj. od 3. dubna do 3. listopadu 2013!
3. 4. – 3. 11. 2013
Zámek Troja –Praha
- Vášeň, sen a ideál
Na nové expozici v Zámku Troja si můžeme prohlédnout secesní plastiky počínajících neoklasicistními díly Josefa Václava Myslbeka (1848–1922) přes práce jeho nejvýznamnějších žáků, jakými byli Josef Mařatka (1874–1937), Quido Kocian (1874–1928), Bohumil Kafka (1878–1942) a Jan Štursa (1880–1925).
Do expozice jsme zahrnuli také Myslbekovy zapomenuté žáky, např. talentovaného sochaře Františka Hoška (1871–1895) a Vladimíra Astla (1876–1960), Josefa Kalvod (1874–1925), českého Němce Aloise Riebra (1876–1944), Ladislava Kofránka (1880–1954) a Jaroslava Krepčíka (1880–1959). Každý z nich se vydal jinou cestou, ale plastiky, které vznikaly v průběhu studií a krátce po nich, se žánrově i stylově potkávaly.
Na výstavě nabízíme průřez tvorbou osobností české plastiky přelomu století od tradičního sochařského pojetí Myslbekova přes dobové naturalistické tendence, které působily na české umění současně s impresionistickým pojetím tvaru. Neopomenuli jsme ani secesní tvorbu Stanislava Suchardy (1866–1916), Ladislava Šalouna (1870–1946) a symbolistického sochaře Františka Bílka (1872–1941).
´Vášeň, sen a ideál´ secesní plastiky ovlivněné nastupujícím francouzským sensualismem (Hudba, II. náčrt, 1892–1894). Myslbekovo tradicionalistické pojetí, kterým v počátku prošli všichni absolventi ateliéru (Štursa, Z lázně, 1903), v expozici pokračuje plastikou inspirovanou baladami K. J. Erbena (Sucharda, Poklad, 1896; Vrba, 1897; Kocian, Píseň hastrmana, 1900) a pohádkami typickými pro české Podkrkonoší (Šaloun, Krakonoš, 1902). Těžištěm výstavy jsou práce Myslbekových nejvýznamnějších žáků. Josefa Mařatky (1874–1937), Quida Kociana (1874–1928), Bohumila Kafky (1878–1942) a Jana Štursy (1880–1925). Expozice končí rokem 1910, kdy se forma zaobluje a směřuje k novému klasicismu.
Expozice nemá ambice hodnotící přehlídky, prostory zámku to ani neumožňují, je však přehledem těch nejzajímavějších sochařských projevů, které se kolem roku 1900 formovaly. Výstavu doplňují dobové fotografie z Archivu Národní galerie a kopie plakátů sochařských výstav včetně Hospodářské a průmyslové v Hořicích, Jubilejních výstav v Praze a slavných přehlídek SVU Mánes ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea z let 1891–1909. (Sandra Baborovská)
Kurátorka výstavy: Sandra Baborovská
Grafické řešení: Belavenir
Redakce textů: Marta Nožková
Anglický překlad: Ivan Vomáčka
Instalace a produkce: Diana Brabcová, Radka Lhotáková, Kateřina Adamová, Jiří Stáhlík, Petr Linhart, Jan Pavelka, Marek Fryš, Petr Tlučhoř, Martin Krsek, Jan Dejmal, Jiří Leubner
Doprovodný program – Česká secesní plastika na přelomu 19. a 20. století
Kurátorská prohlídka se Sandrou Baborovskou: út 28. 5. v 17.00 hodin
Lektorské prohlídky: ne 28. 4., 19. 5., 26. 5., 9. 6., 23. 6., 21. 7. a 18. 8. v 15.00 hodin
Interaktivní prohlídky pro školy: interaktivní prohlídky jsou spojené s experimentální výtvarnou reakcí na výstavu, vhodné pro všechny typy škol. Rezervace: lucie.haskovcova@ghmp.cz, +420 608 216 418, +420 606 612 987
Tvořivé dialogy s uměním: pro děti, ale i pro všechny další věkové kategorie výtvarné dílny s lektorkou Lucií Haškovcovou přímo v expozici nebo ve výtvarném ateliéru – animační program se speciálními doprovodnými materiály, připravený a realizovaný edukačním oddělením. Po interaktivních prohlídkách výstav následuje výtvarná reakce – vlastní tvorba návštěvníků. Účastníci akcí se mohou seznámit s tradičními i netradičními technikami z oblasti kresby, malby, experimentální fotografie i prostorové, intermediální, akční a konceptuální tvorby. Rezervace do 16.00 hodin předchozího dne – lucie.haskovcova@ghmp.cz, +420 608 216 418, +420 606 612 987
Prioritou edukačních aktivit v Trojském zámku budou interaktivní prohlídky pro všechny typy škol. Cílem bude seznámit děti, žáky a studenty přístupnou, srozumitelnou a hravou formou nejen s architekturou a sochařskou i malířskou výzdobou tohoto objektu, ale i se dvěma novými expozicemi, prezentujícími českou secesní plastiku a sbírku benátského skla ze sbírek UPM. V rámci výtvarných reakcí na zmíněnou výstavu secesní plastiky se pokusíme formou skic zachytit některé zajímavé detaily jednotlivých soch a zvětšit jejich měřítko nebo kresby celých soch posouvat do nových kontextů - např. jim dávat nové významy, experimentovat s jejich názvy, aktualizovat témata a náměty směrem do současné doby, propojovat postavy, které se v původním díle vůbec nesetkaly. Některé zajímavé kompozice se pokusíme napodobit prostřednictvím realizace "živých soch"
(Upozorňujeme: so 18. 5., 13.00 - 18.00 hodin, Trojský zámek: "Živé sochy" )
----------------------------------------------------------
2. Benátské hutně tvarované a české řezané sklo ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze (16.–19. století)
Na druhé výstavě, tj. výstavě skla z Uměleckoprůmyslového musea v Praze, se seznámíme se dvěma významnými fenomény evropského sklářství, mezi něž patří:
a. benátské, hutně tvarované sklo 16. – 18. století
b. české řezané sklo z období konce 17. – první poloviny 19. století
ad a. První zprávy o sklářích v Benátkách objevujeme již v 10. století, ovšem největší slávy zdejší sklo dosáhlo až v období 16. a 17. století. Tehdy byly produkovány artefakty zhotovené typickou renesanční technikou zv. millefiori a tzv. nitkováním (vetro a filigrana). Období největšího rozmachu produkce barokního řezaného skla v českých zemích spadá do období 1710–1750, kdy dekorace řezbou dominovala nad jinými technikami. Podobně tomu bylo i v době první poloviny 19. století (zejm. v období biedermeieru), to je v době nástupu středního stavu – měšťanstva, který byl též hlavním odběratelem kvalitního skla. (Expozice obsahuje pouze tři vitriny benátského skla)
ad b. První projevy barokního umění (sklo nevyjímaje) v českých zemích lze zaznamenat již v první čtvrtině 17. století. V prvotní fázi byli umělci tvořící v tomto slohu cizinci přišlí do Čech a na Moravu zejména z Itálie, Bavorska a Francie. Nový sloh však v zemi brzy zakořenil a navázal na místní tradice (barokní gotika). Nejvyšší úrovně bylo dosaženo na poli výtvarného umění v první čtvrtině 18. století. První projevy rokoka lze nalézt v českém umění již ve třicátých letech 18. století.
Z rafinačních technik užívaných na skle se v době baroka nejvíce uplatnila řezba často v kongeniálním spojení s brusem. Bylo na co navazovat. Tato glyptická technika se již na skle objevila na konci 16. století na dvoře císaře Rudolfa II. V druhé polovině 17. století lze již za hlavní centrum řezby na skle označit severní Čechy (zejm. Českolipsko), kde v první polovině tohoto věku došlo k oddělení rafinérů (řezáčů) od sklářských hutí a postupně se začaly ustanovovat cechovní organizace zušlechťovatelů. Období největšího rozmachu produkce barokního řezaného skla v českých zemích spadá do období 1710–1750, přičemž na vzestup kvality řezby mělo bezpochyby vliv vyrobení silnostěnného, čirého křídového skla. V tomto období též došlo ke konstituci typického českého poháru s balustrovou nohou. Vedle toho se vyráběly číšky, loďky na sladkosti, misky, lahve apod. Co se ikonografie řezeb týče, jednalo se jak o náměty sakrální (Kristus, světci atd.), tak i profánní (lovecké či žánrové scény). Řezba byla často doplněna vegetabilním nebo geometrickým ornamentem. Samostatnou skupinu tvoří slezské reliéfně řezané sklo, jehož hlavním představitelem byl Friedrich Winter (před rokem 1712), korporál zámku Kanast.
Českolipsko zůstalo jedním z předních center řezáčského umění i v období první poloviny 19. století. Mimo to řezáči působili i v lázeňských centrech v západních a severních Čechách či při významných sklárnách (např. v Harrachově.) Řezba se při rafinaci skla nejvíce uplatnila v době biedermeieru, kdy se stala perlou mezi rafinačními technikami. Tehdy se začal vzmáhat střední stav – měšťanstvo, který byl též hlavním odběratelem kvalitního skla. K předním řezáčům této doby patřil D. Biemann (1800–1858), F. A. Pelikan (1786–1858) nebo A. Simm (1799–1873). České sklo sehrálo v tomto období úlohu vpravdě stylotvornou a stalo se i významným inspiračním a tvůrčím činitelem v rámci evropského uměleckého řemesla (Jan Schöttner)
Jak sbírka historického skla UPM vznikala? Sbírka historického skla Uměleckoprůmyslového musea v Praze obsahuje přes 20 tisíc předmětů a patří k nejhodnotnějším konvolutům tohoto druhu nejenom v Evropě, ale i na světě. Vedle antických a středověkých artefaktů se v této sbírce nalézá množství uměleckých předmětů – skla z období od renesance do konce 19. století. Přestože těžiště sbírky představuje sklo české provenience, je ve sbírce uchováváno i množství skla okcidentálního původu. Exponáty byly již od doby založení muzea (1885) získávány dary, nákupy na aukcích či od soukromých sběratelů a v druhé polovině 20. století též převody. K nejvýznamnějším dárcům patřil Vojtěch rytíř Lanna a Gustav E. Pazaurek, jejichž donace lze bez pochyby označit za základ zmiňované sbírky.
Námět výstavy: Duňa Panenková
Kurátor výstavy: Jan Schöttner
Kurátorka za GHMP: Olga Malá
Doprovodný program (Benátské a české sklo):
Kurátorská prohlídka s Janem Schöttnerem: út 11. 6. v 17.00
Lektorské prohlídky: ne 28. 4., 19. 5., 26. 5., 9. 6., 23. 6., 21. 7. a 18. 8. v 15.00 hodin
Interaktivní prohlídky pro školy: máme možnost zúčastnit se interaktivních prohlídek spojených s experimentální výtvarnou reakcí na výstavu, vhodné pro všechny typy škol. Rezervace: lucie.haskovcova@ghmp.cz, +420 608 216 418, +420 606 612 987
Tvořivé dialogy s uměním: jsou určeny pro děti, ale i pro všechny další věkové kategorie výtvarné dílny s lektorkou Lucií Haškovcovou přímo v expozici nebo ve výtvarném ateliéru – animační program se speciálními doprovodnými materiály, připravený a realizovaný edukačním oddělením. Po interaktivních prohlídkách výstav následuje výtvarná reakce – vlastní tvorba návštěvníků. Účastníci akcí se mohou seznámit s tradičními i netradičními technikami z oblasti kresby, malby, experimentální fotografie i prostorové, intermediální, akční a konceptuální tvorby. Rezervace do 16.00 předchozího dne lucie.haskovcova@ghmp.cz, +420 608 216 418, +420 606 612 987
Prioritou edukačních aktivit v Trojském zámku: budou interaktivní prohlídky pro všechny typy škol. Cílem bude seznámit děti, žáky a studenty přístupnou, srozumitelnou a hravou formou nejen s architekturou a sochařskou i malířskou výzdobou tohoto objektu, ale i se dvěma novými expozicemi, prezentujícími českou secesní plastiku a sbírku benátského skla ze sbírek UPM. Přehlídkou benátského skla se budeme inspirovat k vlastním návrhům na skleněné artefakty – a to i na nejrůznější formální experimenty, kde hranice tvořivosti budou neomezené. V souvislosti s prohlídkou celého objektu i zahrad se ale také budeme inspirovat znakem Šternberků – osmicípou hvězdou, která je v zámku zašifrovaná v mnoha variantách.
(Upozorňujeme: sobota 31. 8. 2013 – Trojský zámek: ´Světlo z Murana´)
Zámek Troja, U Trojského zámku 1, Praha 7
Vstupné: 120, – Kč plné (dospělí) / 60, – Kč
snížené (studenti) / 30,- Kč (senioři nad 65 let)
www.ghmp.cz
Ing. Olga Koníčková (podle tiskové zprávy)
Foto: GHMP