Jan Žižka podle Petra Jákla aneb jak to bylo, než jsme, i my Češi, konečně získali svého národního hrdinu

07.09.2022 13:30

 

 

 

Jan Žižka

Nový český film

Scénář a režie: Petr Jákl

Žánr: Životopisný / Historický / Drama / Akční
Premiéra: 8. 9. 2022

 

 

„Jsem přesvědčený o tom, že Jan Žižka je film i pro ženy. Je tam silný osobní příběh Žižky a Kateřiny, love story trochu jinak. Není to film jen o šarvátkách, politice a intrikaření. Je tam i velmi silný příběh silné ženy ze středověku, která má jasný názor…“

režisér a producent snímku Jan Žižka, Petr Jákl

 

 

„Jan Žižka je příběh o zrodu vojevůdce a myslím, že lidé budou překvapeni z toho, jak je ten příběh koncipovaný. Všechno se odehrává v roce 1402, ještě

před husitskými válkami, kdy byl Žižka psanec, žoldák a teprve se v něm vojevůdce rodil. V našem filmu je všechno, co je potřeba o té době vědět, aby ji

člověk pochopil.

Také dostatek bojů, ale především velmi silný příběh, který vás vede od začátku až do konce.“

Petr Jákl

 

 

Medieval znamená středověký, takže Žižka

 

Proč se film Jan Žižka zjevně vyráběný pro svět, či lépe, pro americký trh, nejmenuje v zahraniční verzi také Jan Žižka, je na bíle dni. Tam tohoto chlapíka nikdo nezná a nijak by se na to jméno diváci a jejich dolary nechytli.

To pro nás zase naopak jméno našeho legendárního vojevůdce jako lapač na diváky funguje. Mimochodem, vlastně snad i jediného, vojevůdce hodného „první vojevůdcovské ligy“.

Už proto, že třeba takový maršál Radecký (Josef Václav Radecký z Radče), celosvětově hodnocený jako jeden z nejlepších vojevůdců Evropy 19. století, se - v jeho době - angažoval pod hlavičkou stařičkého mocnářství, pod nímž jsme - my Češi - 300 let trpěli, takže nám k srdcím a do povědomí jaksi nepřirostl. Viz současné tahanice o jeho někdejší pomník na Malostranském náměstí…        

Druhá náborová jistota s názvem Jan Žižka pro české diváky, je fakt, že asi není nikdo, kdo by někdy neviděl – ať už chtě, či nechtě - Vávrův stejnojmenný a bezmála 60 let starý film z roku 1955. A ten v Americe neznají už tuplem.

Takže raději strategicky správně - Medieval / Středověk...

 

 

Jan Žižka pole neorané

 

Jak víme ze škol, pokud si to ještě pamatujeme, tak Žižka se narodil (asi) v roce 1360 v Trocnově a zemřel v 64 letech v roce 1424 u Přibyslavi. Historicky, ale o něm vlastně dějiny vědí pořádně až od roku 1418, tedy za jeho 6 posledních let života. Ty ovšem stály za to, o tom žádná, ale co dělal do té doby, jak vyrůstal, žil, kde se naučil ty jeho strategické finty, kterými vypráskal s pár hadrákama celosvětovou elitu železné jízdy, která navíc většinu času jen trénovala boj, vlastně nikdo neví. Těch pár dochovaných a doložených zmínek, jen matně naznačuje. A legendy nejsou průkazné, ale jsou inspirativní.

Pro Jákla, pole neorané.

Co by, kdyby, jak by…

S úspěchem se v podstatě vyhnul nezbytnému -  a troufám si říci, že i nepříliš divácky jistému - konfliktu s remake dávného Vávry a také se zažitou posvátností našeho českého - jediného pořádného - vojevůdce. Těch 58 let Žižkova života je tedy ideální prostor pro vložení vlastní verze, jak se stalo, že husitský hejtman vnikl do světových dějin takový, jaký byl, až těch šest let před svým skonem, tedy v roce 1418, či spíše až 1419, kdy došlo k první pražské defenestraci, frustrovaného Václava IV. z toho na Hrádku u Kunratic kleplo a začala se psát nezapomenutelná historie husitských válek.

Lákavá mezera v životopise legendy. A právě téhle lákavé mezery, která fakt není jen tak, obratně využil Petr Jákl, aby nám nabídl svoji verzi o tom, jak to - třeba – bylo.

Mohl tak, předem osvobozen od ataků historiků i filmografů, vyrobit nezávislý a ničím vázaný příběh. A to se mu podařilo. Lehce si tím pádem mohl zamanipulovat se známými dějinnými postavami, o kterých se naopak ví krok po kroku v dějepise vše, a implantovat do jejich řad naší budoucí legendu, jako kdyby to tak doopravdy bylo.

Regulérní autorská licence, která - v tomto případě - dokonale funguje. Jen musíme zapomenout na toho zpomníkovaného Vávrova Žižku a nepřemýšlet, zda to tak mohlo, mělo nebo naopak být nemělo?

Nic. Akční hrdina je na světě a neřešme, že se jmenuje, jak se jmenuje.

Řešme film jako samostojací dílo, jako příběh, jako akčňák. Jako malý, krutý, ale asi opravdu pravdivý obraz toho středověku – Medievalu. A o ten autorovi šlo. A ten tu opravdu jde.  

 

 

Opravdu je to film pro ženy?

 

Petr Jákl je o tom přesvědčen. A dá se mu věřit. Ono je to fakt v podstatě lovestory. Jenže na pozadí toho zatraceného středověku. A ten se s lidmi, s ženami a lidem prostým vůbec, rozhodně nemazlil. Ano lovestory, ale v potocích krve, uřezaných hlav i údů a i naražení na kůl se najde. Lovestory pro otrlé. Nebo ve správnou chvíli mrkací, oči zavírající a hlavu odvracející ženy. Nebo že by se díky svému věku autor těchto řádek mýlil? A dnešní ženy s mobilem třímaným jako moderní misál, odchované drsnou školou současných opusů pro otrlého diváka, to ustojí i bez těch zavřených očí? Pak je to opravdu kvestory a tečka. A dokonce ne nějaká limonáda, ale docela logická a zákonitá. A poučná. Pro aktéry i diváctvo. A je taky fakt, a na to nelze zapomenout, že ženy vědomě, povědomě, nahlas či kradí, obdivují silné chlapy. Chlapy, které nezkruší nějaký šrám, rána, oko pryč, vždy se zase otřepou, vstanou a jedou – řežou se - dál. A když k tomu neokázale projeví špetku neexhibující chlapské něžnosti a cítění, tak jsou tutoví kandidáti na vysněné prince na bílém koni.

Takže – v takovémto pohledu – je to film pro ženy.

 

 

Film o tom, jak Žižka o oko přišel?

 

To, jak, se nikde neřeší, protože to se neví. A jak ukazuje film, přijít o něco v boji, který byl denní chleba všech, od venkovanů až po mocipány a jimi najaté soukromé armády, nebyl problém.

Přejme tedy filmu jeho verzi a nebagatelizujme, jak je naším českým zvykem. Obraz doby, v podání Jákla, vypadá bohužel až příliš věrně, neučesaně, reálně a tudíž naturalisticky. Takže to oko je to nejmenší oč tam šlo přijít.

A mytizovaná rytířkost? No, my jsme infikovaní pohádkami. Ale není důvod věřit obrazu „rytířkosti“, jakou nám naznačuje film. Vypadá oproti pohádkám značně pravdivěji. Takže je to vlastně spíš film o tom, jak jedinec dospěje k poznání, že panovníci nejsou bozi a ani se božsky nechovají, že jsou to lidé, se všemi lidskými vlastnostmi. A vyhraněnými vloženou mocí, která pro ně nemá žádné zákonné bariéry. Jen právo silnějšího.

 

 

Podívaná jaká u nás dosud nebyla…

 

Chudák Vávra, musel vystačit s davy komparsistů, reálnými záběry a omezenými prostředky. Jákl, má k dispozici počítačovou animaci, drony, podvodní záběry, týmy odborníků. Doba pokročila. Stvořil tak zcela moderní film, na hony předbíhající naši běžnou usmolenou českou – současnou!!!  - kinematografii.

Děj táhne ústřední střet ústředních postav a vše ostatní je tu jen masa dotvářející atmosféru a pozadí toho hlavního příběhu. A ten příběh má hlavu i patu. A měl by ji i bez toho Žižky, s postavou XY. Ale tím, že brnká na národní city, je to s tím Žižkou, na místo nějakého XY, zajímavější.

A pozor! Ony i ty hlavní postavy nejsou zrovna nějakou psychologickou studií ani prostorem pro extrajaký herecký koncert. Jsou vlastně taky jen nahrávači. Mají rozdány své herecké party, mají své role v daném příběhu, chcete-li v dané lovestory, a víc se tu ani od nich nežádá. Jsou dokreslujícím důvodem k tomu, oč ve filmu jde.

O prozření a vzpouru proti nezřízené aroganci moci. O vzpouru zoufalých, která musela přijít a která v tom příběhem právě přichází. Jak však víme z dějin, stejně nic moc nedocílili. A, naštěstí už ve stále méně krvavých variacích, to tak nějak platí dodnes. Ale to už je krok za film a to sem nepatří.

 

 

Tak snad už raději jen slovo autorů, uvedené v synopse filmu

 

·         Film Jan Žižka vypráví o zrodu nejslavnějšího vojevůdce českých zemí.

·         Na konci 14. století jsou Země Koruny české zmítány tyranií a násilím.

·         Jan Žižka a skupina jeho žoldnéřů jsou najati na ochranu králova zástupce.

·         Jan prokáže skvělé strategické a bojové schopnosti.

·          Následně je pověřen službou pro samotného krále, Václava IV.

·         Zemi ale ve skutečnosti ovládá Jindřich z Rožmberka, nejbohatší velmož království. *

·         Jan dostává další delikátní úkol: unést Rožmberkovu snoubenku Kateřinu.

·         Tím se nevyhnutelně zaplétá do vysoké politiky.

·         Od té chvíle nemá na vybranou.

·         Musí bojovat.

·         Janovy žoldácké hodnoty se otřásají v základech.

·         Vášeň, vina, chtíč i pomsta se stávají hnací silou jeho boje za spravedlnost a rovnoprávnost obyčejného lidu.

·         V té době se z nájemného žoldnéře stává legenda.

·         Rodí se vojevůdce, který bude bojovat za vše, v co věří.

 

 

Nudit se rozhodně nebudete…

 

My na www.www-kulturaok-eu.cz jsme viděli film Jan Žižka v české premiéře a na pozvání distribuční společnosti Bioscop. Nelitujeme. Tušíme, že budou medii, netem, společností i domácnostmi kolovat řeči. A budou pro i proti. Připouštíme, že nejsme jednotni v tom, zda bychom na film, nebýt toho laskavého pozváni, sami vůbec šli. Ale teď jsme moc rádi, že jsme film, o kterém se bude ještě dlouho - a všelijak - diskutovat viděli a že tudíž máme tu slastnou výhodu, že máme svůj vlastní názor. Ať už si pak říká o filmu, kdo chce, co chce.

A tak by to raději měl udělat každý, kdo se chce do diskuzí zapojit, nebo je naopak jen vyslechnout či někde číst. Neunikne jim. Ale bude mít tu výhodu, že bude mít svůj názor a těm dalším názorům může dát za pravdu, ale také nemusí. Bude vědět své. Ať už cokoli. A proto, chcete-li být in, jděte na Jáklova Jana Žižku a - uvidíte sami… Ale nudit se rozhodně nebudete.  

 

Text: Richard Koníček

Foto: Bioscop     

 

 

Originální název:  jan žižka

Anglický název:  Medieval

Premiéra: 8. 9. 2022

Produkce: Česká republika, 2022

Formát:  2.39 : 1 Cinemascope, Dolby Digital 5.1, 7.1, Atmos

Jazyková úprava:  Originální znění s českými titulky, dabing

Žánr:  Životopisný / Historický / Drama / Akční

Stopáž: 125 minut

Přístupnost: Nevhodný do 12 let – dabing,

Nepřístupný do 15 let – české titulky, dabing, ATMOS

Režie: Petr Jákl

Producent: Petr Jákl, Cassian Elwes – J.B.J. Film, Double Tree Entertainment

Studio: R. U. Robot Studios

Výkonný producent: Martin J. Barab, Petr Jákl st., Kevin Bernhardt

Námět: Petr Bok, Petr Jákl st

scénář: Petr Jákl

Spolupráce: na základě scénáře Marka Dobeše a Michala Petruše

Dramaturgie: Ivo Trojakov

Historik: Prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc.

Střih: Steven Rosenblum, Dirk Westervelt

Kamera: Jesper Tøffner

Hudba: Philip Klein

Architekt: Petr Grig                                                                                                                             

Make Up: Ivo Strangmüller                                                                                                

Kosýmy: Kateřina Mírová                                                                                                          

Hrají:  Ben Foster, Michael Caine, Matthew Goode Til Schweiger, Vinzenz Kiefer, Werner Daehn, William Moseley Sophie Lowe, Karel Roden, Ondřej Vetchý, Marek Vašut, Jan Budař, Ben Christovao a další  a další...