Jan Ságl: ´Deset stran jedné mince´ aneb když o svobodu musíme usilovat stále…
Leica Gallery Prague - Praha 1
7. 11. 2014 – 18. 1. 2015
Na vernisáži výstavy fotografa Jana Ságla ´Deset stran jedné mince´ jsme vyslechli osobně samotného, sympatického autora Jana Ságla. Autor nás nejdříve upozornil, že výstava je o svobodě, kterou lze těžko uchopit a pak nás seznámil se svými uměleckými začátky, o přestálém strachu vyvolaném bezprostředním setkáním se silou státní moci při domovní prohlídce, o tom, že zjistil, že vývoj věcí bývá někdy natolik nepředvídatelný, že to člověk ani nečekal, o tom, že jeho fotografie jsou především ze života v komunistickém Československu, mluvil také o dokumentaci dění po listopadu 1989, kdy fotografie pro zahraniční agenturu tajně v noci převážel na venkov…
Vystavili jsme 10 autorových fotografických cyklů, kde můžeme tak jako Jan Ságl i my jako diváci zkoumat, jak hledáme svobodu uvnitř či vně sebe, jaký může nastat náš pocit ohrožení v případě, když svobodu ztratíme a jak můžeme vnímat doteky svobodného světa... jako například:
- Fotografie dokumentující akční tvorbu manželky Zorky Ságlové a spolupráci se skupinami Primitives Group a The Plastic People of the Universe – Konfrontace s fotografiemi z newyorské Factory Andyho Warhola. Porovnání těchto fotografií naznačuje, jak české umění v té době vyrovnalo krok s uměleckými centry svobodného světa
- Fotografie z výstavy Seno sláma ve Špálově galerii v roce 1969 zachycují nejen průběh samotné výstavy uvedené koncertem Plastiků a radost návštěvníků z pohrabování sena a přeskupování balíků suché vojtěšky, ale i nechápavé a místy snad až opovržlivé pohledy davu kolemjdoucích. Jan Ságl k tomu dodal: „Vypadáme jako v akváriu. Ale kdo skutečně žil v akváriu? My uvnitř Špálovky nebo oni tam venku?“
- Fotografie z Ruska 1969 – Ještě než byl po událostech roku 1968 Jan Ságl nucen stáhnout se do ústraní, stačil se zúčastnit výjezdu české „kulturní delegace“ do Ruska. Tam se mimo jiné setkal s Iljou Kabakovem, Michailem Grobmanem a dalšími umělci z okruhu Dviženie. Vznikl tak zcela unikátní a velmi cenný soubor fotografií zachycujících tvorbu i životní podmínky těchto umělců z dob, kdy je většina obrazové dokumentace velmi vzácná či úplně chybí.
- Domovní prohlídka - Cyklus z roku 1972 zvěčňuje monumentálním a nostalgickým způsobem všední scénu soukromého bytu jako domova, o který mohl člověk v té době během okamžiku snadno přijít
Z diapozitivů, které Jan Ságl pořídil ve stálé expozici pařížského Centre Georges Pompidou a jejichž prostřednictvím chtěl vyprávět příběh vývoje moderního umění lidem doma v Československu, je na první pohled patrná překotnost práce Ságla, stejně jako žízeň po tom, co nejvíce vidět, zachytit a předat dál.
A další cykly: Polachromy z Křížova, fotografie pro knihu A co Paříž? Jaká byla?, fotografie událostí roku 1989, soubor pár fotografií, které pocházely z raného surrealistického společného díla s Ivanem Martinem Jirousem, které Ságl naštěstí všechny nezničil…
A nyní, v současnosti, Ságl dosáhl svého osobního vrcholu svobody
Jak dlouhou cestu musel Jan Ságl (a s ním my všichni) ujít, dokládá cyklus fotografií pořízených při jedné z jeho dnes už četných cest po Evropě. S naprostou svobodou a lehkostí zachycoval okolí své cesty z Maillolova muzea v Banyuls-sur-Mer jako sebevědomý občan svobodného státu a jako člověk, který už nepotřebuje sobě ani ostatním nic dokazovat. Člověk, který dosáhl svého osobního vrcholu svobody. (Lenka Bučilová, kurátorka výstavy)
Jan Ságl
- 1942 narodil se v Humpolci v roce 1942
- fotografii nikdy nestudoval, ale už v 60. letech začal jako stálý fotograf pracovat pro časopisy Výtvarná práce a Výtvarné umění
- 1964 se oženil s výtvarnicí Zorkou Ságlovou a o čtyři roky později se jim narodila dcera Alena
- 1967 spolu s Ivanem Jirousem objevili skupiny The Primitives Group a později The Plastic People of the Universe, se kterými pak Ságl mnoho let spolupracoval na výtvarném ztvárnění jejich koncertů a zároveň se stal obrazovým kronikářem jejich vystoupení i soukromého života
- Jan Ságl dokumentoval i dílo své ženy Zorky, která se v té době začala věnovat především akční tvorbě a land-artu
- 1968 Ságlovi jsou nuceni stáhnout se do ústraní
- na začátku 70. let zrušen časopis Výtvarná práce, Ságl pracuje v nakladatelství Pressfoto
- seznámení se barevnou fotografií, které se od té doby věnuje téměř výhradně
- z té doby pocházejí také některé výjimečné cykly, často ještě realizované černobíle, jako je Domovní prohlídka nebo cyklus Vlaštovky
- stále častěji se věnuje také zachycení krajiny, v níž jej zajímají především stopy činnosti člověka. V 80. a 90. letech vznikly foto- knihy, jako je Jihočeská krajina, Severozápadní Čechy či Krajina
- V pol. 80. let dostal Ságl jako jeden z mála na světě možnost vyzkoušet si techniku Polachromu. Unikátní technikou zachycoval především okolí víkendové chalupy Ságlových v Křížově pod Blaníkem
- 1982 získal Jan Ságl poprvé možnost vycestovat na Západ. Tím začaly jeho stále častější cesty do Francie, především do Pařiže a do Bretaně. Během 5 let tak shromáždil obrazový materiál, který mohl využít pro přípravu další knihy A co Paříž? Jaká byla?
- 1982 však pro Jana Ságla znamená také začátek dalšího cyklu, který rozvíjí až do současnosti - Galerie a katedrály. Zachycuje v něm chrámy umění i náboženství, prostředí muzeí, galerií, známých monumentů, ale i běžného kulturního a sociálního života města
- 1989 - byl zlomem i pro Jana Ságla
- už před revolucí navázal kontakty se zahraničními agenturami, a tak mohl hned od začátku 90. let pracovat na zakázkách pro světové časopisy jako National Geographic, Geo, Smithsonian, Gault Millau, Zeit Magazin čiThe New York Times
- 2003 - přerušení této práce – zemřela Ságlova žena Zorka
- od té doby se Jan Ságl věnuje především volné tvorbě, ve které využívá už výhradně možností digitální fotografie
Kurátorka: Lenka Bučilová
Pořadatel: Leica Gallery Prague, Školská 28, 110 00 Praha 1
Máme otevřeno: pondělí – pátek: 9.00 – 21.00 hodin
Sobota + neděle: 14.00 – 20.00 hodin
Vstupné: 70 Kč, snížené: 40 Kč
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková