Jan Hus. Problém přijmout svobodu aneb když ho vidíme nově, netradičně, v jiném světle?!
Galerie Klementinum – Praha
21. 5. – 28. 6. 2015
U příležitosti 600. výročí upálení Jana Husa uspořádala Národní knihovna ČR výstavu, která čerpá z fondů Oddělení rukopisů a starých tisků. V každém případě pracovníci v NK ČR věděli, že v tomto roce program připomínání 600. výročí upálení Mistra Jana Husa budeme připravovat všichni stejně, a tak se rozhodli, že NK ČR to udělá jinak. Cílem výstavy je poukázat na místo a význam výrazné osobnosti reformního hnutí v rámci českých středověkých dějin. Jan Hus je světově známou osobností českých dějin a zpravidla bývá považován za vzorový příklad svobodně myslícího člověka.
A jak jinak můžeme Jana Husa vidět? O to se postaral PhDr. Zdeněk Uhlíř, jenž byl vernisáže osobně přítomen. PhDr. Zdeněk Uhlíř byl přítomen jako autor scénáře výstavy ´Jan Hus. Problém přijmout svobodu´ i jako autor publikace ´Jan Hus. Problém přijmout svobodu´. Tu jsme také na místě Galerie pokřtili, ale protože v NK ČR nemají slovo křest rádi, neboť dobře vědí, jak voda knihám škodí, a tak jsme útlou knížku uvedli do světa jen zcela symbolicky. 
Ředitelka odboru komunikace NK ČR Irena Maňáková předala poté slovo Zdeňkovi Uhlířovi. Autor se pokusil ve svých počinech netradičně postihnout místo Jana Husa v českých dějinách.
PhDr. Zdeněk Uhlíř slovo má…
…a hned na začátku své dlouhé řeči připustil, že není nutné mluvit o Husově životopise. Připustil, že již dobře víme, že byl malý a že pocházel z chudých poměrů… názory na Jana Husa jsou různé…např. již František Palacký se o něm zmiňoval jako o ´liberálovi´. T.G.M. mnohé již známé převzal, velký kotrmelec v představách o Janu Husovi představovaly Vávrovy filmy z 50. let 20. stol. …
„Už s předstihem vyšly některé publikace na husovské téma, není nutné tedy opakovat výklad o Janu Husovi samém, nýbrž se výstavou i publikací pokoušíme o něco jiného. Představit jej v jiném světle,“ prozradil autor scénáře výstavy i publikace Zdeněk Uhlíř z Odboru historických a hudebních fondů Národní knihovny.
„Musíme se smířit s tím, že se nám nikdy nepodaří dosáhnout jednoho jediného a jednotného výkladu Husa, ale i čehokoli jiného v historii. Musíme si uvědomit, že za námi je jen jedna minulost, ale že za námi, vedle nás i před námi jsou různé dějiny. Jsou sice jedny, ale mnohé,“ dodal Zdeněk Uhlíř.
- je to otázka způsobu hledání pravdy
- sledujeme Husovo společenské působení
- teprve ve 13. stol. začíná vznikat a vytvářet se představa PRÁVA (před právem jsme si všichni rovni – král i poddaný)
- Jan Hus byl bojovník za svobodu, ale před reformou se již mnohé připravovalo….vždyť mor v pol. 14. stol. vyhubil 1/3 až ½ obyvatel Evropy
- situace vedla k většímu pracovnímu vypětí lidí, aby se vše zvládlo, manufaktury příliš nevyhovují, nespravedlivě dostáváme menší sociální dávky, a tak vzniká nemožnost si zachovat a udržet stávající životní úroveň
- společnost prodělává zásadní změny, roste nespokojenost - vzniká české náboženské hnutí
- vzniká hnutí katolického reformismu - koncept VITA MEDIA
- …jde být spravedlivý ve velkých věcech, když nejste spravedliví ani v malých…? otvírá se častá otázka
- Jan Hus – měl ve svých 30 letech univerzitní vzdělání, byl aktivní, agilní… a vyvstala před ním otázka, co dál?
- Jan Hus přemýšlí, co doba dává, přemýšlí o emancipaci dalších osob, těch chudých, a ostře např. proti svatokupectví káže v Betlémské kapli, bojuje za svobodu víry obyčejných lidí, aby se mohli uplatnit, ale postupně ve svém kázání přitvrzoval, až šel proti všem
- po uvalení klatby na sebe musel Jan Hus odejít z Prahy, odmítl azyl např. v Itálii…čekala ho už jen hořící hranice …protože potlačoval zase jiným způsobem obyčejné lidi…
Na výstavě s názvem Jan Hus. Problém přijmout svobodu si můžeme prohlédnout na 40 vzácných rukopisů z fondů Národní knihovny, jako např. zápisy Dalimilovy kroniky v tzv. Lobkowiczkém či Františkánském rukopisu. Nechybí ani ukázky textů, které vpisoval do rukopisů Jan Hus vlastní rukou. Vystavili jsme i vzácné rukopisy včetně 2 exemplářů tzv. Dalimilovy kroniky.
„Velislavova bible, která bude rovněž vystavena, bude ve formě umělecké kopie. Ta je k nerozeznání od originálu. Připravujeme také mimořádné vystavení dalších rukopisů. Nyní však nemůžeme s přesností říci, které to budou. Restaurátoři Národní knihovny nyní posuzují stav čtyř souvisejících rukopis. Po jejich verdiktu budeme vědět, které budou moci být vystaveny a na jak dlouhou dobu. Již nyní víme, že se bude jednat o mimořádnou událost a rukopisy budou součástí expozice pouze několik málo dnů,“ řekla mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková.
Galerie Klementinum – Výstavní sál (vstup od Mariánského náměstí, vchod B2)
110 00 Praha 1 - Staré Město
Mariánské nám. Č. 190
Máme otevřeno denně mimo pondělí: 10.30 - 18.00 hodin
Vstupné: 50 Kč, pro studenty a seniory 40 Kč, pro děti do 15 let 20 Kč a děti do 6 let zdarma zdarma
Ze životapisu: PhDr. Zdeněk Uhlíř
- 1956 se narodil
- je absolventem Filosofické fakulty UK, obor archivnictví – dějepis
- 1990 nastoupil do oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR
- je koordinátorem Manuscriptoria, virtuálního badatelského prostředí pro oblast historických fondů a zástupcem ředitelky odboru Historické a hudební fondy
- Jeho odbornými zájmy jsou zejména středověké kulturní a církevní dějiny a zabývá se teorií a koncepcí elektronicko-digitálního zpřístupnění historických fondů.
- je kromě desítek odborných studií autorem samostatných knižních publikací: Literární prameny svatováclavského kultu a úcty ve vrcholném a pozdním středověku nebo Mistři a studenti Karlovy univerzity ve středověku a jejich dílo v dobovém kontextu.
Zdeněk Uhlíř - Jan Hus: Problém přijmout svobodu
Kulaté, 600. husovské výročí Národní knihovna ČR připomenula publikací, která sleduje jednak Husův myšlenkový vývoj a jednak ideové střety v českých zemích. Dokládá také mnohost různých interpretací Husova života a díla a vede k poznání, že Jan Hus není ani osobou uzavřenou v minulosti, ani postavou z čítankových příběhů, ale epochálním činitelem, který je i dnes živý, protože povzbuzuje ke stále novým pohledům a výkladům. Autor mapuje Husovo působení a s ním spojené konflikty na pozadí jím prosazovaného způsobu činné víry, důležitého pro emancipaci laického živlu ve středověké církvi, a jeho protějšku, představovaného subjektivním svobodným jednáním, zásadním pro liberalizaci a demokratizaci života v tehdejší společnosti. Zamýšlí se i nad faktem, že ačkoli je Jan Hus světově známou osobností českých dějin, není v širším historickém rámci přijímán jednoznačně. Na jedné straně ho většina husovských badatelů i velká část evangelíků považuje za vzorový příklad svobodně myslícího člověka, na druhé straně nelze pominout ani pohled mnoha socialistů různých proudů, dokonce i anglosaských klasických liberálů a libertariánů, kteří Jana Husa pokládají za typického klerikála, anebo dokonce za podněcovatele anticivilizačního hnutí a prosazovatele destrukce. (oficiální anotace)
Národní knihovna ČR, Praha 2015, 1. vydání, 88 stran, cena 95 Kč
Nebyl to žádný krasavec. V jednom z dopisů se přiznal, že jezdí na oslu, »neb jsem tlust«. Tento údaj ze života mistra Jana Husa se teď častěji objevuje v různých článcích o »boření historických mýtů«. Je to svérázná příprava na 600. výročí upálení Jana Husa, která má zřejmě poněkud snížit jeho význam v českých dějinách. Vždyť to nebyl vysoký štíhlý muž z portrétů a soch, které vznikly o staletí později. Jako by na tom záleželo. Umělci ztvárnili představu o velikosti jeho myšlenek, nikoli věrnou podobu. Tu ostatně neznáme, protože se žádný soudobý obrázek nezachoval, nebo spíše ani nevznikl. Těm, kteří sází na současnou mediální propagaci líbivých obličejů na obřích bilboardech, ostatně nepřímo odpověděl sám Jan Hus v jednom z kázání shrnutých v Postille české: »Co platné člověku, když bude na těle velmi krásný a zdravý a na duši malomocný.« (Zdroj: 14. 1. 2015 / Petr BRANÝ halo´ noviny)
Hodnocení: 60 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková