Úvod > Jan Gemrot: Podivná figurace aneb transhumanistické nanebezetí

Jan Gemrot: Podivná figurace aneb transhumanistické nanebezetí

12.10.2017 10:11

Galerie Vltavín - Praha

10. 10. - 10. 11.2017

Na vernisáži výstavy Podivná figurace, výstavy nejnovějších figurálních obrazů (včetně návrhu filmového plakátu - ´I Am the Doorway´, který malíř Jan Gemrot vytvořil pro krátký film podle povídky Stephena Kinga - Winner Nashville 2017), jež jsou dílem vskutku všestranného hyperrealistického malíře Jana Gemrota, a která se konala v obou podlažích galerie Vltavín, byl autor osobně přítomen.

Výstavu ve zcela ucpané návštěvníky galerie Vltavín

(kde by ani modrý ani červený trpaslík ani náhodou neprošel)

zahájila sympatická kurátorka výstavy Kateřina Tučková,

jež začala historií umělecké cesty Jana Gemrota a skončila u této nejnovější výstavy slovy, že

„Gemrotovy obrazy obsahují někdy více, jindy méně viditelný, opakovaně se však objevující princip mementa mori –

připomínky křehkosti, konečnosti bytí,

jež je zašifrována v jeho intimních výjevech i v malířsky velkorysých výpovědích,

dotýkajících se globálních témat (dílo ´Česká malost´).

Je to sice na první pohled Gemrotova suverénní, řemeslně dokonalá malba,

ale nakonec jsou to především myšlenkově podnětné kompozice,

inspirované jeho vnitřními běsy, co divákovi nedovolí na jeho obrazy jen tak zapomenout.

Vzpírají se totiž prvoplánovému čtení a provokují divákovy představy o běhu světa i dlouho poté,

kdy v galerii zhasnou světla a je aktivován bezpečnostní systém. “

„Žena jako objekt sloužící k prezentaci zboží,

žena jako společenská hra.“

(z nově vydaného katalogu Jana Gemrota: Podivná figurace)

Tvorba Jana Gemrota je syntézou či psychologickou exkurzí do problémů současné společnosti.

Gemrot přistupuje k tématům obrazů s realistickým, či spíše hyperrealistickým projevem,

jenž je někdy přerušován gestičtějším, expresivním rukopisem.

Prostřednictvím konkrétního vizuálního prvku usiluje o vyjádření těžko uchopitelného pocitu a atmosféry,

tedy o silné psychologické působení obrazu.

Svým brilantním výtvarným podáním rozvíjí příběh,

v němž však vždy zůstává něco nedořčeno pro projekci divákova osobního stanoviska.

Naléhavost jeho umělecké výpovědi je nepřehlédnutelná.

Propojení mistrovské malířské virtuozity s intenzivním,

až šokujícím obsahem, rozehraným v několika interpretačních rovinách, spolu s konceptuálním uvažováním,

staví Jana Gemrota na jednu z předních pozic současné mladé umělecké scény.

(PhDr. Rea Michalová, Ph. D.,)

Jan Gemrot (* 1983)

studium střední Výtvarné školy Václava Hollara
studium na AVU v ateliéru malířství IV (klasické malby) Zdeňka Berana - ateliér ukončil svou činnost v roce 2012)
jeho diplomovou práci – cyklus ´Únos´ zakoupil do sbírky současného umění Dvorak Sec Contemporary Gallery
od 2011 je zastoupen ve sbírkách Národní galerie v Praze, Alšova jihočeská galerie a další
2013: autorem knižní publikace Bestiario