Jan Bočan aneb už bohužel není mezi námi, na vernisáži by to bylo příjemnější
Jan Bočan aneb už bohužel není mezi námi, na vernisáži by to bylo příjemnější
14. 12. — 27. 1. 2013
Galerie Jaroslava Fragnera
Praha – Betlémské náměstí
Pražská Galerie Jaroslava Fragnera & Člověk a prostor připravila pod záštitou Karla Schwarzenberga (1. místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí ČR, České komory architektů, Václava Havlíčka /rektora ČVUT v Praze, Zdeňka Zavřela/děkana Fakulty architektury ČVUT a Marie Kousalíkové /starostky městské části Praha 6/ výstavu tvorby jednoho z nejvýraznějších českých architektů posledních 50 let, Jana Bočana.
Klademe si otázku, v čem spočívala kvalita Bočanových kreací a návrhů? Jak dokázal tento přemýšlivý intelektuál obstát se svou mravní integritou v řadě zakázek pro tehdejší československé ministerstvo zahraničí a další oficiální instituce? Čím oslnil dvě generace nastupujících architektů, kteří nadále rozvíjejí jeho rukopis i paradigma architektury, přesněji myšlení o architektuře?
Jan Šrámek - Alena Šrámková - Zdeněk Rothbauer - Oldřich Novotný
V rámci retrospektivy získáme širší pohled na Bočanův výrazný architektonický rukopis i na jeho pedagogickou činnost. Jan Bočan v 60. letech spoluzaložil s architektem Janem Šrámkem architektonický ateliér Beta. Vznikaly kvalitní týmové architektonické ateliéry s cílem konečně narušit hegemonii státních projektových ústavů. K nejbližším spolupracovníkům Jana Bočana patřili vedle zmíněného Jana Šrámka i Alena Šrámková, Zdeněk Rothbauer a Oldřich Novotný. V 90. letech založil Jan Bočan vlastní architektonický ateliér Bočan & Partners.
Kdo určuje na léta prostor české architektury? Jan Bočan!
Na vernisáži 13. 12. 2012, kam dorazilo více lidí, než byl výstavní prostor vůbec schopný pojmout, kde jsme zaregistrovali i jeho dceru herečku Mahulenu Bočanovou, nás zaujal projev Václava Havlíčka, rektora ČVUT Praha. Hovořil o Bočanovi jako o architektovi, který dokázal uchovat svůj styl a tvořit taková díla, z nich žádné není komerční, protože každé jeho dílo má svého ducha. Výjimečná díla Jana Bočana vznikala jak na začátku jeho tvůrčích aktivit, patří sem návrhy na velvyslanectví ve Velké Británii, tak i ke konci života – kdy realizoval velvyslanectví v Gruzii. Poté, co realizace v Tbilisi získala od Svazu architektů Gruzie a Ministerstva výstavby Gruzie Cenu za nejlepší realizaci roku v Tbilisi, se Bočan stal profesorem honoris causa na fakultě architektury Technické univerzity v Tbilisi. Zde také poslední rok svého života vedl ateliér.
Oblíbený pedagog - Jan Bočan
Byl oblíbeným pedagogem a nápaditým tvůrcem s vybraným výrazným rukopisem. V počátcích 90. let 20. stol. Jan Bočan měl svůj ateliér na Fakultě architektury ČVUT. Vznikaly zde výjimečné návrhy i realizace, mladí projektanti získávali nejen jasný rukopis, ale bylo jim vštěpováno i teoretické uvažování o architektuře a kolektivní způsob práce. Nikoliv náhodou Bočanovi posluchači pravidelně vítězili ve všech důležitých studentských soutěžích. A po absolutoriu patřili rychle k vyhledávaným a úspěšným tvůrcům, kteří se však s hrdostí hlásili ke svému učiteli a průvodci vzrušujícím, ale i zrádným světem architektury – Janu Bočanovi.
Protikladná osobnost – Jan Bočan
Kromě jiných svárů a protikladů, které je možné v Bočanových kreacích (a snad i osobě) vypozorovat, zaujme právě jeho práce s hmotou: ačkoliv byl vnímán jako ctitel tvorby Le Corbusiera a Paula Rudolpha a mnohé jeho realizace se vyznačují brutalistními prvky, k interiérům i výtvarné stránce architektury vůbec přistupoval velmi pozorně a citlivě, detailně. Jeho blízkými spolupracovníky a „dodavateli“ byli například výtvarníci Stanislav Kolíbal a Hugo Demartini nebo sklářští mistři René Roubíček či autorská dvojice Libenský-Brychtová.
Jan Bočan: ´Architektura je pro mne tvorbou prostoru. Měřítkem prostoru je člověk a jeho vjemy. Pro mne není rozdíl mezi „urbanismem“ a architekturou. Jsou jen úkoly rozměrově a podrobnostně rozdílné. Architektura je prostor, který je vymezován hmotou. Prioritou je komponovat prostor. Hmota domu je prostředek – materiál k vymezování prostoru. Myslím, že toto je podstata architektonické tvorby.“
Co zhlédneme na výstavě? Práce Jana Bočana!
Kromě plakátů nesčetných architektových realizací, náčrtků i návrhy netradičních židlí a sedaček, které si můžeme prohlédnout ze všech stran. Měli bychom vědět, že realizoval například přístavbu nové haly pražského Hlavního nádraží. „Na výběru tří desítek realizací, návrhů a dalších cenných dokumentů se podíleli Bočanovi nejbližší spolupracovníci i rodina – především architekt Zdeněk Rothbauer a Daniela Bočanová, kteří vtiskli celé výstavě velmi osobní, až intimní charakter. Jednoho z nejvýznamnějších českých tvůrců posledních čtyř dekád tak lze ´číst´ nejen jako architekta, ale i jako člověka – světáka a filosofa,“ říká Dan Merta, ředitel Galerie Jaroslava Fragnera. „Na Bočanovo dílo, stejně jako na mnohé další příklady architektury 60. – 80. let se nelze dívat, a už vůbec je odsuzovat, prizmatem trendů architektury 21. století. To zavání licoměrností a je výmluvné, že mnohé realizace, na nichž se Jan Bočan podílel, jsou do dnešních dnů ctěny více v zahraničí než u nás doma. Platí to pro jeho výjimečná velvyslanectví v Londýně, Stockholmu či Tbilisi, jejichž nadčasová hodnota tkví v syntéze toho nejlepšího z tehdejší ´časové´ architektury.“
Pražské Kongresové centrum - není Bočanovo
Není bez zajímavosti, že mnohé z realizovaných zakázek získal Bočan (a rovnou zmiňme i Jana Šrámka a Zdeňka Rothbauera) na základě architektonických soutěží. Byla však i řada vynikajících studií, které z nejrůznějších důvodů k realizaci nedospěly. Jde například o návrh pražského Kongresového centra nebo jeden z posledních Bočanových projektů, soutěžní návrh Českého velvyslanectví ve Washingtonu (2009).
Diplomatická čtvrť v Praze- Troji - je Bočanova
U jiných staveb uplynulo od první studie po její dokončení několik dlouhých let. To platí zejména pro unikátní Diplomatickou čtvrť v Praze - Troji, již Jan Bočan navrhl jako „město ve městě“, s bohatou geometrickou strukturou a promyšlenou symetrií, stejně jako hrou mnoha protikladů (hmota a odhmotnění, dvourozměrnou plochou a trojrozměrnou hloubkou atd.). Již zmíněný Rostislav Švácha čtvrť v Troji považuje za „jedinečný počin české architektury osmdesátých a raných devadesátých let 20. století. Osobitě, na základě své vlastní tvůrčí metody, se v ní architekt Jan Bočan vyrovnal s podněty západního neofunkcionalismu a neoracionalismu.“
Design – Jan Bočan
Jak připomíná Bočanův dlouholetý kolega, rodinný přítel a kurátor probíhající výstavy v Galerii Jaroslava Fragnera, Zdeněk Rothbauer, konec 60. let byl posledním obdobím, kdy architekt byl zodpovědný za celkové působení realizace: od drobného detailu na fasádě, přes komfort pobytu v interiéru až po poslední zařizovací předmět, včetně lžiček v příborníku. Řada těchto designových výstupů (např. ergonomicky poutavá křesla inspirovaná skandinávským nábytkem) dávají tušit, že oproti mnoha jeho „přísným“ souputníkům Bočan oplýval velkou fantazií a slabostí pro výtvarný detail. Stejně tak byl s to své návrhy a ideje „vyrobit“ a doložit tím oprávněnost svého tvůrčího postupu.
Dvojvila na pražské Babě - Bočanova
Věrně to ilustruje i Bočanova dvojvila na pražské Babě, kterou stavěl svépomocí několik let, ale nakonec obýval jen mnohem kratší dobu. Muselo pro něj být trpkým paradoxem, že z její slávy se mohli těšit až noví majitelé: v roce 1991 vlámský architekt Jef Geys uspořádal v Sao Paulu bienále architektury 20. století. Pro tento projekt vybral architekt Guy Mertens 18 reprezentativních staveb z celého světa. Jan Bočan se tak (bez svého vědomí) ocitl v té nejlepší společnosti architektů – Jeana Nouvela, Alvara Sizy, Adolfa Loose, Ludwiga Mieseho van der Rohe a dalších.
Ocenění a ceny – pro Jana Bočana
Jedním z nejlepších, a pro dekádu 60. let určujícím, je vlastně hned první významný Bočanův projekt Budovy československého velvyslanectví v Londýně, na kterém spolu se spřízněným architektem Janem Šrámkem pracoval mezi roky 1968 – 1970. Nejen, že velvyslanectví bylo oceněno Britským královským architektů (RIBA) jako nejlepší stavba v londýnském hrabství daného období, ale ještě v roce 2004 se dostalo mezi deset nejlepších realizací posledních 50 let. Jak upozorňuje historik architektury Rostislav Švácha, „je to ocenění, s jakým lze u nás srovnat pouze Perretovu cenu za věž na Ještědu pro Karla Hubáčka (1969).“
„Můj naturel má smysl pro řád, zároveň se však neustále dožaduje naprosté volnosti. Tento stálý souboj dvou extrémů mne stojí hodně vnitřních sil, zároveň mi však připravuje intenzivní prožití tvořivého úkolu, dynamičnost a skoro fyzický požitek z tvůrčí práce.“ Jan Bočan
Monografie - Jan Bočan
Výstavu a stejnojmennou doprovodnou publikaci připravilo občanské sdružení Člověk a prostor. Obsáhlá monografie představuje Bočanovy hlavní realizace a projekty (budovy ambasád v Londýně, Stockholmu a Tbilisi, Hlavní nádraží v Praze, nadstandardní bydlení v Praze - Tróji atd.), ale také návrhy nábytku a interiérů (např. pražský hotel InterContinental) přímo s architektovými popisy. Kniha obsahuje také architektův životopis (Daniela Bočanová) nebo také rozhovory s jeho kolegy Stanislavem Kolíbalem, Zdeňkem Rothbauerem a Alenou Šrámkovou, které vedl Jakub Železný.
Ve zkratce ze života - Jan Bočan
Ing. Arch. Jan Bočan (17. 10. 1937 – 2010) se narodil v Českém Brodě. Studium fakulty architektury – obor architektura a stavba měst ČVUT 1962. Manželka - akad. malířka Daniela Bočanová, dvě dcery. Člen Komory českých architektů. Majitel soukromého architektonického ateliéru. Zájmy – výtvarné umění, hudba.
Pro fajnšmekry:
Tři období architektonické tvorby ing. architekta Jana Bočana:
- období - spolupráce s J. Šrámkem v ateliéru Beta
Realizace: 1970 – čsl. Velvyslanectví v Londýně (Cena britských architektů)
- Hlavní nádraží Praha
- Cestovní kanceláře ČSA v Paříži, Londýně, Kodani, Bruselu
1974 – rezidence v Brazílii
Interiéry: hotel Intercontinental v Praze
společenská část čsl. Pavilonu na EXPO Ósaca
samostatně rozsáhlá tvorba designu interiérových předmětů
administrativní budova v Praze Nuslích
- období - autorská dvojice Bočan - Rothbauer
Realizace: čsl. Velvyslanectví Stockholm (l. cena spolu s arch. Šrámkem)
obytný soubor Jihozápadního Města -Velká Ohrada
Interiéry (spolupráce O. Novotný): pojišťovna Liberec
Čsl. technické středisko Moskva - Čertanovo
Projekty: sanatorium Lipová (nejlepší projekt roku 1967)
Světová zahradní výstava 79
Sjezdový palác ve Stromovce
Kongresová hala (2. cena) Praha
velký urbanistický projekt Holešovice – centrum Prahy
urbanistický projekt diplomatické čtvrti Praha – Troja
984 – autorská výstava ve Fragnerově galerii
- období - 1993 vlastní Studio B - Ateliér Bočan
Realizace: nadstandardní bydlení v Tróji
Projekty: Administrativní a obchodní centrum Jižního Města
vesnička pro zdravotně postiženou mládež
hřbitov politických vězňů Praha – Ďáblice
hotel na nábřeží Vltavy
rezidenční vily v Poděbradech
Výstava: Jan Bočan
14. 12. 2012 – 27. 1. 2013
Galerie Jaroslava Fragnera
Betlémské náměstí 5a
110 00 Praha 1
Kurátor: Zdeněk Rothbauer
Spolupráce: Jakub Koňata
Produkce: Daniela Bočanová, Klára Pučerová
Otevřeno: denně kromě pondělí od 11.00 do 19.00 hodin
Hodnocení: 80 %
ww.gjf.cz
Ing. Olga Koníčková
Foto: internet