Jakub Špaňhel: Obrazy 1648 - 2016 aneb své rodné město nezapřeme...

29.01.2016 11:53

Galerie Václava Špály – Praha

29. 1. -13. 3. 2016

 

 

Na vernisáži nové výstavy v excelentním prostředí Galerie Václava Špály jsme zhlédli z let 2013 – 2016 velkoformátové  obrazy Jakuba Špaňhela, jednoho z nejvýraznějších postav současné české výtvarné scény.  Autor, který se narodil 7. listopadu 1976 v Karviné, byl akci také přítomen (na foto vlevo dole). Kromě maleb interiérů kostelů a chrámů autor zde vystavil své práce z let 2013 – 2016. V jeho expresivních malbách  - akrylech na plátnech - poznáváme Jana Nerudu, Reynka i portrét samotného Jakuba Špaňhela. Nechyběly a nás na www.www-kulturaok-eu.cz  v autorově provedení potěšily malby motýlů, jako jsou  babočka paví oko, modrásek obecný i bělásek zelný či otakárek fenyklový (na www.www-kulturaok-eu.cz jsme motýly v dětství sbírali, jen mrtvého krtka jsme tehdy na pokoji nechali… ).

Známe ho, Jakub Špaňhel lustry nejen rád maluje, ale také sbírá.

 

 

Jak řekl Jiří Přibáň, při prohlídce výstavy v Londýně v říjnu 2015, kdy si Jakub Špaňhel chtěl prohlédnout slavná plátna z Turnerova pozdního období…  dokud nedošlo k jiskření v Jakubových očích… se  při prohlídce např. Leonardových či Beliiniho  děl dlouho nic moc nedělo…ale …

„ situace se začala lepšit teprve v místnosti s Tizianovými velkými plátny, ale to už jsme začínali zrychlovat, abychom si stihli prohlédnout ještě zdejší úctyhodnou sbírku Rembrandtova díla. Tam už to v Jakubových očích doslova zářilo, a když jsme se konečně dostali k Turnerovu obrazu Déšť, pára a rychlost s výjevem vlaku řítícího se mysteriózně prozářenou krajinou přes železniční most, měl jsem dojem, že by do něj Jakub nejraději naskočil a ujížděl do dálky veden odvážnými a na svou dobu zcela revolučními tahy štětce obdivovaného malíře. 

V tom okamžiku jsem pochopil, jak hluboký cit váže Jakuba Špaňhela k malířské tradici, ať se jedná o Rembrandta a Turnera nebo Matisse, Hollara či Reyneka. Přesto mu však tento cit nebrání ve velkolepých a radikálních malířských gestech a tradicí se nikdy nenechá esteticky svazovat, ale naopak ji využívá se svrchovanou uměleckou svobodou. Jeho styl je nezaměnitelný a sebevědomý, takže současně dráždí a přitahuje diváky a kritiky doma i v zahraničí. Právě proto také patří mezi nejvýraznější postavy současné české výtvarné scény.

 

 

 

 

 

Není náhoda, že Špaňhelova plátna visí v prestižních českých i zahraničních sbírkách. Originálním způsobem totiž rozvíjejí soudobou středoevropskou malbu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Střední Evropa je typická tím, že se v ní stírá rozdíl mezi periférií a centrem. V bývalém východním Německu se tak rodí světový věhlas Nové lipské školy. Před Neo Rauchem a dalšími představiteli této výtvarné generace ale v Sasku vyrůstal Georg Baselitz, kterého v polovině 50. let v tehdejší komunistické NDR odmítli přijmout ke studiu na drážďanské akademii. A v Horní Lužici prožíval v době nacistického režimu a války své mládí Gerhard Richter.

 

Podobně i karvinský rodák Jakub Špaňhel odešel nejprve v 90. letech minulého století studovat malbu do Prahy, aby poté strávil delší čas v Berlíně a ze svého „periferního pohledu“ českého umělce osvětlil kosmopolitnímu publiku německé metropole, jaký smysl a formu může mít expresivní malba v dnešní postmoderně digitalizované realitě. Periferní zkušenost je totiž vždy nová a jasnější, a proto proniká ostřeji a razantněji do zdánlivě samozřejmého provozu a zkušeností velkoměst.

 

Jakub Špaňhel ovšem není výtvarník, který by si liboval v periferních pohledech, z nichž by chtěl vytěžit sílu výtvarné tradice do posledního tahu štětce. Naopak s ní zachází často brutálně a vždy ji převádí do zvláštní metaestetiky, která zobrazuje věci, zvířata i portréty osob na hraně mezi konkrétním zobrazením a abstrakcí a jako zvláštní světelné a barevné stopy kdesi na pomezí kulturního archetypu a akční malby.

 

Jestliže člověk, slovy německého filosofa Ernsta Cassirera,

je „podivná směs bytí a nebytí“,

Špaňhelovy obrazy jsou vizuálním důkazem takto paradoxně smíchané lidské existence.“

(Jiří Přibáň)

Kurátor výstavy:  Jiří Přibáň
Kurátor galerie: Pavel Lagner, PPF Art a.sV - Jakub Špaňhel

Zastoupení děl Jakuba Špaňhela ve sbírkách

Národní galerie v Praze

Východočeská galerie v Pardubicích

Galerie Klatovy / Klenová

Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory

Galerie výtvarného umění v Chebu

110 00 Praha 1

Národní 30

Máme otevřeno denně:  11.00 – 19.00 hodin

Vstupné: základní vstupné | 40 Kč, studenti | 20 Kč

zdarma: senioři nad 60 let a ZTP, děti do 15 let, studenti uměleckých škol

Copyright © PPF Art 2016 Sitemap

Výstava se koná díky podpoře investiční skupiny PPF

 

 www.ppf.eu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Více zde: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/lubomir-typlt-tikajici-muz-a-jakub-spanhel-slepice-v-pekle/

Hodnocení:  99 %

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková