Jakub Janovský – Kolotoč aneb výpověď o tom, co uvízlo v paměti na dětství, viděno dnešníma očima
Jakub Janovský – Kolotoč
15. 9. – 30. 10. 2021
Galerie Jilská 14
Na dětství si pamatujeme – nějak – každý. Vzpomínky se čas nevědomí se nám – občas - vybavují jako probarvené zážitky z jiného světa. Ale bylo to tak? Paměť je milosrdná, zasouvá před námi to, co podvědomě nechceme a nabízí nám to, co sami chceme a ještě to kýčovitě vykoloruje. Ale bylo to tak? Stačí se na ty růžové vzpomínky podívat s odstupem, našima dnešníma očima a v souvislostech, a jen málo z těch barevných obrázků zůstává v barvě. Paměť je zkrátka milosrdná a je otázkou, zda opravdu chceme ty vzpomínky rentgenovat fakty a současným zrakem. Jakub Janovský se toho záměrně dopustil…
„Konec osmdesátých let. Paneláky, na něm hřiště, prolézačky – opičí dráha. V nových obrazech se vracím do svého dětství. Nesděluji v nich však osobní zážitky z konkrétních míst „za barákem“, ale mou snahou je postihnout místa, děje a atmosféru pomocí kolektivního vědomí nás vrstevníků. Vzpomínky v paměti zůstávají, jejich ostrost a souvislosti se však časem zamlží. Co se nevytratí, je sen, někdy neúplný, poloprázdný, jindy zkreslený a manipulovaný nabyvší zkušeností.“
Jakub Janovský (*1984 Jihlava, 2004 - 2010 AVU Praha, Atelier kresby Prof. J. Svobodová, odborný asistent J. Petrbok)
Souboj s pamětí a naivní krásou vzpomínek
Kdo zažil, účastně, dobu před rokem 1989, ten na výstavě Jakuba Janovského ožije. Ano, to znám, to jsem viděl, zažil, dělal, měl…
Romantika vzpomínek na čas, na nějž nám tep pádící doby už vzpomínat nedá. Ale vzápětí nastupuje životní nadhled, naše schopnost analyzovat, vidět věci jinak, srovnávat, zařadit to do souvislostí a je po iluzích. Ano, jistě, taky to pamatujeme. Od Aše po Košice (tehdy ještě). Na každém sídlišti, v každém městě. Točili jsme se na tom kolotoči uprostřed panelových hradeb, ale netuše, že se točíme v kruhu dějin, jenž nás glajchuje unifikací, rituály, postuláty. Ale to přece není nic nového. Všechny doby to přinesly a následné doby zas odnesly, aby donesly rituály jiné, své. Avšak koktejl dětské zidealizované paměti, jenž je tak milosrdná, a dnešního nemilosrdně realistického vnímání, je otevíráním pandořiny skřínky.
Chceme vůbec vidět to své, až dosud malebné, minulo, jinak?
Autorské zobecnění, typologie doby, upozorňuje na fakt, že i dnešní děti s odstupem let a v zralosti pohledu, spatří své, do té doby malebné, radosti jako smutné a šedivé. Vše se rozplývá a slévá. A bude tomu navěky a bylo tomu od věků.
Obrazy Jakuba Janovského akcentují sice cca 80. léta minulého století, ale ve své podstatě jsou nadčasové. Pomineme-li totiž to konkrétno v nich, tak úhlem pohledu lze změnit dosud barevné vzpomínky na černobílé. A bude tak tomu pořád, co lidi lidmi budou. Vidět minulost, dětství, skepsí pohledu dospěláka, mizí barevnost a nastupuje šeď. Obraz bez kladných emocí.
Je pak otázkou, zda to nebrat jako varování. Nový, pragmatický, pohled nás připraví o mile vykolorované vzpomínky. A z těch přece můžeme nasávat potřebné životodárno, když nás drtí tíha současného žití. A chtít to, či nechtít, je pak otázka…
Ale dosti diváckých úvah, dejme slovo odborníkovi
Kurátorem výstavy je Petr Vaňous, který spolu s vedením galerie Jilská 14 a za přítomnosti autora obrazů Jakuba Janovského výstavu zahájil. Dovolme si tedy odcitovat jeho pohled na výstavu Kolotoč.
„Jakuba Janovského dosud charakterizovala především více či méně pevná kresebná linka ve spojení s na výsost malířsky provedenými citlivými a reaktivními tématy, cílícími do času dětství, a nemalířskými, neosobními, inertními materiály jako je silikon, užívaný např. na implantáty. K těmto působivým setkáním docházelo zhruba od roku 2010 a odehrávala se většinou na monumentálních figurálních kompozicích na plátně či malých až miniaturních výjevech v autorských silikonových reliéfních rámečcích. Janovského podobenství byla tehdy laděna do temných tónů i nálad a ústřední téma dětství podané dekadentním prizmatem nebyla žádná idyla. Vydobyla však svému autorovi pevné místo na poli současné figurativní malby.
Dosud poslední tvorba představuje v autorově tvorbě posun, reflektovaný výstavním počinem pro Galerii Jilská 14, vedle malby přibírající i projekci komorního autorského videa.
Jakub Janovský mění pomalu kurs od dekadentního modu směrem ke zcivilnění výrazu, noirové scény ustoupily ve prospěch vlastně docela obyčejných situací, efektní materiály vystřídala čistá malba, jejíž paleta se také pozvolna projasňuje. Zmiňované zcivilnění posiluje existenciální podtón obrazů, dříve přehlušovaný dekadentními akcenty.
Ústřední Janovského téma dětství zůstává, dozrává a jaksi se překlápí do současnosti. Kolotoč z železných trubek, na který se ještě všichni pamatujeme, ale jenž již pomalu z dětských plácků vymizel, se stále točí…“
Text: Richard Koníček
Foto. Wenca Nikoníček
Jakub Janovský – Kolotoč
15. 9. – 30. 10. 2021
Galerie Jilská 14
kurátor: Petr Vaňous
Kontakty: galerie@jilska14.cz , www.jilska14.cz , telefon: +420 721 462 414
Otevřeno:
ST - SO: 14 – 19 hod, O státních svátcích zavřeno
Základní vstupné: 60 Kč, snížené: 30 Kč
Členové klubu Art+Antiques, ČRo3 –Vltava, Členové Asociace výtvarných pedagogů – po předložení klubové průkazky, Důchodci, mládež od 15 let – po předložení OP, Studenti a odborní pracovníci uměleckých škol a ústavů – po předložení průkazu školy či ústavu, Skupinová vstupenka: 20 KČ (organizovaná skupina nad 10 osob)
Zdarma: Děti do 15 let, zdravotně postižení – po předložení průkazu ZTP a novináři – po předložení platného novinářského průkazu
Více k autorovi:
https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/jakub-janovsky-jack-in-the-box-aneb-kocka-leze-dirou-pes-oknem/
