Jakub Haubert: Průvodce aneb když spojíme dva projekty: Velký třesk + Otevřenou knihu
Třesky v
Divadle D21 nejsou nikdy plesky. Tu hraničí až s absurditou, tu se v nich filozofuje. Vždy je to ale tak zvaně ´o něčem´. Poslední divadelní Velký třesk na Malé scéně, na který jsme byli pozváni, a který se udál dne 23. ledna 2015, byl z druhého soudku.
Netradiční vznik hry
Dramaturgie divadla si jde svojí cestou. A každou sezonu po jiné ´značce´. Tou letošní je aktuální heslo:
Umělec – vizionář nebo parazit?
To už samo o sobě zavádí k zamyšlení. K zamýšlení…
Souběžně s tím, ale do tohoto rámce směrovanými premiérami, probíhal od loňského roku, mimo jiné aktivity agilního divadla D21, i jiný projekt nazvaný ´Otevřená kniha´. V D21 s ním začali v roce 2013 na podzim. Cílem bylo a je ´objevit nové potencionální autory, kteří dosud neměli šanci se prosadit na profesionální scéně´. Proto vznikla i výzva k zasílání povídek na adresu divadla. Z děl a dílek vybraných odbornou komisí vznikla zmíněná ´Otevřená kniha´ v tištěné podobě. Výběr z nejlepších povídek se představuje během sezóny v hudebně-literárních večerech. Vítězná povídka se stává předlohou pro stejnojmennou inscenaci realizovanou na jednom z Velkých třesků.
Původce Průvodce
Absolutním vítězem se v právě ukončeném ročníku ´Otevřené knihy´ stal Jakub Haubert´, jehož povídka ´Průvodce´ se stala předlohou stejnojmenné divadelní inscenace provedené v rámci lednového Velkého třesku.
Pro pořádek doplňme, že Jakub je z Jihlavy, letos prvním rokem studuje v Praze na Filozofické fakultě UK religionistiku a starořečtinu, takže se, jak sám uvádí: „jeho studium se točí okolo textů, jazyka a posvátna. Píše…“, jak dodal, „ …proto, že když to na něj přijde, tak nemůže nepsat. Štve ho…“, jak na sebe také prozradil „ …xenofobní čecháčkovství a bezbřehý pragmatismus, který dělá z tvořivého, kritického a solidárního myšlení něco nežádoucího, co by rád směřoval k opaku.“
Režie inscenace byla divadlem D21 svěřena Tereze Karpianus, která už pro divadlo D21 režírovala inscenaci Nora nebo dětské představení Rozárčina postýlka.Tereza je z Prahy, studovala divadlo a etnomuzikologii. Režíruje podle svých slov proto, že: „má hlavu plnou
obrazů a silné nervy“. Štve ji lež, odkládání a zabedněnost.
V komorní – více méně - konverzačce hrají Petr Pochop, kmenový a ostřílený pilíř divadla D21, kterého známe z většiny zde uváděných her. Jevištní partnerkou a protihráčem je mu Mariana Čížková, kterou jsme na scéně D21 zatím mohli spatřit v loňské říjnové premiéře inscenace hry Gould. Jinak ji diváci mohli vidět například na malé scéně Studia Ypsilon, ve Studiu Damúza, v Divadle Alfa či v Divadle na cucky.
Slovo inscenátorů
„Ve starobylém podzemí zanedbatelného maloměsta sedí člověk a píše dopis. Sám sobě.
Po několika desetiletích na stejném místě jiný člověk tento dopis čte. Dva lidé hrající své mnohé role psané dobou a okolnostmi. Jsou to tedy opravdu lidé? Nejsou to jen postavy, které může zahrát kdokoli? Kdo píše scénář pro postavu, kterou nazývám ´já´? Chodím vždy po osvětlených vyznačených cestách, nebo se odvážím zabočit do tmy, v níž jsou kostýmy zbytečné, a mé repliky už nemá, kdo by slyšel, kromě mě samého?“
Hra o tom, jak dějiny jdou do kruhu
Performanční prolog hry byl pro mnohé trochu šokující. Průvodce (Petr Pochop) nás ve foyer divadla komisně rozdělil podle předem přidělených čísel na skupiny, a ty pak se všeříkající -nic neříkající typicky průvodcovskou machou hnal z vyhřátého divadla do zimy a posléze nemilosrdně do bezútěšného, neosvětleného sklepa pod divadelními prostory. Tam pokračovala jeho ´přednáška´. Z temnot ji glosoval zpochybňující, leč Průvodcem nerespektovaný, hlas. Po té následoval nuceně kvapný přesun zpět do foyer. Tam nás režie nechala mudrovat – co to bylo, a co tím ´chtěl básník říci´. Až následný vstup do sálu, s výpravou - nápodobou onoho sklepa - nás vtáhl do hry. Ta se totiž odehrává a odvíjí právě od toho podivného a nehostinného prostředí.
Úvodem nás čeká typická, krutě současná, připitomělá, instruktáž nově nastoupivšího Průvodce, oplývajícího zoufalskou servilitou, vynucenou pudem sebezáchovy. Pracovních příležitostí nazbyt není...
Vše další je už o tom, že v nesmyslné ´pracovní pozici´ nudící se a trpící Průvodce začíná přemýšlet. A jak se ukazuje, myšlenky nahlodávají nadiktovaná tabu, vnucené rituály i vemluvené ´pravdy´. A to se mu ještě zadaří objevit utajený dopis. Je určen budoucím nástupcům dávného předchůdce. Psán je v nejhlubší totalitě a při magoření lidí tendenčním výkladem dějin. A hle, ono se ukazuje, že dějiny se tu opakují. Jen výklad je tendenční jinak. Bum! A už se hroutí ´pravdy´, zpochybňují ´historické´ údaje, vše se bortí a výklad Průvodce v přívalu mystifikací pozbývá smyslu a logiky…
„Když si začnu myslet špatný věci, který pak poznamenají moji osobnost…“
No, nám, co ono dávné ještě pamatujeme a nové zažíváme, běhal mráz po zádech. Nad opakovaností a nad potvrzením toho, co už cítíme dlouho - dějiny mohou do kruhu jít!!!
Až z toho mrazí. Viz. Orwell 1984 nebo Kafka ještě před ním…
No, nic. Nechme divákovi, co jeho jest. Ať si udělá ´průvodcovský´ výklad sám.
Nepodsouvejme mu ještě i my nějakou další mystifikaci. Třeba to bylo celé úplně jinak…
Hodnocení: 70 %
Autor: Jakub Hubert
Titul: Průvodce
Něžná jevištní báseň o rozbíjení hlavy
Věnováno všem hledačům cest a jejich poctivým průvodcům
Režie: Tereza Karpianus
Výprava: Radka Josková
Hrají: Mariana Čížková, Petr Pochop
Premiéra: 23. 1. 2015 19.30 hodin
Repríza: 29. 1. 2015 19.30 hodin
Derniéra: 5. 2. 2015 19.30 hodin
D21 - Záhřebská 21
120 00 Praha 2 - Vinohrady
T: 222 512 922, M: 774 412 922
- Velký třesk
projekt, jenž formou světové premiéry a maximálně dvou repríz, prezentuje původní tvorbu českých umělců. Dlouhodobý projekt D21 s ambicí oživit jeho Malou scénu a obohatit kulturní nabídku v Praze o původní a nekonvenční divadelní událost. Uváděná díla vznikají přímo pro D21 a nebo byla na veřejnosti uváděna vzácně, či vůbec ne.
- Otevřená kniha divadla D21
První stránky ´Otevřené knihy´ byly popsány na podzim roku 2013 a byly zaplněny povídkami 14 nadšených autorů.
Pro zapojení do projektu stačí napsat povídku v délce maximálně pěti normostran (60 znaků krát 30 řádek včetně mezer na stránce) na libovolné téma a poslat ji do divadla D21 (otevrenakniha@divadlod21.cz) do konce března 2015.
Výběr nejlepších povídek se představí několikrát za sezonu v hudebně dramatickém večeru, kde vybrané povídky prezentují buď samotní autoři, případně je zpracovávají herci souboru Divadla D21.
V současné době se shromažďují povídky pro další finálový večer, z kterého vzejde ´vítězný autor´, jehož dílo bude opět oceněno uvedením na jevišti Divadla D21 (v rámci projektu Velký třesk na Malé scéně).
Tyto večery dávají příležitost nejen lingvisticky zdatným autorům, ale i autorským hudebníkům – jde přece o večery komponované…
Hudební část zajišťují zase mladí hudebníci, pro něž je jeviště Divadla D21 rovněž skvělou příležitostí, jak ukázat nejenom svůj slovní, ale také hudební um.
...proč čeká divadelní krokodýlek D21 na svou hereckou příležitost?
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková, D21