Jako Fénix aneb setkání s poezií, hudbou a výstavou fotografií Pavla Rydla
Husův sbor Vršovice - Praha
13. 9. - 8. 10. 2017
Náhoda a okolnosti tomu chtěly, že jsme na www.www-kulturaok-eu.cz dostali pozvánku na výstavu fotografií Pavla Rydla. O uměleckém fotografovi a členu Asociace profesionálních fotografů ČR Pavlu Rydlovi jsme už slyšeli a dokonce jsme se s jeho tvorbou – v rámci kolektivní výstavy nazvané Náhoda – Zufall (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/nahoda-zufall-aneb-proc-se-nahody-se-ani-neohlasuji/) - už i setkali osobně.
Pozvání nám ale nabízelo větší vhled do jeho tvorby, protože se v tomto případě jednalo sice o výstavu komorní, leč autorskou. A ozvuky stylu jeho tvorby ze zmíněné předchozí výstavy nás lákaly poznat se s ním a jeho „obrazofotografiemi“ blíže. Proto jsme pozvání i přes nával dalších pozvánek, jež nám na daný termín došly, se zájmem a zvědavostí přijali.
Pás slov o autorovi
Pavel Rydl je profesionální fotograf. Na výstavě nám nabídl výběr fotografií, u nichž na první pohled s jistotou nevíte, zda nejde o obrazy. Jsou to ale fotografie a vznikly pro několik fotocyklů. Pojítkem všech je duchovno a asociace, jež vytvářejí a čas. Vznikly v posledních letech, jak jsme se od autora, jenž se nám osobně ochotně věnoval v roli průvodce.
Autor, jak nám prozradil, vychází z myšlenky, že každý jednotlivý detail je nedílnou součástí našeho světa a že svět je jedním jediným organismem, řídícím se jednotnými zákonitostmi. Výsledkem pak je, že mezi mikrosvětem a makrosvětem jsou podobnosti vztahové i vizuální.
V kratičké „přednášce“ při zahájení výstavy Pavel Rydl připomněl, že fenomén fotografie nastoupil tam, kde už přestalo podobně sloužit malířství.
Že pojem fotografie je sám o sobě značně členitý a že se týká řady oblastí. A každá oblast, že si vytváří svou vlastní typologii fotografie. Má tedy své žánry, zvyklosti i způsoby vyjádření. Tak jako i žánry hudební.
A citujme ještě jednu zajímavou myšlenku Pavla Rydla: Vystavené fotografie vytvořil záměrně jako závěsné obrazy do interiéru.
Prosazovaný a obecně zažitý dokumentaristický přístup k fotografii vyžaduje zkoumání autenticity a objektivity zobrazeného.
Jenže takové fotografie podávají jen konkrétní, adresná sdělení.
Ve výtvarném pojetí fotografie by měla dominovat snaha o obecnější sdělení, o abstrakci.
V obraze také přece ceníme vztahy výtvarné, tedy kontrasty tvarů, světlotonální či barevné,
a vnímáme především významové analogie.
„Fotografie na stěně musí mít jistou dávku tajemství, aby se velmi brzy neomrzela. Nechává divákovi velký prostor pro přemýšlení, promítnutí vlastních zkušeností. Stejně jako hudba či poezie,“
řekl doslova autor fotografických obrazů Pavel Rydl.
Projekt „Jako Fénix – setkávání s poezií, výtvarnem a hudbou“
Při příležitosti výstavy fotografických obrazů Pavla Rydla jsme se také zajímali o kontext, v němž výstava probíhala.
O projekt „Jako Fénix – setkávání s poezií, výtvarnem a hudbou“.
A zjistili jsme, že nejde o akci ojedinělou,
že projekt běží už druhý rok a že se koná vždy v prostorách Velkého sálu Husova sboru Vršovice.
Vše nám ozřejmila osoba nejpovolanější, místní farář, David Frýdl.
On také celý večer spojený s přednesem básní,
tedy zmíněnou poezií, proložený varhanním koncertem,
tedy hudbou,
moderuje vždy.
Úvodem nám především hrdě a stručně představil svůj kostel a připomněl, že za pár dní (22. 9. 2017) kostel oslaví již 88. narozeniny. O kostelu jsme se také dozvěděli, že byl od počátku koncipován nejen jako kostel, ale i kulturní stánek. Byl v něm zbudován i divadelní sál. Což platí i dnes. V divadelním sále působí Divadlo Mana.
(viz. www.vrsovickedivadlo.cz).
K samotné stavbě David Frýdl dodal, že jde o budovu v individualistickém slohu. Hlavním stavitelem byl sice Karel Truxa, ale podíleli se na něm i takové osobnosti jako Pavel Janák (kostelní věž) či Josef Gočár (zákristie). Budovou tak prolínají různé prvky. Výrazný je ale vliv funkcionalismu (kazatelna) a prvky nautické (kulatá okna).
Bylo znát, že nadšení pana Frýdla pro jeho působiště by neznalo mezí, avšak na své výstupy už čekali dva herci. Dabérská hvězda a stálice, Dana Černá (mimo mnohé jiné český hlas Umy Thurman či jedné ze čtyř dam z kultovního seriálu Sex ve městě) a s ní Lukáš Hlavica, známý rozhlasový a televizní herec a také výborný dabér.
V pásmu nazvaném Pocit života nám přenesli české překlady vybraných veršů ze sbírek S. Plathové a R. M. Rilkeho, prokládané působivými, improvizovanými, preludii na kostelní varhany. Ty rozezněl mladý, ale zkušený varhanní virtuóz Kamil Vavrek (už v roce 2001 získal mimo jiné 1. cenu na Mezinárodní soutěži mladých varhaníků v Opavě). Hrál nám na místní dvoumanuálové varhany z roku 1953, jež nahradily původní z roku 1932, přesunuté do jiné farnosti.
Dodejme ještě, že celé to povznášející soaré připravila Květoslava Šindelářová a že kurátorkou vystavených fotografií byla Vlasta Rydlová, malířka, o jejíchž obrazech jsme už také na našem webu referovali (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/petra-makalousova-lenka-kosova-vlasta-rydlova-znovu-spolu-aneb-andelska-vasen/).
Příjemný večer
Večer končil volnou, neomezovanou, debatou všech se všemi. Náš fotograf, jenž sám „pohostinsky“ příležitostně na varhany preluduje, se zasvěceně bavil o tajích tohoto nástroje se svým profesionálním „kolegou“, stejně jako si vyměňoval odborné názory s Pavlem Rydlem o fotografování. A my jsme se zatím tiše zamýšleli, no spíše, vevnímávali do vystavených fotoobrazů.
K tomu ještě malá, výmluvná, drobnost. Zatímco jedna z návštěvnic přesvědčovala Pavla Rydla, že v jeho purpurové sérii vidí anděly, potěšený autor jí oznámil, že celá série se jmenuje „Je duch.“ Dialogu byl přítomen i farář David Frýdl. I jeho to rozveselilo. Přiznal, že když se on přišel prvně podívat co, že se mu to v kostele na stěnách zjevilo, a co ho bude celý měsíc provázet při bohoslužbách, netuše předem nic, prý pro sebe zvolal: „Jé,Duch!“… A pak, že kvalitní díla k nám nepromlouvají.
Velký sál kostela v Husově sboru ve Vršovicích
101 00 Praha 10 – Vršovice
Moskevská 34
Vstup: zdarma
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček
Foto: © Wenca NiKoníček
www.facebook.com/wenca.nikonicek