Jak si usteleme? Zdravě!
Jak si usteleme? Zdravě!
Zdravý spánek je nesporně pro naše tělo mimořádně důležitý. Jen tak totiž zregenerujeme své psychické a fyzické síly. Při opravdu zdravém spánku si navíc také uvolníme páteř, klouby, svaly a dokonce i vnitřní orgány. Prospíme zpravidla celou jednu třetinu života, a tak proto bychom měli věnovat výběru správné postele náležitou pozornost…
Pokud se v noci často převalujeme, probouzíme se k ránu rozlámaní nebo trpíme dokonce bolestmi zad, pak bychom měli řešit okamžitě a přednostně otázku kvalitního lůžka. Naši předkové, než jsme - my moderní lidé - objevili matrace, spali v pohodě na hromadách listí nebo na suché trávě. Ale pozor, nesmíme se spoléhat na to, že už tím, že koupí jakýchkoliv matrací si automaticky zajistíme i zdravý spánek. U mnohých matrací zaznamenáváme řadu jevů, které s tím nekorespondují. Třeba tím, že zachycují prach, nebo že špatně odvádějí vlhkost, případně jsou příliš měkké, anebo neposkytují oporu našemu tělu při spánku. Jiné zase mohou být naopak příliš tvrdé a nutí nás pak do různých nepřirozených poloh.
Ne měkkým ani tvrdým postelím!
Máme-li totiž plochu postele příliš tvrdou nebo naopak ji máme blátivě měkkou, máme-li polštář moc veliký nebo naopak příliš malý, nebo tvrdý, případně měkký, neočekávejme správné a zdravé svalové uvolnění. Na velmi měkké nebo prohnuté ploše musíme totiž své svaly napínat, abychom si vůbec zajistili stabilitu těla. Na tvrdé a nepružné ploše nás zase začne všechno tlačit, a my se pak v důsledku toho pro změnu příliš často obracíme. Není divu, že pak ráno vstáváme unaveni, jako bychom byli po těžké práci. Jednotný recept na správnou postel ovšem neznáme. Tu si musíme individuálně přizpůsobit každý sám sobě, a to především podle naší váhy a výšky. Jsme také ovlivněni naším zdravotním stavem a zvyklostmi spaní vůbec.
Obecně můžeme vyjmenovat základní požadavky na zdravou postel, mezi něž patří minimální tlak na páteř, anatomicky správná opora ležícího těla, kvalitní větrání a snadná údržba. Měli bychom vědět, že máme mít páteř při ležení podepřenou v přirozeném tvaru. Uvolníme si meziobratlové ploténky a nezpůsobíme jejich deformaci a následné bolesti zad. Kvalitu spánku ovlivníme tedy volbou vhodné matrace a roštu. Všeobecně dodržujeme zásadu, že při ležení na matraci zachováváme páteř v rovině. Moc tvrdou matrací páteř deformujeme, stejně jako příliš měkkou.
Podle výzkumu spí u nás třetina dospělých na téže matraci, kterou si v dospělosti pořídili. To je nelichotivé zjištění, neboť matraci bychom měli měnit cca každých sedm let.
Proto nešetříme a investujeme do kvalitní matrace. Měli bychom předem vědět, co od ní očekáváme a rozhodně ji vyzkoušet osobně, neboť na ní budeme spát my. Mnohá centra zdravého spaní matraci půjčí zdarma domů.
Lehací plocha by měla podpírat naše tělo tak, aby se jeho tlak rozložil na měkkém povrchu. To nám nejlépe předvedou tzv. měřící deky. Barevné rozložení tlaku na monitoru ukáže, kde je největší zatížení a okamžitě varuje před špatným nákupem.
Podle stupně tvrdosti rozlišujeme matrace měkké, tvrdé střední tvrdosti a extra tvrdé matrace. Všechny matrace se označují maximální nosností. Dle uvážení můžeme vybírat z matrací pěnových, latexových, pružinových a z tzv. líné pěny. Díky širokému výběru materiálů a variabilní síle jednotlivých vrstev lze si nechat vyrobit matraci podle individuálních potřeb.
Na výběr máme pružinové matrace (čím víc pružin, tím kvalitnější), taštičkové (mají větší množství pružin než "obyčejné" pružinové a každá pružina je uložena v látkovém pouzdru - taštičce, díky níž matrace nevrže). Oba typy matrací mají povrch zpevněný vrstvami různých materiálů, například kokosovým vláknem, ovčím rounem, latexem, či polyuretanem.
Další možností jsou polyuretanové matrace, u kterých sledujeme také různé stupně tvrdosti. Často bývají vytvořeny jako sendvič se zpevněným středem nebo se středem z různých profilů, což umožňuje jejich snazší provzdušnění. Oblíbené jsou i matrace se zimní a letní stranou, kde zimní stranu tvoří hřejivá ovčí vlna a letní stranu naopak chladivá a prodyšná vrstva kokosového vlákna (gumožíně). Kvalitní matrace mají navíc změkčenou část v oblasti ramen, tzv. ramenní kolébku.
U matrací ze studené pěny požadujeme výbornou elasticitu, tvarovou stálost a dlouhou životnost za standard. Pěnu tvoří buňky se silnější stěnou. Díky velkým pórům je dokonale provzdušněna a lépe odvádí teplo. Matrace bývají pěti až sedmi zónové, neboť každá část těla vyžaduje jinou tuhost. Zatímco pod rameny a patami oceníme měkčí zóny, pod bedry bychom měli mít pevnější podklad. Tyto matrace jsou ideální v kombinaci s línou pěnou. Její tvrdost se mění dle teploty, takže v kontaktu s naším tělem měkne a díky efektu tzv. pomalého vracení omezuje protitlak a zabraňuje proleženinám.
Za velmi kvalitní matrace považujeme matrace latexové. Jsou pružné a mívají odlehčující otvory. Dodávají se tří, pěti ale i sedmi zónové. Výborně se přizpůsobují tvaru našeho těla, jsou ideální pro polohovací rošty a mají velmi dlouhou životnost. U těchto matrací vůbec nedochází k problému proležení našeho těla.
Je rovněž důležité, abychom stvořili z kostry postele s matrací jeden celek. Na posteli totiž nepovažujeme za nejdůležitější to, co vidíme na první pohled, ale to, co je našim očím skryto - rošt a matrace. Matrace pokládáme na dřevěný či lamelový rošt. Pevné desky jako podklad nepovažujeme za vhodné. Lze si opatřit pevné rošty, jimiž umožníme kvalitní odvětrání. Při výběru matrace musíme vědět, na jaký rošt ji položíme, neboť ne každá matrace je vhodná na každý rošt. Použitím rovné pevné plochy nezaručujeme takovou vzdušnost jako umístěním roštů.
Při výběru roštů dbáme především na to, abychom neměli mezery mezi latěmi příliš velké. Mohli bychom si totiž způsobit deformaci matrace. Za maximální vzdálenost mezer považujeme něco okolo šesti centimetrů. U lamelových roštů používáme větší počet lamel, abychom měli zaručenou dostatečnou pružnost a odolnost, a abychom si nepřivodili celkové prohnutí naší matrace.
Pokud si v posteli rádi čteme a potřebujeme podepřít záda nebo chceme ulevit našim unaveným nohám jejich zvednutím do výše, vybereme si raději polohovací lamelový rošt (může být s pevnými i pohyblivými lamelami). Jednodušší rošt má polohování pouze pro hlavu nebo pouze pro nohy, složitější umožňuje víc poloh jak pro hlavu, tak pro záda i nohy. Požadovanou polohu nastavíme buď ručně, nebo pomocí motorku za pomoci ovladače. Proto také polohovací rošty vybíráme z matrací pružnějších, neboť lépe kopírují pohyb celého roštu.
Jak už jsme řekli, základem je kostra postele, do níž vložíme rošt a na něj matraci. Minimální délka postele by se měla rovnat délce spáče plus 20 cm (raději více). Minimální šířka by měla být 80 cm, ale 90 cm nebo 100 cm poskytne víc pohodlí. U výrobců si lze objednat dnes už i postel, rošt či matraci všech rozměrů. Výšku postele i s matrací bychom měli vyžadovat asi 45 - 55 cm. A dvoulůžko? Děláme chybu, když volíme společnou matraci i rošt na dvoulůžku. Aby nám to vyhovovalo oběma, museli bychom být oba stejní, a to nejen co do výšky a hmotnosti, ale také pokud jde o rozložení hmotnosti a podobně. Ani nočním převracením partnera nepotěšíme (v noci se běžně otočíme 80 x). Proto bychom měli mít dva samostatné rošty i matrace, vybrané "na míru" každého spáče. A čelo u postele? U hlavy nám díky němu nepadá polštář a "netáhne" na hlavu, u nohou to tak nutné není, zvlášť v menší ložnici.
Existují i vodní postele, jejichž předností je, že se dokonale přizpůsobí ležícímu tělu. Jejich výhodou, ale i nevýhodou, je ohřívání vody. Teplejší voda je sice příjemná, ale pro organismus vyšší teplota matrace moc zdravá není. Po delší nepřítomnosti, kdy byl ohřev vody vypnutý, nějakou dobu trvá, než se voda opět zahřeje na tu správnou teplotu. První noc si tak můžeme připadat jako na severním pólu.
Aby byl odpočinek na lůžku dokonalý, nesmíme ale zapomenout na kvalitní pokrývku a polštář. Pokrývka musí být dost dlouhá, velikost polštáře záleží spíš na zvyklostech…
Ing. Olga Koníčková
Foto: internet