Jak se žilo za císaře pána? aneb dobu císaře Františka Josefa I. s nostalgií nevnímejme!
Národní muzeum v Praze v Nové budově připravilo další výstavy z cyklu Monarchie (do doby vlády císaře Františka Josefa I.), a to ve třech částech:
1) ´Monarchie´
2) ´Dětský svět za císaře pána´
3) ´Člověk ve fotografii´
Výstavy si můžeme prohlédnout do 9. 6. 2013, přičemž výstavu ´Dětský svět za císaře pána´ najdeme na 2. patře Nové budovy NM.
- ´Monarchie´ bez předsudků a klišé
Víme, že rakousko-uherská monarchie byla jedinou evropskou velmocí, která neměla žádné zámořské kolonie?! Víme, že české země měly v roce 1910 přes 10 milionů obyvatel stejně jako dnes, přičemž jednu třetinu obyvatelstva tvořili Němci? Nahlédneme-li do atmosféry monarchie v druhé polovině 19. a počátkem 20. století, tj. v době téměř 70 let vlády císaře Františka Josefa I., zjistíme, že překotně probíhaly společenské změny, ať už v oblasti - průmyslu, vědy, kultury, legislativy i každodenního života. Kolem monarchie vznikala řada mýtů a legend. Nahlížejme přesto na toto období bez předsudků a zažitých klišé a ukažme si, jak se opravdu žilo za císaře pána.
Unikátní exponáty u nás poprvé
Šaty císařovny Sissi, uniforma císaře Františka Josefa I. i vycházková hůl Jana Nerudy, nejen tyhle unikáty můžeme spatřit v přízemí Nové budovy. Dobovou módu a odívání dokumentují tmavomodré sametové šaty císařovny Alžběty (Sissi), vojenský kabátec polní uniformy císaře v uherské úpravě a generálský plášť, ale také honosné šperky včetně největšího diamantového náhrdelníku v České republice.
Jaké tedy zhlédneme unikáty z 2. pol. 19. a počátku 20. století rakouské monarchie?!
- Tmavomodré sametové šaty Jejího Veličenstva císařovny Alžběty, zvané Sissi (kolem roku 1860). Jsou to jedny z mála šatů mladé císařovny na světě vůbec, které dávaly na odiv pověstný štíhlý pas. Šaty lze považovat za nejcennější exponát na výstavě – pojištěny jsou na 20 miliónů Kč. Po sebevraždě svého jediného syna, korunního prince Rudolfa v roce 1889, nosila pouze černé šaty s černými doplňky (kloboukem, rukavicemi a vějířem).
- Uniforma a generálský plášť Františka Josefa I.
Císař František Josef I. po celý život obdivoval uniformy. A právě uniformy byly také jedinou věcí, na které jinak abnormálně šetrný panovník nikdy nešetřil. Civilní oblečení používal zřídka, většinou pouze u příležitosti soukromých zahraničních cest. Uniformy, ve kterých se téměř výhradně na veřejnosti objevoval, musely být vždy naprosto perfektně upraveny. Jeho Veličenstvo si mezi poddanými dokonce vysloužilo přezdívku „Poručík červená nohavice“, a to díky rudým kalhotám, které byly součástí jeho oblíbené uniformy.
- Kapesník se stopami krve Františka Ferdinanda d`Este ze sarajevského atentátu
Sarajevský atentát, ke kterému došlo 28. června 1914 a jenž se stal bezprostřední záminkou k rozpoutání první světové války (1914 – 1918), si vyžádal dvě oběti. Byli jimi následník trůnu František Ferdinand d`Este a jeho choť Žofie roz. Chotková. Srbský student Gavrilo Princip vystřelil dvě rány z poloautomatické pistole Fabrique Nationale FN Model 1910 ráže 7, 65 mm Browning.
- Skleněný nápojový i porcelánový jídelní a toaletní soubor mexického císaře Ferdinanda Maxmiliána Habsburského a jeho choti Charlotty
Unikátní sbírka ze soukromé domácnosti bratra císaře Františka Josefa I. Maxmiliána, který byl díky podpoře Napoleaona III. prohlášen mexickým císařem a v roce 1867 po svržení císařství popraven. Porcelánovou soupravu vyrobila anglická porcelánka Minton a na císařský dvůr ji dodala londýnská firma T. Goode & Co. Skleněný nápojový soubor byl asi rovněž vyroben v 60. letech 19. století. Jedná se patrně o sklo české produkce a rafinace. Do sbírek Národního muzea se předměty dostaly z pozůstalosti českého rodáka a mexického lékárníka Františka Kasky (1834 – 1907), který zastával funkci Maxmiliánova osobního lékaře.
- Největší diamantový šperk v ČR – náhrdelník Naděždy Kramářové
Šperk o celkové hmotnosti 63 až 65 karátů patřil manželce budoucího prvního ministerského předsedy Československa Naděždě Kramářové (1862 – 1936oc). Autoři šperku nejsou známi. Hodnota šperku je vyčíslena na 10 miliónů.
- Pokladnička Sboru pro postavení Národního divadla
Kovová pokladnička ve tvaru budovy Národního divadla v Praze sloužila k vybírání peněžních darů na jeho výstavbu.
- Špacírka Jana Nerudy
Vycházková hůl – tzv. špacírka, byla důležitým mužským oděvním doplňkem. Jan Neruda (1834 – 1891) – český básník a prozaik. V roce 1888 utrpěl nepříjemný úraz – uklouzl v zimě na náledí a přivodil si roztříštění čéšky. Zranění se již nikdy zcela nezahojilo.
- První pražský telefonní seznam z roku 1883
Císař František Josef I., který byl pověstný svým konzervatismem a odmítal tak všechny vymoženosti moderní doby, se také zasazoval proti zavedení telefonního přístroje do paláce a své pracovny. První pražský telefonní seznam z roku 1883 obsahoval jména 98 účastníků.
- První rakouské poštovní známky z roku 1850 zobrazovaly habsburský znak a představovaly hodnoty 1, 2, 3, 6 a 9 krejcarů. Uhry vydaly první známku až v roce 1871.
Získejme vlastní erb!
Díky interaktivní hře sami zjistíme, jak těžké, nebo snadné bylo získat šlechtický titul. A pokud uspějeme, můžeme získat dokonce i vlastní erb,“ láká k návštěvě celou rodinu komisař výstavy Petr Landr. Výstava nepředvádí jen život na bohatém dvoře, ale zavede nás nejrůznějších dobových sociálních prostorů. Může tak nahlédnout do atmosféry života na zámku, ve městě i na vesnici, ale také na nádraží, do továrny, poštovní úřadovny, moderní kuchyně i do nevěstince. Uvidíme tak předměty každodenní potřeby obyvatel monarchie, například i poštovní známky, peníze, telefon, ale také dobovou toaletu. Korunami (předtím to byl 1 zlatý = 100 krejcarů) se začalo platit až v roce 1892, kde každá koruna = sto haléřů, to si také pamatuji, ha, co jsem to asi za vykopávku?!
1 zlatka = stříbrná dvoukoruna
niklový dvacetihaléř = šesták
krejcar = bronzový dvouhaléř
Život na venkově a volný čas…
Byl do poloviny 19. století určován přírodními cykly. Na výstavě si můžeme povšimnout, jak vypadal interiér venkovské kuchyně, který je, jak mohu osobně potvrdit ze svých prázdninových pobytů u tetičky v jižních Čechách, vskutku autenticky instalován. Centrem domácího dění byl masivní stůl, kdy až čtvrtina obytné plochy světnice zabírala pec s přistavěnými kachlovými kamny, která sloužila k pečení chleba, vaření, zároveň také k vytápění. Často jsme se my děti, dost zuřivě dohadovaly, kdo na peci bude moci spát, protože tam bylo nejen teplo, ale voněly sušící se houby či bylinky. U kamen pod stropem byla zavěšena bidla k sušení obrovských peřin a prádla. Lidový malovaný nábytek zahrnoval skříně, truhly i postele. Svítilo se dřevěnými štípanými loučemi, svíčkami a petrolejovými nebo olejovými lampami. Do obcí docházeli žebráci, kteří prosili o almužnu: o jídlo, o peníze, o nocleh. Obecní žebráci byli lidé starší nebo s tělesnou či duševní vadou. V té době neexistoval pojem ´volný čas´, nerozlišovali jsme dobu pracovní a nepracovní. Teprve v roce 1905 byl zákonem zaveden 24 hodinový nedělní klid.
Služebnictvo
Co se týče služebnictva, v roce 1880 bylo v českých zemích přes 300 tisíc zaměstnáno jako domácí služebnictvo, z toho ¾ byly ženy. Pracovaly, aby si vydělaly na věno, většinou do těch svých třiceti let, mnohdy některé služky zůstaly věrné rodině až do smrti…
Monarchie domovem křesťanů, židů i muslimů
Hlavní roli však hrála římsko-katolická církev, byla svázána úzce s pozicí panovníka. I když se vřelost víry v 19. století vytrácí, je návštěva bohoslužeb a příslušnost k církvi stále známkou dobrých mravů. Vznikají nové církve, signalizující tak hledání v moderní době odpovídající náboženský prožitek. Od pol. 19. století díky svobodnému stěhování Židů vznikají nové židovské obce. Na přelomu století vznikají další obce adventistů.
Móda s okouzlující něžnou ženskostí
Před očima máme obraz elegantních dam v korzetových šatech a dvorných důstojníků, jejichž čas ubíhal v živém společenském hovoru a nekonečných procházkách, zatímco okolo pobíhaly děti v námořnických oblečcích. Tehdejší móda dámská dodnes nás okouzluje svou něžnou ženskostí, i když víme, že to mnohdy bylo i za cenu zdraví a pohodlí. Až do 1. sv. války byl nutností korzet a dlouhá sukně, zakrývající kotníky. V 1. desetiletí 20. století jsme přešli na praktičtější módu, kdy jsme už sice nosily kostýmy, ale délku sukně jsme dodržovaly stále pod kotníky. Dámy, zpozorněme! Tehdejší dáma nevycházela z domu nikdy prostovlasá! Nosily se čepce uvázané pod bradou či různé klobouky.
Kultura za císaře pána
V monarchii bez nějaké velké řevnivosti existovala vedle sebe bohatá německá i česká kultura, která vycházela z ryze národních hledisek. Populární v té době jsou operety (Cikánský baron, Polská krev, Netopýr) od vídeňských autorů. Zmíníme se ještě o habsburském mýtu: českých vojáků, kteří bojovali za 1. sv. války, bojovali za svého habsburského panovníka, byl téměř milion a půl, zatímco legionářů, na základě jejichž osudů se později budovala prvorepubliková mytologie osvobození, bylo necelých 100 tisíc.
„Po úspěšné výstavě Republika Národní muzeum zvolilo jako další velké téma období vlády Františka Josefa I. „Období rakousko-uherské monarchie je jistě významným obdobím našich dějin, které známe z hodin dějepisu. Mnohdy však toto období vnímáme přes různá klišé, ideologické pohledy a legendy. Jaký ale byl opravdu život za císaře pána? Výstava Monarchie pomůže návštěvníkům Národního muzea tuto otázku zodpovědět. Přijďte se na ní nejen poučit, ale též trošku pobavit a nostalgicky se přenést do starých dobrých časů,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
- ´Dětský svět za císaře pána´
Dětství bylo i našimi předky chápáno jako důležité období v lidském životě a zacházení s dětmi bylo odrazem vývoje společnosti. Zjišťujeme, jak se matky chovaly ke svým novorozencům, jak probíhalo období narození a péče o dítě, jaká byla dětská literatura, vzdělávání ve školách, hry a hračky dětí v době vlády císaře Františka Josefa I., kdy však děti podléhaly nemocem, nutili jsme je k dětské práci a řešili jsme nemalé rodinné problémy. Jaké bylo dětství v rodině šlechtice, měšťana, sedláka nebo dělníka? Interaktivně pojatá výstava ´Dětský svět za císaře pána´ nám umožní vyzkoušet hry a činnosti typické pro 2. polovinu 19. století. Nechme se vtáhnout do atmosféry dětské monarchie a vyzkoušejte si dobové hračky jako laterna magica nebo házení kroužků. Zapojme svou fantazii a zahrajme maňáskové divadlo nebo relaxujme u projekce Karafiátových Broučků. Nebo si vyzkoušejme namáhavou dětskou práci. Zábavu pro celou rodinu máme zaručenou!
S čím si hrály děti za císaře pána?
S panenkou, která nevydá ani hlásku, nebo s jednobarevnými kostkami ze dřeva.
Houpací kůň pomůže proti stresu
Procházíme výstavou o tom, jak se žilo rodinám za císaře pána. „Zatímco jedna část je věnovaná každodennímu životu a možná víc přitáhne dospělé, tak jsme se snažili udělat zajímavý pohled na 19. století také pro rodiče s dětmi,“ říká Lukeš. Stojíme před velkým stolem s obrovskou židlí. Nábytek je vyroben tak, že oba vedle něj vypadáme jako malé děti. „To je schválně, aby si dospělí uvědomili dětský pohled,“ usmívá se Michal Lukeš a sedá si na velkou židli. Za chvíli si sedá také na velkého houpacího koně. „Zapomněl jsem, jaké to je. Sednete si na něj třeba jen na pět minut a jste v klidu,“ tvrdí.
- Člověk ve fotografii
První fotoateliéry vznikaly na zahradách nebo ve dvorních traktech hotelů a obytných dvorů nebo jako střešní nástavby. Mezi věhlasné ateliéry zařazujeme ateliér Jindřicha Eckerta a Jana Langhanse. Portrétní fotografie jsme si nechávali dělat proto, abychom se je mohli zarámovat a doma vystavovat, nebo jsme je podlepili tvrdým kartonem, a ukládali je do rodinných alb. V přízemí Nové budovy NM na výstavě ´Člověk ve fotografii´ jsme vystavili dobové fotografie. Můžeme z nich při pozorném prohlížení vydedukovat, jaký byl asi každodenní život v období konce 19. století a počátku 20. století. Počátky fotografie přibližujeme vystavenou unikátní daguerrotypií neznámého muže s exotickými rysy (již ze 40. let 19. století). Bohužel však nevíme, kdo ve skutečnosti ten muž byl? Bedlivě sledujme pátrání, a sami se zapojíme na portál Muzeum 3000. Na konci 19. století jsme už fotografické médium považovali za poměrně rozšířené médium. Pomocí portrétní fotografie jedinců i skupin, zachycených sportovních výkonů, divadelních představení či staveb tak dokumentujeme dobovou atmosféru konce 19. a počátku 20. století.
Uchovejme rodinnou historii v Národním muzeu
Součástí výstavy Člověk ve fotografii se může stát i naše rodinná fotografie! Stačí, když nahrajeme naskenovanou rodinnou fotografii z období 1848 – 1918 ve formátu jpg prostřednictvím formuláře na webových stránkách výstavního cyklu Monarchie v sekci Moje monarchie. Vybrané fotografie se stanou součástí výstavy a budou pravidelně obměňovány.
Již probíhá:
Kouzelné hrací strojky (České muzeum hudby) – od 29. června 2012
- Sportsmeni v zemích českých (Národní památník na Vítkově) – od 7. září 2012
- Krmě – jídlo – žrádlo (Národopisné muzeum – Musaion) – od 5. října 2012
- Po stopě Karla Maye (Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur) – od 25. října 2012
- Monarchie (Nová budova Národního muzea) – od 13. prosince 2012
- Dětský svět za císaře pána (Nová budova Národního muzea) – od 13. prosince 2012
- Člověk ve fotografii (Nová budova Národního muzea) – od 13. prosince 2012
Připravujeme:
Století valčíku a polky (České muzeum hudby) – od 9. března 2013
Multimediální průvodce
Národní muzeum nám nabízí multimediálního průvodce, které jsme určili pro mobilní zařízení,. Provede nás výstavami Monarchie, Dětský svět za císaře pána a Člověk ve fotografii a doplní je o unikátní informace a herní aplikaci. Multimediálního průvodce doplnila svými obrázky i výtvarnice Lucie Seifertová, jejíž humorné kresby oživují i výstavu Monarchie.
Bohatý doprovodný program
Od začátku roku 2013 obohatí výstavy ´Monarchie´, ´Dětský svět za císaře pána´ a ´Člověk ve fotografii´ naučný i zábavný doprovodný program. Těšit se můžeme na komentované prohlídky i hravé víkendy, které nás přenesou do doby rakousko-uherské monarchie.
Výstavy ´Monarchie´, ´Dětský svět za císaře pána´ a ´Člověk ve fotografii´ považujeme za součást výstavního cyklu Národního muzea na sezónu 2012/2013. Můžeme tak v rámci cyklu NM navštívit 8 výstav v 5 pražských objektech NM a poznáme tak život v období rakousko-uherské monarchie z různých úhlů pohledu. Návštěvníci výstav z cyklu Monarchie získají při zakoupení vstupenky slevu 50 % na vstupné na další výstavu v rámci tohoto cyklu nebo 10% slevu na vybrané produkty v muzejních prodejnách a kavárnách, včetně nově otevřené kavárny Muzeum v Nové budově Národního muzea.
Výstavní cyklus Monarchie:
´Monarchie´ - Jak se žilo za císaře pána?
´Dětský svět za císaře pána´- S čím si hrály děti za císaře pána?
´Člověk ve fotografii´
Nová budova Národního muzea
110 00 Praha 1- Vinohradská 1
13. prosince 2012 – 9. června 2013
Vstupné (celý objekt / jenom cyklus Monarchie)
Plné:110/100 Kč
Snížené: 80/70 Kč
Děti do 6 let: zdarma
Školní skupiny: à 30 Kč
Rodinné vstupné: 180 170 Kč
Celoroční vstupenka: 400 Kč
Výklad pro jednotlivce: 80 Kč
Výklad pro skupinu 7-30 osob: 500 Kč
Filmování, fotografování: 40 Kč
Budova je bezbariérová.
www.nm.cz
www.monarchie.nm.cz
www.muzeum3000.cz
www.facebook.com/narodnimuzeum
Ing. Olga Koníčková
Foto: Národní muzeum