Jak na úložné prostory aneb věčně nerudovské kam s tím?!

14.01.2014 10:34

Známe to. Potřebujeme ukládat spoustu předmětů. Ale tak, abychom nemuseli neustále něco hledat a měli vše po ruce. Všichni máme problém, kam uložit potřebné i méně potřebné věci. Stále kupujeme nové oblečení, boty, knihy, časopisy i potřeby pro domácnost, případně schováváme dokumenty či milované věci z dětství a suvenýry z cest.

 

Prostě, věcí je plno a naším zájmem je, každou věc, kterou právě potřebujeme, snadno najít. Což, jak víme, nebývá snadné. Abychom zamezili chaotickému hledání uložených předmětů v bytě, musíme zavést systém ukládání a vyhradit místa, tj. úložné prostory, kde se budeme orientovat bez problémů.

 

Plánujme úložné prostory

Zařizujeme-li byt či dům, měli bychom počítat s tím, že budeme mít stále víc věcí, nebo že si pořídíme dítě a další děti, případně pejska či jiné zvířecí miláčky. Budeme se ale také zabývat stále přibývajícími koníčky. Nejhorší na celém problému ale je, že nebudeme umět mnohé byť nepotřebné věci vyhodit. A jsme u toho. Naučme se tedy udržovat ve věcech jistý řád a vyžadujme to i po dalších členech domácnosti. A ještě něco, plánujeme-li úložné prostory dnes, počítejme s tím, že v budoucnu budeme potřebovat další místo, i když momentálně ještě netušíme ani na co.

 

Jsme na tom líp

Žijeme-li v rodinném domě, máme situaci snadnější než ti, co bydlí v bytě. Stavíme-li rodinný dům, jsme na to nejlépe. Můžeme ještě než se dům postaví, rozhodnout, co budeme ve kterém podlaží ukládat a jak. Mnohdy to však ale nedomyslíme a musíme řešit problém dodatečně. A tak bychom měli vědět, že dodatečné vytváření úložných prostorů je složitější a stojí víc peněz. Zejména proto, že každý úložný prostor by měl být přehledný, dostatečně osvětlený a větratelný.

 

Dříve a dnes

Dříve jsme na řešení úložných prostor nekladli takový důraz jako dnes. Oděvy jsme ukládali ve skříních, většinou v ložnici. Pokud jsme měli komoru, dávali jsme tam téměř vše, co bylo třeba ukrýt. Podobně jsme uskladňovali věci ve sklepě a na půdě. Samozřejmě, že jsme pak nemohli nic najít. Dnes už ale půdu využíváme často i k netradičnímu bydlení dalších členů rodiny a sklep třeba jako tělocvičnu. Proto řešení úložných prostor souvisí s dispozičními možnostmi obydlí a na našich individuálních požadavcích.

 

Druhy úložných prostor

Rozlišujeme několik základních druhů úložných prostor. Liší se způsobem ukládání věcí a vhodností pro jejich ukládání. K nejdůležitějším klasickým úložným prostorám i nadále patří skříně. Můžeme do nich ukládat oblečení, ložní prádlo a sezónní potřeby. V případě vestavěných skříní využíváme beze zbytku vyčleněný prostor. Samostatné šatny lze mít nejen ve velkém domě, ale i v části ložnice, oddělené posuvnými dveřmi. Ukládáme tam méně používané oblečení. Policové systémy, regály a samostatné police využíváme jako úložný prostor pro širokou škálu věcí. Komody si pořizujeme jako interiérový kus nábytku a  jejich šuplíky využíváme k přehlednému uschování drobnějšího prádla i jiných potřeb. Věšáky, botníky, koše, držáky na deštníky a různé krabice mají význam jen jako drobné úložné prostory.

 

Různé způsoby řešení

Jinak řešíme úložné prostory v malém bytě, kde využijeme mobilní nábytek na kolečkách. Mohutné sestavy nábytku nahrazujeme policovými systémy a odlehčenými prosklenými dveřmi. Prostorné byty naopak lze vybavit oddělenou šatnou a komorou a volíme skříně vestavěné. Úložné prostory situujeme do místa potřeby, tedy šatny k ložnici a koupelně.

Sezónní problémy

Úložné prostory jsou nezbytnou součástí každého bytu. Největší problémy ale nastávají, když končí zima či léto a my potřebujeme uložit sezónní oděvy a věci. Pak skříně doslova praskají ve švech. V zájmu bezkonfliktních vztahů v rodině ale musíme situaci úložných prostorů řešit.

 

Šatna

Při plánování bytu a domu raději počítejme se šatnou. Buď jako samostatnou místností s jedním či dvěma vchody, nebo jako součástí ložnice. Domněnka, že do takových prostor se nevyplatí investovat, je omyl. Výstupem investice bude fakt, že si úložný prostor můžeme  upravit na míru, tedy kombinovat co nejúčelnější využití místa pro to, co se chystáme ukládat. V šatně stačí 60 cm široká průchozí trasa. Praktické je i uspořádání šatny, kde k ukládání svršků využijeme tří stran.

 

… pro ....pány... dámy...děti

V první řadě si ale musíme uvědomit, co do takové šatny budeme dávat. Co by se tam mělo vejít. Sledujeme-li módní trendy a stále obměňujeme šatník, lze šatnu rozdělit na mužskou a ženskou. Jinak pak bude vypadat ta pánská a jinak dámská. Do pánské šatny bychom neměli zapomenout na dostatek zařízení k zavěšení kalhot, kravat a opasků. Pánský šatník. To je asi 30 ramínek, z toho více než polovina pro celoroční využití a pětina oděvů je letních a pětina zimních. Dá se říci, že šatník muže i ženy má mít stejnou kapacitu. Také velké množství bot vyžaduje víc prostor než je běžné.  Pokud máme i děti, pak jim vyhradíme 18 - 22 ramínek a dost místa, jež by měly pravidelně samy udržovat v pořádku.

Racionalita především

Racionálně uspořádaná šatna umožní využití prostor beze zbytku. Při plánování se dá domluvit s výrobcem na vyžadovaném rozdělení prostoru. K ukládání oděvů na ramínka potřebujeme hloubku vnitřního prostoru 60 cm, na zásuvky stačí 40 cm. Na kalhoty si rezervujeme prostor o výšce 80 cm, na kabáty počítejme se 160 cm. Pro delší kusy oblečení si zajistíme stojany. Ideální jsou na kolečkách, abychom s nimi mohli snáze manipulovat. Jak vybavíme šatnu nábytkem, je jen na nás. Nejpraktičtější jsou šatní skříně a policové systémy různého typu. Nesmíme opomenout zásuvky a zásuvkové kontejnery. Tam lze uložit kde co - od drobností po lůžkoviny. Dbejme, aby se výška zásuvek přizpůsobila druhu ukládaných věcí. Čím objemnější textilie a věc, tím vyšší zásuvka. Využívejme plnovýsuvné systémy, abychom se dostali snadno až do nejzazších koutů. Nepřeberné množství kontejnerů a také drátěný program, pomohou poskládat prakticky vše, co potřebujeme pro hobby, sport i volný čas. U těžších věcí je třeba respektovat uložení tak, aby nedošlo k deformaci nosných tyčí apod .

 

Zapřemýšlíme si?

Protože v šatně ukládáme a využíváme prostor od podlahy po strop, musíme přemýšlet a brát do úvahy, co nosíme a používáme častěji, a co je spíše jen odloženo. Méně nošeným oděvům vyhradíme místo pod stropem, zatímco oblíbené ukládáme do výšky našich očí a pasu. Volíme raději šatní tyče s výsuvným či sklápěcím mechanismem. Ujasníme si také, kolik máme tašek, kabelek a kufrů, a kam s nimi. Nezapomínáme ale ani na pomocníky, jakými jsou bezpečné žebříčky a schůdky. Také pro koš na prádlo, žehlicí prkno, vysavač a úklidové prostředky jako kbelíky, smetáky či mopy musíme mít prostory. V koupelně či na toaletě rozhodně nevypadají hezky. Šatnu ale není nutné využívat jen jako úložný prostor, ale i jako místo, kde lze žehlit.

 

Předsíň

Pokud nemáme komoru nebo šatnu, budeme muset počítat s úložnými prostorami hlavně v chodbě, předsíni případně ve vstupní části domu. Při navrhování domovního vstupu nebo předsíně si vždy musíme dobře ujasnit, k čemu nám má tento prostor sloužit. Předsíň například rozhodně nepoužíváme třeba k uložení ovoce, zeleniny, stejně jako špinavého prádla, protože první názor na úroveň našeho bydlení si návštěvníci utvářejí podle prvního dojmu, a ten vzniká většinou v předsíni. Proto v předsíni odkládáme raději kabáty a boty. Ale zdaleka to by to nemělo být vše. Měli bychom mít možnost zabezpečit místo pro ukládání kabátů a bot všech členů rodiny, a počítat s tím, že bývá léto i zima, že člověk nosí a používá tašky, kufry a deštníky, že při odchodu z domu je třeba se "kontrolně" přejet očima a ještě mnohé další. A tak bychom měli raději vyznávat zásadu: Vstup do domu musí být dostatečně veliký. Zařízení bychom měli mít spíše praktické než nastrojeně přeplněné. Plochý výklopný botník, který pojme velké množství párů obuvi, zrcadlo, věšák, snížené stropy, v nichž zakrýváme podhledem oddělený úložný prostor. Pokud ale budeme mít skříněk a polic příliš mnoho, budeme mít z předsíně skladiště.

 

Další úložné prostory

Dále potřebujeme úložné prostory i ve všech pokojích, v koupelně i v kuchyni. Nahradíme skříňky snadno přístupnými kontejnery a zaměříme se i na rohy pokojů, prostor mezi horní deskou nábytku a stropem i na místa vedle dveří. Pokud to jde, odstraníme nohy u skříní a nahradíme je sokly se zásuvkami, do nichž uložíme skladné, méně často nebo sezónně používané věci a oděvy. V bytech s vysokými stropy využijeme prostor tak, že vybudujeme podhled a získáme úložný prostor na některé nepříliš často používané věci, například na lyže, batohy i stany. Chce to jen trochu fantazie, a pokud si sami nevíme rady, necháme si poradit od bytového architekta.

 

Vestavěné skříně

Pokud si pořizujeme skříně, protože šatnu nemáme, zapřemýšlíme si nad tím, zda jsou pro nás vhodnější skříně vestavěné nebo klasické. O umístění skříně do ložnice s manželskou postelí můžeme uvažovat jen v případě, že místnost má plochu minimálně 12 m2. Na manipulaci s oděvy počítejme minimálně jeden metr před skříní. Klasické skříně situujme podél kratší stěny místnosti, vestavěné můžeme umístit např. do rohu, kde budou mít trojúhelníkový tvar podstavy. Velkou výhodou vestavěných skříní, že můžeme maximálně využít i atypické prostory, jako jsou podkrovní šikminy či prostor pod schodištěm. Vestavěné skříně navíc většinou osazujeme od podlahy až po strop, ode zdi ke zdi, a poskytují nám tak maximum odkládacího prostoru. Tak vlastně šetříme náš prostor. Rozměry vestavěných skříní vycházejí z konkrétních podmínek, necháváme si je vyrábět na míru jako atypický nábytek. Pokud vestavěnou skříň zapustíme do zdi, pak nepotřebujeme ani zadní, ani boční stěny. Záleží jen na námi zvoleném vnitřním vybavení, které je založeno na stejném principu jako v případě šatny. Nejpraktičtější je otevírání posuvným systémem v kolejničkách na stropě a v podlaze. Klasické posuvné dveře se pohybují po dvou kolejničkách tak, že se při otevírání překrývají. Pokud nám však dispozice bytu dovolí, elegantní řešením systému je jen jedna kolejnička, po které dveře zasuneme do stěn po obou stranách skříně. Manipulace s dveřmi je nehlučná a jednoduchá. Dveřní tabule v kolejničkách posuneme jemným dotykem tam, kam právě potřebujeme.

 

Jakou si vybereme dveřní výplň?

Nespornou výhodou je, že si můžeme vybrat z velkého množství materiálových i barevných provedení dveřních výplní. Jejich výběrem můžeme ovlivnit, zda bude naše šatní skříň působit nenápadně, nebo bude dominantním prvkem. Z materiálů vede laminovaná dřevotříska, protože nabízí širokou paletu dekorů a barev. Její údržba je nenáročná. V případě, že zvolíme dveře zrcadlové, dosáhneme toho, že se prostor opticky zvětší.

 

Osvětlení úložného prostoru

I když vyřešíme k naší spokojenosti úložné prostory, nejsou-li náležitě osvětleny, vzniknou nám nepříjemné problémy při vyhledávání právě potřebných věcí či oděvů. Ideální je denní světlo, tedy místnost s oknem. Večer pak spoléháme na rampy s bodovými světly nebo na zářivky. Můžeme zakoupit zásuvky, které mají na dně zabudovaná světla. Ta rozsvítíme, jakmile zásuvku vytáhneme. Jestliže jsme pro šatnu rezervovali část ložnice, vyplatí se nám, když ji oddělíme posuvnými nebo skládacími dveřmi, které si nežádají jako klasické dveře pro otvírání ještě metr prostoru z interiéru. My si z nabídky posuvných dveří můžeme vybrat dveře z průsvitného, ale přitom neprůhledného, v poslední době i barevného skla, které místnost ozvláštňují.

 

Poličky, skříňky, nástavby skříní

Regál jsme původně používali k ukládání zboží a stal se nezbytnou rekvizitou konzumního obchodu. S příchodem knihy v 15. století jsme ho přijali i do bydlení a stal se přímo nosným prvkem. Zejména dnes ho používáme k ukládání knih.Škála regálů se rozrostla tak, že co bylo dříve ve skříni či na komodě, můžeme nyní umístit do regálu: malé sošky, hrnečky, suvenýry z cest, knihy, nostalgické vzpomínky a sbírky všeho druhu (panenky, mlýnky, žehličky). Regály s velkou oblibou používáme zejména v kuchyni a ve spíži. Tam jsou přímo nezbytností a umisťujeme do nich i sklo a kořenky a vše, co jde vystavit. No a u košíkového regálu musíme jenom přidělat košíky na konstrukci.

 

Kuchyň

Stále je hodně nás, kteří si pořídíme novou kuchyni a pak zjistíme, že máme nedostatek úložných prostor v kuchyni. Mimo počítačový program, vypočítávající potřebu místa, existuje i tzv. inteligentní nábytek. Multifunkční systém zahrnuje organizační pomůcky pro vnitřní uspořádání skříní, variabilní nábytek a výsuvné prvky. Aby kvalita úložného prostoru nerušila dnes preferovaný jednoduchý design, používáme čím dál tím více různé výsuvy, pojezdy, dojezdy, které mají zase další výjezdné a drátěné programy. Otevřeme-li jednu čelní desku, objevíme třeba dvě až tři zásuvky. Vše je pohodlné a promyšlené. Výjimkou nejsou výsuvné police, polovýsuvné koše, výsuvné dvojkoše, police na otočném kloubu, sklopné police do horních skříněk, odkapávače, držáky na sklenice. Drátěné programy a plnovýsuvy znamenají v kuchyni pro nás velký pokrok. Umožňují nám využít každé volné místo, snazší úklid a lépe udržujeme v policích pořádek a získáme lepší přístup ke všem pomůckám. Dalším úložným zařízením rozumíme i skříňky na potraviny. Používáme většinou vysokou potravinovou skříň, obvykle šířky 60 centimetrů. Bývá součástí modulu vyšších skříní - chladničky, případně zvýšené trouby. Máme-li možnost, zajistíme skříni odvětrání. Na potraviny můžeme použít i výsuvné kontejnery. Anglické zásuvky na potraviny vysouváme jednotlivě až po otevření dvířek. Mají velkou nosnost a dobrždění při zavírání. Můžeme si určit výšku umístění, můžeme si postupně dokupovat zásuvky podle naší potřeby. Podmínkou je, abychom dveře osadili panty s úhlem otevírání 1530, protože dvířka musíme vyklenout za hranu korpusu a umožnit vysunutí systému. Skříňky na nádobí a kuchyňské nářadí nesmí také při práci ve stoje překážet. Proto je nutné odkladní prostory a plochy situovat dle hesla "Vše stále po ruce". V praxi to znamená, že nejčastěji používané předměty jsou v bezprostřední blízkosti pracovní plochy a těžké či objemné nádobí neukládáme, tedy nezvedáme do přílišné výšky.

 

Spíž

Ve spíži využíváme prostor pod stropem a zamyslíme se nad nábytkem vhodným k vybudování praktických polic. Řešení bychom měli najít i pro ukládání věcí denní potřeby.

 

Kam s malými spotřebiči?

Mixéry, topinkovače, fritovací hrnce, kávovary, odšťavovače, roboty, elektrické nože a jiné kuchyňské pomocníky ukládáme v kuchyni buď na pracovní desce, ale ty méně používané ukládáme nejlépe za roletovou skříňku, kterou umístíme až po pracovní desku. Máme-li v ní připojeny i zásuvky, pak můžeme mít přístroje stále v pohotovosti. Přístroje, které používáme velmi málo, zastrčíme do vyšších pater horních skříněk nebo na horní poličku vysoké skříně.

 

Koupelna

I v tomto úzkém prostoru můžeme vyčarovat netušené skladovací plochy. Ale nezapomeneme na poličky a bednu na špinavé prádlo.

 

Obývací pokoj

Proč nemáme ostrůvek uprostřed obýváku? Proč náš nábytek umisťujeme vždy jen podél zdí? Použijeme-li lehký regál, pak prostor rozčleníme a vytvoříme regálovou stěnu. Rázem je tu řada možností: od jídelního či pracovního koutu po oddělená lůžka. A to vše, aniž by se prostor zdál být menším.

 

Dětský pokoj

Systematicky uspořádáme prostory v dětském pokoji, protože to učí dítě pořádku ve svých věcech. Chceme-li udělat dětem radost, darujeme jim pracovní stůl s bočními kapsami. Kapsáře uplatníme na drobnosti jako tužky, pastelky, notýsky. Vyčnívající lišta slouží pak jako věšák.

 

Ložnice

Návštěva chce přenocovat? Žádný problém, obvykle jí nabídneme pohovka v obývacím pokoji. Pár dní se to dá vydržet a příležitostné lůžko doma obvykle nechybí. Jenže nesmějí chybět ani lůžkoviny. A když je máme, neměly by po celý rok překážet. Chytrým nápadem je v tom případě třeba konferenční stolek, do nějž uložíme polštář a prošívanou deku. Stůl zaklopíme, přehodíme přes něj ubrus a máme uklizeno.

 

Sklep, garáž

V garáži musíme hodně přemýšlet, co tam uskladníme, aby se z ní neudělali skladištěM; mohli bychom s hrůzou brzy zjistit, že se do ní naše auto nevejde. Všechny plice, ponk a regály umístíme tak, abychom po zajetí auta do garáže mohli otevřít dveře řidiče i spolujezdce a abychom mohli do auta naložit i náklad. Můžeme tam uskladnit i věci pro naši zahradu, ale vhodnější bude, když je umístíme do zahradního domku. Pokud máme krb, musíme v garáži počítat s úložným prostorem dřeva do krbu. Větší zásoby dřeva sice skladujeme vedle našeho domu, ale v zimě se rádi předzásobíme menším pohotovostním množstvím dřevěných polen.

 

Zahradní domek

Do zahradního domku ukládáme nářadí a předměty na věšáky, do polic nebo volně postavíme na podlahu. Do polic ukládáme menší zahradní nářadí jako jsou lopatky a hrabičky, provázky, kleště na štípání větviček dřevin a elektrické nůžky na zastřihávání trávy. Věšák na stěně používáme pro velké ruční nářadí jako je lopata, rýč, hrábě, motyka. Rámové pily a sekery, zavěšujeme na stěnu. Drobné nářadí uskladníme spíše v garáži, komoře nebo dílně. Na venkovní stěnu zahradního domku umístíme na bubnu namotanou zahradní hadici. V zimě ji vypustíme a schováme před mrazem. Do domku ukládáme sekačku, křovinořez, zahradní gril nebo i zahradní nábytek. Pokud nebudeme mít domek speciálně zateplený, přes zimu promrzne, což není pro různé elektronické nebo drobné mechanické předměty dobré. Do domku zavedeme elektrický proud, takže se budeme moci i po setmění orientovat a můžeme i pracovat i s elektrickým ručním nářadím .

 

A co stále ještě musíme hlídat?

Tendenci obklopovat se věcmi máme všichni, ale je nutné rozeznat míru únosnosti - jaké věci ukládat a jaké ne. Navíc platí pravidlo, že nemá smysl, abychom do nekonečna hromadili kolem sebe naše předměty a oděvy. Snažíme se věcí, které jsou pro nás již nepoužitelné, nebo starší oděvy, které nehodláme již nosit, zbavovat, ať již formou darování charitě, nebo inzertní nabídkou k okamžitému bezplatnému odběru, či odložením do sběrného kontejneru, jinak by mohla nastat dosti prekérní situace, kdy bychom již zase neměli kam ukládat své běžné věci denní potřeby.

 

Olga Koníčková

Foto: internet