Jáchymov usnul a spí aneb navždy uložen v naší paměti a na našem webu, ale život jde dál
Celkem osmkrát jsme se na našich stránkách vraceli do lázeňského města Jáchymova.
Celkem osmkrát jsme probírali fotky, které jsme tam nasbírali a které nám oživují paměť.
Celkem osmkrát jsme si v paměti, srdci i v poznámkách vybavovali chvíle tam prožité.
Celkem osmkrát jsme se pozastavovali nad některými zbytečnými nepravostmi, tam objevné.
Celkem osmkrát jsme se s nostalgií vraceli do míst a chvil, které byly milé a nevšední.
Celkem osmkrát jsme se znovu, na fotkách a v paměti procházeli místy, která hladí dodnes.
Celkem osmkrát jsme na fotkách objevovali už málem zapomenuté detaily a střípky mozaiky.
Celkem osmkrát nás město Jáchymov pozvalo tam, kde jsme prožili nezapomenutelné.
A nyní, po deváté, se v klidu a s uspokojením ukládáme do spánku, tak jak to umí Jáchymov.
Město Jáchymov
V našich povídáních o městě, které pro nás mělo, má a navždy mít bude mezní význam, jsme se nejprve věnovali městu jako takovému. Městu, které jsme znali ve své vrcholné formě, dá-li s to tak říci, v čase, kdy už se s naším synem dalo vydat mimo Prahu, na pobyt a absolvovat s ním jeho první výlety, který s námi nebyl nikdy ušetřen, dokud s námi byl.
Vrátili jsme se tam ale o skoro čtyři desetiletí později. A byly spíše rozčarování. Možná to tak trochu ovlivnil náš věk, možná fakt, že poprvé jsme zde byly živi a zdrávi v létě, podruhé na podzim a ze zcela jiných důvodů. Těžko říci. Ale barevná a povzbudivá romantická vzpomínka se vůbec neslučovala s viděným, nacházeným a naopak už nenalézaným.
Ale co, zub času zapracoval i na nás…
Více zde:
Městem Jáchymov
V naší sérii jsme se věnovali tedy rozhlížení, prohlížení, nacházení a nenacházení. Zaměřili jsme svoji pozornost na veřejný prostor. Na to co je a bylo kolem nás. Hledali jsme samozřejmě – jsme už tak my i náš web zamřeni – umění ve veřejném prostoru. Sochy, památky, skulptury, reliéfy, drobné stavby, které tvoří zabydlený veřejný prostor zlidšťují ho pro lidi, kteří tma sídlí, i – a to hlavně – pro lidičky, kteří se tam vypravili za poznáním nebo ve snaze dát do pucu své zdraví. A našli jsme a nacházeli. Některá krása i když pokryta p
patinou, je tím krásnější, neboť je osobitá, zemitá, stará… Někdy je to klad. I u lidí. Zde v této „disciplíně“ uspěl Jáchymov o poznání lépe.
Více zde:
Za městem Jáchymov
I když čas, síly, podmínky, i ty přírodní – byl listopad a Jáchymov to jsou Krušné Hory (od čeho je asi ten přídomek krušné, že…) nedovolily už dávno to, co tehdy před těmi bezmála čtyřmi desetiletími, přírodu jsme si ujít nenechali. To rozhodně ne. Jen musela být o poznání blíže, spíše kolem, o něco níže, nejlépe dokonce po rovině, a s pevnou půdou pod nohami. A déšť nebere ohled na třaslavou chůzi, a když během dne potaje, není už ideálním parketem pro už trochu vratkou chůzi. Ale i tak, s těmi limity osobními i okolními, jsme dospěli k názoru a poznání, že nad neprávem leč zákonitě omšelým městem příroda vítězí jedna nula.
Více zde:
Duchovno ve městě Jáchymov
Příroda sice dodá duši i tělu potřebný relax, pro citlivé jednotlivce je možno vstřebat i jistý spirituální rozměr, ale jak je to s církevními památkami a místy přímo v Jáchymově nás zajímalo také. Většinu církevních průniků do druhdy hornického, později lázeňského města jsme se snažili zmapovat v našem dalším Jáchymovském tématu. K tomu námi nejprobádanějšímu a pro nás nejpřitažlivějšímu patřila samozřejmě především maličká ale významná kaple Svaté Barbory.
Více zde:
Město Jáchymov v hloubce pod zemí
Sv. Barbora je totiž patronem horníků a Jáchymov je původně hornické město. Samozřejmě nás tedy zajímalo i to co není vidět, ale založilo slávu města. Geologické bohatství. Nejbohatší naleziště světa a jeho dvanáctipodlažní důl, Důl Svornost. Důl, který až do vyčerpání byl středem bohatství města, po válce také středem nežádoucího zájmu tehdejšího Sovětského svazu a předmětem drancování našeho národního bohatství, z něhož jmen jako stát neměli nic a jak národ kruté rány na životech a osudech, těch, kteří zde museli ono bohatství dobývat za cenu svého zdraví.
Více zde:
Město Jáchymov jako unikátní lázně
Lázeňství založené na radonové vodě mělo svou tradici, své vývojové trendy a má i nadále svou budoucnost. Proto jsme se pokusili také zmapovat historii jáchymovského lázeňství v životaběhu času, politických kotrmelců a jemně se zadívat i na současnost a budoucnost lázeňství v Jáchymově. Zkrátka a dobře, něco málo o tom jak se město Jáchymov ve své dějinné čáře života muselo celkem třikrát rekvalifikovat na jiný obor svého podnikání a své existence.
Více zde:
Dominanta a symbol města Jáchymov - hotel Radium Palace
Nepřehlédnutelná stavba s neuvěřitelnou historií, změnami majitelů i poslání symbolizující nejen město Jáchymov jako takové, ale také jeho dnes zcela dominantní zaměření lázeňství, jsme zkoumali přímo na samotné stavbě lázeňského komplexu, jeho vývoji stavebním, společenském i užitkovém. Ač ne vždy Hotelu se současným přesným názvem Radium Palace historie, dějiny, režimy budově přáli, lámali její poslání dle svých potřeba představ.
Více zde:
Jak se léčí v dominantě města Jáchymov, hotelu Radium Palace
Měli jsme štěstí, že nám nebyl v Jáchymově přidělen jiný lázeňský objekt, než symbol Jáchymovského lázeňství hotel Radium Palace. Tím jsme mohli jemně, z pohledu hostů i pacientů nahlédnout tak říkajíc pod pokličku téhle noblesní továrny na zdraví těch, kteří zde tráví svůj čas ve víře, že dojdou uzdravení, nebo alespoň zlepšení stavu své tělesné schránky. Což se ve velké míře skutečně zdaří. K tomu všem dopomáhá mimo léčebné procesy i nádhera interiéru, komfort uživatelského vybavení a vnitřní organizace pobytu pacientů a klientů.
Více zde:
https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/lazensky-hotel-radium-palace-aneb-co-je-a-co-se-deje-uvnitr/
Město Jáchymov už spí a přešel do našich vzpomínek
Loučíme se s městem Jáchymov, které v našem životě a v životě www.www-kulturaok-eu.cz sehrálo zásadní roli.
Loučíme se tiše, proto nočními snímky, spícího města Jáchymov.
Text: Richard Koníček
Foto: ing. Olga Koníčková
