Jáchymov a lázeňství aneb nejnovější kapitola města, které se za svou existenci už potřetí zcela „rekvalifikovalo“
Zatím jsme se v naší minisérii o městě Jáchymov věnovali městu samému, přírodě kolem a v něm, prostředí a veřejnému prostoru města, sakrálním památkám a naposled i dolům a jejich pohnuté i slavné historii.
Záměrně jsme se však dosud vyhýbali tomu, čím město sluje dnes ve své třetí vývojové etapě, po své třetí - dalo by se říci - rekvalifikaci.
Od hornického města těžícího stříbro ve velkém až nabylo met nejvyšších, přes město těžící uranovou rudu a tím i pronásledované peripetiemi doby a vřícího dění ve společnosti až po - do třetice - město lázeňské, s unikátním a světově mimořádným posláním.
A to je i cíl této kapitoly naší mini série o Jáchymovu, kdy se už konečně pokusíme shrnout vše, co jsme nastudovali na téma jáchymovské lázeňství.
Zdraví prospěšné účinky důlních vod byly známy již dlouho před objevením radioaktivity. Již koncem 19. století například ve městě svépomocně zřídil jistý podnikavý pekař jménem Kühn, ve svém domě (dodnes stojí na Náměstí Republiky č. p. 282), první opravdové vanové lázně. Ale teprve až v roce 1905 došlo k opravdu kvalitativním průzkumu léčebných pramenů a byla určena příčina oné léčivosti jáchymovských pramenů. Radioaktivita ve vyvěrajících důlních pramenech. To ospravedlnilo do té doby pouze a jen diskutované lázně páně Kühnovy. V roce 1906, po nezbytných úpravách nařízených místním lékařem, byl konečně Kühnův dům uznán za první “lázeňský ústav”.
Honosil se tehdy pouhými čtyřmi vanami, do nichž horníci donášeli v putnách vodu nabíranou v hlubinách. I přes značně omezené možnosti se dle dochovaných údajů pekaři – coby provozovateli lázní – podařilo nalákat a léčit třicet pacientů…
Jáchymovské lázně se tak tedy, v roce 1906, staly prvními radonovými lázněmi světa.
Od čtyř van v místním pekařství po Brachyradiumterapii
Dnes jsou vany v léčbě nadále na repertoáru, ač trochu jiné než byly v pekařství, ale jde se dál. Kromě radonové vody se už totiž – ovšem pouze v přísně odborně indikovaných případech - používá tzv. Brachyradiumterapie (slangově „krabičky“), přímého ozařování radiem ze vzdálenosti pod pět centimetrů. Při odborníky pacientovi aplikované vzdálenosti krabičky větší, se jedná pak hovoří o tzv. Telecurieterapii.
Inu sto dvacet let věty a techniky posunulo vývoj dál, jen ta „zázračná“ léčivá voda, se nezměnila.
Radiologický pavilon
Léčebná voda přitéká hned několika prameny
Přesněji řečeno, jsou čtyři. Prameny nazvané jako C1, Curie, Agricola (ten je z roku 2000), mají teplotu 29 stupňů a pramen Běhounek 36 stupňů. Všechny vyvěrají na klasickém a prapůvodním dole Svornost (vznikl v roce 1518 a je tak nejstarší funkční uranový důl na světě). Jediná úprava radonové vody je ohřev protiproudem.
Radonová voda se čerpá (550 m kubických) v hloubce 500 m pod zemí (77 pod mořskou hladinou). Jímá se do bazénu dole na 12. patře. Odtud se přečerpávána do akumulační nádrže, která je v hloubce 400 m v důlním patře Barbora, odtud se spouští dolů na důlní patro Daniel a pak je už vedena potrubím o celkové délce cca 3000 m do jednotlivých balneoprovozů.
Radon si voda nese stále v sobě, protože se jím nasytila v jáchymovském podloží. Za což vděčíme - ona i my - jejím terapeutickým účinkům.
Radonová voda řeší především značně v populaci rozšířené nemoci pohybového ústrojí, ale také Bechtěrovovou chorobu, samozřejmě i veškerá revmatická a kloubní onemocnění a blahodárná je i pro osoby po prodělaných úrazech. Ale to jsou jen ty nejdůležitější terapeutické účinky radonové vody. Jako „vedlejšák“ ale začasto s opravdu nepřehlédnutelnými výsledky, působí také na periferní nervový systém a páteř, řeší problémy kožních nemocí a zlepšuje dokonce stavy osob s diagnostikovanou cukrovkou a dnou. Uplatní se dokonce i v některých případech potíží oběhového ústrojí.
Lázeňský dům Agricola
Radon rozdává radost uzdraveným, ale od slova radost odvozeno není
Odborná definice radonu zní: izotop radonu 222. Je to chemicky inertní plyn, jenž vyvěrá právě zde v krušnohorských hlubinách a rozpouští se do podzemních pramenů. Je zdrojem tzv. měkkého ionizujícího záření alfa, tedy – radioaktivity.
Při radonové koupeli je proto tělo povrchově vystaveno radonovým alfa–částicím, což v těle vyvolá celou řadu fyziologických reakcí. Pro nás všechny, od Hirošimy se už radonovému záření pokud možno raději vyhýbající, je dokázáno, že průnik radonu při koupeli dovnitř těla, do krevního oběhu, je tak zanedbatelný, že jeho biologický poločas (vyloučení radonu z těla) trvá jen 20 minut, což je i délka koupele. Koupel spolu s rehabilitacemi a další péčí, redukuje nutnost léčby medikamenty a zvýší i kvalitu života, a to na 8 –10 měsíců. K dosažení maximálního léčebného účinku lékaři doporučují dávku 24 radonových koupelí ročně.
Lázeňský dům Běhounek
Lázně ve stínu těžby uranu
Chceme-li se věnovat lázeňství od zmíněného pekaře Kühna, tak bylo stále na okraji. Dominovalo Jáchymovu až po jeho třetí „rekvalifikaci“ na lázeňské město, cožř nastalo až po ukončení těžby uranu. Naděje vznikla sice hned po válce, ale atomové zbraně, studená válka, režim, rudý bratr a železná opona ji rychle utly. Radiumpalác, jemuž se bude blíže věnovat v dalším díle naší jáchymovské minisérie, byl převelen na léčebnu ROH, a další kázeňské domy se staly ubytovnami pro civilní pracovníky Jáchymovských dolů.
Statut pravého a oficiálního lázeňského města, získal Jáchymov až v roce 1963. V roce 1975 vyrostl nad lázeňskou zónou pro naprostou kapacitní nedostatečnost zcela nový ústav, který dostal název Sanatorium akademika Františka Běhounka (1898 – 1973, fyzik, akademik, profesor, ale i spisovatel, autor odborné literatury, literatury pro mládež a science fiction, který studoval radiologii na pařížské Sorboně a dva roky přímo u paní Marie Curie-Skłodowské). Autorem projektu byl architekta A. Tenzer (1908 – 2002, představitel vrcholného funkcionalismu, člen a funkcionář SVU Mánes, mimo jiné autor, nových Lidic či pražského hotelu Jalta na Václavském náměstí). Začaly také opravy a následné znovupřeměny na lázeňské domy bývalých lázeňských domů (Union, Lužice, Blaník, Dášenka a Dalibor). Opravy trvaly až do roku 1992 a vrcholem celé přeměny bylo v roce 1992 otevření komplexního sanatoria Curie postaveného v moderním stylu. (V roce 2004 prodělalo rekonstrukci).
Léčebné lázně Jáchymov dnes mají k dispozici 1100 lůžek v řadě budov (Radium-Palác, Curie, Běhounek, Astoria, Dalibor, Jitřenka, Elektra, Praha, Lužice a Dagmar). Roční kapacita lázní je 16.000 pacientů z celého světa. A není-li zrovna pandemie Covidu, jako při našem pobytu na podzim 2020, tak tu je i rušno. Za našeho pobytu sice lázně jakýmsi omezeným způsobem fungovaly, ale bylo tam všude prázdno a pusto.
Lázeňský dům Curie
Další lázeňské domy
V Jáchymově je už zase lázeňských domů celá řada. O Sanatoriu Františka Běhounka už řeč byla, stejně jako o komplexním sanatoriu Curie. O Radium Place naopak řeč ještě bude, ale až zase příště. Takže ještě letem světem ostatní lázeňské domy..
· Agricola je první státní lázeňská budova (1906 – 1911) dle projektu c. a k. dvorního stavitele Zottera pod názvem Lázeňský ústav pro léčbu radiem. Do dvorany byly z dolu Werner svedeny Štěpovo prameny používané k pitným kůrám. Sto let se dům jmenoval jednoduše Lázeňská budova, dnes Aquacentrum Agricola.
· Elektra - vznikla mezi světovými válkami spojením dvou domů (Elektra a Mignon) postavených kolem roku 1900. Krytým průchodem je propojena s LD Curie.
· Dagmar - první český lázeňský dům postavený v roce 1913.
· Astoria - vznikla spojením Mariánského domu s vilami Seidl a Astoria. Původně před ní stála kaple sv. Barbory.
· Praha - původně továrna na dřevěné hračky z roku 1902. Později sanována pro potřeby lázní jako Hotel Miracle. Krytým průchodem je spojena s LD Curie.
· Jitřenka - vila z roku 1929 sloužící jako depandanc Akademika Běhounka. Krytou chodbou je spojena s LD Běhounek.
· Dalibor - vila z roku 1930 se stejným využitím jako Jitřenka.
· Lužice - vznik v roce 1932 spojením dvou domů. V době těžby uranu zde byla speciální policejní stanice pro vyšetřování vězňů, kteří se pokusili o útěk nebo z přípravy útěku byli podezřelí. Mezi vězni se budově přezdívalo Sing-Sing.
· Penzion M - panelový dům ve střední části města. Pouze pro potřeby ubytování. Veškeré služby včetně stravování zajišťuje Akademik Běhounek.
· Tolar - obchodní srdce lázní. Původně stejnojmenné obchodní středisko.
· Hotel Haus Regrus - dříve Haus Hippmann. Původně Hotel Terminus. Později využíván lázněmi, v přízemí sídlila CIS – Cestovní informační služba s prodejnou suvenýrů. Dnes soukromý hotel.
Lázeňský dům Radium Pallace
Přejme Lázním Jáchymov procitnutí, aby dál mohly fugovat a sloužit, a tím – snad – povznesly jinak neutěšené město, v nádherné přírodě. My se, jak už bylo zmíněno, příště budeme věnovat dominantě města, chrámu radonové léčby lázeňské budově nesoucí název Radium Pallace.
Text: Richard Koníček
Foto: ing. Olga Koníčková (5 x) a internet (3 x)